Ázia - Čína a Mongolsko
Cina je jednym z vaznych dodavatelov zel. vozidiel vo svete. Okrem doteraz dominujicich trhov mimo Europy us sa obajvili prvy objednavky na cinske lokomotivy aj z Turecka. Cina dodala v poslednych rokov rozhodujuce mnozstvo lokomotiv aj do Pakistanu. Prve skusenosti boli vsak dost vselijake, niektore sa museli vratit do vyroby kvoli zlomom v hlavnom ráme. Turci veria, ze ich stroje take detske nemoci nebudu mat.
Nove cinske stroje vo Vietname patria medzi tie najsilnejsie na 1000 mm-vom rozchode na svete.
Naopak Cina, (zrejme kvoli zadlzenosti USA voci Cine) podpisala 2 zmluvy s GE a EMD (americke lokomotivky) na dodávku 300 lokomotive pre cinske zeleznice.
ODKAZ 1
ODKAZ 2
Nie je zatial jednoznacne ci nakoniec ide o 300 a 300 lokomotiv, alebo Cinanom sa podarilo spojit (co sa zatial nepodarilo nikomu 
) GE s EMD a spolu dodaju 300 strojov.
V kazdom pripade is o dieselove stroje okolo 6000 HP (konskych sil) s max. rychlostou okolo 120 km/h a napravovymi tlakmi cez 30 t !!!!
Podla sprav EMD stroje budu vyrábane v licencii v fabrike DLoco v Daliane, v Cine.
GE masiny by sa mali vyrábat v licencii vo fabrike: Qishuyan Locomotive and Rolling Stock Works.
Cinska dieselektricka lokomotiva vo Vietname:
http://stv.mediacapitol.com/tvarchive/video/video.html?video=20395
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/83459/
Poprvé v historii se dnes vlak rozjede po kolejích do výšky přes pět tisíc metrů nad mořem. Čína slavnostně otevírá železnici do Tibetu.
Je to další ze série gigantických staveb, kterými čínská vláda dává okázale najevo hospodářský vzestup země. Otevírá se jen měsíc poté, co Číňané slavnostně dokončili monumentální přehradu Tři soutěsky.
Výstavba více než tisíce kilometrů nové tratě začala v roce 2001 a stála přibližně dvacet miliard juanů (necelých 56 miliard korun). Spojuje tibetskou Lhasu s městem Golmud, kde dosud železnice z východních částí země končila.
Obsáhlý článek s celou řadou faktů o této železnici najdete na
http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=188507&tro1164_0_2
Snímek: Reuters
Je to další ze série gigantických staveb, kterými čínská vláda dává okázale najevo hospodářský vzestup země. Otevírá se jen měsíc poté, co Číňané slavnostně dokončili monumentální přehradu Tři soutěsky.
Výstavba více než tisíce kilometrů nové tratě začala v roce 2001 a stála přibližně dvacet miliard juanů (necelých 56 miliard korun). Spojuje tibetskou Lhasu s městem Golmud, kde dosud železnice z východních částí země končila.
Obsáhlý článek s celou řadou faktů o této železnici najdete na
http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=188507&tro1164_0_2
Snímek: Reuters
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/83109/
Dalajlama má unikátní železnici na střechu světa za dobrou věc * Odmítá však, aby sloužila politice
Jízda prvního testovacího vlaku s pasažéry do Tibetu je tu: den D stanovila Čína na tuto sobotu. A podobně jako při nedávném dokončení stavby hráze Tří soutěsek, největší přehrady světa na řece Jang-c’, svádějí tábory fanoušků i odpůrců této megastavby ostré půtky.
Čínská média žádné rozpaky nepociťují, naopak. S odvoláním na prognózy Tibetského turistického úřadu hrdě hlásí, že železnice z Golmudu, druhého největšího města provincie Čching-chaj, bude vozit do Lhasy - „Sídla bohů“ - čtyři tisíce turistů denně.
