Reportáž ze šuplíku: Jak se slavilo v Šumperku roku 2003

8.1.2010 8:00 PhDr. Zbyněk Zlinský

Další už pavučinami opředené snímky daly vzniknout "archeologické" reportáži, která však není bez aktuálního náboje. Dne 11.10.2003 jsem totiž v Šumperku zachytil nejen některé i dnes ještě zajímavé momenty oslav 130 let trati Šternberk - Šumperk - Dolní Lipka, ale také tehdejší podobu tamního nádraží, které nedávno prošlo omlazovací kúrou a drátizací, o níž se tady objeví zanedlouho článek.

No, některé ty obrázky zas tak zaprášené nejsou, protože jsem je porůznu použil v jiných souvislostech. Nicméně souhrnný pohled na ten den tady zveřejněn nebyl – VLAKY.NET ještě neexistovaly, mé putování po podobných akcích bylo v počátcích a o psaní reportáží z nich se mi ani nesnilo. Ale to není hlavní důvod napsání této retrospekce. V Šumperku se tehdy totiž objevila nejen vozidla historická, která navíc dnes už z části nejsou mezi živými, ale také dvě tehdy zbrusu nová. A pochopitelně v tamním depu a v kolejišti železniční stanice byly k vidění motorové vozy a lokomotivy, charakteristické pro tehdejší provoz na přilehlých tratích, který dnes už vypadá také docela jinak.

Tehdy mi ovšem nenapadlo, co vše stojí za zdokumentování, takže jsem bohužel fotografoval jen to, co bylo v tu dobu mou prioritou. U vědomí dnes poměrně už směšné kapacity paměťové karty rovněž už dávno překonané digitální krabičky zámořského dodavatele jsem se zaměřil především na zúčastněné parní lokomotivy. Tomu jsem přizpůsobil i pojetí celé akce. Ačkoliv jsem se mohl z Hradce Králové do Šumperka dostat také zvláštním vlakem vedeným českotřebovským Sergejem, který vyjížděl z Dolní Lipky, dal jsem přednost cestování přes Pardubice a Zábřeh na Moravě, abych stihl příjezd prvního parního vlaku. Alespoň jsem při posledním přestupu i něco vyfotil.

Lokomotiva 749.265-5 čeká v Zábřehu n.M. na další výkon © PhDr. Zbyněk Zlinský

Vzdor mému zanícení pro parní lokomotivy a historická vozidla (k nimž ovšem v tom roce ještě třeba krokodýli a loďáky ještě zdaleka nepatřili) jsem první své snímky na místě konání hlavních oslav věnoval něčemu v té době prudce pokrokovému. Hned jak jsem vylezl z vlaku v podání orchestrionu s příslušným vozem přípojným, prakticky jsem narazil do jejich modernizované verze. Místní podnik Pars totiž na druhé koleji před staniční budovou prezentoval svou vratnou soupravu motorového vozu 812.613-8 s vozem řídicím 912.001-5, která byla v Šumperku přítomna po ukončení zkušebního provozu s cestujícími a před předáním do domovského depa. Zastihl jsem ji naštěstí před umístěním informačních cedulí, jež se u vozů objevily posléze.

Řídicí vůz 912.001-5 s motorovým vozem 812.613-8 na výstavě vozidel - už s cedulemi výrobce © PhDr. Zbyněk Zlinský

Ono se ostatně vše teprve tak nějak teprve připravovalo, protože ještě zdaleka neuhodila ani hodina osmá. Což bylo na druhou stranu dobře, protože exponáty na výstavě vozidel nebyly doposud obleženy davy zájemců, jak se pak dělo během dne. V programu oslav byly konkrétně inzerovány vlastně jen dva salonní vozy – Masarykův a „Dubčekův“. Jméno čelního představitele Pražského jara uvádím v uvozovkách proto, že vůz SR 51 54 89-80.003-4 pochopitelně k narozeninám nedostal a jeho jméno je s ním spojováno hlavně kvůli neveselé schůzce, která se odehrála v Čierne nad Tisou na přelomu července a srpna 1968. Ale k vidění byla i vagóny méně honosné a mnohým příjemnější.

