Industriada aneb den otevřených dveří na úzkokolejce v Bytomi

Hornoslezské úzkorozchodné železnice (Górnośląskie Koleje Wąskotorowe) jsou nejstaršími v Polsku a údajně i nejstaršími dosud provozovanými úzkokolejkami na světě. Na prvním úseku vlaky vyjely již roku 1853, nejprve v koňské trakci. Parní lokomotivy se poprvé objevily roku 1856, ale koně byli na četných odbočkách používáni až do 20. let 20. století. Nezvyklý rozchod 785 mm vycházel z tehdejších 30 pruských palců, které používaly starší koňské dráhy.

Síť dosahovala maximální délky 233 km. Nepředstavovala jednotný celek, ale zejména množství průmyslových drah. K síti se též počítala trať z Gliwic do Racibórze, kde na malém úseku dnes funguje Skanzen Rudy. V současnosti má trať Bytom – Miasteczko Ślaskie délku 21 km a původně nesloužila osobní dopravě. Pravidelné osobní vlaky tu vyjely až v 90. letech již jako turistické. Osobní doprava naopak dominovala na trati Gliwice - Racibórz.

Bytom Wąsk, lokomotiva Lxd2-374, 5.9.2021 © Jiří Mazal

Síť (vyjma trati Gliwice - Racibórz) měla po celou dobu význam pro přepravu nákladů, zejména uhlí, ale i dalších surovin. Ve vrcholném období v 50. letech se ročně přepravilo na 6 mil. t nákladů a ještě v 80. letech se převezlo 3 mil. t. Prudký pád následoval po roce 1987 a zejména v 90. letech. Úpadek těžkého průmyslu a hospodářský pokles znamenaly uzavření řady tratí a 15. května 2001 vyjel poslední nákladní vlak. V té době činila délka tratí již jen 36,72 km. Tehdejší provozovatel, PKP, uzavřel v roce 2001 všechny své úzkokolejky. Prakticky ihned nastala devastace a rozkrádání železnice. Místní samosprávy však dráhu převzaly a od roku 2003 se stalo novým provozovatelem Stowarzyszenie Górnośląskich Kolei Wąskotorowych.

Před samotnou návštěvou depa si ještě popišme průběh tratě. Úzkokolejné nádraží v Bytomi se nachází hned u normálněrozchodného, jedná se o jedinou kolej s nástupištěm. Souprava sem najede nacouváním. První zastávkou jsou Szombierki, odkud je vidět elektrárna „Szombierki“ z 20. let 20. století. Po překonání dvou viaduktů, které překračují normálněrozchodnou trať, dojedeme ke stanici Bytom Karb Wąsk s velkým depem, kam se ještě vrátíme. Trať se opět křižuje s normálněrozchodnou tratí a přivine se k ní u stanice Bytom Północny. Levým obloukem se odpoutáváme od trati a vjíždíme do lesů. Po levé straně je vidno starou normálněrozchodnou trať, která tu existovala již od roku 1859.

Bytom Karb Wąskotorowy, stavědlo, 11.9.2021 © Jiří Mazal

Po zastávce Dąbrowa Miejska následuje Sucha Góra se stylovým přístřeškem. Po levé straně se rozprostírá lesní rezervace „Segiet“, zahrnující na 24 hektarech bukový porost. Po pravé straně lze zahlédnout hluboké údolí, které je však ve skutečnosti bývalým vápencovým lomem. Ze zastávky Tarnowskie Góry Kopalnia Srebra je to jen kousek ke zdejšímu historickému stříbrnému dolu, přístupnému veřejnosti. Vedle procházky podzemím se tu dokonce můžete svézt lodičkou v zatopené šachtě. V expozici na povrchu je vystavena řada úzkorozchodných lokomotiv. Stanice Tarnowskie Góry Wąsk slouží jako výhybna a při zvláštních jízdách tu některé vlaky končí. Podjedeme normálněrozchodnou trať a ocitneme se za stanicí Tarnowskie Góry. Rozsáhlá plocha plná křoví již dává pouze tušit původní velikost. Jedinou připomínkou je křížení s normálněrozchodnou kolejí, která však nemá pokračování.

