Liberec 1435 aneb O normalizaci tramvajového rozchodu

Jestliže v předchozím článku jsem se věnoval počátkům a prvotnímu rozvoji tramvajové dopravy v Liberci a poté už jen úzkorozchodné meziměstské trati do Jablonce nad Nisou, nyní naváži trochu podrobnějším pohledem do historie městských tratí. Tu jsme ve stručném výčtu konkrétních změn opustili v polovině dvacátých let minulého století, kdy Ministerstvo železnic nařídilo původně německé společnosti v provozu používat dvojjazyčných nápisů a byly očíslovány tři existující tramvajové linky (č. 1: Nádraží – Lidové sady, č. 2: Rochlice – Růžodol I a č. 3: Soukenné náměstí – Horní Hanychov).

V té době existovaly v Liberci tři tramvajové tratě o rozchodu 1 000 mm: Lidové sady – Horní Hanychov, nám. Dr. E.Beneše - Růžodol I a Soukenné náměstí – Rochlice (zde i v pláncích jsou použity pro zjednodušení místopisné názvy současné, dobové lze nalézt v posledních dvou odkazech uvedených na konci článku). První z nich vznikla ve skutečnosti ze dvou samostatných tratí. Nejdříve byla v roce 1897 vybudována trať od nádraží k Lidovým sadům, na niž se roku 1912 na Soukenném náměstí napojila trať k Viaduktu a do Horního Hanychova. V roce 1932 byla uvedena do provozu spojka zastávek Nádraží a Viadukt, čímž vznikla trať jediná.

A jako jediná se také, víceméně v původní trase, také zachovala do současné doby. Na tomto místě ji však na moment opustíme, abychom se k jejím osudům vrátili v dalším textu. Mezi tím si ještě pro zopakování připomeneme výstavbu obou zbývajících městských tramvajových tratí, které bychom však na dnešní mapě města pod Ještědem marně hledali. Ostatně stejně jako třeba trať do Ruprechtic, na jejíž stavbu bylo sice v roce 1910 či 1911 vydáno povolení, ale realizace se nikdy nedočkala – místo ní byla po mnoha letech, až v roce 1927, zřízena linka autobusová, první v Liberci.

Obě zbývající tratě byly vlastně jednokolejnými odbočkami z „hlavního tahu“ dvoukolejné městské dráhy mezi nádražím a Lidovými sady. V roce 1898 (někde se píše 1899) byla postavena a zprovozněna 2,826 km dlouhá trať ze Soukenného náměstí do Rochlice a o rok později (i když jiný zdroj uvádí, že se tak stalo až v roce 1904) ani ne kilometrová trať z nynějšího náměstí Dr. E.Beneše do Růžodolu I, která byla roku 1929 v Růžodole prodloužena o dalších 700 metrů, takže dosáhla celkové provozní délky 1,673 km. Po dokončení oné druhé (ať už to byla kterákoliv) byly obě odbočné větve propojeny do jedné tramvajové linky.

Tuto podobu dvou v centru města křížících se tratí si liberecký tramvajový systém podržel dlouhou řadu let. K určitým změnám docházelo ve vedení tramvajových linek – k nim patří zejména nová linka č. 4, která byla v roce 1934 zřízena mezi zastávkami Lidové sady a Pekárny. Pokud jde o infrastrukturu, pak lze mezi nejvýznamnější inovace té doby zařadit především obnovení kolejového napojení vozovny na síť ČSD (1925), zprovoznění nových měníren v Horním Hanychově (1938) a v Rochlici (1944), zdvojkolejnění úseku Nádraží – Viadukt (1940) či osazení první elektromagnetické výhybky na dnešním náměstí dr. E.Beneše (1944),

Dalšího rozvoje se liberecká tramvajová doprava dočkala v době po druhé světové válce, kdy byla zbudována mezïměstská trať do Jablonce nad Nisou. Díky jejímu zprovoznění v roce 1955 doznala síť tramvajových tratí pod Ještědem svého největšího rozmachu – měřila celkem 25,4 km. Tento stav ovšem netrval dlouho. Už po pěti letech, dne 31.10.1960, vyjely tramvaje naposledy na linku č. 2, tehdy spojující Růžodol I s Rochlicí, a obě větve tratě pak byly během tří let fyzicky zlikvidovány. Důvodem byla úsporná opatření, naštěstí ne tak důsledná, jako v sousedním Jablonci nad Nisou, kde v jejich rámci zanikl tramvajový provoz zcela.

