Výlet do Polska na jaře 1996

Muzeum vzniklo v prostorách bývalého depa a je v něm k vidění mnoho zajímavého. (V současné době i bývalý slovenský motorový vůz 830.189). V době naší návštěvy zde byli k vidění hlavně parní lokomotivy, původem většinou německé. Našli jsme zde stroje Tkh 2.12, Oki 2.27, Tp 2.34, Tkt 48.173, Tki 3.26, Ok 1.325, Tr 202.28 (UNRRA Vulkan Foundry LTD), Tr 203.296 (UNRRA VSA 2438), Tkt 48.67, Ok 2.223, Pt 31.49, Tkt 48.100, Ty 5.16, Tr 5.65, Ty 5.65, Ty 45.20, Ty2.1169, Tkt 48.18, Ol 49.111, Ty 2.3145, Ty 2.1035, Pt 47.31, dále provozní Ty 42.1 (tento den s RETRO vlakem 22740) Wroclaw – Swidnica – Jaworzyna Šl. - Wroclav), vraky Ty 2.223, Ty 2.305, Pt 47.28, Pt 47.112, Ty 2.81, Ty 2.949, Ok 49.64 a také Sulzer ST 43.02.

Všechny lokomotivy byly pěkně rozmístěny pro účely fotografování. Naše další cesta vedla přes Jeleniu Góru, Lubaň Šl., Zawidow do Bogatynie. Pod dráty v okolí Walbrzychu a Jelení Góry jezdí hlavně elektrické lokomotivy EU07, ET21, ET 22 a elektrické jednotky EN 57. Na osobním vlaku do Bogatynie který jede peáží po Německém území nás veze lokomotiva SP42.149. Na nákladních vlacích na přechod v Zawidowě nebo do dolů v Turoszów jezdí lokomotivy ST43 nebo SU46. Přes noc jsme se přesunuli nočním rychlíkem Jelenia Góra – Szcecin, do Sczecina (Štětína). Ráno po příjezdu jsme se věnovali dokumentaci provozu dvounápravových tramvají typu N v okolí hlavního nádraží.

Poté jsme zamířili na zbytky kdysi rozsáhlé sítě Pomořanských úzkorozchodek. Nejdříve jsme zamířili do Stargardu Sczc. V normálněrozchodném depu ve Stargardu jsme nalezli větší množství sergejů, bohužel jejich zdokumentování nám nebylo umožněno. Ve stanici stála jako pomník motorová lokomotiva SM40.10 (u ČSD kdysi jezdící pod označení T455.0). Po chvíli hledání se nám podařilo najít úzké koleje i nádraží Stargard Scz. Wask., kde nás již očekával motorový vůz Mbxd2.308 rumunské výroby. Tyto vozy zde jezdí tařka na všech úzkorozchodných tratích a ihned si od nás vysloužily „lichotivé“ označení „Čaušeskova pomsta“.

Ze stanice Stargard Scz. Wask. vychází úzkorozchodka ve směru Dobra Nowogarrdzkie odkud pokračuje do stanice Lobez. Osobní doprava byla v době naší návštěvy provozována na 44 km dlouhém úseku Stargard Szc. Wask – Dobra Nowogardzkie. Ze stanice Stara Dabrowa vychází 36 km dlouhá větev do Iňska. Osobní doprava na této větvi byla provozována v úseku Trabki Wask. - Iňsko, tedy v délce 26 km. Jezdí zde dva páry vlaků ve všední dny. Na všech osobních vlacích zde jezdili sólo motorové vozy Mbxd2. V příležitostné nákladní dopravě Faury Lxd2. Nákladní doprava zde byla slabá, spíše příležitostná. Ve stanici Dobra Nowogardskie, kde se nachází depo, stály odstavené provozní Mbxd2.307 a 308 a dále vraky Mbxd2.306 a 309. Motorové lokomotivy byly zastoupeny stroji Lxd2.461 a 476. Pro příležitostné zvláštní vlaky je k dispozici Px48.3912. Naše další cesta vedla do Bialogardu.

S této stanice vychází dvě úzkorozchodné tratě, a to 30 km dlouhá trať Bialogard Sczc. - Slawoborze, kde v době naší návštěvy byl provozována pouze nákladní doprava a trať Bialogard Wask. - Swielino – Koszalin Wask. S délkou 62 km. Na této trati byla v době naší návštěvy provozována osobní doprava v úseku Bialogard Wask. - Swielino a to dvěma páry osobních vlaků v pracovních dnech, v úseku Koszalin – Swielino taktéž dva páry vlaků v pracovní dny, ovšem v létě byla doprava posílena dokonce o další tři páry vlaků. V depu Bialogard se nacházely dva stroje Lxd2.457 a 459. Ve stanici na jakém si pomníku stála parní lokomotiva Pt47.14. V Koszalinském depu jsme objevili odstavené vozy Mbxd2.303 a 304 a další neznámého čísla, dále pak lokomotivy Lxd2.458, 460 a dvě další nezjištěných čísel.

