60 let od tragédie u Stéblové

14.11.2020 8:00 Josef Bébar

V pondělí dne 14. listopadu 1960 v 17 hodin a 42 minut mezi stanicemi Stéblová a Pardubice-Rosice nad Labem v km 8,055 trati Pardubice - Liberec došlo ke srážce dvou protijedoucích osobních vlaků. Při této nehodě zahynulo 118 účastníků a 110 osob bylo zraněno. I po 60 letech od této tragické události se jedná o největší nehodu na kolejích dnešní České republiky a někdejšího Československa za celou dobu provozu železnic na tomto území od jejich vzniku v roce 1838.

Stéblová. Nádraží, jako je to ve Stéblové, jsou po Čechách a Moravě stovky. Malá staniční budova s místností výpravčího a čekárnou, zavřená pokladna, tři koleje, lavičky, vedle přejezd ze závorami. Z jedné strany listnatý les, ze druhé louky. Rovina jako stůl. V pozadí silnice spojující Pardubice a Hradec Králové. Dvě krajská města spojuje i místní trať, takže tady obvykle zastaví tak dva vlaky za hodinu. Na budově malé stanice je ze strany od Pardubic stále viditelný starý nápis Stéblová, zbudovaný přímo ve fasádě. Je tam už desítky let a byl i u toho, když se Stéblová tragicky zapsala do dějin nejen české, ale i evropské železniční dopravy. Před 50 lety, 14. listopadu 1960. Když se přijíždí od Pardubic, těsně před cedulí Stéblová, která na silnici ukazuje začátek vesnice, stojí blízko trati nenápadný oplocený pomník. S nápisem „Pro vzpomínku na železniční neštěstí 14. 11. 1960“.

Tak začíná jeden z mnoha článků, které před deseti lety připomínaly tragickou událost, jejíž příčina je stále, a asi už navždy bude, do jisté míry obestřena tajemstvím. Pokusme se na ni zavzpomínat trochu méně beletristicky a shrňme si známá fakta z pohledu více železničářského. K orientaci nám může napomoci pohled na mapu, která však zachycuje už nové prvky, v době nehody neexistující – v úvodním odstavci zmíněnou Hradubickou silnicí počínaje a elektrizací tratě konče. Abychom se více přiblížili šest desítek let staré realitě, volíme verzi mapy z doby před poslední modernizací železniční stanice Stéblová, ale už po snesení vlečky do Explosie, vedoucí odtud právě kolem místa oné srážky vlaků, jež roku 1960 také ještě neexistovala. (Pro vlastní potřebu si můžete mapu přepnout do verze jiné.)

Stanice Stéblová s vyznačeným památníkem nehody na fotomapě z roku 2012
(klinutí do náhledu ji otevře on-line)

Dopravní situace před nehodou – žst. Stéblová

Stanice Stéblová má tři dopravní koleje: 1, 2 a 4, výhybky jsou místně stavěné, jejich závislost na návěstidlech je zajišťována závorníky, které se obsluhují z mechanického ústředního stavědla v dopravní kanceláři. Návěstidla a výhybky jsou osvětlovány petrolejovými lampami. Počasí ve stanici v době nehody: teplota +7 stupňů Celsia, hustá mlha, viditelnost do 30 metrů.

Přítomní zaměstnanci: Josef Bažant – výpravčí, Václav Hampl - výhybkář (denní směna), Jaroslav Kněžour - výhybkář (noční směna), Věra Břicháčková - osobní pokladní.

