Stopou Kladensko-nučické dráhy

Vznik dráhy je úzce spjatý s vybudováním vysokých pecí na Kladně. Protože uhlí bylo k dispozici na místě, ovšem železná ruda a vápenec nikoliv, zažádali bratři Kleinové a Adalbert Lanna o koncesi ke stavbě parostrojní železnice do Nučic. Tato středočeská obec slouží dnes zejména bydlení, ale jak i její erb napovídá, v minulosti se zde vydatně těžila železná ruda. Protože dráha měla sloužit výhradně nákladní dopravě, veškeré povolování bylo snazší a první vlaky mohly vyjet již v lednu 1858. Na Kladno směřovala železná ruda a opačným směrem pak průmyslové výrobky, které byly překládány na povozy na císařské silnici do Bavorska – dnešní silnice číslo 605.

Těleso Kladensko-nučické dráhy na Mapy.cz, 3.1.2023

Ještě téhož roku byla dráha prodloužena z Nučic do Tachlovic a tato větev pak v roce 1890 pokračovala k lomům Čížovec a Holý Vrch u Trněného Újezda. Odbočkou byly pak v roce 1900 napojeny lomy Amerika u Mořiny. Větev u Trněného Újezda již neexistuje, ale uprostřed této obce dodnes najdeme železniční přejezd včetně dopravního značení, byť kolejnice na obou krajích vozovky končí. Další památkou je mohutný násep se silničním tunelem hned za obcí. Teprve v roce 1897 byla zprovozněna místní dráha z Dušníků do Berouna, která byla s Kladensko-nučickou drahou (KND) propojena krátkou spojkou mezi stanicemi Nučice a Hořelice. Poznámka: Obce Dušníky a Hořelice byly v roce 1951 sloučeny do obce Rudná, železniční stanice Dušníky se dnes jmenuje Rudná u Prahy.

Ve 30. letech sloužila KND krátce i osobní dopravě, což souviselo s nedostatkem nafty pro pravidelné autobusové linky. Dráha měla pak slušné využití ještě dlouho po 2. světové válce, ale ukončení těžby železné rudy v Nučicích znamenalo její zánik v roce 1968. Dráha byla mezi Hořelicemi a Kladnem snesena, zbylý úsek do lomů Amerika byl převeden na tamní těžařskou společnost a zásadně modernizován. Vápenec se po vlečce Lomů Mořina vozí denně dodnes, předávacím kolejištěm je bývalá stanice Hořelice, kde musí vlak změnit směr. Protože pravidelné nákladní vlaky směřují do severočeských elektráren, další úvratě pak čekají v Rudné a Hostivici.

Hořelice, kladenské zhlaví od silnice 605, vzadu lze tušit Regionovu na mostě, 19.8.2022, Tomáš Kraus

Na cestu po bývalé dráze se můžete vydat troufám si říct v kterémkoliv ročním období, samozřejmě by nemělo být příliš mokro. Trasa je s výjimkou určitých úseků průchodná dobře, ale přeci jen se občas jedná spíš o pěšinu, a tak není vhodné brát kočárky nebo to zkoušet projet na silničním kole. Podél zrušeného úseku KND se vine silnice číslo 101, což je takový okruh silnice II. třídy okolo Prahy, a po ní je zde vedena autobusová linka číslo 307 (Praha-Zličín – Rudná – Unhošť – Kladno). Přijet můžete samozřejmě i vlakem do Nučic, Unhoště nebo Kladna.

Popis cesty po trase KND začínám u stanice Hořelice, konkrétně za zarážedlem na jejím kladenském zhlaví, které je dobře vidět ze silnice číslo 605. Na opačnou stranu silnice těleso dráhy nepokračuje, v cestě stojí průmyslový areál, a za ním pak především nájezd na dálnici D5. V prvním úseku je tedy potřeba podjet dálnici po silnici 101 (nebo po chodníku vedle ní) do sousedních Drahelčic. Na konci obce Drahelčice má silnice 101 západní směr a těleso KND ji kolmo křižuje. Z levé strany přichází jakožto slepá ulice Na Kladence, kde nyní probíhá nová výstavba. Napravo pak pokračuje v podobě travnatého pásu se stromy, k němuž přiléhá ulice Na Dráze.

