Den železnic v Praze

Umístění centra oslav do vršovického nádraží bylo prozíravé, neboť tu dráha mohla představit jeho čerstvě rekonstruovanou podobu, která se zároveň ukázala jako robustní pro zvládnutí nestandardních davů i zvláštních vlaků, jimž bylo vyhrazeno v provozu (zatím?) redundantní čtvrté nástupiště. Kritizovaný vodní prvek v podchodu se snad i díky pěknému počasí nekonal. Zas takový přebytek volného místa ale na stanici není, takže mezi stánky, kolem nichž se po celý den tvořily chumly zvědavců (či hladovců, dle zaměření toho-kterého stánku), bylo trochu těsno.

Mnou pozorované dění přesně odpovídalo v pozvánce slibovanému: parní vlak, v jehož čele se během dne vystřídal Čtyřkolák se Všudybylkou a na jehož postrku se někdy podílel Pilštyk nebo Karkulka, bezúvraťově kroužil přes Malešice, Libeň a hlavák, zatímco historický Žabotlam si střihnul turnus zhruba odpovídající pracovnědenní lince do Strančic, přičemž však narušoval ostatní provoz svými bezmála desetiminutovým zpožděními.

Praha-Vršovice: upřímné nadšení z Žabotlamu…, 10. 9. 2022 © Libor Peltan

Elefant v nejnovějších barvách PID (šedé a červené svislé pruhy) zajišťoval okružní komentované průjezdy Odstavným nádražím Jih, kterými jsem pohrdnul, neboť jsem už shodný program před léty zažil s motorákem řady 854, který měl k tomu vhodnější otevíratelná okna, i když citelně menší kapacitu.

Pod hlavičkou Ropidu, jak se zove organizace organizující Pražskou integrovanou dopravu, byly kromě Žabotlamu organizovány i okružní jízdy autobusy různými ulicemi přes Pankrác. O dvacetiminutový interval se postarala dvojice Karos ŠD 11 v dálkové úpravě a jedna Škoda RTO. Rovněž zdarma bylo výjimečně svezení tramvajovou linkou 43, jíž se zhostil Plecháč s přívěsným Krasinem.

Praha/Kubánské náměstí: Plecháč s Krasinem na historické lince, 10. 9. 2022 © Libor Peltan]

Protože mi jeden ujel a druhý se výrazně zpozdil, počkal jsem si docela dlouho na shuttle do depa, na nějž byl, snad z důvodu jeho víkendového nevyužití, nasazen třívozový InterPanter, který se však ukázal být kapacitně dost na hraně.

Ve vršovickém depu byla návštěvníkům překvapivě zpřístupněna drtivá většina zdejších prostor. Na točnách, které tu najdeme dokonce dvě hned vedle sebe, byla zorganizována pěkná lokparáda. Velké množství lokomotiv bylo šikovně rozestavěno v rotundě tak, že šly z jedné strany dobře přehlédnout (a vyfotit) a z druhé do několika z nich vlézt. Nedával jsem tomu šanci, ale vidouc, že před Banánem se netvoří fronta rodičů s dětmi, prohlédnul jsem si jeho kompletní útroby.

Praha/depo Vršovice: nářaďový vůz nehodového vlaku, 10. 9. 2022 © Libor Peltan

Zevnitř si šlo prohlédnout i unikátní Věžák, kdežto stejně unikátní Kyklop jen z dálky vítal návštěvníky přicházející z ulice a od parkovišť, jejichž hlídač bědoval, že nečekanému náporu nepostačují.

Vlézt jsem pochopitelně musel i do haly vyvazovacích oprav, kde zrovna v děsné hloubce bylo demonstrativně manipulováno s podvozkem, který byl vzápětí vynesen na povrch. Abych si prohlédnul další komponenty, trakčáky, mašinku na zvedácích a spoustu strojů a přístrojů k opravám sloužícím, musel jsem si nakrátko navléct promptně zapůjčenou výstražnou vestu. Celé zařízení ve mě vyvolalo dojem, že se tu neopravuje nic jiného, než Veselé krávy řady 714.

Praha/depo Vršovice: hala oprav Veselých krav s podvozkovou jamou, 10. 9. 2022 © Libor Peltan

Mou zvědavost upoutala i na první pohled pasivně vyhlížející souprava nehodového vlaku, u níž však z druhé strany ochotně prováděl a vyprávěl velmi sdílný a milý zaměstnanec.

