Přípojné vozy na našich kolejích: řady 042, 054, 055, 056

18.6.2007 17:52 PhDr. Zbyněk Zlinský

V tomto pokračování našeho seriálu se po řadě Baim (053 Btn) podíváme trochu blíž na další přípojné vozy dodané k motorákům řad M 296.1 (853) a M 296.2 (852), o nichž byla řeč už v dílu prvním, a přiblížíme se i některé jejich rekonstrukce. Začnu však ojedinělou, ale především z hlediska historického i technického zajímavou přestavbou vozů dnešní řady 053, o které jsem se minule záměrně nezmínil.

 

 

Přípojný vůz řady 042 Btn⁷⁵² (reko Baim/053 Btn)

 

K motorovým vozům řady 842, které byly vyrobeny ve Studénce v letech 1988 (prototypy) a 1993 - 1994 (sérové vozy), měly být dodány podle původních záměrů koncepčně shodné vozy přípojné. Tento projekt však nikdy realizován nebyl. Pro zkušební provoz prototypů řady 842 (předpokládalo se řazení ucelené soupravy 842 + 4x vložený vůz + 842) byly v roce 1989 pořízeny potřebné čtyři vozy dnes označené řadou 042, které vznikly rekonstrukcí vozů dnešní řady 053.

 

 

Při rekonstrukci byla původní vozová skříň včetně interiéru zachována v podstatě beze změn, až při hlavní opravě v KOS Krnov koncem 90. let dostala sedadla ve vozech látkové potahy místo původních koženkových. Vozy nově dostaly také elektropneumatické ovládání nástupních dveří. Rekonstrukce byla zaměřena především na přizpůsobení jejich podvozků motorovým vozům řady 842. Šlo o rám podvozku, pneumatické sekundární vypružení, přenos sil a brzdovou výzbroj. Nové podvozky dodala Vagónka Poprad a vozy dnes označené inventárními čísly 003 a 004 dostaly navíc (shodně s prototypem 842.002-4) mechanismus nuceného radiálního řízení dvojkolí v oblouku. Při rekonstrukci pak byly provedeny ještě další změny, především úprava hlavního příčníku a spojení skříně s podvozkem, dosazení protismykového regulátoru a zařízení pro brzdění podle zatížení a úprava elektrické soustavy pro zásobování z centrálního zdroje motorového vozu.

 

Rekonstruované vozy byly označeny Btfnw 20-09 496 až 499 a předány do zkušebního provozu v polovině roku 1989, zůstaly ovšem v majetku Vagónky Studénka. Jejich provoz byl zcela závislý na prototypech řady 842, které byly často odstavovány pro poruchy, takže rekonstruované vozy byly využívány jen minimálně a po ukončení zkoušek byly odstaveny v tehdejším depu Praha sever (později Praha Libeň). ČD je odkoupily až po zahájení dodávek sériových vozů řady 842. Původně byly zařazeny do turnovského depa, avšak kvůli dlouhodobému odstavení musely být v roce 1994 podrobeny revizi v MSV Studénka. Po ní byly vozy přeznačeny na 042.001 - 004 a vrátily se do Turnova, kde byly provozovány s motorovými vozy řady 842 i s lokomotivami řady 714. Koncem 90. let byly předisponovány do Brna, kde jezdily v ucelené soupravě s motorovými vozy 842 především na spěšných vlacích Brno - Frýdek-Místek - Ostrava. V rámci postupující centralizace řad přípojných vozů byly na počátku platnosti GVD 2002/2003 přesunuty do DKV České Budějovice, kde jsou dislokovány dodnes.

 

Přípojné vozy řad Aam a Bam^II (054 Bn, 053.2 Bn⁷⁵¹)

 

Jak jsem už uvedl v prvním dílu, v roce 1969 vyrobila Vagónka Tatra Studénka 10 oddílových přípojných vozů první třídy řady Aam a 5 obdobných vozů druhé třídy řady Bam (druhé obsazení řady) určených k řazení s motorovými vozy řady M 296.1 (později 853) do mezinárodních dálkových vlaků.