Drahelčice, trasa železnice podél ulice Na Dráze, 19.8.2022, Tomáš Kraus

Přímý úsek z Drahelčic do Úhonic je ze všech částí tělesa KND mimo obce asi ten nejkomfortnější. Má podobu oficiální stezky se zákazem vjezdu motorových vozidel, i když (nebo právě protože) dvoustopým vozidlem by se dal projet bez problémů. Místními je tato komunikace, překračující kamenným propustkem Radotínský potok, zjevně docela využívána. Těleso tratě dále pokračuje po východním okraji obce Úhonice, konkrétně ulicí Na Vlečce. Obytná zástavba kolem této ulice je z větší části nová, nebo teprve vzniká. Po pravé straně nelze přehlédnout bývalý strážní domek, fungující jako obytný dům se zahrádkou. V Úhonicích bývala zastávka s nákladištěm.

Na konci ulice Na Vlečce máme po levé straně technickou památku, budovu úhonického parního mlýna z roku 1868, který sloužil až do 50. let 20. století. Za křižovatkou pokračuje těleso KND na zachovalém náspu, najdeme zde i mostek s původním zábradlím. Táhlým esíčkem pokračujeme ke Pticím, stezka po tělese už není tak luxusní jako předtím, ale pořád dobře průchozí. Samotnou obec Ptice dráha míjí, ovšem za křižovatkou ulice K Višňovce najdeme zajímavou informační ceduli o této bývalé dráze. Vznikla z iniciativy ptických občanů, žádnou jinou ceduli jsem na trase nepotkal.

Ptice, naučná cedule na kraji obce, 19.8.2022, Tomáš Kraus

Těleso KND pokračuje dále v podobě mírně zarostlé pěšiny a asi po půl kilometru ho kříží jiná cesta, která je prodloužením ptické ulice K Dráze. Blížíme se potom k dalšímu strážnímu domku, který je také obydlený, ale poněkud svérázným způsobem. Střecha domku vykukuje z naprosto neprostupné vegetace a (nejen) proto je vhodné projít asi sto metrů stranou na asfaltovou cestu u továrních hal. Tato slepá ulice se jmenuje pro změnu K Vechtru. Ve své polovině se tato ulice dostává na samotné těleso, které přichází od strážního domku jako pás džungle.

V následujícím rovném úseku se nacházela stanice Červený Újezd, ačkoliv stála v katastru Ptic, jak se nezapomněla zmínit ptická naučná cedule. Dnes po této stanici není ani památky. Znovu kolmo křižujeme silnici 101, u křižovatky stojí autobusová zastávka Červený Újezd, rozcestí. Trať se pak stáčí opět na sever a tento oblouk je asi nejhezčí částí průchozího úseku. Nalevo se otevírá pohled na Svárov a krajinu svažující se do údolí Kačáku, pohodlnou cestu zkrášluje velmi pěkně opravený strážní domek.

Červený Újezd, strážní domek před obcí, 19.8.2022, Tomáš Kraus

Dráha poté prochází obcí Červený Újezd, kde tvoří ulici opět zvanou Na Dráze. Zatímco drahelčická ulice Na Dráze byla jen krátkou komunikací na kraji obce, ta červenoújezdská je přes kilometr dlouhá a protíná celou obec napříč. Vede celou dobu rezidenční zástavbou a uprostřed znovu křižuje hlavní silnici 101. Jakmile ulice skončí, těleso pokračuje jako polní cesta, odkud je vidět známé lákadlo obce – skutečný hrad, postavený ovšem teprve v roce 2002. Místní podnikatel splnil sen své ženě, která se chtěla stát kastelánkou. Hrad je přístupný veřejnosti a jeho součástí je Muzeum českého venkova.