Výpravčí Bažant nastoupil do služby v 17:00 hod., kdy přijel do Stéblové vlakem 609 z Rosic nad Labem. Výhybkáři Hamplovi směna končila a pracovišti už byl také výhybkář Kněžour, který nastoupil na noční směnu a pokladní Břicháčková, které měla směna končit v 19:00 hod. V 17:07 odjel ze Stéblové do Rosic nad Labem nákladní vlak 5270, který byl zadržen u vjezdového návěstidla v Rosicích nad Labem, z důvodu obsazení koleje, na kterou měl vlak vjet. Po příjezdu vlaku 609 do Opatovic nad Labem přijal výpravčí Bažant vlak 608, který měl ve Stéblové křižovat s vlakem 653. Vlak 608 měl přijet na první kolej a vlak 653 na kolej druhou. Nařídil výhybkáři Hamplovi zavřít závory na opatovickém zhlaví a na rosickém zhlaví přestavit výhybku č. 1 na druhou kolej. Po té výpravčí Bažant obsloužil stavědlový přístroj a postavil vjezdové návěstidlo od Opatovic do polohy VOLNO.

V této dopravní kanceláři se příčina nehody nenašla
(23.3.2013) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Dopravní situace před nehodou – žst. Rosice nad Labem

Přítomní zaměstnanci: A.Strnad – výpravčí (denní směna), Jan Fořt – výpravčí (noční směna), Dana Bímová – operátorka, František Josíf – závorář na stanovišti č. 10.

V dopravní kanceláři byli přítomni výpravčí ve službě Strnad, výpravčí Fořt , který měl převzít službu od výpravčího Strnada, a operátorka výpravčích Bímová. Výpravčí ve službě Strnad měl v té době přijaty dva vlaky, ze Stéblové vlak 5270 a z Pardubic vlak 653. Postavil vlakovou cestu pro vlak 653 na první kolej. Protože pátá kolej, na kterou zamýšlel postavit vjezd vlaku 5270, byla obsazena vozy, musel odejít do kolejiště a nařídit vedoucímu posunu uvolnění koleje. Než se vrátil do dopravní kanceláře a vedoucí posunu mu ohlásil uvolnění koleje, vlak 5270 zastavil u vjezdového návěstidla, vlak 653 vyčkával na první koleji na uvolnění trati do Stéblové. Po vjezdu vlaku 5270 dal za tímto vlakem telefonickou odhlášku a nabídl vlak 653 do žst. Stéblová , výpravčí Bažant vlak přijal. Po té výpravčí Strnad obsloužil staniční zabezpečovací zařízení pro odjezd vlaku 653 do Stéblové a odešel vlak vypravit. Vlak 653 odjel z Rosic v 17:34 hod., 8 minut opožděn. Čas odjezdu oznámil výpravčímu Bažantovi ve Stéblové.

Na rosickém nádraží probíhala služba bez pochybení
(24.06.2011) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Jízda vlaku 608 z Hradce Králové do Stéblové

Sestava soupravy: parní lokomotiva 354.7129 (lokomotivní depo Hradec Králové) + poštovní vůz + 2x spěšninový vůz + služební vůz + 8x osobní vůz.

Personál: Miroslav Loskot – strojvedoucí, Václav Roudýn – topič (oba lokomotivní depo Hradec Králové), Antonín Znítil – vlakvedoucí, Josef Halva - starší průvodčí, Jaroslav Krčmář - mladší průvodčí a Václav Madas - vlakový manipulant (všichni domovská stanice Hradec Králové hl.n.)

Vlak 608 v té době jezdil z Liberce do Pardubic v celé trase se stejnou lokomotivou, soupravou, strojní a vlakovou četou. 14.11.1960 turnusová lokomotiva pro opravu nastupuje mimořádně až v Hradci Králové; je to 354.7129 se svou turnusovou četou strojvedoucím Loskotem a topičem Roudýnem . Výměna lokomotivy způsobí, že vlak 608 mimořádně čeká v Hradci Králové hl.n. na vlak 609, se kterým pravidelně křižuje v Opatovicích nad Labem . Vlak 608 odjel z Hradce Králové v 17:25 hod. zpožděný o 7 minut . Menší incident byl v Opatovicích nad Labem, kde byla velká vykládka zásilek, zboží ještě nebylo vyloženo a výpravčí už dával vlaku návěst ODJEZD a strojvedoucí začal rozjíždět vlak. Vlak zastaví ve Stéblové v 17:40 hod. Do osudové srážky zbývají dvě minuty.

