Pohádka o třech syncích, hurvínku a stopách ve sněhu

Takže jednoho aktéra příběhu už známe. Kmotr. Jeho cesta vedla na jih, záminka vyfotit hurvínkovský wellnes vlak do Lednice zavdala důvod prohodit pár slov s autorem příspěvku, jižním Shalomkem. Takže to máme jih Moravy, střed Moravy a ať jsou zastoupeny všechny moravské kraje, připočítejme ještě synka ostravského, karla.f. 

Vše tedy začalo zprávou v poště VLAKY.NET, že co na to říkám a jestli si udělám čas. Tož říkal jsem, že jo, a ten čas jsem si udělal taky. A tak přišla neděle v polovině února a já jsem vykopal své zpohodlnělé tělo z kanafasu a přesunul se na nádraží. Kmotr, alias lakotné Hanák, jak zní jeho druhý klubový nick, už mě vítal se slovy, mám tři bagety, jednu jsem udělal i pro tebe, aby jsi nemohl pořád mluvit o lakotném Hanákovi. No jak to s bagetami dopadlo dál, se dočtete, jen vydržte. Takže, kde jsem to skončil? Jo, kmotříka už by jsme tu měli, teď ještě počkat na karla.f. Když náš expert na OKD-D dorazil, stručně jsem se nechal seznámit s jejich plánem a požadavky. Byly také stručné, chceme něco s hurvínkem a něco další pofotit. A starej se... Takže jsme se vydali na focení. Netrvalo dlouho, a Karel se přiznal, že sebou vzal kamarádku. Byla jí nádoba, planá kapalných paliv. A protože karel.f není lakotné Hanák, ale štědré chachar, jal se nabízet. No, v tom okamžiku bylo auto plné výparů, prozrazujících přítomnost slivovice. Zpočátku sice Karel tvrdil, že se jedná o čaj, jemně obohacený jediným správným produktem ze švestek, postupně ale přiznal, že se jedná o produkt ze švestek, jemně znehodnocený malou štamprlí čaje. Vzhledem k tomu, že chci udržet těsný vztah se svým řidičákem, ochutnávku jsem odmítl. I tak jsem se obával o stav svého dechu, protože výpary z ostravského lektvaru opanovaly celé auto. 

Počasí nám situaci usnadnilo. Ten Oskar nahoře se kdesi schoval a tak bylo úplně jedno, odkud co a jak fotíme. Tak jsme něco pofotili a vyrazili na lov wellness vlaku z Brna do Lednice. Jedna dokumentační fotka hurvajzíka pod dráty a pak šup k lokálce. Před Poštornou jsme čekali, kde se motorák zasekl a pozorovali přitom marný boj dostat z polní cesty dolů sklouznutou Pragu V3S zpět na pevný povrch. Nevím, jestli bylo sněhu tolik, nebo řidič nezvolil správný postup, ale na cestu se zpátky nedostal. No, hlavně ale, že přijel hurvínek. Cestou do Lednice se nám podařilo něco málo focení a tak jsme si ještě udělali pózování na nádraří v Lednici. Mimochodem, byl jsem překvapený, že kromě cestujících ks,e byli jediní, kdo na focení hurvínka vyjel. Asi hurvínek na zasněženém nádraží v Lednici je tak častý jev, že to s nikým ani nehlo. No nic. My fotky máme. 

Protože již jízdu hurvínka do Břeclavi provázely informace, že osobák do Znojma s odjezdem v 11.31 má problémy s řídícím vozem 954, a možná pojede sólo motor bez řidičáku, nebo nějaká jiná kombinace, chtěli jsme právě tomuto vlaku věnovat další pozornost. Již při přesunu od vjezdu do Břeclavi od Podivína jsme ale zaregistrovali náhradní soupravu, znovu v sestavě 842/954, a tak bylo jasné, že to bude naše další oběť. Počíhali jsme si na ten zázrak u přejezdu pod Valticemi a pak jsme se vraceli znovu k zadrátovaným kolejím. Kmotra jsem ujistil, že pokud by měl spadeno na hugofén 350.004, tak ten jel v sobotu s EC 171, takže v den D se toulal pod maďarskými dráty. nicméně na třináctou hodinu jsem je lákal k bratislavskému mustu, kde se občas dá fotit setkání fénů na EC 275 a EC 170. Druhý jmenovaný vlak jel, to jo, ale první ne a ne dorazit. Čekali jsme, čekali, stále doufali a v zimě ve sněhu dupali. No, když jsme zjistili, že si asi vyfotíme maximálně .... (zde lze doplnit jisté slovo, označující intimní partie ženského těla), chtěl jsem v rámci dokonalého servisu kamarádům dopřát veškerý luxus a ve sněhu jsem jim vyšlapal alesppoň symbol onoho ženského zařízení. Tuhle fotku jsem možná raději měl vynechat, ne? Smutné je, že pohřešovaný EC 170 projel se zhruba šedesátiminutovým zpožděním v době, kdy jsme se po příjezdu na druhé místo právě vystupovali z auta.   

