Stoletý „hrboun“ měl tiskovku

1.4.2011 12:00 PhDr. Zbyněk Zlinský Zdroj: Národní technické muzeum a České dráhy, a.s.

Toto není aprílový žertík, ale zpráva zcela vážná. Tedy ne že by tu tiskovou konferenci na poslední březnový den lokomotiva 375.007 do Národního technického muzea, v jehož rekonstruované dopravní hale sídlí, snad svolala sama. A také pochopitelně s pozvanými novináři osobně nehovořila – to za ni učinili jiní.

A ti vedli řeči nejen na její počest, ale také o věcech s jejím postavením muzejního exponátu souvisejících, především o tom, na co se chystají její provozní kolegyně.

Proto také pozvání k setkání v kinosále Národního technického muzea (NTM) obci novinářské adresovalo nejen vedení NTM a jeho Železničního muzea, ale také České dráhy, konkrétně Krajské centrum osobní dopravy (KCOD) Praha a Železniční muzeum ČD v Lužné u Rakovníka (ŽML), jejichž vedoucí představitelé měli účastníkům tiskové konference přiblížit své záměry v oboru železničního muzejnictví a nostalgických jízd v nastávající sezóně. Národ vlakofilů budou asi zajímat především informace týkající se posledního zmíněného bodu, protože letos se nemůže opřít o oblíbenou publikaci Nostalgie, které zřejmě loni vyšla bohužel naposled.

Tiskovou konferenci zahájil generální ředitel NTM Bc. Karel Ksandr, který přivítal přítomné a krátce pohovořil o důvodu jejího svolání a významu hlavního aktéra, tedy jubilujícího exponátu. Návazné vystoupení přímo o něm v tuto chvíli přeskočíme a svou pozornost obrátíme k železniční nostalgii v podání Českých drah. Té se zprvu věnoval náměstek ředitele KCOD Praha Jakub Goliáš, který novináře seznámil s plánovanými jízdami historických vlaků ČD na území hlavního města a Středočeského kraje, z nichž většinu budou moci zájemci najít na propagačním materiálu KCOD Praha, jiné jsou uvedeny (spolu s dalšími) přímo v jízdním řádu SŽDC.

O tom, jak funguje luženské železniční muzeum, a co se v něm a na přilehlých tratích bude dít v sezóně od 23.4. do 30.10.2011, se rozhovořil jeho šéf, vrchní přednosta Depa historických vozidel ČD Ing. Jindřich Rachota. Připomněl, že ČD jsou naším největším provozovatelem historických železničních vozidel, přičemž řada z nich je v majetku NTM. Totéž se týká i exponátů ŽML, největšího svého druhu v ČR, které si loni prohlédlo na 35 000 návštěvníků. Pak se věnoval nevýznamnějším akcím muzea pro rok 2011, jejichž výčet uvádí jak tisková zpráva ČD k zahájení letošní muzejní sezóny, tak také k této příležitosti vydaný přehledný leták.

Ing. Jindřich Rachota poskytuje rozhovor © Jiří Řechka

Když jsme si tak trochu přiblížili jakousi nadstavbu hlavního tématu tiskové konference, obraťme svou pozornost k oslavenkyni samotné. Tu novinářům představil ředitel Železničního muzea NTM Mgr. Jiří Střecha, který zdůraznil jak pokrokovost konstrukce hrbounů, kteří své přízvisko dostali podle nezvyklé siluety ležatého kotle, tak také náročnost jejich údržby, bez níž by nemohly spolehlivě vykonávat svou službu v čele rychlíků mezi hlavním městem a dalšími centry rakousko-uherské monarchie, pro niž byly prvotně určeny. Sloužily neúnavně a svými výkony si nezadaly se současnými lokomotivami ČD. Podívejme se na ně nyní blíže.

Mgr. Jiří Střecha u "hrbouna" obklopený novináři © Jiří Řechka

V letech 1911 až 1916 dostaly Rakouské státní dráhy (k.k. österreichische Staatsbahnen - KkStB) celkem devadesát nových rychlíkových lokomotiv, které označily řadou 310. Šlo o pokračování posledního projektu stroje tohoto určení známého šéfkonstruktéra státních drah Karla Gölsdorfa, který měl za úkol vypořádat se s nelehkým zadáním, které mj. stanovilo maximální nápravový tlak 14,5 tuny a požadovalo možnost spalování i nekvalitního uhlí. První řešení, označené řadou 210, jejichž jedenáct kusů bylo vyrobeno roku 1908, objednatele z více důvodů neuspokojilo, takže je autor přepracoval a další výroba pokračovala už s novými prvky.

