Německá železniční muzea na dosah

13.10.2020 8:00 Libor Peltan

Snad nikdo nemůže říci, že už Německo kompletně poznal a nemá mu co nabídnout. To platí i pro zájemce o železniční historii. Pojďme se tentokrát podívat na ta železniční muzea, která jsou pro našince snadno dostupná svou blízkostí ke hranici s Českem. Zaměříme se přitom na stacionární expozice a vynecháme tratě s historickým provozem, například saské úzkokolejky, které byly v našem magazínu už dříve dobře popsány.

Tento článek vznikal v průběhu několika let, a tak nereflektuje současnou situaci. Je také pravděpodobné, že některé popisované exponáty mezitím změnily místo.

Löbau

V Horní Lužici a v dosahu jízdenky Euro-Nisa-Ticket je stanice Löbau a u ní muzeum, sídlící pochopitelně ve staré výtopně, umístěné zcela typicky ve vínglu tratí ústících do západního zhlaví. Parní trakci zde zastupuje jen dvojice rekolokomotiv 52.80 a jedna průmyslová akumulační, těžiště expozice spočívá v motorové trakci.

Předválečné malé posunovačky řad Kö a 100 jsou následovány snad kompletní sbírkou východoněmeckých lokotraktorů od V10 přes V60 (a dalších) až po V100, čemuž vhodně sekunduje původem ruská Kaluga. Nechybí motoráček hanlivě nazývaný Ferkeltaxi i s řídícím vozem. Na své si přijdou i milovníci osobních vozů, ve sbírce jsou různé zajímavé typy. Výčet četných drobných exponátů pominu, zaujal mě třeba osobní počítač se třemi 5,25’’ disketovými mechanikami.

Muzeum je zřejmě otevřeno jenom při různých příležitostech několikrát za rok. Zdejší spolek rovněž pořádá zvláštní jízdy po různých tratích, nezřídka i do Čech.

Odkaz: https://osef.de/veranstaltungen

Löbau, přehled vystavených vozidel na akci, 9. 5. 2015 © Libor Peltan

Dresden-Altstadt

Drážďanské železniční muzeum patří mezi ta největší, jeho expozice zabírá dvě rotundy a třetí, která tak docela rotundou není, neb její koleje jsou rovnoběžné a místo točny je vybavena přesuvnou.

Zatímco jedinou elektrickou lokomotivou ve sbírce je řada E77, motorové lokomotivy jsou zastoupeny v různých kategoriích od Kö, přes V23 (a další) až po Sergeje, Ludmillu a V240, což je prototyp vylepšené V180 (118.2). Zaujala mě malá posunovací AEG pro chemický průmysl z roku 1936, na což vůbec nevypadá.

Kromě toho se v potemnělých halách nachází různé velice zajímavé pracovní stroje, osobní vozy, elektrické motorové vozy a dokonce tři tramvaje a jeden vůz pozemní lanovky. Na gumových kolech je k vidění leccos od nádražních akumulátorových vozítek přes osobní a nákladní automobily až po malé autobusy. Malá modelová expozice zachycuje počátky parostrojní dráhy v Německu, tedy trať Dresden – Leipzig.

Přesný přehled parních lokomotiv nemohu uvést, protože jsem muzeum navštívil v rámci každoročního jarního Setkání parních lokomotiv (viz Súvisiace odkazy). Kromě toho bývá muzeum otevřené od dubna do listopadu zhruba dvakrát měsíčně, zpravidla v sobotu od 10 do 16 hodin.

Odkaz: https://www.igbwdresdenaltstadt.de/index.php/DE/oeffnungszeiten-und-preise

Dresden-Altstadt, automobily a autobusy, 12. 4. 2019 © Libor Peltan

Dresden

V samém centru centra Drážďan se nachází zdejší dopravní muzeum, které kromě expozic automobilů a letadel nabízí také mnoho železničních artefaktů, jako třeba třífázovou (a nejen tu) elektrickou lokomotivu nebo obousměrnou úzkorozchodnou páru se dvěma kotli. Na modelech velikosti asi metr je zajímavé, že se často jedná o zmenšeniny konkrétních kusů ustájených v Dresden-Altstadt. Modely standardní velikosti najdeme v malé, ale zahuštěné expozici v jiném patře. Nechat si na toto muzeum jen dvě hodiny je vyloženě chyba. Otevřeno je od úterý do neděle 10-18.

