Úzké koleje našich severních sousedů v úzkých
Jak většina železničních příznivců ví nebo alespoň tuší, v Polsku existuje i přes rozsáhlou redukci řada úzkorozchodných tratí. Ty dodnes prochází neustálými změnami, které nejsou vždy k lepšímu a v současnosti funguje již pouze jediná úzkokolejná trať, na které je pravidelná osobní doprava provozována celoročně. Vývoj v posledních deseti letech u tohoto typu tratí přináší právě tento článek.
V dějinách polských úzkokolejek lze jistě považovat za přelomový rok 2001. Tehdejší státní dopravce PKP ukončil i přes protesty pravidelný osobní provoz na všech svých úzkorozchodných tratích. Stalo se tak zcela od 10.6.2001, kdy se v novém jízdním řádu sice objevil rozsah osobní dopravy bez vážnější redukce, ovšem na nádražích byly vylepeny ručně psané cedule, že osobní doprava se zastavuje. Poslední osobní vlaky dojezdily na trati Pleszew Wąsk. – Pleszew Miasto na základě dohody mezi PKP a školským úřadem až 22. června. Provoz v režii PKP na dotčených tratích trval až do 31.12.2001, kdy již jezdily pouze turistické a nákladní vlaky.
Mapa úzkokolejných železnic popisovaných v článku
Současně však probíhala jednání mezi samosprávami a PKP o předání majetku jednotlivých úzkokolejek. Zejména ve druhé polovině roku 2002 před blížícími se komunálními volbami se zvedla vlna zájmu. Již v říjnu 2002 byly všechny tratě buď odevzdány novým vlastníkům, nebo jednání o převzetí probíhala. Samosprávy pak musely získat provozovatele drážní dopravy, nejaktivněji v tomto směru vystupovalo původně Sdružení přátel Kališské úzkokolejky, které bylo přejmenováno na Stowarzyszenie Kolejowych Przewozów Lokałnych (SKPL). Tato společnost postupně převzala tyto systémy (Kolej Dojazdowa znamená v překladu „místní trať“):
- Śmigielska Kolej Dojazdowa
- Krośniewicka Kolej Dojazdowa
- Pleszewska Kolej Lokalna
- Kaliska Kolej Dojazdowa
- Przeworska Kolej Dojazdowa
- Nałęczowska Kolej Dojazdowa
- Mlawska Kolej Dojazdowa.
Na Śmigielské, Krośniewické a Pleszewské síti bylo převzato provozování pravidelných osobních a nákladních vlaků, v Kaliszi se jednalo pouze o vlaky nákladní, na Przeworské trati jezdí letní turistické a nákladní vlaky, na Nałęczowské síti pouze turistické vlaky, byť snahou bylo provozovat i vlaky nákladní. U Mlawske Koleji Dojazdowe provoz ani nebyl zahájen. Zastavme se podrobněji u prvních třech systémů a také u Kaliské Koleji Dojazdowe, která vyniká silnou nákladní dopravou.
Mapa Śmigielske Koleji Dojazdowe
Śmigielska Kolej Dojazdowa
Tuto úzkokolejnou dráhu naleznete nedaleko Poznaně na hlavní trati do Wroclawi. Přípojnou stanicí je Stare Bojanowo, ale zázemí se nachází v 5 km vzdáleném Śmigielu, podle něhož byla celá dráha pojmenována.
Śmigielska Kolej Dojazdowa byla zprovozněna v roce 1900, kdy byla zahájena doprava na prvním úseku ze Stareho Bojanowa do Krzywinia. Krátce nato začaly jezdit vlaky i opačným směrem, ze Stareho Bojanowa přes Śmigiel do Wielichowa a následně až do Rakoniewic, kde bylo napojení na normálněrozchodnou trať z Wolsztynu do Grodzisku Wlkp. Dráha měla původně rozchod 1000 mm, v rámci unifikace po 2. světové válce byla v letech 1951-1952 přerozchodována na 750 mm. Již v roce 1973 byly všechny parní lokomotivy nahrazeny motorovými lokomotivami a vozy. Největší rozsah dráhy byl 54 km, dodnes se zachoval 23 km dlouhý úsek Stare Bojanowo – Śmigiel – Wielichowo. Úzkokolejka zejména zaujme svým trasováním, pro nás neobvyklým. Z větší části je totiž vedena podél silnice, a to jak v obcích, tak i v otevřené krajině.
