Z historie moravských tratí: Otrokovice – Zlín – Vizovice (3)

Strojní a vozový park OZVD

Provoz na místní dráze byl od počátku veden KFNB, čemuž odpovídá také jeho organizace. Podle dochovaných záznamů zde jezdili tři páry smíšených vlaků denně. K dopravě těchto vlaků sloužili od otevření trati dvě parní lokomotivy vyrobené lokomotivkou ve Florisdorfu, které měli řadové označení KFNB IX 916 a 917 (ČSD 310.1). Vozový park se skládal z šesti osobních vozů, z toho byly dva kombinované II. /III. Třídy a tři III. třídy. Dále zde byly dva služební vozy a 22 nákladních vozů.V roce 1918 se provozu ujímají ČSD a lokomotivy dostávají řadu 310.129 a 130. I. Pod správou ČSD není vozový park nikterak rozšiřován. Vše se mění v roce 1931, kdy místní dráhu začíná spravovat firma Baťa. Vzniká nová soukromá společnost Otrokovicko – Zlínsko – Vizovická dráha (OZVD). Ta postupně buduje vozový a lokomotivní park, který je typický pro tuto dráhu. Zabydlují se zde lokomotivy řady 310 a 422, doplňují je osobní vozy řad Ce a Ci. Koncem roku 1931 doplňuje vozový park první motorový vůz M 120.401.

V červenci roku 1933 zde nechává Baťa vyzkoušet polský motorový vůz na pneumatikách od firmy Astro-Daimler. Po otestování měl být nasazen pro přímé spojní Zlín – Praha. Vůz se na místní dráze bohužel příliš neosvědčil a nebyl povolen ani pro dálkové spojení s Prahou. Toto neobvyklé vozidlo se stalo s největší pravděpodobností vzorem pro tzv. „ Modrý Expres“, o kterém se ještě zmíníme.Na místní dráze dochází postupně k rozšiřování počtu zastávek (Otrokovice – Kvítkovice, Zlín – Dlouhá ulice a Zlín nemocnice). To má za následek rozšiřování vozového parku. Proto dochází k objednávce deseti osobních vozů lehké stavby, které jsou roku 1935 dodány z Kopřivnických závodů TATRA. Vozy nesou označení CI 101 – 110. Vyrobené vozy se po mnoha stránkách odlišují od běžně vyráběných osobních vozů. Jedná se o lehkou ocelovou konstrukci s hmotností pouze 12 tun. Vozy o délce 12 500mm nabízí 48 míst k sezení. Vozy jsou modré s bílou poprsnicí. Po celé trvání provozu OZVD, (tzv. modré období) nosí vozy typický nátěr pro tuto dráhu. Celý interiér je řešen netradičním způsobem. Na obou koncích širokého středního průchodu jsou lehká polštářová křesla s překlopnými opěradly. Tato opěradla umožňují cestujícím sedět vždy po směru jízdy. Protože dopravu na OZVD obstarávaly tehdy parní lokomotivy, byly vozy vybaveny parním nízkotlakým topením. Vozům chybí označení 3. vozové třídy.

V roce 1935 byl také uveden do provozu nový motorový čtyřnápravový vůz řady M 232.901, nazvaný „Modrý Expres“, připravovaný pro nový spoj Zlín – Praha. Jednalo se benzíno – elektrický motorový vůz. Na každém podvozku měl osmiválcový benzínový motor o výkonu 120 koní spojený s dynamem, které pohánělo tlapově uložený elektromotor. Motorový vůz dosahoval na rovině rychlosti 90km/h a byl vyroben v Baťových strojírnách. M 232.901 se svým aerodynamickým tvarem, modrým zbarvením a pohodlným interiérem značně předstihl dodávky motorových vozů M 274.0 a M 275.0 pro ČSD, tzv. Modré šípy. Tento motorový vůz jezdil až do mobilizace roku 1938, kdy byl odstaven pro úsporu benzínu ve stanici Lípa a v září roku 1945 byl zrušen. Společnost OZVD si 11. 06. 1936 objednává v závodech Tatra v Kopřivnici dva motorové vozy s požadavkem na provozní rychlost 70km/h. Na konci roku 1937 jsou dodány vozy pod označením M 140.402 a 03, tzv. Věžáky“. Jednalo se o nejrychlejší Věžáky vyráběné v Československu. V provozu byly až do roku 1948. V roce 1954 dochází k přestavbě těchto vozů na přípojné řady CIm. Vozy jsou krátce v provozu v Kroměříži, nějakou dobu ještě na kmenové trati, dále v Suchdolu nad Odrou, Olomouci a Bohumíně. Dnes jsou již zrušeny a slouží jako zahradní altány. Posledními novostavbami pro OZVD bylo deset osobních vozů s jednonápravovými podvozky systému „Rybák“. Nesly označení Ci. S těmito vozy se lze dnes setkat při různých nostalgických jízdách nejen parních vlaků.

