Na kole za parním vlakem do pohádkového lesa

Začalo být poslední roky zvykem, že na Pohádkový les začal vozit děti z Kroměříže do Zdounek parní vlak. Ten přijel i letos. Vlak byl ráno vypraven z Valašského Meziříčí v 6:08. Díky letošním kulatinám byly přistaveny před vlakovým nádražím ve Zdounkách historické autobusy z 50 – 60 let. Jednalo se pak o autobusy Škoda 706 RTO LUX, Škoda 706 RO a Karosa ŠD 2040 T. Ty pak zajišťovaly v průběhu dne kyvadlově dopravu mezi vlakem a Pohádkovým lesem. V Divokách bylo mimo jiné nachystáno občerstvení a přehlídka historických vozidel. Děti pak ale nejvíce zajímaly postavičky z pohádek a večerníčků, které potkávaly v průběhu procházky kouzelným lesem. Ze známých večerníčků tu byli postavičky Krakonoš, Dlouhý, široký a bystrozraký, Ferda mravence, Pohádky ovčí babičky, Motýl Emanuel a Maková panenka, Křemílek a Vochomůrka, čerti z pekla, jako perlička opět upír Béďa a jiní. Na konci lesa se pak s dětmi loučila již klasická dvojice Jů a Hele. Na konci procházky lesem dostal každý účastník pamětní list za zdolání pohádkové trasy.

Letos, jako i loni přijela parní krasavice z Valašského Meziříčí 433 002. Mašinka sebou přivezla 7 vozů ( 6 rybáků) a davy dětí. Ráno tomu trochu počasí nepřálo, protože se tu přehnala malá přeháňka, ale v průběhu dne se vyjasnilo. Při první zpáteční cestě byla lokomotivní jubilantka (letos slaví 60 let), přemaskována do barev Rakousko – uherska. Lokomotiva dostala staré číslo 279 002 a znak rakouských státních drah. Pak do vlaku nastoupila i Jeho Výsost František Ferdinand ď Este, arcikníže rakouský a Jeho Excelence Dr. Theodoru Kohn a metropolita moravský, kteří se pak vydali se na slavnostní jízdu do Kroměříže, kde na ně čekal pochod městem.

Odpoledne na zdouneckém nádraží bylo pak zpestřeno o závody dětí na kolech do deseti let s parní lokomotivou. Tento zvyk se opakoval již po několikáté a měl i letos velký úspěch. Davy rodičů a dětí pak mašinka bavila sprintováním po nádraží. Zde si přišli i páni fotografové na své. Ve 14:15 se vlak vydal podruhé zpět do Kroměříže, aby tak odvezl houfy návštěvníky zpět k domovu.

Já jsem celou akci, jak už bývá u mě zvykem, dokumentoval na mém kole. Možná se to zdá být trochu nevýhoda, protože kolo není zdaleka tak rychlý dopravní prostředek jako auto, ale výhoda takovéto mobility mi bohatě dostačuje. Na zpáteční cestě do Kroměříže jsem si pak počkal na parní vlak na dnes již zrušené vlakové zastávce Skžice (dříve Olšina), jako na pěkném místě pro fotografování. Parní vlak jsem zastihl také v Kroměříži, kde parní babička právě doplňovala zásobu vody. Využil jsem malého náskoku a přesunul se na poslední místo focení do železniční stanice Hulín. Tady jsem pořídil poslední snímky parního vlaku před odjezdem do domovské stanice ve Valašském Meziříčí. Okruh na kole jsem uzavřel jízdou do Uherského Hradiště, z Babic podél Baťova kanálu. Celá moje trasa měřila 97km. Výlet to byl jistě dost zajímavý. Pokud vás moje malé lákadlo v podobě parního vlaku a nejstaršího pohádkového lesa zaujalo, tak mohu všem tuto rodinnou akci na příští rok vřele doporučit.

Titulní snímek: Závody s mašinkou v žst. Zdounky © Stanislav Plachý