Čína: turistika do Lhasy pokvete
Tím se zvýší jejich každodenní počet na pět až šest tisíc a návštěvnost Tibetu tak zřejmě vyskočí až o 400 tisíc lidí ročně. Pro srovnání: před třemi roky udával stejný úřad zpravodaji Práva v Lhase průměrnou roční návštěvnost cizinců 140 tisíc.
Jelikož turistika je hlavním místním odvětvím, porostou i příjmy. Jen v prvním letošním čtvrtletí utratili zahraniční turisté na střeše světa 1,81 miliónu dolarů.
Což dále znamená, jak říká šéf Tibetského turistického úřadu Liao Li-šeng, že bude třeba zvýšit počet lůžek v Lhase nejméně o 20 tisíc. Proto má být ještě před spuštěním testovacích jízd otevřeno šest nových hotelů.
Cesta z Pekingu potrvá dva dny
Prostě o hosty má být vzorně postaráno, ostatně jako už předtím ve vlaku, který slibuje ojedinělý zážitek.
Nikdo totiž ještě neprovozoval železnici tak vysoko nad mořem. Trať bude dlouhá 1142 km, z toho 960 km ve výšce nad čtyři tisíce km nad mořem. V nejvyšším bodu se vyšplhá až do 5072 metrů, čímž překoná rekord andské trati v Peru. V délce 550 km povede věčně zmrzlou půdou. Do souprav „zázraků techniky“ budou zapojovány přetlakové vagóny s pohotovostními kyslíkovými maskami a lékařským dozorem, aby cestující lépe zvládali problémy vysokohorské nemoci - tedy nedostatek kyslíku. „Jen leteckými spoji a vysokohorskými silnicemi pomoc nutnou pro ekonomický rozvoj Tibetu nepřepravíte. Bez železnice to nejde,“ zněl už v roce 2003 jeden z hlavních argumentů úřadů v diskusi se skupinou českých novinářů ve Lhase. Koneckonců i Aljašku nebo Sibiř pomáhaly otevřít vlaky. Po zahájení provozu vlaků z Golmudu, kde se trať napojuje na úsek dokončený v roce 1984 z provinční metropole Si-ningu, potrvá cesta vlakem z Pekingu do Lhasy pouhých 48 hodin.
Podle exilu hrozí „kulturní genocida“
Problém v tomto odlehlém a stále tajuplném koutu himálajské oblasti je jiný. Po neúspěšném protičínském povstání v roce 1959 odešly do exilu desetitisíce Tibeťanů, kteří neustále bubnují na poplach. „Mnoho Tibeťanů se bojí, že železnice znamená poslední fázi kulturní genocidy tibetského lidu,“ podotýká na internetu například koordinátor tibetského výboru v Kanadě Tenzin Dargya.
Podle něho největším problémem pro přežití Tibeťanů je transfer čínské populace (Chanů) do této oblasti, v níž se původní obyvatelé stávají minoritou. Úřady Tibetské autonomní oblasti podobná tvrzení odmítají, ale faktem je, že Číňanů ve Lhase přibývá. „Trať Golmud-Lhasa posílí železné sevření Tibetu Čínou a uspíší militarizaci oblasti... Bude trpět i životní prostředí,“ zdůrazňuje exulant a stěžuje si na „kolaboraci“ řady západních společností při ukládání investic do tzv. země sněhů ovládané Číňany. Cizinci hrnoucí se do Lhasy (vedou Američané před Němci) samozřejmě vědí, že vládce paláce Potála - dalajlama - není od roku 1959 doma. Přesto je návštěva Tibetu láká, stejně jako cesty za Velkou zeď po Maově smrti v roce 1976. Na poutní cestě Barkor kolem Potály začíná být už teď cizinci našlapáno. A spousta místních, prosících s dětmi o almužnu (která se každému dárci podle tibetského buddhismu přičítá k dobru), je očividně ráda. Jaký je tedy názor nejvyšší duchovní autority Tibeťanů?
Dalajlama, který nyní žije v severoindickém horském letovisku Dharamsála, před dvěma lety pro časopis Time řekl, že Tibetu se bude dařit
Jízda prvního testovacího vlaku s pasažéry do Tibetu je tu: den D stanovila Čína na tuto sobotu. A podobně jako při nedávném dokončení stavby hráze Tří soutěsek, největší přehrady světa na řece Jang-c’, svádějí tábory fanoušků i odpůrců této megastavby ostré půtky.