Další den naší polské cesty jsme věnovali návštěvě další části Pomořanského systému úzkorozchodných tratí a to Gryficím. Stanice Gryfice je úzkorozchodným uzlem. Tratě se s této stanice rozbíhají dokonce do třech směrů. První z nich míří přes Rewal do Trzebiatówa a je dlouhá 55 km. Mimo letní sezónu zde byla osobní doprava provozována dvěma páry vlaků v pracovní dny do Niechorze, v sézóně doplněna dalšími vlaky avšak jen v úseku Trzebiatów – Rewal. Druhá trať směřuje také do Trzebiatówa, avšak přes Uniestowo. Osobní vlaky zde jezdí na 23km do Uniestowa. Poslední gryfickou tratí je úsek do Loznice dlouhý 41km, na němž byla osobní doprava provozována rovněž dvěma páry osobních vlaků. Nákladní doprava zde byla slabá spíše nulová, stav železničního svršku špatný. Pro osobní dopravu jsme zaznamenali vozy Mbxd2.301, 310, 311 a 312. Dále jsme zaznamenali lokomotivy Lxd2.471, 472, 473, 476 a 479 a další nezjištěných čísel.

Nedaleko stanice Gryfice leží muzeum historie úzkorozchodek v Pomořansku. Lokomotivy jsou zde velmi dobře rozestavěny pro potřeby fotografování a u každé je informační panel s jejím popisem. V době naší návštěvy se zde nacházely stroje: Tx 7.3501 (Vulkan 3994/1928), Tx 7.3502 (Vulkan 4018/1928), Tyn 6-3636 (Vulkan 3867/1927), Txn 8-3811 (Vulkan 3849/1925), Ty 9785 (Orenstein a Koppel Berlin/ 1927) ex Cukrovar Gryfice, Px48.3916 (Chrzanów), Tya 6-3326 (Arnlung, Jungenthal 3054/1919), Ty 6-3284 (Krauss-Maffei 4038/1926) a další dvě Px 48 jako vraky, dva sněhové pluhy a několik nákladních vozů. Za plotem muzea je také několik vraků motorových vozů. Pro parní jízdy zde byla provozní Px 48.3901. 

Přes noc se přesunujeme na další úzkorozchodné tratě a to do okolí Krosniewic. Osobní doprava zde byla provozována na tratích Krosniewice - Ostrowy Wlkp. (délka 8 km), Krosniewice – Cetty (délka 21 km) a Krosniewice – Ozorków (délka 37 km). V den naší návštěvy byly v provozu dva motorové vozy Mbxd1 a to čísel 201 a 203 a vůz Mbxd2.229. V depu byly odstavené motorové vozy Mbxd2.214, 215, 217 a 219a vyvázaný Mbxd1.204 a zřejmě již mimo provoz Mbxd1.202. Dále se zde nacházelo několik lokomotiv Lxd2. Nákladní vlak jsme v době naší návštěvy nezaznamenali.

Po zdokumentování zdejšího nijak silného provozu. Jsme se přesunuli přes Kutno a Poznaň do Wolstyna, na velké parní mašiny. V provozu jsme zde nalezli stroje Ty45.379, který vezl asi v 7.30 nákladní vlak směrem na Sulechow, což si zopakovala i v poledních hodinách, a dále zajišťovala posun ve stanici. Ok 22-31vezla Mn vlak do Grodzisku a zpět. Pt 49.23 a 81 zajišťovali vozbu osobních vlaků do Poznaně a zpět. Lokomotiva Ol49.81 odpoledne zajela do Zbaszynu, odkud přivezla studený stroj Pm36-2.

Poslední den cesty po Polsku vedly naše kroky opět na úzkorozchodky. Dopoledne vedla naše cesta na trať Šroda Wlk. - Zaniemysl (délka 14 km), která se nachází nedaleko Poznaně. V té době se jednalo o poslední úzkorozchodku v Polsku výhradně s parním provozem. V den naší návštěvy byla v provozu lokomotiva Px 48.1726. V depu dále postávaly Px 48.1756 a 1907. Na této 14 km dlouhé trati byli v době naší návštěvy vedeny 4 páry smíšených vlaků, avšak většinou postrádající onu nákladní zátěž.. Nákladní doprava zde byla velice slabá, údajně cca jeden vůz za měsíc. Zrovna den před naší návštěvou byl údajně jeden vůz s uhlím na podvalníku v Zaniemyslu.

Poté jsme navštívili pro naší návštěvu v Polsku již poslední trať a to snad světovou raritu, trať Pleczew – Pleczew miasto. Tato 3 km dlouhá trať je vedena jako splítka. Osobní doprava je vedena na úzkém rozchodu, nákladní na normálním rozchodu. Osobní dopravu zajišťuje stroj řady Lxd1, v den naší návštěvy číslo 253, se dvěma přívěsnými vozy k motorovým vozům Mbxd2 které se v koncových stanicích objížděli. Na trati byl na Polské poměry hustý provoz vlaků a to dvacet párů. Po návštěvě této trati vedli naše kroky již domů a to přes Katowice a Petrovice u Karv. do Kolína. 

(Článek je doplněn též fotografiemi z mé první delší návštěvy v roce 1994.)

Titulní snímek: 20.09.1994 - Wolstyn, Ol 49.32 (Chrzanów 2977/1952) © Václav Vyskočil