V Liberci se poté sice tramvajová síť dále nerozvíjela (nebylo například realizováno už ve 30. letech uvažované prodloužení hlavní trati z Horního Hanychova k lanovce na Ještěd), ale byla nadále udržována a dílčím způsobem modernizována. Už v padesátých letech se objevila na hlavní trati v Liberci věc doposud nevídaná – smyčky. V roce 1950 na konečné Lidové sady, o sedm let později v Horní Hanychově. V roce 1956 byl zdvojkolejněn úsek mezi Viaduktem a Pekárnami a v roce 1964 úsek mezi nám. Dr. E.Beneše a nám. Šaldovým. Kvůli plánovanému nasazení jednosměrných tramvají byly zřízeny další smyčky na Vápence (1962), v Dolním Hanychově (1963) a ve vozovně (1965). Roku 1975 došlo ke zdvojkolejnění trati mezi Pekárnami a Vápenkou a v roce 1984 k přeložení trati vedoucí starým městem do nové polohy.

Kromě těchto a některých dalších zásahů, o nichž najdete podrobnosti v níže uvedených odkazech, se však trať v podstatě neměnila a ani její údržba nebyla právě na požadované výši. Příčiny tkvěly do jisté míry také v tom, že radnice a vedení dopravního podniku jistou dobu koketovaly s myšlenkou jít cestou některých jiných měst a přejít na infrastrukturně a (v té době) také provozně levnější městskou dopravu autobusovou, popř. trolejbusovou. Tato váhavost vedla nejen k tomu, že nebyly realizovány záměry rozšířit tramvajovou síť o tratě do Ruprechtic či k n.p. Plastimat, ale v konečném důsledku také k už dále neudržitelnému stavu tratě existující.

Nakonec však zvítězila idea tramvajovou dopravu zachovat a od poloviny 80. let minulého století byla připravována rekonstrukce městské trati, spojené s její „normalizací“, tedy přechodem na rozchod 1 435 mm. Současně mělo dojít k likvidaci posledních jednokolejných úseků. Přestavba byla zahájena v srpnu 1990 od konečné Lidové sady a jednotlivé úseky byly uváděny do provozu postupně, jak se můžete podrobněji dočíst v odkazech. Rekonstruovaná trať dostávala podobu tříkolejnicové splítky. Do roku 1995 byla takto přestavěna trať od Lidových sadů až k Viaduktu, o rok později byl uveden do provozu terminál městské hromadné dopravy ve Fügnerově ulici.

V té době ovšem tramvaje jezdily stále ještě na rozchodu 1 000 mm, normálněrozchodný provoz mezi Lidovými sady a provizorní konečnou Kubelíkova byl slavnostně zahájen až dne 28.8.1998. O den dříve byl ukončen provoz na zbytku trati do Horního Hanychova. Dne 13.7.1999 rekonstrukce, pokračující od Viaduktu už jen normálním rozchodem, dosáhla konečné v Kubelíkově ulici, kam doposud vedla provizorní jednokolejná trať ukončená trianglem. Dál k Ještědu se po dobu sedmi let jezdilo náhradní autobusovou linkou. Rekonstruovaný tramvajový úsek Kubelíkova – Dolní Hanychov byl zprovozněn až 8.7.2001 a jeho pokračování do Horního Hanychova pak dne 1.8.2005.

Tímto dnem byla současná podoba liberecké městské tramvajové trati dokonána. Její popis můžete najít v některém z odkazů, její tvářnost vám přiblíží obrázky v připojené galerii, takže mně na tomto místě zbývá doplnit jen několik základních údajů o provozu na ní. V celé její trase je vedena linka č, 3, linka č. 2 jezdí jen mezi Lidovými sady a Dolním Hanychovem. Část trasy mezi zastávkami Viadukt a Fügnerova-Terminál MHD je využívána linkami meziměstské úzkorozchodné trati, tedy č. 11, jezdící do Jablonce nad Nisou, a č. 5, končící na zastávce Vratislavice nad Nisou výhybna. Historická sezónní úzkorozchodná linka č. 1 je v provozu o vybraných svátcích mezi Viaduktem a Lidovými sady. Tři posledně jmenované jsou vedeny pochopitelně po splítce.

