Cesta na Balkán

Tímto vozem jedeme necelých 32 hodin. Ve 2:20 hod. se dovídáme že vlak má 10 min. zpoždění.Po půl třetí ráno Pannonka konečně přijíždí., řazení vozů je úplně jiné jak na internetu, ale celkem snadno nacházím náš lehátkový vůz č. 368, který je označen jako vůz 367. Kupodivu je ve voze obsazeno jen poslední kupé rodinou, která cestovala až do stanice Ruse. My měli kupé č.5 uprostřed vozu. Cestovali jsme tři, já, moje manželka a naše kamarádka. Sotva jsme se zabydleli a uložili k spánku, přišla pasová kontrola, přechod Břeclav/Kúty. Po kontrole pasů usínám. Probouzí mě cukání vozu málem, že nespadnu z lehátka. Kouknu ven a v Bratislavě na hlavnej s námi šibují. Po opětovném sestavení vlaku pokračujeme směr Petržalka. Je ráno a opět prohlídka pasů, tentokrát přechod Petržalka/ Rajka.

Do Budapešti ještě dospáváme noc. V Budapešti se opět mění skladba vlaku. Něco odpojí něco připojí a 14 vozů pokračuje do Lokoshazy. Ve stanici Bekescaba stovky Rumunů s bagážema , asi z nějaké burzy. Máme hodinu zpoždění, výpravčí nechá nastoupit asi 70% Rumunů a dává odjezd . Asi 40 se jich do vlaku nedostalo. Byl jsem rád, že necestuji na sedačku. Určitě se nadalo dostat ani na záchod. A jsme na konci Maďarska a EU. Opět šibování a přepojování, pak teprve pasová kontrola. Průjezd Maďarskem není až tak zajímavý. Jede se stále po rovině. Po hodině opouštíme unii a vjíždíme do Rumunska. Přehodíme čas na hodinkách o jednu hodinu. Od  poslední návštěvy Rumunska se to tady dost změnilo. Kontrola bez problému. Celníci ve slušivých uniformách prostě pokrok. Po kontrole a připojení rumunské loko odjíždíme směr Karpaty. Rozhodnu se navštívit jídelní vůz, který je zde rumunský s klimatizací, která nefunguje. Obrovské horko. Dávám jedno kafé (nic moc) za dvě Eura a urychleně odcházím. V našem voze si koupím vychlazené pivečko za 19 Kč.
Začíná se stmívat a opět uleháme.

Bukurešť jsem prakticky prospal. Probouzí nás kontrola na přechodu Giurgiu Nord . Zde opět kontrola pasů. Končí zde elektrifikace, dále nás potáhne do Bulharska Ragulin BDŽ. Opouštíme Rumunsko přes obrovský most. Na čas přijíždíme do stanice Ruse . Kontrola pasů Bulhaři přichází a pečlivě vše zkontrolují vysílačkou nahlásí jména a čísla pasů. Z Bukurešti do Ruse jedou pouze 4 vozy a to dva ČD lehátko a lůžko, dále lehátko ŽSR a lůžko  PKP. Po opětovném šibování je nás 14 vozů a uháníme do Varny. Krajina velmi chudobná. Koně , krávy a oslíci byli vidět běžně kolem trati. Poslední hodina před Varnou se už táhne a nemá konce. Rychlost vlaku je max. 100Km/hod a táhne to naše mašina vyrobená v Plzni. Přesně na minutu přijíždíme do Varny. Vystupujeme a na nádraží, kde si nás přebírá průvodkyně a busem odjíždíme do městečka Obzor asi 60 Km od Varny.
Cestou se vystřídalo celkem 8 lokomotiv. Trasa asi 1 700 Km. 

Jsme ve Varně a odjíždíme mikrobusem s klimatizací  do města Obzor , které je uprostřed mezi Varnou a Burgasem. Ubytování je moderní a odpovídá tomu, co jsme si zaplatili. Městečko je velice klidné a překvapila mě tady celková čistota. Nikdo neotravoval až na jednu slečnu na pláži chtěla jen připálit cigaretu. Spousta restaurací a kavárniček s dostupnou  cenou asi o 10 až 20% méně než v u nás v Čechách. Jelikož zde není železnice, tak jsem byl trochu zklamán. Ale o to více jsem se mohl věnovat pobytu a stálo to za to. Počasí nádhera moře čisté a mírné vlny.Všem co se chystají do Bulharska doporučuji vzít na výměnu peněz Eura kurz byl 1EUR – 1.96 LEVA.  Přál jsem si, aby poslední den nebylo takové horko a v celku to vyšlo. Vlak po cestě zpět nebyl tak rozpálený. Jenže počasí to tam tu poslední noc trochu přehnalo a bouřka, která se tam kolem půl noci přehnala, nadělala i dost škody a poničila pláže.

V den odjezdu přijíždí pro nás autobus Mercedes opět s klimatizací. Rozvážíme ještě nové účastníky nového pobytu a odjíždíme do Varny. Polojasno a teplota kolem 26°C nám přeje. Vlak je přistavený už od doby co jsme ve Varně, ale průvodčí přišel hodinu před odjezdem. Tentokrát je vůz  správně označen č. 368 a visí i cedule Varna – Praha hl.n.
Dovídáme se, že do ČR pojedeme v lehátkovém voze sami jen s průvodčím vozu , který se o nás celou cestu perfektně staral a patří mu dík.Už víme co nás čeká, tak jen občas udělám nějaké foto z vlaku a v Budapešti si troufnu i vystoupit a udělat pár snímků na závěr dovolené. V Bratislavě máme asi 10 min.zpoždění, ale do Břeclavi přijíždíme na čas. Po dvou hodinách pokračujeme R 700 a 421 směr Přerov a Ostrava. Cesta proběhla bez problémů a v klidu tak jak má. Žádné vzrůšo nebylo.

Tak já a manželka jsme využili jízdenek FIP – MÁV, CFR a BDŽ. Kamarádka si pořídila jízdenku  City Star v ceně 133 EUR tam i zpět. Plus ceny lehátek a útraty v lehátkovém voze.