Cesta na východ, skoro až na Ukrajinu, a zpět za 24 hodin

25.9.2010 8:00 Karel Furiš

Občas cítím potřebu se někam svézt po tratích, jichž jsem ještě nepoužil. Nedávno jsem byl v Polsku na „Parowozjade“ v Chabówce, a tak si říkám, že i v Polsku je spousta tratí na projetí. Po otevření mapy padlo rozhodnutí na město Przemyśl. Dobré a jednoduché spojení se přímo nabízelo. Tak jsem si určil termín na 7.9.2010 a krátce po půlnoci vyrazil z Ostravy-Svinova rychlíkem Chopin do Katowic.

Již doma jsem si před jízdou zkontroloval vlaky Silesia, Metropol a Chopin, jak jsou na tom se zpožděním. Vše na jedničku, takže můj vlak načas.Středně obsazená souprava, tak jsem přisednul k cestujícímu, který cestoval do Warszawy. V Bohumíně se děje sodoma komora s vozy od vlaku z Prahy i z Vídně, ale kluci to zvládli na čas a pak jsme ještě s rezervou čekali na odjezd. Pozvolna rozjezd, vyzkoušení brzdy a pak už jsme stočtyřicítkou valili k hranicím s Polskem. Poprvé jsem tudy jel, co vlak stanicí Petrovice u Karviné projíždí. Vlaková četa PKP už konečně jezdí z Bohumína. Po projetí stanicí Zebrzydowice začala typická jízda do Katowic.

Kdo zde cestoval, ví co mám na mysli. Pomalé jízdy po poddolovaném území. Do Katowic zbývá asi 70 km, vlak zdolá tuto trasu asi za hodinu a ještě nabereme 15 minut zpoždění. Původně jsem měl těch 15 minut na přestup. Příjezd do Katowic místo 4:17 až ve 4:32. Můj vlak z Katowic měl odjezd ve 4:31. Říkám si, jsem v Polsku určitě i ten má zpoždění. Při vystoupení z vlaku vidím jak na vedlejším nástupišti odjíždí vlak. Trochu mě zamrazilo, co když je to ten můj. Letím na informace a tam mě informátor uklidnil, můj vlak TLK do Przemyślu je 20 minut opožděn. Zaraduji se a hned si dávám ranní tabákovou snídani, kterou jde vykonat na nástupišti na určeném místě.

Po chvilce rozhlas hlásí příjezd mého vlaku a spoustu lidí se zvedne z laviček a očekávají zastavení vlaku. No já si určil úterý, říkám si to by nemuselo být tak plné, ale opak byl pravdou. Stovka cestujících vystoupila a vlak stále plný. Nakonec jsem jedno místečko přece jen sehnal. Závratnou rychlostí jsme se rozjeli směr Kraków. Mám dojem že dokonce někde jsme jeli i osmdesátkou. Tento vlak má jednu z nejdelších tras v Polsku. Jede z přímořské stanice Świnoujście přes Szczecin, Wroclaw, Katowice a Kraków až do Przemyślu.

Po dvou hodinách zastavujeme v Krakowě, kde se souprava uvolní na 50%. Po další hodině a půl zastavujeme ve stanici Tarnów a odtud cestuji až do cílové stanice v kupé sám. Ranní mlha ustupuje a začíná krásný slunečný den s max. teplotou 23°C. Trať z Tarnowa do Przemyślu prochází rekonstrukci a často se jede z dvoukolejné trati jen po jedné koleji. Do cílové stanice jsme nabrali 40 minut. Po vystoupení se vrhám na fotografování a filmování. Při filmování odjezdu mě místní výpravčí upozorňuje, jestli mám povolení. Po seznámení a prohození pár slov mi řekl, že když ty vlaky tak miluji, ať přijdu do kanceláře že tam budu místo něho a on půjde do penze.