Tož tak, něco jsme pofotili, něco jsme pokecali a jelo se zase domů... Ale já něco dlužím dopsat, že? Jak to bylo s tou bagetou... No, myslel jsem, že je vyhecuji, a půjdeme někam usednout na kafčo a oběd ale nic. Karel měl svůj čaj se slivovicí, pardon slivovici s čajem a kmotr? ten disponoval svými bagetami. Jedna byla pro mě.... však mi taky opatrně a tichým hlasem nabízel. Když jsem ale viděl zoufalství a žal v jeho očích, tak jsem raději odmítl a bageta třetí, proshalomkovská, zase zmizela i s kmotrem. Tož tak. A teď bych měl ještě vysvětlit Zbyňkovi, aby to dal ven až 1. dubna, na apríla. Protože jinak se stane, že mě kmotr zapleští. Ale co, sranda mosí byt. A kmotrovy bagety už jsou legendární.   

Mimochodem, setkání s posádkou vlaku mě nakonec přimělo napsat o jízdě i něco pracovně. A to i přesto, že jsem to neměl vůbec v plánu:

Wellness vlak pronásledoval na trati běžkaře
LEDNICE (miv) – Třetí letošní jízdu má za sebou wellness vlak Českých drah, který od platnosti jízdního řádu jednou za měsíc vozí turisty do Lednice. Na rozdíl od lednové jízdy, kdy jej v části zasněžené cesty nahradil autobus, tentokrát motorák přijel až do Lednice.
„Bylo to v pořádku. Traťovka nám projela celou lokálku, tak jsme cestou neměli žádné problémy se sněhem,“ pochvaloval si po příjezdu do Lednice vlakvedoucí Stanislav Šalda. Při jízdě v úseku z Bořího lesa, kde lokálka odbočuje z trati do Znojma, až do cíle turistického vlaku v Lednici však byla na místě větší opatrnost. Pár očí vlakvedoucího pomáhal strojvedoucímu historického motoráku s přezdívkou hurvínek odhalit možná rizika na zasněžených kolejích. „Nakonec jediný problém, se kterým jsme se setkali, byli běžkaři. Udělali si z kolejí běžkařskou dráhu a jen cestou do Lednice jsme jich potkali nejméně pět,“ dodal. Ani jeden případ setkání neskončil nehodou. Vlak do turisticky oblíbeného městyse nejezdí nijak závratnou rychlostí, strojvedoucí byl pozorný a tak všechny situace nakonec vzbudily spíše úsměv na tvářích osazenstva vlaku. Pravda, jinak na tom byli vyznavači bílé stopy. „Někteří byli opravdu překvapeni. Jsou zvyklí, že se do Lednice jezdí jen v turistické sezóně a vlak vůbec nečekali. Možná kdyby se podívali do jízdního řádu, kde je na dnešní den napsaný, ušetřili by si leknutí,“ řekl Šalda. I na zpáteční cestě se na trati pohybovali kromě motoráku běžkaři. „Všiml jsem si, že je kolej projetá, tak jsem s možností setkání s vlakem počítal,“ řekl běžkař, putující bílou stopou mezi kolejnicemi.
Wellness vlak, tvořený historickým motorákem, je novinkou nabídky Českých drah současného jízdního řádu, který platí od poloviny prosince. Jednou za měsíc vyráží z Brna do Lednice, aby cestujícím kromě svezení nostalgickým vlakem nabídl relaxaci v léčebných procedurách lázní, prohlídku památek, zámeckého parku a další. Prosincová cesta byla bez sněhu, v lednu vlak skončil v Břeclavi, odkud jej nahradil autobus, protože situace na trati nedávala záruku úspěšného absolvování celé trasy. Únorová jízda cestující zavedla do bílé krajiny, ve které červený motorák ostře kontrastoval se sněhovou pokrývkou.