 

Základní technické údaje
označení původní	Aam/BamII
označení současné	-/053.2 Bn751*
pojezd	2’ 2’
rozchod	1 435 mm
počet míst k sezení	54/72
počet míst k stání	?
hmotnost ve službě prázdný	37,0 t
hmotnost ve službě obsazený	42,0 t
délka přes nárazníky	24 500 mm
maximální rychlost	120 km/h
vytápění	teplovodní naftové
výrobce	Vagónka Tatra Studénka
roky výroby	1969
počet kusů vyrobených	10/5
počet kusů přeznačených	-/2
*) od července 2007, před tím 054 Bn

 

Vozy svým tvarem a rozměry vycházejí z osobních vozů typu "Y". Půdorysně jsou rozděleny na dva nástupní prostory (každý se záchodem a umývárnou) a devět oddílů pro cestující s postranní uličkou. Vozy první třídy mají v oddíle šest výsuvných sedadel s textilním potahem a vozy třídy druhé pak osm sedadel pevných s potahem koženkovým. Další uspořádání a vybavení interiéru je patrné z připojených výkresů a obrázků. Přechody mezi vozy jsou tvořeny sklopnými můstky chráněnými pryžovými návalky. Vytápění vozů je teplovodní, kdy zdrojem tepla jsou dva naftové agregáty VA 20. Osvětlení vozů je elektrické žárovkové. Vozy jsou vybaveny rychlíkovou brzdou DAKO-R.

 

 

Přípojné vozy obou řad byly z výroby přiděleny do domovské stanice Praha hl.n. a od počátku srpna.1969 do konce platnosti jízdního řádu na období 1971 – 1972 tvořily s motorovými vozy řady M 296.1 soupravu mezinárodního expresu „Vindobona“ jezdícího na trase Berlín – Praha – Vídeň. Po tomto datu, kdy vozba vlaku soupravou ČSD skončila, byly převedeny do vnitrostátního provozu. Po zrušení první vozové třídy v motorových rychlících byly vozy řady Aam přeznačeny rovněž na řadu Bam. O dalších osudech těchto vozů však chybí jakékoliv podrobnější informace. Zřejmě byly postupně rušeny a jen zbývající vozy se dočkaly dalších změn označení: v roce 1983 na Bmn a v roce 1990 pak Bn. Poslední dva existující vozy dostaly v roce 1994 také číselné označení řady 054. Do současné doby jsou dislokovány v PJ Praha-Vršovice. Já jsem tam viděl jediný a mohu jen potvrdit to, co jsem vyčetl – že je totiž chybně fyzicky označen písmenným značením Bnp (místo Bn).

 

Doplnění

 

Krátce po zpracování tohoto článku byly oba vozy přeznačeny na řadu 053.2 Bn⁷⁵¹, jak jsem zjistil při setkání s prvním z nich v Tanvaldu dne 18.8.2007, kdy byl řazen na konci R 1441 Tanvald - Praha-Vršovice. Podle nápisů o opravě laku a revizi na jeho skříni došlo k přeznačení zřejmě na konci července 2007. Jeho snímky najdete na konci galerie k článku.

 

 

Přípojný vůz řady BRam (055 BRn, 056 Bdt⁷⁵⁴)

 

V roce 1969 vyrobila Vagónka Tatra Studénka 11 kombinovaných přípojných vozů druhé třídy s restauračním oddílem určených pro mezinárodní (6 kusů) a vnitrostátní (5 kusů) dopravu ve vlacích vedených motorovými vozy M 296.1 a M 296.2. Tyto vozy byly označeny řadou BRam a inventárními čísly 85-09.000-010. Později byly přeznačeny na řadu BRmn (v roce 1983) a BRn (v roce 1990). V červnu roku 1994 byly zbývající dva (podle některých zdrojů 4) vozy nově přečíslovány jako řada 055 s inventárními čísly 001 - 004 a v roce 2001 bylo přidáno písmenné označení BRn.

Vozy svým tvarem a rozměry odpovídají už popisovaným vozům, s nimž byly řazeny do souprav. Půdorysně jsou rozděleny na dva nástupní prostory (na straně oddílu pro cestující se záchodem a umývárnou), velkoprostorový oddíl pro 24 cestujících, jídelnu rovněž pro 24 osob, přípravnu číšníka, kuchyň a sklad. V oddíle pro cestující i jídelně jsou sedadla v uspořádání 2 + 2 proti sobě. Sedadla v oddíle pro cestující jsou pevná, v jídelně pak sklopná, mírně čalouněná. Oddíl pro cestující lze využít rovněž jako jídelnu instalací odnímatelných stolků ze skladu vozu. Šest vozů (inventárních čísel 000 - 005) určených pro mezinárodní provoz bylo vybaveno rychlíkovou brzdou. Důvodem byl požadavek železniční správy ÖBB na dodržení definované zábrzdné dráhy.

