Kraków oslavil 135 let městské dopravy

12.8.2010 8:00 Mgr. Jan Guzik

Kraków oslavil 135 let městské dopravy

27. června tohoto roku si Kraków připomněl 135 let existence hromadné dopravy, neboť roku 1875 byla zprovozněna linka koňských omnibusů, první pravidelné městské dopravy v Krakowě. Dále to už šlo dost rychle, v roce 1882 byla dána do užívání první (úzkorozchodná) koňská tramvaj a od roku 1901 vozila občany města už (rovněž úzkorozchodná, o rozchodu 900 mm) tramvaj elektrická.

 
 
 
 
 
O 12 let později byla uvedena do provozu první normálněrozchodná linka elektrické tramvaje. Pro potřeby tramvaje vyly vybudována také remíza (vozovna) u ulice Św. Wawrzyńca, v níž je dnes umístěno Muzeum Inżynierii Miejskiej. Po zásadní rekonstrukci se do jedné z hal vrátily staré tramvaje. Počátky městské dopravy autobusové jsou spojeny se dnem 1. července 1911, kdy  Spółka Omnibusów Automobilowych w Krakowie inicovala automnibusový provoz na trase Dworzec Główny – Salwator. Linku obsluhovaly 4 autobusy značky Laurin & Klement.
 
 
Obvykle se mi na fotografování zajímavých událostí z historie městské dopravy nedostává času, ale takovou příležitost v rodném městě jsem si nemohl nechat ujít. Při příležitosti jubilea organizátoři připravili řadu akcí, jako velkou přehlídku historického parku autobusového i tramvajového, možnost projížďky starými autobusy a tramvajemi či prohlídku tramvajové a autobusové vozovny. Začátek přehlídky byl stanoven na pravé poledne. V tu dobu z vozovny Podgórze do ulic města vyjela kavalkáda autobusů a tramvají. Pro první snímky jsem se postavil na konci ulice Krakowské, abych mohl vyfotografovat historická vozidla při sjíždění z Kościuszkova mostu.
 
 
Ve 12:21 hod. přijela kolona historických vozidel s eskortou policejních motocyklistů v čele. Otvíral ji modrý autobus Durant Rugby L inventárního čísla 19, chlouba Miejskiego Przedsiębiorstwa Komunikacyjnego w Krakowie (MPK). Je to nejstarší v Polsku zachovaný autobus. Byl spolu s dalšími 11 exempláři té značky zakoupen v roce 1929 tehdejším podnikem Krakowska Miejska Kolej Elektryczna. Jejich karoserie vyrobila krakowská Pierwsza Wytwórnia Autokaroserii i Powozów Orlicki i S-ka. Vůz se po různých peripetiích roku 2006 do MPK, kde se mu dostalo profesionální renovace. Po ní byl poprvé veřejnosti představen 4. července 2008 během prezentace ve vozovně Podgórze a o dvě léta později Durant znovu vlastními silami vyjel do ulic Krakowa.
 
 
Za Durantem jel tmavě červený mikrobus Nysa N59M s inventárním číslem 28. Vozidla tohoto typu se v krakowské městské dopravě objevily počátkem 60. let minulého století jako vozy technické a dopravního dozoru. Po určitou dobu vozily také cestující do krakowské ZOO. Vzhledem k problémům s dodávkou nových vozidel pak byl spoje zrušeny. Nysy, ale už v nových verzích 521 a 522 se vrátily do krakowských ulic v roce 1975 na síť mikrobusových spojů. Dalším vozidlem byl rovněž pěkně renovovaný San H01B – 86 z roku 1959, rovněž jediný uchovaný exemplář v Polsku. Autobus dlouhá léta sloužil jako kontrolní věž na sportovním letišti v Krośně, odkud jej MPK roku 2005 odkoupilo a s pomocí výrobce uvedlo do současné podoby.
 
 
Za nimi následoval červený autobus Jelcz 272 MEX s přívěsem P01 - 341+608, čili městská verze autobusu Jelcz RTO, vyráběného v československé licenci. Vozidla tohoto typu se natrvalo vepsala do historie Krakowa, neboť na linkách městké dopravy je bylo možno potkat od roku 1959 do roku 1985 a navíc přes 26 let, v období 1969 – 1985, MPK používalo výlučně autobusy této značky. Jako zajímavost dodám, že současné dopravní předpisy brání dopravě osob v přívěsech, takže ten na všech prezentacích musí jezdit prázdný. Dalšími vozidly byly už soudobý Autosan H-6 a pro muzeální účely zachovaný kloubový Ikarus 280, jemuž byl při opravě vrácen originální bílo-červený lak (kdysi autobusy v Krakowě jezdily v kombinaci bílé či krémové s barvou červenou, tramvaje zase s převažující barvou modrou). 
 
