Druhý život parní lokomotivy 310.922

V roce 1930 vyrobila továrna v Adamově, která tou dobou patřila pod koncern Škoda, 5 lokomotiv Cp 10 (tovární typ 11 Lo 4). Poslední z těchto lokomotiv nesla výrobní číslo Škodových závodů 580 a dnes ji známe pod označením 310.922. Lokomotivy Cp 10 z lokomotivky Škoda konstrukčně odpovídaly již dříve vyrobeným lokomotivám továrního typu Bs 12 (tovární typ 9Lo) a Cs 10 (tovární typ 11 Lo) z let 1926-28. Na lokomotivy konstrukce Cs 10 v roce 1927 navázala lokomotiva Cp 10, původně Cs 10, která byla rekonstrukcí vybavená přehřívačem. Na tuto lokomotivu Cp 10, navázalo právě zmíněných pět lokomotiv, které byly v rámci Škodových závodů vyrobeny právě v závodě Adamov. Dvě lokomotivy Cp 10 se povedlo prodat v roce 1930, ostatní zůstaly důsledkem hospodářské krize na skladě. Další dvě byly prodány v roce 1934. Poslední lokomotivu Cp 10, pod výrobním číslem 580 v roce 1935 odkoupilo Ministerstvo národní opravy (MNO) a zařadilo ji pro potřeby železničního vojska k Železničnímu pluku v Pardubicích. Tato lokomotiva později dostala označení 310.922.

Tovární snímek lokomotivy Cp 10. Škoda Plzeň, sbírka Pavel Stejskal

Lokomotiva 310.922 byla využívána pro zaškolování vojenských strojvedoucích a sloužila na vlečce v Pardubicích a byla také podle potřeby zapůjčována na vlečky podniků pracujících pro MNO. Jedním z takových závodů byla i Vojenská muniční továrna v Poličce, kam byla tato lokomotiva rovněž zapůjčena. Lokomotiva tak prožila svoji provozní éru na kolejích vojenských vleček, poslední roky v Pardubicích jako záložní lokomotiva. Odtud ji zakoupilo Lokomotivní depo Česká Třebová s úmyslem vystavit lokomotivu na pomník před velkou točnou jako vzpomínku na parní provoz. Žádost o získání lokomotivy byla datována 7.12.1973. Finanční prostředky byly získány ze sběru šrotu, na kterém se podílely všechny složky LD Česká Třebová tak byla lokomotiva 310.922 určena do kovošrotu vyměněna za šrot. Takto získaná lokomotiva byla doposud provozní, měla platné certifikáty a prošla dne 29.1.1974 zostřenou kotlovou prohlídkou. Její provoz byl povolen do 30.5.1977 a tak v letech 1975 a 76 byla nasazena na několika historických jízdách, např. v roce 1975 při oslavách 130.let depa v České Třebové a v roce 1976 na oslavách 80.let trati Svitavy – Polička. Po propadnutí kotelní lhůty v roce 1977 byla umístěna na pomník a stala se připomínkou na parní provoz.

Lokomotiva 310.922 při oslavách 80 let místní trati Svitavy - Polička, Polička dne ..9.1976. Sbírka: Pavel Stejskal

V roce 1989 byla lokomotiva 310.922 z pomníku snesena, po prohlídce a promazání pojezdu byla přepravena na výstavu lokomotiv v Chornicích při připomenutí výročí 100 let Moravské západní dráhy. Ještě před výstavou v Chornicích přišel první nápad o znovu zprovoznění lokomotivy. Lokomotiva tak prošla 29.12.1988 mimořádnou prohlídkou kotle a v zápisu je v odůvodnění prohlídky uvedeno, že lokomotiva měla projít generální opravou v ŽOS České Velenice. Nicméně byla lokomotiva vrácena na nějaký čas zpět na pomník a z oprav sešlo. Po roce 1989 byla myšlenka znovu zprovoznění opět několikrát oživena a začaly být činěny první kroky pro zprovoznění. Bylo rozhodnuto, že lokomotiva bude opravena vlastními silami v depu. V listopadu 1994 byla opět z pomníku sundána a znovu důkladně prohlédnuta. Hlavním popudem k znovu zprovoznění byly blížící se oslavy Olomoucko-pražské dráhy. Dráha v roce 1995 slavila 150 let od zahájení provozu a jedno z center rozsáhlých oslav se měla stát také Česká Třebová. A depo se chtělo předvést s vlastní provozní parní lokomotivou. Do oslav v roce 1995 se lokomotiva nestihla opravit a oprava se rozběhla až na podzim 1995. Lokomotiva 310.922 byla rozebrána a začalo se s opravami jednotlivých částí, shánění dokumentace a zajišťování potřebných součástí. Lokomotiva byla na pomníku sice kompletní, bylo o ni opečováváno, ale přesto se několikaletý pobyt na venku podepsal na jejím stavu. Předně bylo nutné opravit kotel lokomotivy, vyměnit trubky a přehřívačové články a rozebrat a vyčistit armatury. Další části lokomotivy, jako napaječ, kompresor a další armatury se musely renovovat, některé díly i vyrobit nové. V létě 1996 byla lokomotiva zkompletována a připravena k první zkušební jízdě. Nutno ale podoktnout, že větší část prací na lokomotivě se uskutečnila mimo pracovní činnosti správkárny depa v rámci dobrovolnosti. Dne 24.8.1996 byla uskutečněna technicko-bezpečnostní zkouška (TBZ) pod bedlivým dohledem zkušebního komisaře Ing. Hály v traťovém úseku Česká Třebová – Opatov a zpět.