Verkehrsmuseum Dresden, trakční ústrojí archaické elektriky, 13. 4. 2019 © Libor Peltan

Chemnitz-Hilbersdorf

Další veliké muzeum najdeme na okraji Saské Kamenice, poněkud stranou obsluhy MHD, dá se však dojít od stejnojmenné železniční zastávky. Dvě rotundy, přilehlé objekty a kolejiště depa někdejšího největšího seřazovacího nádraží široko daleko nabízejí skoro půldenní zábavu: různé typy parních lokomotiv (včetně těch méně tuctových), elektrické E44 a E94, motorové posunovací od V15 přes Kalugu po V100, i velké diesely: Sergeje, 118 a “Ceausescovu pomstu” 219.

Venku postává velká věžka, různé typy osobních a nákladních vozů, Ferkeltaxi a Delfín neboli Vindobona. Za pozornost také stojí samotné objekty, stavědlo a další vybavení depa. Přes kolejiště se dá dojít do místa, u nějž není jasné, zda má být přístupné, a prohlédnout si další vozy nákladní i rychlíkové, pár kolejových jeřábů a elektrickou nákladní 151. V jedné z hal jsou ke zhlédnutí motory velkých lokomotiv a různé motoráky, včetně patrového a jakéhosi měřícího.

Součástí expozice je malé muzeum polních drah s řadou průmyslových mašinek a možností svezení. Za cenu 10€ je otevřeno od čtvrtka do neděle od 10 do 17 hodin.

Odkaz: https://www.sem-chemnitz.de/oeffnungszeiten/

Chemnitz-Hilbersdorf, venkovní expozice, 12. 5. 2019 © Libor Peltan

Schwarzenberg/Erzgebirge

V pokračování krušnohorského “Semmeringu” z Karlových varů do Potůčků najdeme odbočnou stanici Schwarzenberg již neprovozované spojky s vejprtskou tratí, a v místním depu zas muzeum malého spolku.

Ve sbírkách figuruje několik velkých parních lokomotiv, klasická škála lokotraktorů, mezi nimiž mě kromě řady 102.1 zaujal Deutz A4M420, a jedna 118. Oko našince potěší hned dvojice velkých Hektorů V75 018 a T458 1513.

Kromě hytláku Pwg a dalších osobních a nákladních disponuje muzeum ucelenou soupravou vozů zhruba ze 60. let, které občas nasazuje na zvláštní vlaky. Otevřeno je jen v pracovní dny od 10 do 14 hodin, což je zřejmě dáno tím, že muzeum provozují dobrovolníci.

Odkaz: https://www.vse-eisenbahnmuseum-schwarzenberg.de/index.php/museum

Schwarzenberg/Erzgeb., velký Hektor, 13. 10. 2018 © Libor Peltan

Leipzig Hbf

Na čtyřiadvacáté koleji hlavního nádraží v Lipsku je odstavena parní 52, motorová jednotka typu Létající Hamburčan a trojice různých elektrických lokomotiv ze stejné doby. Můžete si je tam přijít prohlédnout zcela zdarma při jakékoli návštěvě, čekání na vlak nebo přestupu, a to úplně kdykoli. Ovšem pochopitelně jen zvenku a navíc jsou podvozky utopeny mezi vysoká nástupiště.

Leipzig Hbf, celá expozice, 18. 6. 2020 © Libor Peltan

Neuenmarkt-Wirsberg

Nedaleko od Bayreuthu a v oblasti platnosti jízdenek EgroNet a Celodenní+Německo se ve velké stanici mezi dvěma malými obcemi nachází Německé muzeum parních lokomotiv, které plně dostojí svému jménu. V potemnělé rotundě jsou seřazeny páry od starých či malých po novější či velké. Po stranách expozice nás informační panely seznámí s jejich historií, principy fungování a jednotlivými součástmi. Prohlédl jsem si tu čtyřválcový parní stroj, odpovídající dvojkolí i kabinu strojvedoucího s popisky ovládacích prvků. Hvězdou expozice je aerodynamická kráska 10 001, ale jsou tu i úzkorozchodné mašinky. Venku lze zhlédnout malé motorové posunovadlo, sněhový pluh a pár jídelních vozů. Z drobných exponátů bych vypíchnul větší sbírku malých modelových parních stroječků.