Nejvíce, 32 strojů, dodala strojírna Společnosti státní dráhy (Fabrik der priv österreichisch-ungarischen Staatsbahn – Gesellshaft – StEG), lokomotivka ve Foridsdorfu (Wiener Lokomotivfabrik, A.G. - Floridsdorf) se podílela 22 kusy, lokomotivka ve Vídeňském Novém Městě (Aktien Gesellschaft der Lokomotiv-Fabrik vormals G. Sigl - VNM) 19 kusy, První českomoravská továrna na stroje v Praze, a.s. (PČM) 14 kusy a poslední 3 lokomotivy vyrobila akciová společnost Breitfeld-Daněk a spol. Slaný (Slaný). Ve Floridsorfu bylo roku 1918 vyrobeno ještě dalších 10 strojů s jiným kotlem, které byly pro odlišení označeny řadou 310.3

310.23 ve stanici Strasshof v dubnu 2003; zdroj: www.eisenbahnmuseum-heizhaus.com

Popis lokomotivy rakouské řady 310 (u ČSD po zavedení Kryšpínova systémupřeznačené na 375.0) zvídavý čtenář najde (nebo už našel) pod odkazy v textu i na konci stránky. Základní výrobní a technické údaje shrnuje tabulka:

Základní technické údaje
inventární čísla ČSD	01-35
označení	375.0
označení původní	310
rozchod [mm]	1 435
charakteristika	1’ C 2’ p4s
rozvod	Heusinger
plocha roštu [m²]	4.62
počet trubek žárnic	170
počet kouřovek	24
výhřevná plocha trubek [m²]	197,8
výhřevná plocha topeniště [m²]	15,1
výhřevná plocha přehřívače [m²]	43,4
výhřevná plocha celková [m²]	212,9
tlak páry v kotli [bar]	15/¹16
počet x průměr válců [mm]	2x390/2x660
zdvih pístů [mm]	720
průměr kol spřažených [mm]	2 100
průměr kol běžných [mm]	995
poloměr min. oblouku [m]	150
maximální rychlost [km/h]	100
přibližný výkon [kW]	1 370
zásoba uhlí [m³]	-
zásoba vody [m³]	-
tendr řady	621.0
hmotnost prázdné [t]	79,2
hmotnost ve službě [t]	86,0
hmotnost adhezní [t]	44,1
délka přes nárazníky [mm]	²21 518
výrobce	StEG, Floridsdorf, VNM, PČM, Slaný
roky výroby	1911 - 1916
počet kusů vyrobených	90
počet kusů u ČSD	35
počet kusů zachovaných	1
*Poznámky:* ¹⁾ i.č. 11 - 35 ²⁾ včetně tendru

Stroje byly z výroby postupně zařazovány hlavně do dep vídeňských, ale ve stavu je měly i výtopny v Reichshofu (Rzeszów), Lembergu (Львів), Praze-Nuslích a Českých Budějovicích. Po rozpadu monarchie a ukončení dělení lokomotivního parku Rakouských státních drah jich Československé státní dráhy obdržely celkem 35. Kromě už uvedených dvou výtopen byly dislokovány také v Přerově a Moravské Ostravě, později bylo deset z nich převedeno do Bratislavy a Nových Zámků. Ty pak léta nesvobody prožily u Slovenských železnic, ostatní u protektorátních BMB – ČMD. Po válce začalo jejich rušení z důvodu zastaralosti, dovršené v roce 1955.

Pražská 375.032 s rychlíkem koncem 30. let u zastávky Bezpráví; zdroj: Dráha 3/2011

Lokomotiva 375.007 (ex 310.15, PČM 390/1911) byla za války umístěna ve výtopně Vršovice-Nusle a po ní v Podmoklech. V listopadu roku 1952 ji ČSD zapůjčily národnímu podniku. Vítkovické stavby, u nichž sloužila jako vytápěcí kotel v Kunčicích. Byla zrušena výnosem č.j. 29030/54 ze dne 20.5.1954 a následně dnem 15.6.1954 darována Národnímu technickému muzeu v Praze. Důvodem byla především skutečnost, že šlo o první stroj této významné řady, vyrobený na území pozdějšího Československa. V ostravských dílnách ČSD se jí dostalo opravy a konzervace a dne 4.10.1955 byla převezena do dopravní haly NTM na pražské Letné.