Už v době dokončení rekonstrukce městské tratě se docela konkrétně uvažovalo, jaký bude další vývoj celé liberecké tramvajové sítě, pokud si tento název dvě současné existující tratě zaslouží. Ve hře bylo už zmíněné dávno navrhované prodloužení městské tratě až k údolní stanici lanovky na Ještěd, ale k němu opět v dohledné době dojít nemá. Zato se plánuje opětovné postavení tratě z centra města do Rochlice, tentokrát ovšem poněkud delší a v pozměněné trase. Ta by měla z části využít stávající tratě meziměstské, která má být, jak už jsem se zmínil v článku předchozím, rekonstruována také na normální rozchod. Ostatně některé přípravy k tomuto kroku byly už provedeny.

Dne 25.7.2005 o výhledových záměrech libereckého dopravního podniku v této oblasti pro jeho stránky u příležitosti otevření posledního rekonstruovaného úseku městské trati napsal autor Jan Roženský: V blízkém horizontu řádově 5 – 10 let se přednostně počítá s přestavbou a zdvoukolejněním trati do Vratislavic a převedením další části tramvajové trati do Jablonce na stávající železniční trať (projekt Regiotram). Současně se předpokládá náhrada kapacitně nevyhovující autobusové dopravy do sídliště Rochlice II tramvajemi.

Navrženy jsou dvě varianty možného vedení trati: První vychází ze zastávky Rybníček na městské tramvajové trati a je vedena kolem krajského úřadu do zastávky Košická a dále v trase dnešních autobusových linek č.12, 14 a 23 do prostor konečné Zelené údolí. Druhá varianta vychází ze zastávky U Lomu na meziměstské tramvajové trati do Jablonce, odkud je vedena podél ulic Jablonecká, Broumovská a Krejčího do zastávky Krejčího, kde by se měla větvit směrem k zastávce Dobiášova a k dnešní autobusové konečné Zelené Údolí. V dlouhodobém výhledu se stále zvažuje zavedení tramvají do Pavlovic a Ruprechtic. 

Zdá se, že od té doby se situace vyjasnila alespoň pokud jde o trať do Rochlice. Pro její trasování, jak už jsem se zmínil výše, byla vybrána (víceméně) varianta druhá. Podle relativně nedávno zveřejněných informací by výstavba této třetí trati měla být zahájena ještě v tomto roce a bude probíhat ve třech etapách, přičemž by svého koncového bodu měla dosáhnout v roce 2011. Pokud jde o projekt Regiotram Nisa, tam jsou výhledy na realizaci jeho původní podoby naopak značně nevalné, jak už jsem uvedl v článku předcházejícím. Lze se domnívat, že za daných okolností dojde zatím právě jen k přerozchodování meziměstské trati do Jablonce nad Nisou.

Poznámka:

Jak už jsem na tomto místě uvedl na závěr předchozího článku o trati meziměstské, záměrně jsem do výkladu nezahrnul žádnou pasáž o tramvajích samotných. Důvodem byla snaha zachovat jeho přiměřenou délku i (pokud možno) přehlednost. Mým záměrem je uzavřít tento malý seriál samostatnou statí o vozovém parku libereckého dopravního podniku. Tedy pokud k tomu nasbírám dostatek podkladů – a také sil. Nicméně soudobé tramvaje si můžete prohlédnout v připojené galerii, která vám opět nabízí jakousi virtuální projížďku, tentokrát linkou číslo 3. A také v následujících odkazech, kde najdete rovněž informace o jednotlivých typech vozidel DPML.

Prameny a odkazy:

1. Tramvajová doprava v Liberci - Wikipedie, otevřená encyklopedie
2. Tramvajová trať Lidové sady - Horní Hanychov - Wikipedie, otevřená encyklopedie
3. Tramvajová trať Liberec, radnice - Růžodol I - Wikipedie, otevřená encyklopedie
4. Tramvajová trať Liberec - Rochlice - Wikipedie, otevřená encyklopedie
5. Historie tramvají v Liberci - České tramvaje
6. ČNDS - dopravní portál: Liberec
7. Společnost pro veřejnou dopravu - Liberec
8. Liberec - Tramvaje
9. Liberecké tramvaje
10. Podívejte se na tramvajové speciality, které najdete pouze v Liberci - iDNES.cz
11. Dopravní podnik města Liberce, a.s.
12. Vozový park Liberec
13. Dopravní web
14. Regiotram NISA
15. Názvy libereckých zastávek německy – České tramvaje
16. K urbanonymii a její dynamice (o uličním názvosloví města Liberce)

Titulní snímek: Označení na voze č. 65 ve vozovně (22.09.2007 - Liberec) © PhDr. Zbyněk Zlinský