Vlevo kráčí Ing.Hála, lokomotiva 310.922 bere vodu před TBZ kou. 24.8.1996. © Pavel Stejskal

První jízdu lokomotiva vykonala sama. Na odhlášku za parní lokomotivou jela lokomotiva 720.098, která vezla vodní vůz ze starého tendru a přípojný vůz Baafx pro dílenský doprovod. Při druhé jízdě se projevila závada a lokomotiva 310.922 byla do Opatova dopravena motorovou lokomotivou 720.098. Zpět do České Třebové motorovou lokomotivu dopravovala zase parní lokomotiva. Lokomotiva 310.922 prošla TBZ-kou, drobné závady byly ihned odstraněny a lokomotiva mohla být nasazena do nostalgického provozu. Tou dobou se v Letohradě opravovala do provozního stavu další parní lokomotiva, tovární typ ČKD CP 600, která dostala označení 328.011. Lokomotiva prodělala TBZ dne 22.8.1996 a odzkoušena byla na posunu v žst. Letohrad. Obě lokomotivy se poprvé představily široké veřejnosti 14. a 15.9.1996 při oslavách 100. výročí trati Svitavy – Polička. Lokomotivy byly nasazené na zvláštních vlacích mezi Svitavami a Žďárcem u Skutče. U obou lokomotiv se však projevily některé závady, které většinou provázejí první kilometry provozu u nově zprovozněných lokomotivách. Shodně však těmi největšími závadami byly poruchy kompresorů. Lokomotivě 328.011 byl 14.9. večer kompresor demontován a odvezen do DKV Česká Třebová za pomoci dílenských zaměstnanců poličské strojovky. Kompresor se povedlo v DKV Česká Třebová přes noc opravit a ráno 15.9. opět namontovat v Poličce zpět na lokomotivu. Podobná závada dne 15.9.1996 postihla i stroj 310.922 při posledním vlaku ze Svitav do Poličky. Od zastávky Pomezí ji pomohla lokomotiva T 435.016, která byla na výstavě lokomotiv v Poličce a po skončení oslav se zhostila odvozu souprav i obou parních lokomotiv do DKV Česká Třebová. Také u lokomotivy 310.922 byl po dojezdu do DKV kompresor opraven. Obě lokomotivy se spolu potkaly na dalších jízdách ještě několikrát. Za měsíc, přesně 26.10.1996 vezly zvláštní vlaky vypravené na trať Choceň – Litomyšl v rámci 100. výročí Federace strojvůdců. Další setkání obou lokomotiv bylo v květnu 1997 při oslavách 150.let železnice v Ostravě. Lokomotivy sice nebyly přizvány na část oslav pořádaných Českými drahami, ale jezdily po vlečkách Ostravsko-karvinských dolů (OKD).

Parta z Č.Třebové a Letohradu v Ostravě Josefově Jámě před 310.922 dne 3.5.1997 © Pavel Stejskal

Výčet jízd parní lokomotivy 310.922 od roku 1996 do roku 2011 jde do stovek, odjeté kilometry jdou do tisíců. Lokomotivu samozřejmě postihly také různé zásady. Poruchy kompresoru, prasklé závěsky pružnic, závady na kotli, občasné problémy s napaječi atd. Lokomotivě byl v roce 1998 dosazen původní komín s korunou, který byl snesen v Meziměstí z lokomotivy 310.901, která zde v té době byla u místního depa na pomníku. Během krátké doby od zprovoznění se lokomotiva 310.922 objevila v čele hned několika vlaků k různým příležitostem, a to nejen při výročích tratí. Provozovatelé ve spolupráci s dalšími organizacemi se pokusili vytvořit periodické jízdy s parní lokomotivou v širším okolí České Třebové. Tyto jízdy se měly stát tradicí a přilákat zájemce o svezení nejen z okolí, ale z celé republiky. Jednou z takových tradicí se mohly stát jízdy „Přes 3 hrady“ a „Před 2 zámky“. V roce 1997 (24. a 25.5.) se uskutečnily první z jízd „Přes tři hrady“, což byly hrady Lanšperk, Litice a Potštejn. V každé ze stanic, u kterých ležely zmíněné hrady, měl vlak dostatečný pobyt, aby se cestující mohli na hrady podívat.