Proti lokomotivě řady 354.7 neměl „hurvínek“ nejmenší šanci
(26.6.2004, Lužná u Rakovníka) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Jízda vlaku 653 z Pardubic do Stéblové

Sestava soupravy: motorový vůz M 131.1272 (vlakový) + 4x přípojný vůz řady Blm + motorový vůz M 131.1327 (postrkový).

Personál: Jaroslav Mervart – strojvedoucí vlakového motorového vozu, Václav Václavek – strojvedoucí postrkového motorového vozu (oba lokomotivní depo Hradec Králové), František Odvárko – vlakvedoucí a Božena Všetečková – průvodčí (oba domovská stanice Hradec Králové hl.n.).

Souprava vlaku 653 přijela do Pardubic z Hradce Králové jako vlak 648 a po 20 minutovém pobytu se jako 653 vracela do Hradce Králové v 17:21 hod. Odjela v 17: 22 hod. s minutovým zpožděním, které bylo způsobeno průvodčí Všetečkovou, jež se zdržela v informační kanceláři, kde byla odevzdat nalezenou bundu v soupravě od vlaku 648. V Rosicích nad Labem čeká na vjezd vlaku 5270 a odjíždí v 17:34 hod. o 7 minut zpožděný. Za 7 minut se v km 7,8 srazí s vlakem 608, mezitím ještě zastaví na zastávkách Semtín a Doubravice.

Motorový osobní vlak 653 byl ještě o dva vložené vozy delší
(3.5.2008, Slavec jaskyňa) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Pobyt vlaku 608 ve Stéblové

Výpravčí Bažant po zastavení vlaku odešel z nástupiště do dopravní kanceláře, přestavil vjezdové návěstidlo a jeho předvěst od Opatovic do polohy STŮJ a VÝSTRAHA. Dal na hlásku Čeperka za vlakem 608 odhlášku a nabídl vlak 653 do Opatovic na Labem. Po přijetí vlaku 653 nařídil výhybkáři Hamplovi přestavit výhybku č. 4 ze druhé koleje. Poté začal obsluhovat stavědlo pro vjezd vlaku 653 na druhou kolej. Toto mu později potvrdí pokladní Břicháčková.

Strojvedoucí vlaku 608 je vykloněn z budky lokomotivy, aby dobře viděl rozkaz k odjezdu vlaku od výpravčího, pro mlhu není dobře vidět. Topič Roudýn se zabývá obsluhou kotle. Průvodčí Krčmář je v zadní části vlaku u svých přidělených vozů. Starší průvodčí Halva je v přední části vlaku, vlakový manipulant Madas je ve služebním voze a manipuluje se zásilkami. Vlakvedoucí Znítil je vykloněn z okénka, sleduje dozadu dění u vlaku.

Dnes ve Stéblové zastavují docela jiné vlaky
(23.3.2013) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Předčasný odjezd vlaku 608 ze stanice

Při vyšetřování nehody strojvedoucí Loskot vypověděl: „Po zastavení vlaku jsem se vyklonil z okénka budky lokomotivy a sledoval jsem, dění okolo vlaku. Pak jsem zahlédl návěst POHOTOVÍ K ODJEZDU, kterou začal dávat průvodčí na konci vlaku a slyšel jsem volání Odjezd. Poté jsem uvedl vlak do pohybu a musel jsem začít pískovat, protože se začala protáčet hnací kola lokomotivy. Zelené světlo jsem neviděl, přehlédl jsem také návěst STŮJ odjezdového návěstidla do Rosic nad Labem. Nezaregistroval jsem také rozříznutí výhybky č. 1, která byla postavena směrem na druhou kolej pro vlak 653.“

Topič Roudný vypovídal: „Po zastavení vlaku jsem se věnoval obsluze kotle a po rozjezdu vlaku jsem nesledoval ze své strany postavení výhybek, ale zaregistroval jsem kolébání lokomotivy, nevěnoval jsem tomu pozornost, domníval jsem se, že jedná o prosedlé koleje.“