 
Přehlídka pak pokračovala tramvajemi, pro změnu „poskládanými” od té nejnovější k nejstarší. Kolonu tramvají otvíral vůz NGT6 třetí série. První tramvaje tohoto typu se v Krakowě objevily v roce 1999. V první sérii město koupilo 14 vozů, z nichž 4 byly postaveny v německém závodě firmy Bombardier a 10 zbylých bylo už smontováno v dílnách MPK. V roce 2002 se uskutečnila druhá dodávka, zahrnující 10 vozů a roku 2007 dodávka třetí s 24 vozy. Všechny už byly montovány v Krakowě. Za jejich zástupcem se majestátně nesl vůz N8S-NF, odkoupený od norimberského dopravního podniku a modernizovaný v Krakowě.
 
 
Dále jel chorzowský Konstal typu 105Nb (pro velká okna domorodci přezdívaný „akvárium”), ve Vídni zakoupený vůz typu E1, z Norimberka pocházející GT6 a pak vozy historické - 102N (jediný zachovaný ze 7 kusů, které Kraków dostal roku 1959), normalizovaná tramvaj typu N s vlečňákem ND, v Sanoku roku 1938 vyrobený vůz SN2 s vlečňákem PN2 a wrocławská tramvaj Linke Hofmann, kterou vlastní krakowské Muzeum Inżynierii Miejskiej, ač vozy tohoto typu v Krakowě nikdy linkově nasazeny nebyly. Přehlídku uzavírala tramvaj sanocké produkce SN1, zvaná „gracówka” (podle toho, že se vyráběla i v rakouském Grazu) s vlečným vozem PN1, Všechna vozidla měla příležitostné tabulky, připomínající 135. výročí městské dopravy. Přehlídky se výjimečně nezúčastnil vůz 102Na, který podlehl havárii.
 
 
Když kolona historických vozidel začala mizet v ulici Krakowské, přemístil jsme se do blízkosti smyčky Cichy Kącik, kde jsem ji znovu fotografoval a pak jel na zmíněnou smyčku, kde měla historická vozidla delší pobyt a bylo možno důkladně si je prohlédnout. Velký zájem Krakowanů budil poprvé tak početné veřejnosti prezentovaný krásně renovovaný autobus Durant Rugby L. Vzhledem k vysoké hodnotě vozidla bylo možno je obhlížet pouze zvenčí, Když jsem se k němu přiblížil, zjistil jsem, že jeho řidičem a opatrovníkem je přítel Bogdan, s nímž jsme chodil na základní školu. Samozřejmě „po známosti” se mi podařilo pořídit snímek za volantem památky. Nicméně neměl jsem možnost déle si promluvit, neboť kamarád musel Duranta chránit před davy příznivců starých autobusů.
 
 
Značný zájem budila také opodál točny zaparkovaná krásně zrestaurovaná Warszawa M20. Na smyčce panovala pikniková atmosféra. Bylo zde možno získat knihu o krakowské městské dopravě, monografii krakowských tramvají prezentoval její autor Jacek Kołodziej, hrál dechový orchestr krakowského MPK... Protože čas neúprosně míjel, rychle jsme se přemístil do vozovny Kraków-Podgórze, kde byl den otevřených dveří. Vozovna disponuje nejmodernějším opravárenským zázemím. tady se modernizují tramvaje, zakoupené z Norimberka či Vídně. O rozsahu prací se bylo možno přesvědčit při srovnání pohledu na první exemplář modernizované tramvaje EU8N a vozy čekající na přestavbu před halou. Po vozovně nás provázel milý průvodce, který trpělivě odpovídal na všechny dotazy týkající se jak samotných tramvají, tak také moderního dílenského zázemí.
 
 
Bohužel chyběla možnost vlastnoručního řízení tramvaje, kteroužto atrakci nabízela před několika lety vozovna Nowa Huta, kde bylo možno pod dohledem instruktora jízdy objet „kolečko” kolem vozovny. Vzdor tomu, že se běžně o městkou dopravu nezajímám, strávil jsem velmi zajímavou slunečnou neděli. Krakowskému MPK přeji nejméně dalších, stejně úspěšných 135 let. Zvláštní uznání zasluhuje intenzivní činnost historické sekce, podporované skupinou mladých nadšenců, které sdružuje Krakowski Klub Modelarzy Kolejowych, a také skutečnost, že historická vozidla jsou užívána k pořádání mnoha zajímavých akcí, během nichž těší oči Krakowanů v ulicích města. Ale o tom až někdy jindy...
 
Odkazy:
  1. Kraków – Wikipedia, wolna encyklopedia
  2. Miejskie Przedsiębiorstwo Komunikacyjne S.A w Krakowie
  3. 135 lat komunikacji miejskiej w Krakowie
  4. Prywatna Strona Miłośnika Komunikacji Miejskiej i Szynowej
  5. Krakowska Komunikacja Miejska - autobusy, tramwaje
  6. Krakowski Klub Modelarzy Kolejowych

Titulní snímek: Tramvaje GT6 v revizní hale vozovny Podgórze © Jan Guzik

(Přeložil PhDr. Zbyněk Zlinský

Galéria