Otevřeno je od 10 do 17 (v zimě 15) hodin, mimo pondělka, za dobrých 7 €.

Odkaz: https://www.dampflokmuseum.de/das-museum/geschichte/

Neuenmarkt-Wirsberg, Pruská P 10, 13. 1. 2019 © Libor Peltan

Nürnberg

Z několika poboček muzea zřizovaného samotnými Deutsche Bahn (např. Halle, Koblenz) je v Norimberku ta hlavní. Velká několikapatrová budova je plná různých expozic: najdeme tu dvě parní a malou elektrickou lokomotivu, salonní vůz a nechybí replika první Německé páry Adler (podobnými se chlubí i jiná muzea). Kromě toho je ve vitrínách plno velkých modelů všeho možného. Nepopsatelné množství malých exponátů někdy zahrnuje i automobily a televize. Jedno patro je komplet zasvěcené modelům všech velikostí a často unikátních a pozoruhodných předloh, nejvyšší podlaží je pak hodně uzpůsobeno na hraní dětí.

Pro zhlédnutí velkých historických vozidel se musí vyjít ven přes ulici, kde jsou v malé dvojkolejné hale natěsnány páry v čele s proudnicovou 05 001, a mezi nimi strčený Létající Berlíňan. Na nevelkém kolejišti, přiléhajícím k západnímu zhlaví hlaváku (a pozorovatelném z vlaku), konečně najdeme několik dalších lokomotiv a jednotek, které se tu, řekl bych, čas od času střídají. V únoru 2018 tu byly E44 a E91, legendární 103 a stará 110, lokotraktor zvláštní řady 280 s vratnou patrovou soupravou snad starší než naše Bpjo, prototyp S-Bahn jednotky 420 a motorová jednotka 614. Celkově však pohříchu exponátů v měřítku 1:1 není zrovna mnoho.

DB Museum však často zapůjčuje svá historická vozidla jiným muzejím a spolkům, takže v jeho vlastnictví jsou i některé lokomotivy uvedené výše.

Norimberská pobočka je otevřena každý den kromě pondělí a vstupné je jen 6 €.

Odkaz: https://www.dbmuseum.de/museum_de/Unser_Haus/oeffnungszeiten_und_preise-2599166

Bayerisch Eisenstein

V depu nádraží Železná Ruda-Alžbětín, rozděleného státní hranicí, se nachází muzeum pošumavských lokálek. V rotundě tudíž dlí skupinka zde dříve působících malých parních mašinek a jim odpovídajících osobních i nákladních vozů doplněná Schienebusem a párem jeho předchůdců. Najdeme tu však i zajímavější kousky: elektrický motorák dráhy Salzburg ?– Berchtesgaden, podivuhodný pluh od Semmeringu, elektrickou posunovačku z roku 1907 či malé drezíny. Našince potěší parovčička pro polní drážky z ČKD. Kolem stěn jsou rozestavěny drobné exponáty, návěstidla, staré jízdní řády a další.

Zdálo se mi, jako by zdejší vozidla byla v poněkud horším technickém stavu; na druhou stranu byly patrné intenzivní práce na obnově některých z nich.

Otevřeno bývá od dubna do října od středy do neděle od deseti do šestnácti a vstupné činí 6 €.

Odkaz: https://www.localbahnverein.de/

Bonus: DB Museum Halle

Nedaleko za Lipskem leží menší Halle a i tam najdeme železniční muzeum jednu zastávku S-Bahnem od hlaváku. Ač jde o pobočku muzea státních drah, jedná se jen o malou rotundu se skromnější, byť zajímavou sbírkou vozidel a dalších předmětů. Vedle několika parovek tu ve stínu stojí například Ludmilla, věžka a zástupce nenápadné, ale pracovité východoněmecké řady 242. Perlou expozice je monumentální meziválečná E 95.