Návrat do dětství - 2. díl : Brno

Je sobota ráno, venku otřesné horko a já se vydávám na nádraží. Ani nevím, jestli má R902 jedoucí z Jeseníku do Brna nějaké zpoždění. Dnes to nějak moc neprožívám. Na příjezdu nějaká ta sekera byla, leč odjíždíme skoro na čas. Cesta do Brna oproti loňskému GVD doznala jedné kosmetické úpravy. Tam se nejede přes Blažovice, ale přes Chrlice. To ničemu nevadí. V Blatci stojí připravená na odjezd 749.214 podle laku. Na číslo jsem neviděl. Cesta ubíhá poklidně. Smutný je pohled na nádraží, kde osobák není pomalu k vidění díky IDS JMK od Vyškova na Moravě po Křenovice horní nádraží. Radost mi při cestě udělal olomoucký Krokodýl 851.006, který stál v žst. Luleč. Splnilo se mi taky konečně přání vidět nějaký vlak na Vlárské trati, když už teda jedeme přes Chrlice. Konečně to vyšlo a 842+050 si od Veselí nad Moravou prosvištěl směr Brno.

Hurá, skoro načas přijíždíme do Brna. Pryč už jsou ty časy, kdy místo Esa, tahaly rychlíky do Brna od Olomouce Zamračené a Brejlovci. Po dokončení elektrifikace jim zazvonila hrana. Brejlovci byli jedním z mých cílů. Pryč už je zatuchlý a tmavý podchod, kterým jsme museli projít, když jsme jeli na návštěvu k tetě, která bydlela na Trnité ulici. Když jsem byl u ní, dokázal jsem sedět celé hodiny v okně a pozorovat ty mašinky a pantografy, co v Olomouci nejezdily. Nějak mne ta červená v kombinaci se žlutou přitahovala. Pokaždé jsem byl jenom upozorňován, ať z okna nevypadnu.

Teď se do Brna vracím rád. Místo spousty hodin proseděných v okně tetina bytu je trávím pomalu běháním po hlavním nádraží a focením všeho, co se tam hejbe. V Brně se člověk na nádraží opravdu nenudí. Stále je čím se zabývat a co fotit. Loni to byly 843 letos pro změnu jsou to 854. Neodpustím si vyfotit nějakého Krokodýla a Brejlovce. Naháním Laminátky a Plecháče. Občas k tomu přidám nějaký ten Panťák. Když už mne nebaví pobíhání po perónech, tak vylezu před nádraží a vyfotím si i nějaké tramvaje. Třeba ty kloubové. Pro ty jsem měl jako kluk slabost. Ony v Olomouci nejezdí.

Takto Brno přirostlo k mému srdci. Nejen díky návštěvám u nebožky tety , ale taky díky dvěma dovoleným na místní přehradě. Na některé věci už mohu jenom vzpomínat, ale pořád budu mít důvod se sem vracet.

Díky extrémně horkému počasí, jsem se potřeboval trochu zchladit. Asi jsem způsobil trochu rozruch na druhem nástupišti, když jsem se odložil na zem všechny svoje věci a hlavu strčil po kohoutek se studenou vodou. I tak jsem se rozhodl, že raději pojedu dřív, než padnu. Tak jsem nasedl do R903 a vydal se na cestu zpět, kterou jsem jako vždy využil k focení z vlaku. Odjeli jsme skoro s pěti minutami zpoždění a do Olomouce přijeli skoro s deseti minutami. Hned při odjezdu z Brna jsem litoval, že nezůstávám déle. Na rychlíku směr Jihlava byla dvojice 754 a na Sp směr Bojkovice pro změnu 750.022. Z vlaku jsem kvůli tomu vyskakovat nechtěl. Je škoda, že trať spojující Brno s Ostravou není dvojkolejná. Vyřešilo by to problém s křižováním vlaků a tím i zbytečnými prostoji. Celou cestu svítilo slunce, ale těsně před olomouckým hlavním nádražím jsme vjeli do dešťové přeháňky.

To už nic nezměnilo na tom, že se výlet podařil a já konečně mám vyfocená všechny 754 z DKV Brno. Rád se do Brna znovu vrátím, neboť mne současné hlavní nádraží přitahuje.

Upozornění: Všechny fotky jsou bez úprav a některé jsou focené z jedoucího vlaku, tudíž jejich kvalita není nejlepší. Mají hlavně informativní charakter pro ty, kteří by se někdy do těchto míst měli zájem vypravit.