Chladicí vůz na pivo 40 54 320.0.078-2 © PhDr. Zbyněk Zlinský

Krom vystavených vozidel mne lákaly také další zvláštnosti, které pro mne, jenž jsem „bránu do Jeseníků“ už řadu let nenavštívil, byly nové. Třeba motorové vozy Železnice Desná, na níž vlastně tehdy právě rok provozovala osobní dopravu tehdejší firma Connex Morava, a.s., dnešní Veolia Transport Morava, a.s. A pochopitelně lákalo také místní depo, kam jsem si několikrát v průběhu dne odskočil a pak se také do něj svezl vláčkem. Ten měl poněkud kuriózní sestavu, ale barevně sladěnou a hlavně vratnou, jak to jeho putování ze stanice přes Pars do provozní jednotky ČD a zpět vyžadovalo. Souprava ve složení M 120.417 + CDlm 4-9587 + 700.091-2 je už bohužel neopakovatelná, protože historický služebák uhynul ve zřícené hanušovické rotundě počátkem roku 2006.

Vratná souprava M 120.417 + CDlm 4-9587 + 700.091-2 coby vláček do Parsu a depa © PhDr. Zbyněk Zlinský

Na kolejích ostatně dnes nemůžeme potkat ani jednu z obou parních lokomotiv, které se postupně během dalších hodin na šumperské nádraží dostavily. Ty ovšem fyzicky existují dodnes a přinejmenším o jedné je známo, že se na koleje vrátí. Tou ovšem není všudybylka 354.1217, která přijela jako první, v čele zvláštního vlaku z Hanušovic, úderem hodiny desáté. No vlastně o pět minut později. Ale co znamená pár minut čekání na mašinku, která se v zápětí ocitla ve středu pozornosti návštěvníků, jejichž řady časem zmohutněly. Zvláště, když se pak předváděla při pojíždění po staničním kolejišti a posléze při zbrojení uhlím u nákladní rampy.a vodou u hydrantu opodál.

Lokomotiva 354.1217 NTM/DKV Brno při zbrojení uhlím © PhDr. Zbyněk Zlinský

Mezi tím ovšem přijel už zmíněný zvláštní vlak z Dolní Lipky, vedený Sergejem T 679.1529. Vidět mohutný stroj v čele třívozové soupravy Rybáků byl zážitek jistě pozoruhodný, byť ne zrovna historicky věrný. Samozřejmě i Don Emílio, jak se dnešní 781.529-3 jmenuje, si zapózoval v kolejišti četným fotografům. Měl k tomu nakonec důvod – vzhledem k tomu, že brány lokomotivky Luganskij teplovozostrojiteľnyj zavod opustil roku 1973, slavil někdy tou dobou právě své třicetiny. Za necelou půlhodinu do Šumperka dorazila rosnička 464.202 se zvláštním vlakem z Olomouce a také ona se při následném posunu stala objektem pozornosti přihlížejících a zejména fotografujících, mne nevyjímaje. Naštěstí chápající hradlař nám ji na chvíli zastavil na bludovském zhlaví.

"Rosnička" 464.202 NTM/DKV Olomouc při posunu čeká na volno © PhDr. Zbyněk Zlinský

Píši „nám“, protože jsem tam nebyl sám. Ale štěstí to bylo hlavně pro mne samotného, protože jsem musel mašinu doběhnout a pokrotit své záznamové zařízení, s nímž jsem se ještě nesžil tak, abych byl schopen kale zvěčnit něco v pohybu. (Některé nepovedené výsledky mého začátečnického zápolení s digitálním kompaktem nevalné úrovně jsou ostatně k vidění v připojené galerii.) Obě parní lokomotivy na koncích „vratné soupravy“ se po poledni podle programu vydaly na bludovský triangl, jaksi navíc je pak následoval i Sergej se svým vlakem, a mně nezbylo, než uvažovat o jejich napodobení. Na rozdíl od nich jsem se neměl vrátit, nýbrž pokračovat směrem k domovu. Před tím jsem ale musel ještě pojednat poslední zvláštní vlak, ze Šternberka.