Transport 375.007 pražskými ulicemi z depa Bubny do budovy Národního technického muzea na Letné dne 4.10.1955; zdroj: archiv NTM

V ní se hrboun stal předmětem obdivu tisíců návštěvníků a tuto roli bude, jako jeden z mála železničních exponátů, které na svém místě zůstaly i během dlouhodobé rekonstrukce a opětovném otevření muzea, hrát jistě i nadále. Možná si leckdo povzdechne, že daleko lépe by vynikl na trati, zatopený a uhánějící v čele nostalgického vlaku. Může nám být útěchou, že supící lokomotivu původní řady 310 KkStB vidět můžeme a dokonce nedaleko. Rakouský stroj 310.23 (StEG 3791/1911), který byl znovu uveden do provozu v roce 1987, a to dokonce v ŽOS České Velenice, se v roli provozního exponátu podíval několikrát už i na naše koleje.

310.23 (s označením 16.008 DR) při fotojízdě po jihomoravských kolejích dne 11.4.2004 © Milan Vojtek

Druhý existující exemplář této řady sice jízdy schopen není, ale aspoň se znovu oděl do krásy. V lednu 2011 pak byla lokomotiva vyčištěna, doplněna a rekonzervována do stavu, v jakém jí bylo možné ve 30. letech 20. století vídat v čele mezinárodních rychlíků. Na obnově vzhledu lokomotivy se mimo pracovníků NTM podíleli i dobrovolníci, kteří na lokomotivě odvedli více jak 1400 hodin práce, píše se o tom v tiskové zprávě ze čtvrteční události, kterou tak tento článek sice začínal a takto i končí, ačkoliv byl celý vlastně o něčem jiném. Nicméně doufám, že nikoliv na škodu čtenářům a už vůbec ne oslavenkynii, zastupující celou svou řadu.

Výrobní štítek jubilujícího "hrbouna" © Jiří Řechka

A protože jsou mezi námi tací, kdož odkazy v textu neotvírají, zdůrazním zde ještě něco důležitého, čím ta tisková zpráva začíná: Ve dnech 2. a 3. dubna 2011 oslaví Národní technické muzeum v Praze 100 let od vyrobení parní rychlíkové lokomotivy 375.007, přezdívané Hrboun, která je již 56 let dominantou dopravní haly NTM. Návštěvníci budou mít možnost se zúčastnit komentované prohlídky lokomotivy nebo s dětmi navštívit od 14:00 – 17:30 výtvarné dílny na téma Mašinka. Můžete-li, neváhejte a narozeninovou akci navštivte. Jinak vás hrboun v dopravní hale ovšem přivítá vždy v otevírací době NTM. – i když ne zatopený. :-)

Závěrečná poznámka

Tento článek by sice mohl vzniknout i bez původních fotografií (nejen) z tiskové konference, ale odporovalo by to jaksi naší nepsané, ale přece jen (skoro) vždy dodržované „redakční politice“. Takže jsem moc rád, že nás na oné události v roli fotoreportéra reprezentoval náš pražský dopisovatel Jiří Řechka, který se na ni nezdráhal vydat a podklady pak místo odpočinku před noční směnou připravit a zaslat. Za tu obětavost mu patří poděkování nás všech. Svými snímky druhého zachovaného stroje pak ochotně přispěl Milan Vojtek, abychom tu měli také hrbouna v celé jeho provozní kráse. Díky tak směřují i na jeho adresu.

Prameny a odkazy:

Národní technické muzeum
České dráhy, a.s.
Muzeum ČD Lužná u Rakovníka
"Encyklopedie železnice - Parní lokomotivy ČSD [2]", J.Bek - Z.Bek, Corona, Praha 2001
"Encyklopedie železnice - Parní lokomotivy ČSD [4]", J.Motyčka, Corona, Praha 2001
„Století »hrbatých« lokomotiv 310 kkStB/375.0 ČSD“, M.Petr, in „Dráha“ 3/2011
KkStB 310 – Wikipedia
Lokomotiva 375.0
Eisenbahnmuseum-Heizhaus Strasshof an der Nordbahn
zdroje uvedené pod odkazy v textu