S Egal-Wohin-Ticket na západ Německa

8.8.2022 8:00 Helmut Böhme

S Egal-Wohin-Ticket na západ Německa

DB opět přišli s marketingovým kouskem – jízdenkou Jedno-kam anebo německy Egal-wohin-Ticket za 39,90 €. Platí ve všech vlacích, takže narozdíl od jízdenky za 9 € i ve vlacích dálkové dopravy (ICE, EC, IC) a u soukromých dopravců. Je ovšem vázaná na konkrétní spoj . K jízdence není možno dokoupit příplatok do 1. třídy.

 

 

Jízdenka se dá koupit koupit v supermarketech Edeka, Marktkauf, BUDNI, nah&gut anebo trinkgut – maximálně 5 kusů za osobu - od 4.7.2022 do 31.3.2023. Cestovat se dá ale ještě déle – do 9.12.2023. Pokladní vám vytiskne paragon s 8-místním kódem. Potom je třeba alespoň 2 dni před cestou navštívit stránku  www.bahn.de/egal-wohin-ticket, vybrat spoj a zadat ten kód. DB ovšem může odmítnout vydat jízdenku, pokud se jedná o cestu, kde jsou velmi přetížené spoje.

Nabídku Egal-wohin-Ticket jsem využil pro návštěvu muzejní železnice Sauerlaender Kleinbahn, neboť normální cena by byla za 109,90 €.
Muzejní železnice leží v spolkové zemi Severorýnsko-Západní Falsko a je vybudovaná na částí původní trati Plettenberg – Herscheid, která byla v úseku Plettenberg-Oberstadt – Herscheid zrušená 25.9.1965 v osobní a 1.9.1969 v nákladní dopravě. Trať byla snesená v roce 1976. Jenom zbytek Plettenberg – Plettenberg-Oberstadt fungoval ještě do roku 1996 jako vlečka.

Vyrazil jsem 30.července v 21:20 hod z Weixdorfu do Lipska, potom patrovým IC do Bambergu a dál regionálními vlaky přes Würzburg, Hanau, Gießen a Siegen do Plettenbergu, s příjezdem v 11:03 hod. Vlak ze Siegenu do Plettenbergu byl tak přeplněný, že průvodčí povolili si sednout v 1.třídě i s jízdenkou za 9 €. V 11:09 hod mi přijel mikrobus do městské části Holthausen. V 11:47 hod bych sice měl přímý spoj do zastávky Bremcker Linde, odkud není daleko do nádraží Köbbingshauser Hammer, tak dlouho jsem ale nechtěl  čekat. Na tu cestu jsem použil jízdenku 9€-Ticket.


Bývalé nádraží Plettenberg–Oberstadt © Helmut Böhme

Pěšky jsem se potom vydal po Herscheider Straße do nádraží Plettenberg–Oberstadt, ten je už bez kolejí a sídlí tam nějaká firma Richter.


Ukazatel cesty do nádraží Köbbinghauser Hammer © Helmut Böhme


Nádraží Köbbinghauser Hammer © Helmut Böhme

Odbočil jsem z hlavní cesty doleva a po cestě do kopce jsem konečnou stanicí našel. Až do příjezdu vlaku jsem měl ještě půl hodiny času, tak jsem stanicí trochu zdokumentoval.


Původní zastávka Köbbinghausen © Helmut Böhme

Bývalá zastávka normálnorozchodní železnice je trochu opodál, tam se ale už nestaví.


A tak to tam vypadalo, když ještě fungovala normálnorozchodní železnice © Helmut Böhme

Vlakem jsem potom jel do Hüinghausen, zpáteční jízdenka stojí 6 €. Video z jízdy a dění na muzejní železnici jsem zveřejnil na Youtube.


Nádraží Seissenschmidt © Helmut Böhme

Na nádraží Seissenschmidt se z vlaku kategorie osobní vlak s přepravou nákladních vozů (PmG) odstavili nákladní vozy, pro které potom přijela po 14. hodině motorová lokomotiva.
Zastávka Seissenschmidt u normálnorochodní železnice neexistovala. Muzejní železnice ho zřídila jako poctu podnikateli Seissenschmidt, který aktivně podpořil výstavbu železnice do Herscheidu. Jeho firma v blízkosti nádraží existuje dodnes.