Strojní a vlaková četa před lokomotivou v Liticích dne 25.5.1997. © Pavel Stejskal

Dlouhý pobyt byl využit nejen k ošetření lokomotivy, ale také k posunu pro fotografy. „Přes 2 zámky“ byla obdobná akce, při níž mohli zájemci navštívit zámky v Častolovicích a Doudlebách nad Orlicí. Zde byla zajímavostí také dnes již snesená vlečka do továrny Perla v Doudlebách, kam jela parní lokomotiva zbrojit vodu. Vlečka vedla částečně po ulici a v továrně se uskutečnilo setkání s lokomotivou T 211.1623, kterou vlastnila Perla. V rámci každoroční českotřebovské „Jabkancové pouti“ byl vypraven 13.11.1999 parní vlak s 310.922 do Lanškrouna a zpět jako návoz zájemců o tuto akci.  Bohužel tradice se nakonec z různých důvodů z těchto jízd nestaly. Úspěšnějším počinem byly Mikulášské jízdy, které se staly pravidelným každoročním nasazením lokomotivy 310.922 do čela zvláštních vlaků. Na trati Choceň – Litomyšl byla lokomotiva 310.922 nasazována na Mikulášské vlaky každý rok (když nebyla v opravě) a na trať Česká Třebová – Chornice každý lichý rok. Tato jízda byla pořádána ve spolupráci s Chornickým železničním klubem (CHŽK). Členové CHŽK byli účastni jako doprovod i na dalších jízdách lokomotivy 310.922 na tratích okolo České Třebové. Lokomotiva se ukázala také v čele Mikulášských vlaků v okolí Kutné Hory a Čáslavi. Zde je nutno podotknout, že Mikulášské jízdy s parní lokomotivou na konci listopadu a počátkem prosince měly již svoji tradici v širším regionu. První Mikulášské vlaky vyjely z Letohradu už v roce 1988.

Před noční jízdou do Dačic. Telč 15.8.1998. © Pavel Stejskal

Lokomotiva 310.922 se neobjevovala jen na tratích v okolí České Třebové, ale nasazována byla téměř po cele republice k různým příležitostem. Několik let se pak stala stálicí při akcích Parní léto v Telči, v rámci kulturní letní akce Prázdnin v Telči. S dalšími organizátory zde byla hlavním pořadatelem Společnost telčské místní dráhy.

Těmto tradičním letním jízdám předcházelo pozvání k účasti na 100. výročí místní trati Kostelec – Telč. Oslavy proběhly 15. a 16.8.1998. V průběhu oslav došlo k nápadu uspořádat každoroční jízdy v rámci Prázdnin v Telči. První přeprava lokomotivy, doprovodného, nářaďového vozu a vozu Ci z České Třebové do Telče se uskutečnila 13. a 14.8. s přenocováním v Jihlavě. Konvoj odvezla do Telče lokomotiva T 435.016, o kterou se starali strojvedoucí strojové stanice Choceň.

Nákladní vlak s 310.922 vypravený z Telče pro fotografy dne 16.8.1998. © Pavel Stejskal

První ročník akce „Parní léto v Telči“ se uskutečnil v srpnu 1999. Během tří víkendů tak lokomotiva 310.922 odvezla několik zvláštních vlaků na místní trati, včetně nočního vlaku do Dačic a zpět. Českotřebovské čety našly příjemné zázemí ve Strojové stanici Telč. Samotná akce „Parní léto v Telči“ měla velký úspěch a pro velký zájem veřejnosti se pak každoročně opakovala do roku 2011 s lokomotivou 310.922 až do léta 2011. Lokomotiva 310.922 se podívala i na ozubnicovou trať Tanvald – Kořenov – Harachov. Nasazena však byla pochopitelně jen na adhezní části tratě mezi Kořenovem a Harachovem. Výčet jízd parní lokomotivy 310.922 je pochopitelně daleko větší, než bylo výše uvedeno. Kromě těchto jízd absolvovala lokomotiva 310.922 celou řadu jízd na objednávku soukromých osob, politických stran na volební vlaky, cestovních kanceláří a pro fotografy atd.