Vlakvedoucí Znítil při první výpovědi uvedl: „Byl jsem ve služebním voze, v čtvrtém voze za lokomotivou, po zastavení vlaku jsem se díval výhledovým okénkem, asi po dvou minutách oba průvodčí dávali bílým světlem návěst POHOTOVÍ K ODJEZDU. Kromě toho jsem slyšel, že někdo zezadu volá Dává odjezd, kdo to byl nevím, asi návěstník Halva, tuto návěst jsem opakoval směrem k lokomotivě. V té době jsem matně zahlédl, že někdo dává od staniční budovy zeleným světlem návěst ODJEZD, po rozjezdu vlaku jsem zavřel okénko a věnoval jsem se vyplňování vlakopisu.“ Ale v dalších výpovědích už popírá, že viděl „zelené světlo“.

Vlakový manipulant Madas vypověděl, že v době odjezdu vlaku byl uvnitř služebního vozu, kde připravoval zboží pro další stanici Rosice nad Labem a činnost vlakové čety před odjezdem vlaku nesledoval.

První výpověď staršího průvodčího Halvy: „Po zastavení vlaku jsem šel směrem ke konci vlaku a zastavil jsem se u předních schůdků posledního vozu čelem k dopravní kanceláři, krátce na to vyšla z kanceláře osoba, která, dávala zeleným světlem návěst ODJEZD, zda to byl výpravčí Bažant nemohu potvrdit. Křikl jsem dopředu Dává odjezd. Krátce potom se vlak rozjel.“

Mladší průvodčí Krčmář byl v prostředku vlaku u třetího osobního vozu a vypověděl: „Byl jsem asi v polovině vlaku a sledoval jsem zadní část vlaku a uviděl jsem návěst POHOTOVÍ K ODJEZDU, kterou dával průvodčí Halva, tuto návěst jsem dal do předu směrem k služebnímu vozu, poté jsem slyšel průvodčího Halvu jak volá Dává odjezd, ale zelené světlo jsem neviděl“.

Strojvedoucí parního vlaku projel „červenou“ na rosickém zhlaví
(23.3.2013) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Nevyhnutelná srážka

Ve stanici Stéblová je výpravčí Bažant v dopravní kanceláři a přestavuje závorník výhybky č. 4. Při přestavování páky se náhodně podívá z okna a vidí, že vlak 608 se rozjíždí. Okamžitě vezme svítilnu a vyběhne z kanceláře a krouží svítilnou s bílým světlem návěst STŮJ, ZASTAVTE VŠEMI PROSTŘEDKY, bohužel vlaková četa a strojvedoucí Loskot návěst nevidí. Výhybkář Kněžour stál u vchodu do dopravní kanceláře a když viděl, že vlak 608 odjíždí, náhodné cestující vytrhne její jízdní kolo a na něm se snaží dojet vlak a zastavit jej. Bohužel se to nepodařilo, a tak to oznámil výpravčímu Bažantovi. Ten už volá na traťovém telefonu stanoviště 8 a 10, aby zastavily vlak 653.

Ve stanici Rosice nad Labem zvedl traťový telefon výpravčí Fořt a výpravčí Bažant mu oznámil nedovolený odjezd vlaku 608 ze Stéblové. Zároveň chce nařídit stanovištím 8 a 10 aby se pokusily zastavit vlak 653. Zaměstnanec na stanovišti č. 8 se přihlásí ihned po zazvonění telefonu a hlásí, že vlak 653 už kolem jeho stanoviště projel. Závorář Josíf se nehlásí. Josíf potvrdil výpravčímu Strnadovi v Rosicích nad Labem předvídaný odjezd 653, poté vyšel ze služební místnosti, zavřel závory a venku očekával vlak 653, ten právě projížděl kolem stanoviště č. 10, když výpravčí Bažant se snažil dovolat do Rosic a na stanoviště 8 a 10, Josíf zvedl telefon až po průjezdu vlaku 653. Při výpovědi do protokolu uvedl, „že zvonění telefonu neslyšel, z důvodu hluku, který vznikl jízdou vlaku 653 okolo jeho stanoviště.“