Na křížení ulice Hájecké je vhodné drážní těleso opustit, protože se po chvíli stává zcela neprůchodným. Když odjíždíme z Červeného Újezda severním směrem ulicí Pavlovskou, zarostlá bývalá trať přichází zprava a pokračuje jako polní cesta podél plotu u malých hal. Nemá ale moc smysl se tudy vydávat, protože těleso směřuje do pole, kde je po chvíli zcela přerušeno. Když po Pavlovské ulici přijedeme na křižovatku se silnicí číslo 201 a po ní pokračujeme na západ k Unhošti, přichází k nám dráha z levé strany v podobě zarostlé meze. Na pravé straně od silnice ovšem těleso neexistuje, vidět je pouze homogenní pole, úroveň terénu se za silnicí i trochu propadá.

Červený Újezd, zarostlé těleso přichází k ulici Pavlovské, 19.8.2022, Tomáš Kraus

Další stopy po trati KND můžeme nalézt, když jedeme od unhošťské nákupní zóny na sever směrem ke Kladnu, opět jde o silnici 101. Vpravo podél silnice vede štěrková cesta a na ni se obloukem z pole připojuje zarostlé těleso tratě. Nedaleko nám ale stojí v cestě další dálniční sjezd, tentokrát jde o dálnici D6. Před dálnicí se rozkládá moderní průmyslová zóna Fialka, stejnojmenné nádraží KND je potom patrné hned za dálnicí. Areál stanice Fialka leží přímo vedle současné stanice Unhošť na Buštěhradské dráze (trať Praha – Kladno – Rakovník/Chomutov).

Zde jsem svou cestu ukončil, ale nějaké stopy po KND se dají najít i ve zbylém úseku. Za Fialkou jsou další kousky polních cest na tělese dráhy, která zde vedla chvíli souběžně s Buštěhradskou dráhou. Nedaleko Pleteného Újezda pak existovalo slavné úrovňové křížení obou drah na širé trati, hláska Křižovatka. Tato anomálie byla povolena, protože Buštěhradská dráha byla tehdy ještě koněspřežná, a parostrojní KND ji směla úrovňově překročit. I po přestavbě Buštěhradské dráhy fungovala KND jako dráha nadřazená, a do zániku Křižovatky zde měl nákladní vlak s železnou rudou přednost i před karlovarským rychlíkem.

Unhošť, status quo při čekání na modernizaci Buštěhradky, 19.8.2022, Tomáš Kraus

Nedaleko je už město Kladno, kde měla KND spojku na Vejhybku, což je dnešní stanice Kladno. Na území Kladna fungovala KND ještě v 90. letech, a ačkoliv byla také zcela snesena, její stopy v obytné zástavbě jsou ještě docela patrné, a není problém odhalit trasování dráhy ani na mapě. Od Vejhybky vedla podél dnešní ulice U Hvězdy, u garáží (kde je i parkoviště zvané Výhybka) se pak stočila k ulici Dlouhé. Dále se klikatila obloukem přímo za obchodním domem Central a městským divadlem, až mezi ulicemi Čechova a Rooseveltova dospěla k ulici ne náhodou zvané Nučická. Koncovým bodem dráhy byla stanice Kladno-Prádlo, přímo pod věžemi památkově chráněné Vojtěšské pece. Bývalé depo KND slouží i dnes stejnému účelu jako před 150 lety.

Trasa Kladensko-nučické dráhy už železničnímu provozu zřejmě nikdy sloužit nebude, to ovšem neplatí o zdejších lokomotivách. Mnohé stroje skončily ve sbírkách Národního technického muzea, kde zaslouží pozornost zejména provozní stroj řady EP 1000. Ten se podařilo znovu oživit v roce 2018 po dlouhých 24 letech práce a nyní nese označení 525.101, vycházející z číslování lokomotiv ČSD. Lokomotiva je využívána také pro zvláštní jízdy s cestujícími z Nučic na vlečku Lomů Mořina.

Zdroje:

• https://cs.wikipedia.org/wiki/Kladensko-nu%C4%8Dick%C3%A1_dr%C3%A1ha
• https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/zanikle-trate-24-kladensko-nucicka-draha-zeleznice-serial-video.A191002_135501_po-cesku_vrja
• https://www.cdnostalgie.cz/vozidla/parni-lokomotivy/-36953/

Úvodní snímek: Úhonice, strážní domek v ulici Na Vlečce, 19.8.2022, Tomáš Kraus