Když jsem si prohlédnul i lokomotivy všední a pocítil uspokojení atrakcemi Dne železnic, uvažoval jsem, jak se přesunu do dějiště souběžné akce v Garážích Řepy na opačné straně Prahy. Náhoda mi do cesty přistavila Cyklohráček, a tak jsem nepohrdnul příležitostí seznámit se s jeho současnou podobou. Esmeralda (motorový vůz 812.613) už je neprovozní a neprovozovaná, kdežto odpovídající řídící vůz Kassandra v soupravě zůstal, i když jako neřídící, o to více však hrací. Atrakcí pro děti ale přibylo v celé soupravě, která je nyní o pár Akvárek delší a spolu s nejveselejší Veselou krávou tak tvoří skvělý, i když poněkud přehlížený produkt.

Praha-Zličín: i řídící stanoviště Kassandry už slouží dětským hrám, 10. 9. 2022 © Libor Peltan

Možná naposledy jsem se svezl přes Prahu-Smíchov severní nástupiště a k němu přiléhající kolejiště Společného nádraží, kde dodnes sídlí žlutá flotila známého dopravce, ale v blízké budoucnosti tu mají sídlit rezidenti obytné zástavby.

Mezi další změny, které jsem, ač Pražák, v Praze dosud nepostřehnul, patří celková rekonstrukce pražského Semmeringu, včetně redukce nádraží Jinonice, přejmenovaného na Praha-Waltrovka a zřízení nové zastávky Praha-Jinonice v logičtější poloze u stanice metra.

Po výstupu ve stanici Praha-Zličín, která (by) se měla jmenovat Řepy podle přilehlého sídliště i tramvajové smyčky, jsem mohl pozorovat tu nebývalý ruch, když se tu ještě sešly Orchestrion na pendlu z Hostivic a Kredenc na Pražském motoráčku KŽC. Dispečer si však svižně poradil a vyšíbování všech tří vlaků na velmi omezeném a trochu divném kolejišti zvládl i přes zpoždění Cyklohráčku kvůli poruše dveří Kassandry.

Praha-Zličín: kolej s rampou pro vagonování tramvají, 10. 9. 2022 © Libor Peltan

Mně nezbývalo, než si ještě prohlédnout nájezdovou rampu tramvají na plošinové vagony a jedny z posledních BKV panelů s pražské síti tramvají u ní, a příjemnou procházkou se přesunout do řepských garáží.

Hned od hlavní brány na mě svítí krásná dispečerská Škoda 130 L, za níž jsou seřazeny k volnému prolézání vesměs běžné autobusy soudobé flotily, ale najdou se mezi nimi i vyřazené Karosy z posledních sérií nebo třeba patnáctimetrový Crossway LE s obřími policemi na zavazadla v nízkopodlažní části a “schody do nebe” nad zadními nápravami.

Praha/Garáže Řepy: trambusy různých značek i účelu, 10. 9. 2022 © Libor Peltan

Kromě bloumání po velké ploše a skrz tankovací stanici a náhled otevřenými vraty do dílny jsem mohl projít jednou z hal, kde mě velmi potěšila malá výstavka krásných historických trambusů Praga, Škoda, Karosa i Mercedes. Naproti nim kontrastovala dlouhá řada hrbatých SORů. V administrativních budovách šlo nahlédnout na dispečerské pracoviště, kde ale moc vyžití nebylo, naopak řidičská kantýna, byť na první pohled trochu socialistického vzhledu, mě nadchla kvalitou a chutí podávaných teplých i studených krmí.

Abych článek zakončil nějak železničně, nabízím ještě seznam termínů oslav Dne železnic:

• 3. 9. 2022 Česká Třebová (proběhlý)
• 10. 9. 2022 Praha (v článku popsaný, proběhlý)
• 17. 9. 2022 Olomouc
• 17. 9. 2022 Jindřichův Hradec (není oslavou Dne železnic, ale výročí dvou zdejších tratí)
• 24. 9. 2022 Plzeň (hlavní národní Den železnic)
• 28. 9. 2022 Bohumín (středa)

Úvodní snímek: Praha/depo Vršovice: přehlídka historických i moderních lokomotiv, 10. 9. 2022 © Libor Peltan