Konečná stanice Wielichowo, 24.10.2003 © Jiří Mazal
Poté, co byla doprava ze strany PKP v roce 2001 zastavena, převzala provoz již na jaře 2002 společnost SKPL. Tato trať byla jednou z prvních, která přešla do rukou místní samosprávy. V roce 2002 jezdily až na konečnou do Wielichowa tři páry vlaků v pracovní dny (v roce 1990 to bylo až sedm párů vlaků), dalších sedm párů pendlovalo v úseku ze Stareho Bojanowa do Śmigielu. Záhy byl provoz omezen pouze na dny školního vyučování. Vzhledem k malému využití spojů byly zrušeny spoje do Wielichova a nadále zůstal obsluhován pouze pětikilometrový úsek do Śmigielu, ještě v roce 2008 osmi páry vlaků.
Jízdní řád Śmigielske Koleji Dojazdowe po převzetí společností SKPL v roce 2002 (1-vlak jede pouze v pondělí, Æ-vlak může být z důvodu nízké frekvence v úseku Śmigiel-Sniaty odvolán)
Jízdní řád z roku 2008 – vlaky již jezdí pouze do Śmigielu
V provozu zde byla typická vozidla polských úzkokolejek – v osobní dopravě byly nasazovány motorové vozy řady MBxd2, jeden z nich, MBxd2-226, byl dokonce částečně modernizován. V nákladní dopravě se uplatnily lokomotivy rumunského výrobce Faur Lxd2 a k dispozici je i parní lokomotiva Px48.
Ránu úzkokolejka dostala ke konci roku 2010, kdy byla společností SKPL vypovězena desetiletá smlouva z roku 2002 o provozování tratě ke 31.12.2010. Důvodem byly chybějící finanční prostředky na provoz, nedostatečně dotovaný ze strany územní samosprávy. Dráha se v posledních letech pohybovala trvale ve ztrátě. Potýkala se s katastrofálním stavem technického vybavení, tratí i vozidel, způsobeným dlouholetou podudržovaností. Nákladní doprava existovala až do ukončení provozu, byť v sestupné tendenci.
Neznamená to však úplný konec úzkokolejky, vlaky sice v současnosti nejezdí, ale provoz má po SKPL převzít śmigielský Miejski Zakład Gospodarki Komunalnej i Mieszkaniowej (volně přeloženo „Odbor veřejných služeb a bydlení“). Město Śmigiel, které je vlastníkem dráhy, hodlá provoz obnovit, zatím však není jasné, či se bude jednat o pravidelnou osobní dopravu, nebo pouze o turistické vlaky. Rozhodně lze počítat alespoň s objednanými zvláštními vlaky, dráha má turistický potenciál a její vlastník nepočítá s fyzickou likvidací tratě.
Mapa Krośniewicke Koleji Dojazdowe
Krośniewicka Kolej Dojazdowa
Síť Krośniewicke Koleji Dojazdowej se nachází nedaleko města Kutno ve středním Polsku v Łódźském vojvodství. Kutno leží na magistrále Warszawa – Poznań a zároveň na důležité spojnici Łódź – Toruń. Samotné městečko Krośniewice nemá napojení na normálněrozchodnou síť a nachází se asi 13 km od Kutna na křižovatce dvou důležitých mezinárodních silnic.
Krośniewická síť byla součástí mnohem většího celku, Kujawských Kolei Dojazwodych, které na jedné straně dosahovaly v Ozorkówě k Łódźi a na druhé straně do 130 km vzdáleného Gniezna. V dobách největšího rozsahu měřila síť asi 380 km. Při privatizaci v roce 2001 pak byly Kujawské úzkokolejky rozděleny do třech systémů:
- Krośniewicka Kolej Dojazdowa
- Gnieźnieńska Kolej Dojazdowa (provozovány turistické vlaky z Gniezna do Anastazewa)
- Sompolińska Kolej Dojazdowa (provoz již nebyl obnoven, tratě jsou částečně rozebrány).