Další zastávka, Lasowice Zalew, je zejména za pěkného počasí intenzivně využívána – nedaleko se nachází vodní nádrž Chechło-Nakło. Konečná Miasteczko Ślaskie pak zahrnuje dvě koleje sloužící k obracení lokomotivy.

Bytom Karb Wąskotorowy, salonní vůz ř. Ashx z r. 1912, 11.9.2021 © Jiří Mazal

Stanice Bytom Karb Wąsk je dnes hlavní a největší stanicí úzkokolejky. Depu slouží zejména velká obdélníková hala z 20. let 20. století. V té době vznikla i vodárna a většina dalších objektů stanice. Stavědlo bylo postaveno v 50. letech.

Během „Industriady“ vyjely vlaky zejména mezi stanicemi Bytom Wąsk. a Bytom Karb Wąsk, které zajišťovaly návoz účastníků, neboť depo není veřejnou dopravou moc dobře přístupné. Další zvláštní vlaky pak zamířily do stanice Tarnowskie Góry Wąsk. Kdo by se spletl jako já, je dobré si uvědomit, že v Tarnowskich Górach jsou zastávky – a ta u normálněrozchodného nádraží už existuje pouze na mapě, nikoliv ve skutečnosti. Je třeba tak ujít ca 1 km k druhému nádraží.

Bytom Karb Wąskotorowy, motorový vůz typu Mw63 (ř. Mbd1), 11.9.2021 © Jiří Mazal

Zatímco na „pendlech“  do Bytomi se objevila malá lokomotiva Lyd1-309 s otevřenými letními vozy, do města Tarnowskie Góry pak vyjela „velká“ Lxd2 se soupravou uzavřených a letních vozů. Všechny místní osobní vagóny však mají společný fakt, že se jedná o přestavbu z původních nákladních, dráha dříve žádné nevlastnila. Počty nákladních vozů, zejm. na přepravu uhlí, šly naopak do tisíců.

Návštěvníci mohli navštívit nejen bytomské stavědlo, ale dočkali se i zasvěceného výkladu. Zajímavý byl pro laika i pohled do přízemí na množství drátovodů vycházejících z hlavní místnosti. Stavědlo je dodnes funkční, a tudíž bylo možné v okolí narazit na množství drátovodů. V areálu je přístupná tzv. „izba tradycji“ s rozsáhlou sbírkou nejrůznějších železničních artefaktů. Návštěvníci se mohli i povozit na drezíně či se na chvíli stát strojvedoucím v lokomotivě Lxd2. Mě spíše upoutal odstavený motorový vůz typu Mw63 (řada Mbd1). Tyto vozy vyráběly dílny v Lisewie v počtu 15 ks a jedná se o svéráznou výrobu typu „samo domo“. Vystavený kus začal svůj život roku 1914 jako obyčejný osobní vagon. Přestavby se dočkal roku 1953 a opět roku 1965 na motorový vůz. K přerozchodování z původních 750 mm na „bytomských“ 785 mm došlo roku 1999. Dalším velmi zajímavým kouskem byl salonní vůz řady Ashx z roku 1912, vytvořený přímo pro zdejší úzkokolejku. Sloužil k inspekci tratí a zaujme nejen stylovým umyvadlem, ale i celkem komfortním interiérem.

Lxd2 ze spodu, 11.9.2021 © Jiří Mazal

V depu bylo možné dokonce vstoupit prohlídkového kanálu a podívat se zespodu na lokomotivu Lxd2, samozřejmě s výkladem průvodce. Zároveň mi přitom neunikl letopočet kolejnic na kanálu – z roku 1894. Návštěvník si mohl prohlédnout i řadu dalších vozidel, odstavených v areálu, více napoví fotogalerie. Lxd2 s podivnou střešní nadstavbou sloužila k zázemí dětských her, nechybělo ani malé kolejiště a za objektem depa šlo také vysledovat několik vraků mimo koleje. Ve stavu vraků se nacházel i jeden z vozů MBxd2 i s přípojnými vozy.

„Industriadu“ se každopádně vyplatí navštívit, i přes množství lidí se akce nesla v pohodovém duchu, bez roušek a se zaměřením pro celou rodinu.

Úvodní snímek: Bytom Karb Wąskotorowy, budova depa s Lxd2-352 a Lyd2, 11.9.2021 © Jiří Mazal