Čínská média žádné rozpaky nepociťují, naopak. S odvoláním na prognózy Tibetského turistického úřadu hrdě hlásí, že železnice z Golmudu, druhého největšího města provincie Čching-chaj, bude vozit do Lhasy - „Sídla bohů“ - čtyři tisíce turistů denně.
Čína: turistika do Lhasy pokvete
Tím se zvýší jejich každodenní počet na pět až šest tisíc a návštěvnost Tibetu tak zřejmě vyskočí až o 400 tisíc lidí ročně. Pro srovnání: před třemi roky udával stejný úřad zpravodaji Práva v Lhase průměrnou roční návštěvnost cizinců 140 tisíc.
Jelikož turistika je hlavním místním odvětvím, porostou i příjmy. Jen v prvním letošním čtvrtletí utratili zahraniční turisté na střeše světa 1,81 miliónu dolarů.
Což dále znamená, jak říká šéf Tibetského turistického úřadu Liao Li-šeng, že bude třeba zvýšit počet lůžek v Lhase nejméně o 20 tisíc. Proto má být ještě před spuštěním testovacích jízd otevřeno šest nových hotelů.
Cesta z Pekingu potrvá dva dny
Prostě o hosty má být vzorně postaráno, ostatně jako už předtím ve vlaku, který slibuje ojedinělý zážitek.
Nikdo totiž ještě neprovozoval železnici tak vysoko nad mořem. Trať bude dlouhá 1142 km, z toho 960 km ve výšce nad čtyři tisíce km nad mořem. V nejvyšším bodu se vyšplhá až do 5072 metrů, čímž překoná rekord andské trati v Peru. V délce 550 km povede věčně zmrzlou půdou. Do souprav „zázraků techniky“ budou zapojovány přetlakové vagóny s pohotovostními kyslíkovými maskami a lékařským dozorem, aby cestující lépe zvládali problémy vysokohorské nemoci - tedy nedostatek kyslíku. „Jen leteckými spoji a vysokohorskými silnicemi pomoc nutnou pro ekonomický rozvoj Tibetu nepřepravíte. Bez železnice to nejde,“ zněl už v roce 2003 jeden z hlavních argumentů úřadů v diskusi se skupinou českých novinářů ve Lhase. Koneckonců i Aljašku nebo Sibiř pomáhaly otevřít vlaky. Po zahájení provozu vlaků z Golmudu, kde se trať napojuje na úsek dokončený v roce 1984 z provinční metropole Si-ningu, potrvá cesta vlakem z Pekingu do Lhasy pouhých 48 hodin.
Podle exilu hrozí „kulturní genocida“
Problém v tomto odlehlém a stále tajuplném koutu himálajské oblasti je jiný. Po neúspěšném protičínském povstání v roce 1959 odešly do exilu desetitisíce Tibeťanů, kteří neustále bubnují na poplach. „Mnoho Tibeťanů se bojí, že železnice znamená poslední fázi kulturní genocidy tibetského lidu,“ podotýká na internetu například koordinátor tibetského výboru v Kanadě Tenzin Dargya.
Podle něho největším problémem pro přežití Tibeťanů je transfer čínské populace (Chanů) do této oblasti, v níž se původní obyvatelé stávají minoritou. Úřady Tibetské autonomní oblasti podobná tvrzení odmítají, ale faktem je, že Číňanů ve Lhase přibývá. „Trať Golmud-Lhasa posílí železné sevření Tibetu Čínou a uspíší militarizaci oblasti... Bude trpět i životní prostředí,“ zdůrazňuje exulant a stěžuje si na „kolaboraci“ řady západních společností při ukládání investic do tzv. země sněhů ovládané Číňany. Cizinci hrnoucí se do Lhasy (vedou Američané před Němci) samozřejmě vědí, že vládce paláce Potála - dalajlama - není od roku 1959 doma. Přesto je návštěva Tibetu láká, stejně jako cesty za Velkou zeď po Maově smrti v roce 1976. Na poutní cestě Barkor kolem Potály začíná být už teď cizinci našlapáno. A spousta místních, prosících s dětmi o almužnu (která se každému dárci podle tibetského buddhismu přičítá k dobru), je očividně ráda. Jaký je tedy názor nejvyšší duchovní autority Tibeťanů?