Nádraží Hüinghausen © Helmut Böhme

Na  nádraží  Hüinghausen posunovala parní lokomotíva „Spreewald“, která den předtím vyrazila i na trat’. Protože tam zapálila trávu, byl vydán zákaz parního provozu a v neděli potom jela jenom motorová lokomotiva. Fotografie ze sobotní jízdy jsou zde.


Host „Laura“ z Chiemseebahn © Helmut Böhme

Protože v Plettenbergu kdysi existovala tramvaj, půjčili si z Bavorska parní tramvaj. Podobný exemplář spolku měl by byt taky v provozu, stojí ale ještě rozebraný ve výtopně.


Nákladní vlak se Seissenschmidtu se chystá na cestu do  Hüinghausen © Helmut Böhme

Jako i další fandové jsem vyrazil na trat’ a pořídil jsem fotky. Fotogalerie je na tomhle odkazu.


Tunel © Helmut Böhme

Potom jsem trochu putoval po tělesu bývalé trati do Herscheidu. Spolek by rád prodloužil trat’ až do obce Birkenhof. Tomu ale brání chybějící most za nádražím a zděný tunel pod horou Rammberg. Kdyby ho chtěli otevřít, určitě by přiběhli ochránci přírody a řvali, že tam jsou netopýři, které třeba chránit.


Výtopna © Helmut Böhme

Po návratu jsem si prohlédl výstavu a výtopnu, kde jsou vozidla v různých stavech rozpracování. Nizozemský podnikatel a fanda železnic Wim Pater prezentoval některé od něho rekonstruované vozidla.


Rekonstruované vozy nizozemské firmy Kleinbaan © Helmut Böhme

Posledním vlakem jsem se potom vrátil do nádraží Köbbinghauser Hammer a autobusem na nádraží Plettenberg. Video z jízdy jsem také zveřejnil na Youtube.
Sice bych měl ještě dost času si projít zrušenou trat’ až do Herscheidu, to se mi ale v tom tropickém počasí nechtělo. Kromě toho bych se autobusem večer dostal jenom na směr Lüdenscheid, kde na trati byla NAD.


Nádraží Plettenberg © Helmut Böhme

V Plettenbergu jsem potom fotil nákladní vlak a myslel jsem si, že po předjíždění osobním vlakem asi bude pokračovat směr Siegen. Osobák sice přijel, potom ale hlásili nesmysl, že vlak bude o 15 min opožděn „kvůli opravě vlaku“. Nakonec se objevila na internetu zpráva, že vlak je zrušen kvůli požáru na trati a bude se vracet do Hagenu. A tam jsem chtěl. V protisměru ztroskotali další vlaky a na nástupištích stáli zoufalí cestující. Průvodčí říkal, že trat’ bude uzavřen asi do 22 hodin. Dva lidé to udělali správně a nastoupili do našeho vlaku. Průvodčí jim řekl, že smějí obcházet uzavřený úsek přes Kolín nad Rýnem a dokonce s jízdenkou 9 € Ticket použít ICE.


Dortmund Hbf © Helmut Böhme

Pokračoval jsem do Dortmundu a prohlédl jsem si město. Svezl jsem se i tramvají, co tu částečně jezdí pod zemi a je proto nazvaná „U-Bahn“.


Dortmund-Aplerbeck, konečná © Helmut Böhme

V 0:34 hod potom přijel totálně přeplněný ICE, v kterém mi nezbývalo nic jiného než si sednout na podlahu, až se v Bielefeldu uvolnilo místo. Ani nevím, proč někteří cizinci cítí potřebu v noci cestovat vlakem s kňourajícími a křičícími dětmi. Byla tam taková rodina s indickým vzhledem. V Magdeburku jsem potom přestoupil do regionálního vlaku do Lipska. V IC do Drážd’an se mně potom vyptala železničářka, která dělala průzkum cestujících. Největší námahu ji dělalo na tabletu  najít typ mé jízdenky „Egal-Wohin“.

Súvisiace odkazy