Vlaky 608 a 653 se musely srazit, ke srážce došlo v km 8,055 v 17:42 hod. Strojvedoucí Loskot vypověděl: „Po skončení pískování jsem vyhlédl z budky lokomotivy a uviděl jsem poziční světla vlaku 653 a vykřikl jsem Kristapána, drž se, jedou motory!, zavřel jsem regulátor a levou rukou jsem začal brzdit. Brzda lokomotivy začala brzdit ihned, ale na krátkou vzdálenost už nemohla ovlivnit situaci.“ Topič Roudný vypověděl: „Po Loskotově výkřiku jsem vyhlédl z okénka a uviděl jsem tlumená světla protijedoucího vlaku, kdyby nebyla tlumená, uviděl bych je dřív, nevšiml jsem si že by zavřel regulátor, ale cítil jsem prudké brzdění. Střet se mi nezdál tak prudký. Po nárazu jsme zůstali na místě stát, takže lokomotiva před sebou motorový vlak snad ani nehrnula.“

Vlak 608 jel rychlostí asi 55 km/hod (rychloměr byl v poruše a nezapisoval rychlost vlaku). Rychlost vlaku 653 byla 60 km/hod, podle zápisu rychloměru postrkového motorového vozu.

Místo tragické srážky dnes připomíná malý památník
(23.3.2013) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Po srážce

Lokomotiva 354.7129 vlaku 608 najela na vedoucí vozidlo vlaku 653, motorový vůz M 131.1272, nárazem se prorazila jeho nádrž a nafta z ní vytekla do kolejí. Strojvedoucí Loskot natáhl vodu do kotle a nařídil topiči Roudnému „sraz oheň“, neuvědomil si následky svého příkazu. Rozlitá nafta začala hořet, když se do ní vysypal obsah topeniště. Po té vyskočil z budky lokomotivy a uviděl děsivý rozsah nehody. Vytáhne z tašky baterku a odchází zpět do Stéblové. Topič Roudýn pomáhá při vyprošťování cestujících z vlaku 608. Vlakvedoucí Znítil se vyškrábe z poškozeného služebního vozu a pomáhá při vyprošťování manipulanta Madase. Staršího průvodčího Halvu náraz hodil na zadní stěnu posledního vozu, kde se v dobu nehody nacházel, mladší průvodčí Krčmář byl v pátém vozu vlaku 608, kde kontroval jízdenky, nikdo z personálu vlaku 608 nebyl těžce zraněn, utrpěl jen oděrky a lehké pohmožděniny.

Na vlaku 608 vykolejily a poškozeny tyto vozy: poštovní vůz (první za lokomotivou), kursovní nákladní vůz řady ZTR, druhý kursovní nákladní vůz řady ZTR, služební vůz a první osobní vůz, ostatní osobní vozy byly poškozeny minimálně nebo vůbec.

Na vlaku 653 byly zničeny motorový vůz M 131.1272 a 4 přípojné vozy. Postrkový motorový vůz M 131.1327 se nárazem vyvěsí a zůstane stát nepoškozený. Strojvedoucí Václavek je odhozen na zadní stěnu stanoviště. Jak se vzpamatuje, zapne čelní reflektor, aby osvětlil místo nehody.

Na vlaku 653 bohužel zahynuli strojvedoucí Jaroslav Mervart a vlakvedoucí František Odvárko, průvodčí Božena Všetečková byla těžce zraněna.

