Sto devadesát kilometrů za šest hodin

Jízda z Ostravy do příhraniční stanice Głuchołazy trvá kolem dvou hodin a spojení je bezproblémové. Nabízela se možnost vyfocení spěšného vlaku Sp 1802 Nysa - Głuchołazy - Jeseník. Z Ostravy-Svinova jsem použil rychlíku směr Olomouc přes Krnov. Tyto rychlíky zde zajišťuje souprava motorového vozu řady 843, vloženého vozu řady 043 (dnes přeznačený na 29–29 Btn) a řídicího vozu řady 954.2 (přeznačený na 80–29 ABfbrdtn). Z Krnova jsem pokračoval osobním vlakem, tvořeným jedním vozem řady 810. Dále jsem si v Krnově  z vlaku všimnul v opravně vozů KOS, že se vesele předělávají vozy řady 054 (dnes 21-29 Bdtn) do barev Najbrt. V Jindřichově byla chvilka na focení.

Přesně na minutku jsem dorazil do stanice Głuchołazy. Vcelku je to už zapomenutá stanice. Vnitrostátní doprava zde už není. Slouží hlavně pro peážní trať z Krnova do Jeseníku a dva páry spěšných vlaků z nedaleké Nysy do jesenických hor. Od nového grafikonu je zastavena i nákladní mezinárodní doprava. Ve stanici fungují ještě něco jako uhelné sklady a občas sem z vnitrozemí přijede nějaký ten vůz na vyložení. Při vjezdu do stanice jsou z obou stran stavědla a jedno pomocné nedaleko výpravní budovy, kde slouží i výpravčí. Vše je obsazeno jen na denních směnách, celkem čtyři zaměstnanci. Obsluha stavědla mi dokonce nabídla, kafé ale měl jsem vlastní, takže jsem odmítnul. Mimo jiné si postěžoval na letošní krutou zimu, která jim dala zabrat v údržbě provozu.

Během půl hodinky bylo i co fotografovat. Stála zde už připravená berta 749 042 na přebrání spěšného vlaku. A zachytil jsem i odjezd mého osobáku a odjezd rychlíku z Jeseníku do Ostravy. Blížil se příjezd Sp 1842 z Nysy, a tak jsem se kousek přesunul a vyfotil příjezd v čele s lokomotivou PKP SU 42-519. Poláci jezdí s pomocníkem, který zajistí jednoduchý posun ve stanici. Na naší lokomotivě je strojvedoucí sám a s pomocí vlakvedoucího se dělá brzda. Po odjezdu spěšného vlaku nastalo víc jak hodinové ticho ve stanici a očekával jsem příjezd rychlíku z Ostravy do Jeseníku a mého osobního vlaku v opačném směru do Krnova. Vlak od Ostravy byl nějakou tu minutku opožděn, a tak oba vlaky vjížděly do stanice téměř současně. Pořídil jsem poslední fota a uháněl závratnou šedesátkou k domovu. Trať vedená po polském území není nic moc. Po rekonstrukci už dávno volá.

Přiznám se, že reportáže mně moc nejdou, a v tomto případě nešlo o žádnou senzaci ani zajímavost. Prostě jsem se potřeboval jen projet vlakem a nesedět jen u monitoru. Ale přece jen jedna senzace tam byla - po vystoupení z vlaku si připadáte, jako byste se vrátili v čase o padesát let zpět.

Titulní snímek: SU 42-519 po odstavení čeká na další výkon © Karel Furiš