Dalajlama, který nyní žije v severoindickém horském letovisku Dharamsála, před dvěma lety pro časopis Time řekl, že Tibetu se bude dařit
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/82483/
Cmelak:
Nie si prvy ani posledny, co nieco dobre myslel a zle napisal - mne sa to tiez obcas podari.
Argentina - Tam (ak sa nemylim) tiez pre mna (>Vmax 200) nic nemaju
, ale v Brazilii cosi zacinaju stavat. 
Odnesies kufor s hmotnostou 80 kg (76 kg zivej vahy + 4 kg kufor samotny) ?
Pri mojom plate 300 EUR uvazujem maximalne nad Wien WestBf a Prahou (ked' zacne jazdit' Pind'o). 
Nie si prvy ani posledny, co nieco dobre myslel a zle napisal - mne sa to tiez obcas podari.
Argentina - Tam (ak sa nemylim) tiez pre mna (>Vmax 200) nic nemaju
, ale v Brazilii cosi zacinaju stavat. Odnesies kufor s hmotnostou 80 kg (76 kg zivej vahy + 4 kg kufor samotny) ?
Pri mojom plate 300 EUR
uvazujem maximalne nad Wien WestBf a Prahou (ked' zacne jazdit' Pind'o).
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/80923/
Nazdar Addams,
radsej pod so mnou do Argentiny, je to veselsi kut sveta....... mozes mi nosit aj techniku (len asi 20 kg
).
Inak tu je satelitna fotka spominanej stanice v Cine - mozno este aj rozchody vidiet ...
Snazim sa presnejsie formulovat moje kostrbate veticky, aby ta to v buducnosti nemylilo....
radsej pod so mnou do Argentiny, je to veselsi kut sveta....... mozes mi nosit aj techniku (len asi 20 kg
).Inak tu je satelitna fotka spominanej stanice v Cine - mozno este aj rozchody vidiet ...
Snazim sa presnejsie formulovat moje kostrbate veticky, aby ta to v buducnosti nemylilo....
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/80918/
Cmelak:
To nebola narazka na Tvoje suhrnne vedomosti, ale ked napises " Zrejme z ruskeho na normálny " , tak to beriem ako "prevdepodobne" a pod., ale nie ako "urcite", takze si tu informaciu spochybnil sam.
Ja rovnako ked nemam betonovu istotu, ale len nejaku formu tusenia, tak to vyjadrim obdobnou formou, ale ked nieco viem, a "dam za to ruku do ohna", tak to napisem "xx je/jazdi ... v yy".
Ked pojdes nabuduce do oblasti v okoli Sanghaja, tak sa hlasim ako najomnik Tvojho kufra - na lietadlo/vlak/lod ako normalny cestujuci asi tak skoro nenasetrim
. 
CFR42-0302-2:
Diky za info
.
To nebola narazka na Tvoje suhrnne vedomosti, ale ked napises " Zrejme z ruskeho na normálny " , tak to beriem ako "prevdepodobne" a pod., ale nie ako "urcite", takze si tu informaciu spochybnil sam.
Ja rovnako ked nemam betonovu istotu, ale len nejaku formu tusenia, tak to vyjadrim obdobnou formou, ale ked nieco viem, a "dam za to ruku do ohna", tak to napisem "xx je/jazdi ... v yy".
Ked pojdes nabuduce do oblasti v okoli Sanghaja, tak sa hlasim ako najomnik Tvojho kufra - na lietadlo/vlak/lod ako normalny cestujuci asi tak skoro nenasetrim
. CFR42-0302-2:
Diky za info
.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/80917/
ad CFR...
nie celkom, z Vietnamu do Kunmingu je rozsiahla uzkorozchodna siet 1000 mm (zrejme z odbobia roznych kolonii).