Stanoviště „hurvínka“ strojvedoucímu velkou ochranu neskýtá
(21.8.2010, Lednice) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Záchranné práce

Do dopravní kanceláře ve Stéblové přišla první zpráva o nehodě asi po třech minutách od srážky vlaků, tedy asi v 17:45 hod. Výhybkáře Kněžoura potkal důstojník armády, který došel z místa nehody a žádal o urychlené zajištění lékařské pomoci, uvědomili orgány ČSD a bezpečnostní složky. V 17:49 hod. výpravčí Bažant oznámil provoznímu dispečeru v Hradci Králové nehodu. V 17:52 hod. je nehoda oznámena železničnímu oddělení Veřejné bezpečnosti (VB). Správa VB v Hradci Králové (měla krajské kompetence) dostává zprávu o nehodě v 18:05 hod. Po obdržení zprávy o nehodě ministr dopravy a spojů František Vlasák okamžitě odjíždí do Stéblové. Po 18. hod. dojedou první sanitky. Nemocnice v Hradci Králové a Pardubicích se připravují na přijetí velkého množství těžce zraněných. Z obou měst vyjíždějí profesionální hasičské sbory a jsou povolány sbory dobrovolných hasičů z okolních obcí. Vyjíždí i závodní hasičský sbor Synthesie Semtín.

K zajištění pořádku jsou povolány síly pardubické školy ministerstva vnitra, dále útvar Vnitřní stráže ze Synthesie Semtín, armáda vyslala z VÚ 5043, 4336, 3760, 9668, 6991 a 7743 vojáky na výpomoc při odstraňování následku nehody, VÚ 5110 byl vyzván na přistavení dvou aut se světlomety, VÚ 4412 dodal radiovozy a z VÚ 7755 přijela vyprošťovací Tatra 141. V 19:20 hod. dorazil na místo nehody pomocný vlak, který vystavilo depo Hradec Králové, dále dojely dva parní nehodové jeřáby o nosnosti 50 tun. Je založeno polní obvaziště, které poskytuje první pomoc zraněným, do střežených prostorů se shromažďují osobní věci postižených osob a i věci, které patří státu. I přes tato opatření došlo ke krádežím.

Je nutno provádět chirurgické zákroky v polních podmínkách na přilehlé louce při světlech baterky a bez anestézie. Poté jsou zranění odváženi do nemocnic v Hradci Králové, Pardubicích a v Chrudimi. Zemřelí jsou odváženi do Ústavu soudního lékařství v Hradci Králové, kde probíhá identifikace zemřelých, musí být vytvořena zvláštní identifikační komise z důstojníků VB a soudních lékařů. Komise ukončí svou práci 21.11.1960. Záchranné práce skončily 15.11 1960 asi v 11:30 hod. Výluka byla ukončena v 12.15 hod.a první vlak 1506 ze Stéblové do Rosic nad Labem odjel ve 12:30 hod.

Veřejnost se dověděla o nehodě kratičkou třířádkovou zprávou v Rudém právu ze dne 15.11.1961

Vyšetřování nehody

Nehodu šetřily orgány Sboru národní bezpečnosti (SNB) a zvláštní komise Ministerstva dopravy a ČSD.

Příčina byla jasná: odjezd vlaku 608 bez řádné výpravy ze žst. Stéblová. Ale bylo potřeba vyšetřit několik nejasných bodů. Průvodčí Halva ve své výpovědi hovoří o tom, že viděl návěst ODJEZD, dávanou zeleným světlem, průvodčí se domníval, že ji dává výpravčí Bažant. Byla provedena rekonstrukce děje před odjezdem vlaku. Při té bylo zjištěno, že výpravčí Bažant v žádném případě nemohl dát návěst ODJEZD, v době odjezdu vlaku byl plně zaměstnán činností v dopravní kanceláři, dával odhlášku za vlakem 608, nabízel do Opatovic nad Labem vlak 653, nařizoval výhybkáři přípravu vlakové cesty ze druhé koleje do Opatovic a uzavření závor na přejezdu a obsluhoval stavědlový přístroj pro vjezd vlaku 653 od Rosic nad Labem. Přesto asi tři cestující, kteří Vystoupili z vlaku 608, vypovídali, že viděli, „jak někdo mával zeleným světlem“.