První úsek tratě současné Krośniewické Koleji Dojazdowej vznikl v roce 1910 v cukrowaru Ostrowy. Následně byl německou armádou postaven úsek do Krośniewic, ale o rozchodu 600 mm. Do roku 1915 zde vzniklo z vojenských důvodů na 400 km tratí se čtyřmi různými rozchody. Síť začala postupně sloužit mírovému provozu a po převzetí PKP v roce 1918 začala být přebudována na rozchod 750 mm. Nejprve však byla roku 1919 vystavěna 23 km dlouhá spojovací dráha Sompolno – Cegielnia, čímž došlo k propojení se sítí Witkowské okresní dráhy, sahající dále ke Gnieznu, a výsledkem byl systém úzkorozchodek státních, dvou soukromých společností a několika cukrovarů o délce přes 1000 km.
Po této narychlo postavené šestistovce v prvních bouřlivých letech polského státu proudilo téměř vše ze západu na východ a naopak. Úzkokolejka ztracená v polích tak získala strategický význam a udržela si jej až do roku 1921, kdy byla urychleně otevřena paralelní strategická 140 km dlouhá normálněrozchodná dráha (Poznań) – Wrzesnia – Kutno, která je dnes součástí hlavního polského tahu Warszawa – Poznań.
Do začátku druhé světové války byly odstraněny všechny provizorní stavby, vybudováno solidní dílenské zázemí, depa, vodárny, stanice, a hlavně se podařilo sjednotit celou síť na rozchod 750 mm, pouze tratě od Sompolna na západ zůstaly na rozchodu 600 mm. K jejich přestavbě došlo až v 50. letech. Tehdy také dráha dosáhla svého maximálního rozsahu, spolu s četnými řepnými drahami dosahovala neuvěřitelných 2000 km. To však již byl konec zlatého věku a následoval postupný úpadek.
Krośniewice, budova nádraží a MBxd2-224, 5.7.2004 © Jiří Mazal
Po ukončení provozu PKP převzala společnost SKPL tyto traťové úseky:
- Ozorków – Krośniewice (37 km)
- Krośniewice – Boniewo (33 km)
- Krośniewice – Ostrovy (9 km, přechod na 1435 mm)
- Koło (přechod na 1435 mm) – Przystronie – Boniewo – Brześć Kujawski (67 km)
- Jerzmanowo – Dąbie Kujawskie (14 km).
Celkem se jednalo o 160 km tratí. Osobní doprava byla zahájena na mnohem menší části, a to v traťových úsecích: Krośniewice – Ostrowy (9 km), Krośniewice – Wielka Wieś Kujawska (13 km) a Krośniewice – Krzewie (4 km). Všechny osobní vlaky obstarával jeden motorový vůz řady MBxd2, k dispozici byly i starší vozy MBxd1 vyráběné přímo v Krośniewicích. Největší frekvence cestujících byla směr Ostrowy (6 párů vlaků), do Krzewie, které leží na trati do Ozorkówa, zajížděly dva páry vlaků a do Wielke Wśi Kujawske, která se nachází ve směru na Boniewo, zajížděly dva páry vlaků pouze ve čtvrtek, kdy se v Krośniewicích konaly trhy, v ostatních dnech končily tři páry vlaků svou jízdu už v 8 km vzdálené Dąbrowici. Všechny vlaky, vyjma čtvrtečních do Wielke Wśi, jezdily pouze v pracovní dny. Provozovány byly také zvláštní objednané a pravidelné turistické vlaky, v roce 2006 vyjely každou druhou neděli vlaky do Ozorkówa. 31. března 2008 byl společností SKPL provoz ukončen a osobní vlaky od té doby již nevyjely.
