Reportáž z tratě ČD 185

Začal jsem v Janovicích nad Úhlavou, kam jsem dojel vlakem z Plzně (s přestupem v Klatovech). Zde se transverzálka od Domažlic napojuje na trať Železná Ruda – Plzeň ze které odbočuje v Klatovech. Ve stanici jsou tři dopravní koleje (1,2,3), dvě manipulační (4,5). Na koleji číslo 4 bývaly odstavené vozy pro armádu, protože v Janovicích bývala velká kasárna. Kolej č. 5 je u skladiště, rampy a překládací plochy. Navazuje na ni kusá kolej s čelní rampou. Výhybky jsou ovládané ze stavědel na zhlavích pomocí páky a drátovodů. Na nýrském zhlaví jsou ze stavědla obsluhovány též mechanické závory, a mechanická návěstidla. Na klatovském zhlaví jsou návěstidla světelná.

Udělal jsem pár fotek křižování s osobním vlakem ze Železné Rudy a pak jsem si šel zvěčnit krásně dochovaná mechanická návěstidla (odjezdová a seřaďovací) na nýrském zhlaví. Pak jsem se vydal ještě k vjezdu, kde stojí mechaniky ve směru z Nýrska i z Pocínovic. Nakonec jsem si nafotil mechanické závory a dál už jsem se v Janovicích nezdržoval. Místo čekání na další vlaky jsem se rozhodl opustit trať a vydal jsem se východním směrem, přes Klenovou (s krásným hradem a zámkem) a zalesněný hřeben se skalnatým vrcholem směrem ke vsi Běšiny.

V Běšinech je první stanice na úseku z Klatov do Horažďovic–předměstí. Dříve bývala stanice i v Lubech u Klatov, ale dnes je z ní pouhé nákladiště se zastávkou. V Běšinech jsou tři dopravní koleje (1,3,5), které jsou dlouhé přes 600m, a jedna kolej manipulační č.2) u nákladové rampy a skladiště. Z koleje č.2. odbočuje kusá kolej, kterou využívá Traťový okrsek (TO). Předpokládám, že stanice byla v minulosti prodlužována směrem na Klatovy, protože asi ve 2/3 délky je spojka mezi kolejemi 1 a 3 a zbylá třetina stanice je v oblouku. Ve stanici jsou už světelná návěstidla donedávna „sovětského vzoru, ale nyní již AŽD.  Jediným vozidlem ve stanici byla MUV-ka, které stála u TO, jinak celá stanice svou pustotou působila až hrozivě.  Tak jsem aspoň obdivoval krásnou výpravní budovu a blízkou vodárnu (v Běšinech začíná cca 10 km do Malonic), které jsou vystavěny v typickém slohu transverzální dráhy.

Nebylo zde co dělat, tak jsem se vydal přes široké údolí ke zřícenině kostela Sv. Bartoloměje a do další romantické staničky jménem Nemilkov.

Stanice Nemilkov, která se dříve jmenovala Nemilkov - Velhartice je od stejnojmenné vsi vzdálen skoro 3km po silnici a do Velhartic je to ještě o 2km dál. Stanice má dvě dopravní koleje (1,2) o délkách cca 650m a jednu manipulační kolej (3) která vede k e skladišti a rampě. Raritou je vlečka, která odbočuje mezi poslední výhybkou a vjezdovým návěstidlem a vede na výsypnou rampu. Dnes už se nepoužívá a tak je řádně zarostlá. Řekl bych, že i  stanice Nemilkov byla v minulosti prodloužena. Koleje jsou asi ve 2/3 délky s minimálním či nulovým spádem. Za napojením manipulační kolej je však koleje začínají stoupat v podobném sklonu v jakém pokračuje i trať.

Stanice je vybavena mechanickými návěstidly na obou vjezdech, odjezdová návěstidla jsou sdružená a taky mechanická.  Na obou koncích stanice jsou závory ovládané ručně ze stanice. Na klatovské straně, kde trať kříží silnice 2.tř. jsou doplněny o světelnou výstrahu v nezvyklém provedení s jediným světlem. I v Nemilkově je krásná výpravní budova v typickém „transverzálním“ stylu s dodatečně přistavěnou dopravní kanceláří. Na straně od silnice je vidět pod stávajícím nápisem původní název. Tady končilo moje pěší putování, počkal jsem si na os. vlak, kterým jsem se vrátil do Klatov. V Klatovech jsem měl před příjezdem mého vlaku chvíli čas, tak jsem si neodpustil pár fotek lokomotiv a motor. vozů. Byla to docela příjemná neděle a doufám, že se povídání a fotky budou líbit i vám.