Z Vietnamu smerom do Nanningu je dvojrozchod (1000 mm a 1435mm). Nákladna doprava je takmer vyhradne normálnorozchodna, osobna je 1000mm, lebo v Hanoi je len taky rozchod. (Trojkolajna trat skonci cca 20 km pred Hanoiom.)
nie celkom, z Vietnamu do Kunmingu je rozsiahla uzkorozchodna siet 1000 mm (zrejme z odbobia roznych kolonii).
Z Vietnamu smerom do Nanningu je dvojrozchod (1000 mm a 1435mm). Nákladna doprava je takmer vyhradne normálnorozchodna, osobna je 1000mm, lebo v Hanoi je len taky rozchod. (Trojkolajna trat skonci cca 20 km pred Hanoiom.)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/80914/
Addams: Erilan je prva stanica za Mongolskym uzemim. V Mongolsku je rusky rozchod ako napisal Cmelak, cize 1524 mm a v CLDR normalny 1435 mm. Na tom videu je badatelna technika, ako sa tato zmena realizuje. Cely vlak sa v krytej hale aj s cestujucimi podvihne zdvihakmi. Na kanale, na ktrom stoji suprava su dva rozchody, vlak pride po 1524 mm, suprava sa zdvihne, "siroke" podvozky sa odgulaju a "normalne" sa prigulaju a vlak moze pokracovat v ceste. Zaujimavostou je, ze to robia pomerne rychlo aj napriek podstatne dlhsim supravam ako v Cope. prinasam zopar zaujimavych foto z cinsko-mongolskeho pohranicia.
Cmelak: Ten 1000 mm rozchod je ale len na parnych uzkokolajkach v juznej cine ze? Lebo pokial ja viem, je tam husta siet normalnerozchodnych trati. :-) Aby mohol ist priamy "Z" Beijing Xi - HongKong
prinasam zopar zaujimavych foto z cinsko-mongolskeho pohranicia.Cmelak: Ten 1000 mm rozchod je ale len na parnych uzkokolajkach v juznej cine ze? Lebo pokial ja viem, je tam husta siet normalnerozchodnych trati. :-) Aby mohol ist priamy "Z" Beijing Xi - HongKong
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/80894/
Mily Adams
ked ti hovorim rusky, kazdemu, kto je trochu znaly vo veci je jasne ze je to rozchod 1525 mm.
Ked hovorim normálny tak je to 1435 mm.
Okrem toho v Cine je este 1000 mm rozchod (juzne casti)
Dakujem, ze mna, ktory necita a nekopiruje tyzdenne sem rozne clanky z odbornej tlace nepovazujes, za znaleho problematiky. Je faktom ze na sever CIny som este nebol, zato som bol na juhu tej obrovskej krajiny a ja nekopriujem literaturu ale citam a studujem.....
ked ti hovorim rusky, kazdemu, kto je trochu znaly vo veci je jasne ze je to rozchod 1525 mm.
Ked hovorim normálny tak je to 1435 mm.
Okrem toho v Cine je este 1000 mm rozchod (juzne casti)
Dakujem, ze mna, ktory necita a nekopiruje tyzdenne sem rozne clanky z odbornej tlace nepovazujes, za znaleho problematiky. Je faktom ze na sever CIny som este nebol, zato som bol na juhu tej obrovskej krajiny a ja nekopriujem literaturu ale citam a studujem.....
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/80870/
, ale i tak:
Video z pohranicnej stanice Erlian (Mongolsko/CLDR), vymena podvozkov, zaujimave video: http://video.google.com/videoplay?docid=2251609917097639407&q=china+train
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/80761/
Trat do Tibetu sa pripravuje na spustenie:
http://www.chinadaily.com.cn/photo/2006-06/08/content_611559.htm#
Nove vozne pre vlaky Shanghai-Lhasa:
http://english.people.com.cn/200606/09/eng20060609_272564.html
http://www.chinadaily.com.cn/photo/2006-06/08/content_611559.htm#
Nove vozne pre vlaky Shanghai-Lhasa:
http://english.people.com.cn/200606/09/eng20060609_272564.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/79037/
