110/111/113/210/218
Diskusia o rušňoch radu 110/111/113/210/218.
Matthias: jaaa neviem v akej polohe mi ju pripomina, proste pozriem sa na zehlicku a pripomenie mi moju babku. Jednoducho, takto, musis mat rozvinute take specialne citenie na danu oblast ak nemas tak v nej uvidis len zehlicku. Ale kazdy clovek je iny a inak sa na veci pozera.
Laminatka: toto je fakt ako dobry vtip (nic v zlom)
:)
vlastne aj ta moja teoria je dost na pobavenie...
No ja neviem. Mat3jov príspevok o tupej Žehličke poriadne potrápil moju bránicu. Od rehotu som skoro padol na zem.
Mat3j: Prosím Ťa, len na upresnenie: Tvoja babka (ktorá nie je ani tupá, ani hlúpa), Ti pripomína Žehličku vo vertikálnej alebo horizontálnej polohe? Spredu alebo zozadu? Ja sa Ti dívam na tú 210, dívam, ale nejaké humanoidne anatomické tvary na jej skrini moc nenachádzam. Poraď.
Ono skus sa na ten rusen zapozerat, on vyzera tak strasne tupo. Ako ja ti rusne mam rad, ale su proste tupe. Vyzeraju akoby nic nevedeli. A este mi dost pripominaju moju babku (vzhladom) i ked moja babka NIE JE tupa ani hlupa... ;)
Ja mam taku teoriu ze kezdy rusen vyzera inak:
560-ako rozzurenna zver (najma ked sa rozbieha)
350-ako clovek pri pohrebe
754-vyzera ako vodovodna rura
810-vyzera ako tuba zo zubnej pasty
425.2-ako raneny had...
Jednoducho rusne su vseljake... ;)
ad t.matyi:
A podíval jsi se už do galerie na těchto stránkách? Jsou tam i zvolenské 210 - když si klikneš na http://www.vlaky.net/servis/galeria.asp?lang=1&id=30... Mně připadají dost dobré.
V časopise "Dráha" 1/2005 je v souvislosti s elektrickými posunovacími lokomotivami EM 10 PKP zajímavý postřeh: "Posun i místní výkony se staly v Polsku doménou motorových lokomotiv, a to i v případě, že se odehrávají pod trolejí. Tento přístup je však dobře znám i z dalších velkých zemí a jejich železnic, tedy z Německa, Francie nebo Rumunska, zatímco v menších zemích jako ve Švýcarsku, Rakousku, Maďarsku nebo v bývalém Československu jsou elektrické posunovací lokomotivy samozřejmostí." (podtrhl Z.)
Koneckonců vlastně už na počátku rozvoje elektrické trakce u nás dominovaly především lokomotivy posunovací (i když také proto, že elektrizované tratě - kromě Bechyňky a slovenských úzkorozchodných - ještě nebyly) - zejména řad E 423.0 a E 424.0. Na posunu v Praze však byly zařazeny i další lokomotivy z počátků elektrizace, např. stroje řady E 436.0. A právě tyto stroje z konce 20. let minulého století pak nahradily až "žehličky" dnešní řady 110 jako první poválečné posunovací elektrické lokomotivy.
Přikládám snímky lokomotiv E 423.001 a E 436.004 NTM, jak jsem je viděl dne 28.8.2004 v rotundě táborského depa (kvalita díky podmínkám nic moc):
Na počátku 70. let minulého století vyvstala před ČSD otázka zajištění dalšího provozu na tratích elektrizovaných soustavou 1,5 kVss (Rybník - Lipno nad Vltavou a Tábor - Bechyně), neboť "malé bobiny" řady E 422.0 (100) se blížily konci své životnosti. Existoval sice návrh na obnovení jejich výroby, ale posléze zvítězila myšlenka nahradit je novými stroji odvozenými z úspěšných posunovacích lokomotiv řady E 458.0 (110).
Tehdejší podnik ZVIL Plzeň dodal ČSD v roce 1973 šest lokomotiv továrního typu 33 E 2, které byly označeny jako řada E 426.0 (a od 1.1.1988 přeznačeny na řadu 113). Po mechanické stránce jde o stroje zcela shodné s výchozí řadou E 458.0 (110), od níž se liší pouze vypuštěním balastu o hmotnosti 8 tun z hlavního rámu z důvodu snížení hmotnosti na nápravu.
Lokomotivy inventárních čísel 001 - 003 byly z výroby dodány do depa Tábor a 004 - 006 do depa Vyšší Brod. Táborské lokomotivy byly využívány v osobní i nákladní dopravě, vyšebrodské pak převážně jen k vedení osobních vlaků. V souvislosti s ukončením provozu na trati Rybník - Lipno nad Vltavou ve stejnosměrné trakci a zahájením její rekonstrukce na trakci střídavou (k němuž došlo v úseku Rybník - Vyšší Brod klášter dne 17.10.2003) byla lokomotiva 113.004-6 předána do PJ Tábor. Lokomotivy inventárních čísel 005 a 006 byly na jaře 2004 předány do DKV Praha a později upraveny pro provoz na soustavě 3 kVss. Už před přestavbou byly přeznačeny na 110.205-2 a 206-0.
Na snímcích ze dne 28.08.2004 jsou všechny tři původně táborské žehličky; ta třetí v čele Os 28406 do Bechyně.
K lokomotivám těchto řad se spletitými osudy patří nepochybně tato:
Lokomotiva dnešního označení 110.047-8 byla vyrobena v podniku Škoda Plzeň v roce 1972 pod výrobním číslem 6520. V roce 1996 byla (spolu se sesterskou 110.018-9) upravena na napájení 1,5 kV, přeznačena na 110.147-6 a přemístěna do Vyššího Brodu, kde byla využívána na trati Rybník - Lipno nad Vltavou především v nákladní dopravě.
Dne 17.10.2003 proběhlo ve Vyšším Brodě slavnostní ukončením provozu ve stejnosměrné trakci na úseku Rybník - Vyšší Brod, po němž byla lokomotiva patrně ihned odvezena do Českých Budějovic či Tábora a později do Prahy. Byla zpětně rekonstruována na původní napájecí systém a dne 29.6.2004 dostala zpět také své původní označení. V současné době je dislokována v PJ Praha Vršovice a využívána k posunu na pražském hlavním nádraží.
FOTO: 26.06.04 - Praha hl.n.: "žehlička" 110.147-6 DKV Praha 3 dny před přeznačením zpět na 110.047-8