Jízdní řád Krośniewicke Koleji Dojazdowe z roku 2003
Mnohem větší význam měla vždy nákladní doprava, zejména do místních cukrovarů. Jak bylo zmíněno výše, tyto podniky měly vlastní kolejové systémy a úzkorozchodné tratě využívaly na podzim ke svážení řepy. Žádná z nich však už není funkční. V současnosti na celé síti provoz utichl.
Mapa Pleszewske Koleji Lokalne
Pleszewska Kolej Lokalna
Pleszewska Kolej Lokalna (dříve nazývaná Krotoszyńska Kolej Dojazdowa) se nachází u města Pleszew ve Velkopolsku, 90 km jihovýchodně od Poznaně na trati Poznań – Ostrów Wielkopolski – Kluczbork.
Pleszew Miasto, 14.3.2011 © Jan Marek
První úzkokolejná trať z města Pleszew vznikla v roce 1900 do Dobrzycy. Záhy byla prodloužena až do Krotoszynu, který leží na trati do Ostrówa Wlkp. Z Pleszewa pak došlo k prodloužení do Broniszewic. Síť dosahovala délky 50 km, ale již v roce 1986 zůstal v provozu pouze tříkilometrový úsek Pleszew Wąsk.- Pleszew Miasto. Ten je především unikátní svou tříkolejnicovou splítkou, umožňuje provoz jak normálněrozchodných, tak úzkorozchodných vozidel. Trať se tak stala nejkratší úzkou na síti PKP. Zatímco nákladní doprava byla provozována na normálním rozchodu, osobní doprava využívala úzký rozchod.
Jízdní řád z roku 2009
Jízdní řád Pleszewske Koleji Lokalne
V roce 2001, po zastavení provozu ze strany PKP, nebyla osobní doprava ihned obnovena jako u ostatních systémů. Nákladní vlaky fungovaly stále, ale až v roce 2006 začaly jezdit osobní vlaky provozované společností SKPL. Dopravu zajišťuje motorový vůz řady MBxd2. Rozsah tří párů vlaků pouze v pracovní dny byl postupně navýšen až na pět párů. Dle neověřených údajů však uvedený jízdní řád není dodržován, jeho aktuální on-line verze bohužel není k dispozici.
Mapa Kaliske Koleji Dojazdowe
Kaliska Kolej Dojazdowa
Kalisz je okresní stotisícové město a nachází se ve Velkopolském vojvodství, asi 110 km jihovýchodně od Poznaně. Dnes však již úzký rozchod do Kalisze nevede a přípojnou stanicí na normálněrozchodnou trať je 10 km vzdálený Opatówek.
Zvláštní nákladní vlak Zbiersk-Turek, 6.12.2003 © Jiří Mazal
V roce 1914 ruská armáda vybudovala trať z Turku do Zbiersku. O rok později, již pod německou armádou, dospěly koleje k normálněrozchodné stanici Opatówek a v roce 1917 vznikla i odbočka do Kalisze. Později začala být dráha využívána pro běžný osobní a nákladní provoz. Původně patřila Kaliskému okresu, od roku 1949 PKP. V roce 1992 byla ukončena osobní doprava a vzápětí byl snesen úsek do Kalisze.
Jízdní řád Kaliske Koleji Dojazdowe z posledních let provozu
Jízdní řád Kaliske Koleji Dojazdowe obsahující již vlaky pouze na objednávku
Nákladní doprava však byla po celá 90. léta poměrně intenzivní. Přepravovalo se hlavně dřevo a uhlí a obsluhoval se cukrovar ve Zbiersku, který měl vlastní vozový park. V roce 2002 převzala celou šedesátikilometrovou trať Opatówek – Zbiersk – Turek spolu s 8 km dlouhou odbočkou Żelazków - Russów společnost SKPL. Dodnes se jedná o úzkokolejku s nejsilnějším nákladním provozem v Polsku. Zvláštní osobní vlaky jezdí na objednávku, pokusy o pravidelný turistický provoz nedoznaly realizace.
Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že situace není nijak potěšující. Pravidelná osobní doprava je nyní omezena na krátkou trať Pleszew Wąsk.- Pleszew Miasto, všechny ostatní systémy jsou již mimo provoz a v budoucnosti lze nejspíše počítat pouze s letní turistickou dopravou, v případě Krośniewic již vlaky asi nevyjedou. Ukázalo se, že ani soukromá společnost nemůže provozovat vlaky bez řádného profinancování objednavatelem a zchátralá infrastruktura, již desetiletí podudržovaná, se bez investic prakticky rozpadla před očima.
V Polsku je však velké množství turistických drah, provozovaných v letní sezóně, které nabízejí možnost svezení se všem, kterým učaroval úzký rozchod.
Cílem tohoto článku bylo podat stručný přehled, neklade si za cíl úplnost a autor uvítá v diskusi připomínky. Mnoho informací není dostupných, nejdůležitější zdroj informací – stránky společnosti SKPL – nejsou funkční, polskými úzkokolejnými tratěmi se sice zabývá řada webových stránek, ale téměř žádná nezachycuje vývoj v posledních letech, informace lze čerpat hlavně z diskusních fór, které obsahují odkazy na články z denního tisku. Součástí článku je také bibliografie, ze které bylo čerpáno.
Bibliografie
KORCZ, Paweł. Atlas wąskotorówek. Poznań : Poznański klub modelarzy kolejowych, 2006. Wyd. 1. 184 s. 83-920757-3-0
HOFFMANN, Petr. Nekonečné úzkokolejky na Kujawách. Dráha, č. 12/1995, s. 17-20.
KUČERA, Aleš. Nekonečné úzkokolejky na Kujawách. Dráha, č. 11/1997, s. 20-22.
KYJONKA, Boris. Úzkokolejky v okolí Krośniewic (i jinde) znovu ožívají. Dráha, č. 10/2003, s. 29-31.
KYJONKA, Boris. Změny na polských úzkorozchodkách. Dráha, č. 12/2002, s. 29-30.
HOFFMANN, Petr. Osobní doprava na Śmigielskej kolej Dojazdowej. Dráha č. 11/2002, s. 33.
KUČERA, Aleš. Polské „wąskotorówky“ utichly. Dráha, č. 8/2001, s. 27.
Diskusní fórum Świat kolejek wąskotorowych. Dostupné z: http://750mm.pl/index.php#19
ENDER, Dieter. SKPL - ein unter Schwierigkeiten expandierendes polnisches Eisenbahnverkehrsunternehmen. Dostupné z: http://europabahnen.de/content.php?popup2=Privatbahnen&tabelle=privatbahnen&id=6&ausgabe=Dezember%202009
Koleje wąskotorowe w Polsce. Dostupné z: http://www.koleje.wask.pl/
Eisenbahnen in Pommern. Dostupné z: http://www.bahn-in-pommern.de/
AKA. Samorządowcy nie zapomnieli o kolejce. Śmigiel : miasto wiatraków, 31-03-2011. Dostupné z: http://www.smigiel.pl/index.php?mod=ShowPage&a=show&id=2929&ct=2
Co dalej ze śmigielską kolejką? Gazeta ABC. Dostupné z: http://www.gazetaabc.pl/Co_dalej_ze_smigielska_kolejka?,6272.html
Sternal, Karolina. ŚMIGIEL - Kolejka coraz bardziej turystyczna. Poznań : nasze miasto, 03-04-2011. Dostupné z: http://poznan.naszemiasto.pl/artykul/608376,smigiel-kolejka-coraz-bardziej-turystyczna,id,t.html
Galéria
Súvisiace odkazy
- Polské úzkorozchodné tratě - 3. díl, 17.11.2020 8:00
- Polské úzkorozchodné tratě - 2. díl, 10.11.2020 8:00
- Polské úzkorozchodné tratě - 1. díl, 3.11.2020 8:00
- Z poľských úzkorozchodných tratí v roku 2002 , 14.5.2016 8:00
- Wojskowa kolej wąskotorowa na Helu, 27.8.2013 8:00
- Keď sme s kamarátom riadili poľský úzkorozchodný vlak, 4.8.2013 8:00