Pozornost se upnula na mladšího průvodčího Krčmáře, který používal vojenskou svítilnu s barevnými clonkami, která měla i clonku zelenou. Tato svítilna mu byla přidělena omylem, místo předepsané svítilny jen s bílým světlem. Tuto svítilnu mu vydala skladnice Šafránková, která vypověděla, že ji vydala s vědomím svého nadřízeného. Při předávce skladu v květnu 1960 bylo ve skladu asi 40 svítilen jen s bílým světlem a jen dvě svítilny s barevnými clonkami. Jednu „vyfasoval“ průvodčí Krčmář. Při odvozu vlakové čety do Prahy autem ČSD, dvoučlenný doprovod dal pokyn řidiči aby zastavil a řidič a doprovod vystoupili z auta ven a odešli stranou asi na 10 minut. Tím dali vlakové četě příležitost na domluvení jejich výpovědí. Oni toho asi využili, všichni poté, na rozdíl strojvedoucího Loskota, své výpovědi několikrát změnili.

Soudní řízení s personálem vlaku

Soud s viníky nehody začal u Krajského soudu v Hradci Králové 8.2.1961 a skončil 11.2.1961. Předsedou senátu byla promovaná právnička Anastázie Podzimková, přísedící,i byli Ludvík Květinský, strojvedoucí LD Trutnov, a Karel Kadeřábek, mistr n.p.Tesla Pardubice. Prokuraturu zastupovali: JUDr. Josef Kalaš, oblastní dopravní prokurátor z Prahy, a JUDr. Jiří Procházka za Generální prokuraturu Praha. Strojvedoucího Loskota hájil JUDr. Alfréd Jutner z Hradce Králové, topiče Roudýna JUDr. Rudolf Kvapil z Chlumce nad Cidlinou, vlakvedoucího Znítila JUDr. Josef Vacek z Hradce Králové, staršího průvodčího Halvu JUDr. Karel Plavec z Chrudimi a mladšího průvodčího Krčmáře JUDr. Jaroslav Elsner z Hradce Králové.

Posledně jmenovaný byl vyšetřován na svobodě, protože jeho míra zavinění byla malá a nedokázalo se mu použití zeleného světla při výpravě vlaků.Ve zcela zaplněné soudní síni bylo 150 přítomných, kteří byli vybrání, volný přístup nebyl dovolen. Vybráni byli z členů základních výborů KSČ a funkcionářů ROH. Přítomni byli přednostové železničních stanic a lokomotivních dep, výpravčí, vlakvedoucí, průvodčí osobních vlaků, revizoři bezpečnosti železniční dopravy, funkcionáři Krajského výboru KSČ, Krajského národního výboru a Krajské odborové rady v Hradci Králové.

Po třech dnech jednání vynesla předsedkyně senátu tyto tresty: Strojvedoucí Loskot byl odsouzen na 4 a půl roku nepodmíněně a k zákazu činnosti na 3,5 roku, topič Roudýn na 1 a půl roku nepodmíněně, vlakvedoucí Znítil na 5 a půl roku nepodmíněně a zákazu činnosti na 5 roků a starší průvodčí Halva byl odsouzen na 4 roky nepodmíněně a zákazu činnosti na 4 roky. Mladší průvodčí Krčmář byl odsouzen k podmíněnému trestu na 1 rok se zkušební dobou 2 roky a vlakový manipulant Madas byl osvobozen.

Na výši těchto trestů se krom počtu zemřelých a zraněných při nehodě, jež nemá, jak výše uvedeno, v historii železničního provozu v Československu obdoby, podepsala v té době astronomická výše materiální škody, jež jen na vozidlech činila 477 000,- Kčs (například tehdy byla průměrná mzda 1 500,- Kčs).

Slovo závěrem

Materiální škody se nahradit dají, zmařené lidské životy ne. Stejně jako se nedají napravit pohnuté osobní i profesní osudy zúčastněných a zármutek blízkých. To vše připomíná malý památníček na kraji Stéblové, kolem něhož dodnes jezdí vlaky, které navíc čeká ještě lepší budoucnost v podobě kapacitnější a rychlejší trati. A s tímto optimisticky laděným vědomím věnujme tichou vzpomínku všem obětem oné tragické události.