Skoroželezniční dovolená na starém místě s novými zážitky

Nejprve se ale vrátím do prvního prázdninového měsíce. Tropická horka na jeho začátku mne zavála právě do místa naší dovolené. Chtěl jsem si trošičku okouknout terén a doufal jsem, že narazím na něco zajímavého z provozu na trati SŽDC č. 292. A v ten horký den i na horách mi štěstí přálo. Již delší dobu jsem měl zálusk na foto 751.141 někde pěkně na trati a ne pořád ve stanici. A ono se povedlo a hned dvakrát. Jednou, když jela se zátěží z Hanušovic do Lipové Lázně a potom společně se 751.041 do Hanušovic. A abyste všichni věděli, tak přípřeže a postrky v podání řady 751 byl můj velký motor pro dovolenou v Jeseníkách.

Přišel onen srpnový den s číslem patnáct v kalendáři.V Olomouci na hlavním nádraží stojí dvojice 843.029 + 043 v barvách najbrtích.  Akce „Modrý Jeseník“ nemá chybu. Po krátkých peripetiích s umístěním kočárku se usazujeme v přívěsném voze a vydáváme se vstříc krásné přírodě Jeseníků. Na Ostružnou dorážíme snad včas. Po rychlém ubytování a dobrém obědě se konečně dostávám k trati. Já tam vlastně byl i před tím, abych si vyfotil 754.020 na R 902 Praděd směřujícího do Brna. Nedělní plán zněl jasně. Vyfotit všechny 754, které se ten den v Jeseníkách pohybovaly. Povedlo se a něco k tomu navíc. Celkem slušný začátek.

V pondělí se vydáváme pěšky na Ramzovou. Ne na vlaky, ale na dětské hřiště, aby Radka z dovolené měla taky něco. Ne, že bych nic nevyfotil, ale to nejzajímavější mělo přijít odpoledne. Počasí se začalo kazit. I tak jsem si počkal na odpolední zátěž z Hanušovic do Lipové Lázně. 751.149 kromě krásného zvuku předvedla i vizuální zážitek v podobě plamenů ohňových. Poté se očekával náklad do Hanušovic. Ten si díky své délce postál cca 15 minut u vjezdového do Ostružné. Pěkný koncert na něm hrála trojice Bert. V předu si ladily 751.335 a 751.119 a na postrku pobrukovala 751.041, která pomohla přes kopec a sólo se potom vracela do Lipové Lázně.

V úterý byl budíček moc brzo. A to díky výletu do České Vsi na Ranč Orel. Potěšující byla jízda v přetopeném přívěšáku 050, kterého spokojeně do Jeseníku táhl jeden z olomouckých krokodýlů. Přestup do kostitřasu řady 810 už tak radostný nebyl. Za to pěkná procházka na ranč ze zastávky Česká Ves bazén, která byla okořeněná focením nákladu směr Mikulovice, který projíždí mezi ohradníky, kde je možné pohladit si koně. Tak nezbývalo, než si zvěčnit trikolóru 751.149. Ranč udělal velkou radost Radce. Dětské hřiště s malou lezeckou stěnou bylo pro ní učiněným rájem. K tomu se ještě povozila na Pepovi, což byl takový milý koník a po projížďce ho mohla i nakrmit.

Při čekaní na vlak zpět mne zastoupila Veronika při focení 751.149, která se vracela do Lipové Lázně. Nás čekala jízda jedním šukafonem do Jeseníku a druhým posléze na Ostružnou. Při přestupu v Jeseníku udělal radost Radce krokodýl a všem cestujícím přidával vrásky fakt, že již delší dobu rekonstruovaná budova nádraží nemá důstojné toalety. Ty dvě budky u východu moc důstojnosti nepřinesou a jedna paní nad nimi jenom nevěřícně kroutila hlavou. Po návratu nás čekalo obvyklé focení Bert na nákladu do Hanušovic. Tentokrát vpředu byla dvojice 751.119 a 751.149 a záda jim jistila 751.335.

Středa, zlata je třeba. Takový mohl být slogan onoho dne. Výlet do Zlatých Hor, kde se konalo Mistrovství v rýžování zlata pro mne přinesl projetí předposlední z jesenických lokálek. Teď už mi chybí jenom ta z Velké Kraše do Vidnavy. Cestou na místo konání onoho mistrovství jsem si ještě vyfotil 751.374, která si jela pro zátěž do Zlatých Hor. Musím uznat, že návštěva Údolí ztracených štol a Zlatorudných mlýnů byla velice příjemná. Ještě zajímavější bylo sledování soutěžících při rýžování na čas. Těm to šlo. Ono bylo vidět, že v tom měli praxi. Veronika si vymínila, že to chce zkusit taky.

Proč ne, za menší úplatu nafasovala pánev na rýžování zlata, kde v písku byly ukryté zlatinky. Trvalo ji to sice trochu déle, ale nakonec i ona je našla a spokojeně si je odnesla. Chvíli jsme pozorovali mumraj, něco málo pojedli a vydali se na vlak zpět. Třikrát šukafonem. Vyklepaní jako startky bez filtru jsme z toho posledního vystoupily na Ostružné. A následoval rituál pod označením náklad do Hanušovic. Tentokrát bez postrku. Pouze s dvojící 751.149 a 751.374. Ale jako od pondělka jsem se každý den setkával s dvojicí občanů Německa, teda podle poznávací( registrační) značky na jejich autě, kteří měli zálusk na náklad s Bertami stejně jako já.

Čtvrtek měl být poklidným dnem s možností si toho nafotit více. Teda alespoň po obědě, když Radka spala v posteli po vydatném přísunu jídla do v tu chvíli spokojeného bříška, jak s oblibou říkává. Já se vydal do stejného místa jako v červenci. Jenom jsem tam měl v plánu zůstat o něco déle. Ale nezůstal. Nakonec jsem po nákladu do Hanušovic s dvojicí 751.335 a 751.041 zvolil rychlý přesun na Ostružnou, abych stihnul odjezd postrku 751.149. To se mi povedlo. Ještě k večeru se holky vydaly na houby do lesa. Já je doprovodil a vracel se vyfotit 831.183. Bohužel jsem jednu z fotek zkazil. Cestou zpět pro ně jsem si nadával, že jsem …… Po setkání s nimi lkaní nad pokaženým dílem šlo stranou.

A pátek byl dnem návratu. Sbalit si svých pár švestek a v 11:15 sedět ve vlaku směr Olomouc. Ještě před samotným odjezdem se našel čas na rozlučkovou fotku. Tak hurá na R 903 Praděd a 754.021. A ejhle změna. Místo ní už na něm byl v pořadí třetí Brejlovec 754.065. Nuž hotovo. Cesta k domovu probíhala poklidně. Jenom souprava už nebyla celá modrá jako cestou tam. Ale co už s tím. Za několik měsíců se budou po Jeseníkách prohánět regiošroty trio a skončí turnusová potřeba řady 831 a 851. Nuž rád jsem se s nimi setkal v té malebné krajině při zdolávání stoupání třicet promile. Ale nechejme už zbytečných řečí a nechejme oči koukat na připojenou galerii.

Titulní snímek: O příští dovolené tu už asi "loďáka" nepotkám... © Radek Hořínek