Mmotorové vozy M 240.089 a M 131.101 jako zvl. vlak ze Šternberka © PhDr. Zbyněk Zlinský

Tvořily jej motorové vozy M 240.089 a M 131.101 a motorovou soupravou jsem se také já vydal ze Šumperka do Hanušovic. Ta byla ovšem tvořena krokodýlem 851.027-3 a krátkým balmem 020.249-9. Ještě před odjezdem onoho Os 3609 Olomouc hl.n. - Hanušovice jsem mohl z jeho okna sledovat návrat zmíněné parní vratné soupravy a její „násled“ vedený Sergejem jsme pak potkali v Bludově, což jsem pochopitelně také fotograficky zaznamenal. Fotografování jsem si neodpustil ani v Hanušovicích, kde jsem na ně měl necelou čtvrthodinku. Tu mi přidělil jízdní řád pro přestup na R 756 Jeseník – Plzeň. Takže jsem si právě tak stihl vyfotit krokodýla při objíždění soupravy. I s komínem...

"Krokodýl" 851.027-3 od Os 3609 ze Šumperka objíždí soupravu © PhDr. Zbyněk Zlinský

Zmíněný rychlík, vedený z Jeseníku přes Hradec Králové a Prahu do Plzně, je také cosi, co už dávno patří minulosti. V GVD 2005/2006 byla někdejší trať č. 021 Týniště n.O. – Hanušovice rozdělena a původní číslo ponecháno jen úseku do Štítů. V tom období také dojezdil zmiňovaný přímý rychlík, v podobě lidoveckého volebního vlaku Klidná síla. V jízdním řádu následujícím už Jeseník podobné spojení ztratil. Takovéto konce jsem ovšem v onom roce 2003 ještě tušit nemohl a věnoval jsem se bezstarostné (krom občasného vyfotografování čehosi zajímavého z okna) jízdě vlakem, vedeným tehdy na podobném výkonu běžnou zamračenou, která byla v Týništi nad Orlicí vystřídána banánem.

749.260-6 v čele R 756 Jeseník - Plzeň u vjezdového návěstidla v Dolní Lipce © PhDr. Zbyněk Zlinský

Já jsem toho tehdy ovšem netušil mnohem víc. Třeba to, že ve stejnou dobu jako já se po šumperském nádraží toho dne pohyboval také jistý Radek Hořínek, z něhož se zhruba za rok vyklube dnes populární kmotr, oblažující (trvale) VLAKY.NET a posléze (občas) i mne svou přítomností. V některých okamžicích jsme museli stát téměř vedle sebe, jak se dá zjistit porovnáním mých fotografií se snímky, jimiž přispěl do připojené galerie on sám. Život zkrátka dokáže tropit všeliké taškařice a kotrmelce. Ostatně připomenutí historických zvratů na kolejích měla posloužit právě tato reportáž z dob ne tak dávných, ale přesto už pozapomenutých a hlavně neopakovatelných. Jako ten banán v čele rychlíku z Jeseníku do Plzně přes Týniště n.O.

"Banán" 150.024-8 nastupuje v Týništi n.O. na R 756 Jeseník - Plzeň © PhDr. Zbyněk Zlinský

Vzhledem k tomu, že se v diskusi objevilo video, které zachycuje příjezd všudybylky 354.1217 v čele zvláštního vlaku z Hanušovic do Šumperka a zcela náhodou dokumentuje také mou přítomnost na akci, dovoluji si je sem doplnit. Autorem je Jakub Gregor, dnešní člen klubu VLAKY.NET Kubíček. Takže jsem tam byli nejméně tři...