Lokomotiva 310.922 na viaduktu přes Jizeru mezi Harachovem a Kořenovem dne 7.7.2002. © Pavel Stejskal

Během provozu lokomotivy 310.922 se o ni starali strojvedoucí Karel Steinmetz, Ladislav Landa, Josef Chlebníček, Jiří Markl a Ivan Dobiáš. V případě potřeby zaskočili také další strojvedoucí, kteří měli zkušenosti s parními lokomotivami a případnou pomoc při přípravě k jízdě, s opravami pomohli další zaměstnanci DKV Česká Třebová, ale i dalších výkonných jednotek v síti ČD. Nezastupitelnou pomoc poskytli rovněž zaměstnanci správkárny depa. Zde nutno jmenovat Evžena Šimka, který byl zapáleným fandou a jeho pomoc při opravách a údržbě lokomotivy byla neocenitelná. Evžen byl také fotografem a k tomuto článku byly použity také snímky z jeho pozůstalosti. Zemřel v létě 1997 a na jeho památku bylo uskutečněno několik vzpomínkových jízd s lokomotivou 310.922 pod názvem „Memoriál Evži Šimka“. Na zprovoznění, opravách i provozu je nutno připomenout jméno bývalého strojvedoucího a instruktora Jaroslava Rolčíka, který vypomáhal nejen při opravách, ale hlavně svými zkušenostmi i radami. Výčet lidí, kteří se nějakým dílem podíleli na zprovoznění, opravách i provozu lokomotivy 310.922 je samozřejmě daleko větší. Za regulátorem lokomotivy a u lopaty se vystřídali nejen strojvedoucí z České Třebové, ale třeba z Letohradu, nebo Telče.

Lokomotiva 310.922 mezi Mladějovem na Moravě a Moravskou Třebovou dne 17.5.2008. © Pavel Stejskal

Osudný se lokomotivě stal den 29.7.2011, kdy se uskutečnila přeprava z České Třebové do Telče na již tradiční „Parní léto v Telči“. Na lokomotivě se za jízdy projevila závada, praskla závěska pružnice a lokomotiva, která nebyla obsazena, vykolejila. Při vjezdu do Jihlavy došlo k vykolejení části soupravy a poškození lokomotivy, vozu Ci a svršku na zhlaví od Okříšek. Lokomotiva se tak stala neprovozní. Kromě poškození závěsky, spadlo klenutí pece, byly zohýbány některé části, mádla, nárazníky. Především byly nevratně poškozeny nápravy, které se ohnuly vlivem vlečení vykolejené lokomotivy několik kilometrů po trati. Lokomotiva byla dopravena zpět do České Třebové a odstavena. Jednalo se o její opravě, zvláště o výměně náprav. Po několika letech nakonec došlo k výměně náprav, ale znovu zprovoznění lokomotivy se již nepodařilo. Parta strojvedoucích a fandů okolo lokomotivy se mezitím rozpadla. Větší část z nich odešla do důchodu, nebo opustili České dráhy, další jako Ladislav Landa zemřeli. Lokomotiva také již nepatřila DKV Česká Třebová, ale připadla pod DHV Lužná.

Lokomotiva 310.922 odstavená v DKV Č.Třebová dne 4.6.2012. © Pavel Stejskal

Za 15 let nostalgického provozu lokomotivy 310.922 zbyly vzpomínky a slušná hromádka fotografií a filmových záběrů. Lokomotiva je již 10 let neprovozní, tiše stojí v DKV Česká Třebová a čeká na další osud. DHV Lužná před několika roky nabídla lokomotivu jako zbytnou k odprodeji. O lokomotivu snad projevilo zájem Vojenské muzeum v Lešanech, vzhledem k tomu, že 310.922 byla zakoupena MNO pro Železniční vojsko. V Lešanech by byla lokomotiva pouze statických exponátem a její znovu zprovoznění by se tím zřejmě již neuskutečnilo. Lokomotiva také není kompletní, některé součásti byly použity na jiné provozní lokomotivy ČD. V době vzniku tohoto článku však byla lokomotiva 310.922 stále v České Třebové.

Lokomotiva 310.922 se zavázanými novými nápravami čeká na další osud. DKV Č.Třebová dne 1.7.2017. © Pavel Stejskal

Nakonec je potřeba dát ještě jednu zmínku o druhé lokomotivě, souputnici při zprovoznění v roce 1996, stroji 328.011. Ta je v současnosti rovněž neprovozní a více jak 10 let je statickým exponátem v Železničním muzeu v Rokytnici v Orlických horách. Lokomotiva se v současnosti podrobuje opravám a cílem je její zprovoznění. Po zprovoznění se uvažuje o nasazení na turistické vlaky v Pardubickém i Hradeckém kraji, hlavně pak na trati Doudleby nad Orlicí - Rokytnice v Orlických horách.

Úvodní snímek: Lokomotiva 310.922 na vlaku z Ústí nad Orlicí do Lanškrouna na 100. koleji u Č.Třebové dne 22.5.2010. © Pavel Stejskal