 

 

Vozy současné řady 055 byly z výroby všechny dodány do vozového depa Praha s domovskou stanicí Praha hl.n. Vozy určené pro mezinárodní provoz byly řazeny do souprav mezinárodního expresu "Vindobona"; po ukončení platnosti GVD 1971/1972, kdy vozbu tohoto vlaku zajišťovaly ČSD naposled, přešly do vnitrostátního provozu. V dalším provozu pak vozy této řady jezdily nejen v motorových vlacích, ale byly řazeny k zajištění restauračních služeb i do klasických vlakových souprav. V průběhu dalších let byly postupně rušeny a fyzicky likvidovány. Dva vozy této řady však byly rekonstruovány na vozy s možností přepravy jízdních kol (viz dále) a jeden byl renovován do původního stavu a byl využíván jako restaurace v Železničním muzeu ČD v Lužné u Rakovníka. V současné době už žádný vůz řady 055 v provozu není a skutečně hodnověrné informace o ještě existujících exemplářích chybí. Zdokumentoval jsem jen jediný a jeho (už z jiného článku známé) snímky přikládám.

 

 

V roce 1998 provedla firma Pars DMN, s.r.o. Šumperk prototypovou rekonstrukci přípojného vozu s restauračním oddílem řady 055 Brn na vůz s oddílem zavazadlovým, určeným pro přepravu jízdních kol, kterou označila jako tovární typ 602. V roce 2000 pak následovala mírně odlišná rekonstrukce dalšího vozu, jíž byl přidělen typ 602.2. Rekonstrukce proběhly v rámci programu společnosti Pars DMN "Komfort v regionech", jehož označení také nesou.

Podstatou rekonstrukce bylo zrušení provozního restauračního zázemí vozu a vytvoření zavazadlového oddílu na části jeho půdorysu. Z původního oddílu pro cestující, jídelního oddílu a zbývající části kuchyňského provozu vznikl jediný velkoprostorový oddíl pro cestující. Rekonstrukce se neobešla bez zásahu do vnějšku vozové skříně (změna dispozice některých oken). Oddíl pro cestující byl uspořádán obdobně jako u vozů řady 053, ovšem s novými sedadly s látkovým potahem, zavazadlovými policemi, osvětlením a obložením stěn. Jako zdroj topení byl nově dosazen teplovodní agregát Hydronic 35 Eberspacher. Zavazadlový oddíl byl opatřen 11 sklopnými sedačkami. Další úpravy se pak týkaly nového určení vozů, které měly být využívány ve vlacích vedených rekonstruovanými motorovými vozy řady 854. K těmto úpravám patřilo také dálkové zavírání skládacích vstupních dveří, které ovšem muselo být zřejmě v provozu odpojeno. Drážní úřad totiž při pozdějším (v roce 2003) schvalování typu požadoval dveře předsuvné, avšak na další rekonstrukci už nebyly prostředky.

 

Rekonstruované vozy dostaly řadové označení číselné 056 a písmenné Bpb; to bylo pak v roce 2001 změněno na Bdt⁷⁵⁴. Inventární čísla byla přidělena nová, počínaje 001. Oba vozy byly z rekonstrukce dodány do PJ Praha Libeň, odkud přešly do PJ Praha Vršovice a zde jsou dislokovány dodnes. V pravidelném provozu jsou od roku 2004 a jsou nasazovány především v rychlíkové dopravě na rameni Praha - Turnov - Tanvald.

 

Několik slov na závěr

 

Vzhledem k tomu, že o původních vozech, zejména jejich provozu v pozdější době, je běžně dostupných informací skutečně málo, uvítám každé doplnění a zpřesnění. Tím se také omlouvám za to, že větší pozornost jsem věnoval vozům rekonstruovaným – k nim se toho dá sehnat pochopitelně mnohem více. Omluvte prosím také sníženou kvalitu připojených snímků. K některým vozům jsem neměl možnost se dostatečně přiblížit (a případně vyfotit interiér), od jiných zase patřičně odstoupit. Doufám však, že jako ilustrace to postačí.

V příštím pokračování se už konečně dostanu k původnímu cíli svého záměru – k popisu nejmodernějšího rekonstruovaného přípojného vozu řady 054.2 Bdtn, který je určen do vratné soupravy s motorovým vozem řady 854 a řídicím vozem řady 954. Nicméně doufám, že tyto dva původně neplánované exkursy k vozům jiným nebyly přece jen tak úplně na škodu.

 

Prameny a odkazy:

 

1. „Atlas vozidel - Motorové vozy a jednotky ČD a ZSSK", kolektiv autorů, M-Presse s.r.o., Zlín 2003
2. „Dráha", NADATUR, Praha - různá čísla
3. „Železniční magazín“, M-Presse s.r.o., Zlín, Praha – různá čísla
4. „Katalog osobních vozů“
5. „LOKOstatistika“, produkt autorů webu LOKOstránky.net

Galéria

Súvisiace odkazy