Staniční budova prochází rekonstrukcí, takže k fotografování moc nebyla. Spíš mě zaujalo 4. nástupiště, odkud vede široká na Ukrajinu. Jenže tam nebyl volný přístup, takže nic. Z druhé strany nádraží je zde přístup přes celnici. Poledne se blížilo, a tak jsem se vydal na prohlídku okolí do města. První bylo na řadě kafíčko za 4,- zł. Cestou jsem nakoupil nějaké suvenýry a maličkosti pro vnoučata a pomalu se vracel směr stanice. Před stanicí jsem se zastavil na teplý oběd v podobě guláše za 8,- zł. při prvním pohledu to vypadalo, jako by to už někdo jedl. Taky jsem vyzkoušel místní točené.

Původně bylo v plánu cestovat zpět do Krakowa vlakem IR, ale po informaci jsem zjistil že Przewozy Regionalne zde nasazují klasiku - kybelek EN 57, což ale se zkratkou EuroNight nemá nic společného. Tak odjíždím dříve vlakem společnosti PKP IC - TLK. Ten je tvořen z dvou vozů 2.tř. a zbytek soupravy z vozů 1. tř , použitelné jako 2. tř. Cestou si ještě občas něco vyfotografuji, zdařilo se potkat i mašinku SM 48 na široké trati s nákladem, které byly v osmdesátých letech speciálně vyrobeny pro práci v pohraničí se Sovětským svazem.

Po západu slunce vystupuji v Krakowě. Opět fotografuji a filmuji ,ale již ze stativu. Zbytek času jsem věnoval procházce po obchodním centru vedle nádraží. Utratím zbytek złotówek a vydávám se na stanici, kde by už mohl být můj vlak do Čech. Tedy já jen na Moravu do Ostravy. Cestou podchodem jsem potkal kamaráda z Ostravy, který byl taktéž na cestách po Polsku a odjížděl někde k moři. Svět je malej. Můj vlak Silesia už čekal, ještě bez mašiny, a tak jsem si ještě vyfotografoval přistavení naší 163.044 ale už jen bez stativu s bleskem.

Zaujal jsem místo v našem koženkovém voze a sám v přeplněném kupé vyrazil k domovu. Filmuji ještě odjezd z Krakowa a tím bylo fotografování a filmování u konce. 149 km jsme ujeli celkem rychleji než na kole, za čtyři a čtvrt hodiny jsem na čas vystoupil v Ostravě-Svinově, kde za 12 minut odjížděla tramvaj k mému bydlišti. Hodnocení: Počasí na jedničku, strava za 3, pivo za 2, ostatní ceny 1, spokojenost za 1., kvalita a čistota vlaků za 2, rychlost za 4. Za dva roky si to zopakuji to už bude stanice v Przemyslu v novém kabátě. Těším se opět někde na kolejích.

Závěrem bych se jen krátce zmínil o hnacích vozidlech, která jsou na fotografiích:

EN57, najdeme v celé síti. Výroba začala v roce 1962 a pokračovala do roku1994. Souprava je určen pro max. rychlost 110 km/hod., výkon 4 x 145 kW. V létech 2005 bylo určeno 75 kusů na modernizaci.
EN71 – výkon 8 x 145 kW, max. rychlost 110 km/hod., vyrobeno 20 kusů
SM48 – počet náprav 6, výkon 880 kW, max.rychlost 100 km/hod., výroba 1974 – 1989 v SSSR.
SM42 – 4 nápravy, výkon 590 kW, max.rychlost 90 km/hod.
EU07 je určena pro všechny osobní vlaky a rychlíky, tyto lokomotivy byly vyráběné od roku 1965 v anglické licenci, výkon 4 x 500 kW, max.rychlost 125 km/hod.
EP07 – 4 x 500 kW, max.rychlost 125 km/hod.
ET22 – určená pro nákladní vlaky, výkon 6 x 500 kW, max.rychlost 125 km/hod.
SA133 – motorová jednotka, výkon 2 x 382 kW, max.rychlost 120 km/hod.