Kolem roku 1952 dochází na OZVD k vyřazování prvních provozních parních lokomotiv. Z provozu dráhy odchází kompletně řada 310. Poslední zástupkyně řady 422 (422 0114) přežila v provozu díky novému kotli až do roku 1962. Na místní dráze se začínají postupně prosazovat parní lokomotivy řady 423 vyrobené v Adamovských strojírnách. Od roku 1956 – 1961 vypomáhají s vozbou M 131.1„ Hurvínci“. Na počátku 60 – tých let zasáhly do provozu také 421.014, 314.303 nebo 354.049 nasazené na posun v Gottwaldově. Po rekonstrukci tratě v letech 1962 – 63 zde jezdily i lokomotivy řady 456.1 zvané „Unrra“.V letech 1969 – 1974 se objevuje na OZVD první lokomotiva motorové trakce T 478.1122. Ta je nasazována na vozbu dělnických vlaků na Vizovické trati, ale i do Starého Města u Uherského Hradiště a Moravského Písku. Na přelomu 60. a 70. let již dosluhují zdejší lokomotivy 423.0, a na jejich výkonech se zde objevují pro zdejší lokálku netypické lokomotivy, jako například 354.0, 354.1, 433.0, 434.2, 477.0 a 556.0. Při opravách železniční tratě se zde na pracovních vlacích objevují lokomotivy řady 475.1.

Na podzim roku 1973 je dodána první motorová lokomotiva řady T 466.0 „Pielstick“ (dnes řada 735). Byla to T 466.0011, která se v působivém modro-šedém nátěru se žlutými doplňky vyjímala jako princezna mezi parními lokomotivami. Na jaře 1974 následuje dodávka dalších Pielsticků (č. 12, 13, 14, 15), která předznamenává konec parní éry na vizovické trati. Parní provoz končí na osobní dopravě do Vizovic až v létě roku 1976. To vše díky nízké spolehlivosti „Pielsticků“, které byly vyráběny ve francouzské licenci v Turčianských strojírnách v Martině. Největší slabinou u těchto strojů je komůrkový motor s autodestrukčními účinky, který má ještě jako velký nešvar, a to vysokou spotřebu paliva. I přes tyto nedostatky doplňují stávající flotilu Pielsticků další stroje (č. 36, 214, 215).Osobní vlaky od T 466.0 symbolicky převzaly od GVD 1982/83 motorové vozy M 152.0 (dnes 810). Přímo z výroby dodané M 152.0507, později M 152.0519 a 520, a s nimi identické přívěsné vozy řady Blm (Baafx, nyní 010), které zajišťují osobní dopravu dodnes.

V letech 1992 – 1996 zajíždí do Zlína motorové vozy 850 (M 286.0) a 851 (M 286.1) jako přímé, spěšné vlaky z Olomouce, později trasované až z Jeseníku. V průběhu 90. let přichází další velká obměna vozového parku. V rámci reorganizace lokomotivních dep a unifikaci parku, dochází v roce 1995 k výměně nehospodárných a poruchových lokomotiv řady 735 za lokomotivy 742 (T 466.2). Tzv. „Kocouři“, se přes svou vysokou spolehlivost a oblíbenost u dnešních strojvedoucích na této trati neprosadili. Hlavním důvodem byly nepříznivé výhledové poměry ze strany strojvedoucího a častá střetnutí se silničními vozidly na přejezdech.V průběhu roku 1996 je nahradila lokomotivní řada 751 (T 478.1). Díky zavedení vlaku Super City, jakožto obnovení přímého spojení Zlína s Prahou přicházejí do vozového parku lokomotivy řady 754 (T 478.4). Tyto stroje jsou vybaveny zařízením pro elektrické vytápění souprav. „Brejlovci“ určení původně pouze pro dopravu osobních a rychlíkových vlaků, tak na zlínské trati zajišťují veškerou nákladní dopravu a posun a jako bonbónek vozbu zmíněného vlaku Mladý Svět. S jízdním řádem 1999/2000 dojezdil „SC Mladý Svět“, který se skládal ze tří vozů první třídy a jednoho jídelního vozu. Místo něj je zaveden „Ex Šohaj“ na stejné trase. O rok později se Šohaj jako rychlík vrací zpět na svou trasu Břeclav – Přerov – Praha, ale přímé ranní spojení Ex 520/521 – Zlín střed – Praha hl. nádraží vydrželo až doposud.Poslední novinkou, která obměnila vozový park na trati z Otrokovic do Vizovic je motorová jednotka řady 814/914 „Regionova“.

První předváděcí jízdy prototypu 814/914 001 pro veřejnost, proběhly v listopadu roku 2005. Po předváděcí jízdě si Zlínský kraj objednal v Parsu v Šumperku dvě Regionova, které vznikly přestavbou dvou motorových vozů řady 810 a přípojných vozů 010. Od června 2006 jsou obě jednotky (814/914 002 a 003) nasazeny na pravidelných spojích z Otrokovic do Vizovic. O rok později se k nim přidávají další dvě jednotky (814/914 028 a 029).Zlínské jednotky Regionova využívají své možnosti rychlých obratů také v jiných částech Zlínského kraje. Začínají nově jezdit jako přímé vlaky do Bystřice pod Hostýnem, Kunovic, do a z Kroměříže a Kojetína. V grafikonu 2008/2009 je Regionova nasazována pouze do Kroměříže a Přerova. 1. prosince vzniká společnost Cargo, která přebírá nákladní dopravu na OZVD. To má za následek opětovné navrácení lokomotiv řady 742, které je možno nejčastěji vyfotografovat v Otrokovicích nebo na kontejnerovém překladišti v Lípě nad Dřevnicí.

V posledním díle našeho seriálu o OZVD si připomeneme oslavy výročí 110 let OZVD.

Zdroj Informací:

1. „110 let místní dráhy Otrokovice – Zlín – Vizovice 1899 – 2009“
2. osobní poznatky

Titulní snímek: Soubor pohlednic z výročí 100 let OZVD - 310.1 v žst. Zlín