Páté nejvýznamnější pražské nádraží dostalo zpět historickou budovu

Tisková zpráva ČD k tomu uvádí:  Budova vršovického nádraží byla postavena v roce 1872 [ve skutečnosti 1882], k další úpravě a rozšíření pak došlo na samém sklonku století v roce 1899. Cílem právě dokončené rekonstrukce proto bylo nejen zkvalitnit prostřední pro zákazníky a zaměstnance ČD, ale také vrátit objektu původní historizující podobu. Součástí projektu byla i úprava přednádražního prostoru. Práce probíhaly ve třech etapách od roku 2002 a České dráhy za ně zaplatily více než 50 milionů korun.

„Samotná budova nádraží patří mezi nemovité kulturní památky. Stylově jde o historizující – neoklasicistní objekt s prvky neorenesance,“ upřesňuje ředitel Regionální správy majetku v Praze Jan Skalický. „Také proto byla rekonstrukce velice náročná jak finančně, tak technicky. Bylo potřeba strhnout pozdější přístavby, krovy a stropní konstrukce zbavit dřevomorky, opravit střechu a vyměnit okna i dveře. Obnovili jsme samozřejmě také fasádu a přístřešek nad prvním nástupištěm.“ Ještě před zahájením komplexní opravy vyměnily České dráhy celý systém ústředního vytápění, včetně plynové kotelny.

Změnu k lepšímu doznaly v rámci rekonstrukce i interiéry a schodišťové věže. Cestujícím slouží nová odbavovací hala s bezbariérovými přístupy a rekonstruované toalety. V souvislosti s modernizací provozu a změnou potřeb Českých drah byly opravené prostory v I. a II. patře přeměněny v moderní kanceláře, které bude využívat Regionální správa majetku ČD Praha.

Celý akt moderoval tiskový mluvčí Českých drah Ondřej Kubala a role řečníků a střihačů nezbytné pásky se zhostili Petr David, náměstek generálního ředitele ČD pro správu majetku, Vladislav Lipovský, starosta městské části Praha 10 a zástupce VHS Bohemia, a.s. Milan Smetana. První z nich hovořil zejména o investiční náročnosti rekonstrukce, která byla celá, včetně parkové úpravy před nádražím, provedena na náklady Českých drah. Zmínil se pochopitelně také o významu budovy z pohledu historického i v kontextu současných dopravních potřeb.

Pan starosta Lipovský na svého předřečníka navázal a zaměřil se zejména na vyzdvižení významu železnice v systému pražské hromadné dopravy pro obyvatele Prahy 10. Doslova uvedl, že se nebojí vyslovit „kacířskou myšlenku, že je pro ně železnice důležitější než metro“. Zástupce dodavatelské firmy pan Smetana se pak mimo jiné zmínil o někdy až nemožně splnitelné náročnosti požadavků památkářů, kteří dokonce určili třeba i to, které konkrétní trámy v konstrukci zastřešení prvního peronu je třeba zachovat – i za cenu náročné konzervace.

Po krátké slavnosti následovala prohlídka budovy, nezbytné občerstvení a ještě nezbytnější rozhovory přátelské i profesionální. Těmi posledními míním zejména povídání na mikrofon či kameru, jemuž pochopitelně mnozí na rekonstrukci zainteresovaní neunikli. Blíže ono slavnostní dění ani objekt, kolem něhož a v němž se odehrávalo, popisovat nebudu – dám raději promluvit obrázkům v připojené galerii.

Přiznám se, že jsem z Vršovic odjížděl ve stavu poněkud rozpolcené mysli. Jistě, budova je rekonstruovaná krásně, ale zaslouží si ona krása to zcela nevábné bezprostředně navazující okolí? A jak dlouho zůstane neposkvrněná? Ale nejen tyto myšlenky mi putovaly hlavou. Když jsem slyšel ony zvěsti o nárocích památkářů, pak se musím ptát, kdeže oni ochránci pozůstatků technického umu našich předků jsou, když se z památkové ochrany vyjímají jiné, možná ještě významnější drážní budovy (nejen) v Praze?

Odkazy:

1. České dráhy, a.s.
2. Městská část Praha 10
3. VHS Bohemia, a.s