Vlaky v kraji Aloise Nebela

V létě letošního roku to byla už jenom jedna zaskakující bardotka a jinak samé brejlaté lokomotivy. Ale i tak bylo něco k focení.

Den první příjezdový se nesl ve znamení návštěvy Lesního baru u Horní Lipové. Po příjezdu R 901 Praděd na Ostružnou jsme se rychle ubytovali, dali si oběd a hurá zpět na nádraží. Díky letní jízdence Českých drah jsme mohli přijít na vlak až těsně před odjezdem. Rychlíkem R 903 jsme se posunuli do stanice, kde sídlí i pěkné malé Muzeum Slezského Semmeringu. Odtud nás naše nohy nesly do Lesního baru. Bezva věc a dobrý tip na výlet. Něco kolem dvou kilometrů a byli jsme tam. Přírodním způsobem se tam chladily nápoje, v udírně bylo možno vzít si klobásu a platilo se do pokladničky. Tak jsme se lehce občerstvili a vrátili se zpět na naši dočasnou základnu. Kromě výborné večeře a koupání v bazénu na mne čekalo něco málo focení.

753.766 s Mn 83401 u Ostružné © Radek Hořínek

Den druhý úterý se nesl v duchu lázeňství. Tedy nejprve Sp 1701, který táhla šumperská 749.265 místo některé z olomouckých 843, do stanice Lipová Lázně. Tady musím poděkovat Vaškovi za skvělé echo. Odtud jednu zastávku šukafonem na zastávku Jeskyně. Pěšky do jeskyní Na Pomezí to bylo kousek. Prohlídka je skvělá. O to smutnější byl pohled po skončení prohlídky do lesa, kde jel náklad směřující do Lipové Lázní. Pěší procházka do lázní Jeseník příjemnou krajinou s lákadlem vyzkoušet v místním nově otevřeném Balneoparku metodu léčby Vincenze Priessnitze. Musím uznat, že bylo naprosto skvělé ponořit ruce nebo nohy do ledové vody. Vřele doporučuji přes léto každému, komu velmi studená voda nedělá problémy. Před a po večeři jsem si pořídil pár snímečků a náročný program byl zakončen opékáním špekáčků.

Zasloužená odměna po náročném dni © Radek Hořínek

Den třetí nás čekalo šukafonové ráno. Ještě před příjezdem osobáku ze Šumperka do Jeseníku dorazil do Ostružné náklad z Lipové Lázní. Šlo o přetěž, kterých je v posledních dnech v Jeseníkách spousta. V Jeseníku jsme přestoupili do šukafonu číslo dvě a naše cesta pokračovala do Písečné. Od té chvíli jsme se museli spolehnout na své vlastní dolní končetiny. U Supíkovic jsou zajímavé jeskyně Na Špičáku. Komorní prohlídka pro nás tři s netopýry a pokračovalo se dál na Ranč Orel k České Vsi. V lese vedle mne zastavilo auto a byl jsem požádán příslušníkem policie, že pokud potkám jím popsanou osobu, mám volat na číslo 158. Na ranči se Radka projela na koni jmenujícím se Mondeo a v lanovém centru si to užila pořádně. Sice neradi, ale díky času jsme pokračovali do České Vsi naplnit břicha a počkat si na náš osobák směřující z Krnova do Jeseníku. Místo třetího šukafonu přijela sólo 843.023. V Jeseníku na přestup jen pár minut a R 906 zpět na Ostružnou, kde čekala večeře a na mne ještě klasické focení. Jen Mn 83402 jsem se nedočkal. Místo asi v 18:30 dorazil na Ostružnou až kolem osmé večerní.

750.716 v čele R 907 před Ostružnou © Radek Hořínek

Den čtvrtý a výlet do Javorníka, abychom navštívili zámek Jánský Vrch. Ráno se, stejně jako druhý den, nekonala 843 na Sp 1701, ale jedna ze 750.7 a dvojice přívěšků 050. Doufal jsem, že na místním nádraží bude stát ještě náklad, ale nic se nekonalo. Jediný jsme potkali ve Velké Kraši, kde jsem zavzpomínal na lokálku do Vidnavy, kde je osobní doprava zastavena. Cesta tam i zpět šukafonem proběhla v poklidu. V Lipové Lázních jsem vyfotil nachystaný náklad do Hanušovic, který ale ještě doznal změn před svým odjezdem. K 750.330 přibyla ještě 750.326 a na postrku to celé jistila. Do odjezdu do Hanušovic zůstával ještě nějaký čas. Ten se dal trávit na Ostružné třeba rochněním se v bazénu s Radkou. Po večeři vzhůru na louku pod větrníky, kde jsem čekal na Mn 83402 a R 907. Na odjezd postrku jsem už nečekal. Dal jsem přednost pivu nesoucímu jméno stejné jako kopec, na který jsem chtěl vyrazit o den později po svých.

750.717 na R 906 v Ostružné © Radek Hořínek

Den pátý byl pro mne vražedným. Usmyslel jsem si, že se po svých vydám na Šerák přes Vražedný potok a Obří skály. Cílem bylo vyfotit si od skal vlak jedoucí po Slezském Semmeringu. Já blb ale nechal tu nejdůležitější věc na pokoji. Dlouhé sklo místo v batohu leželo v brašně. Holky se na kopec, podle kterého se jmenuje pivo, vydaly lanovkou z Ramzové, kam z Ostružné jely vlakem. Já si to celé dal pěšky a s vyplazeným jazykem jsem dorazil na Šerák. V rekonstruované chatě jsem si ten jedenácti stupňový pivní mok musel dát. Kdybych si nedopřál alespoň malý Šerák na Šeráku, jako bych tam nebyl. Holky se vrátily k lanovce a jí sjely na Čerňavu, kam jsem sešel já po svých, a společně jsme došli do Ostružné, kde vysvobozením pro mé já byl bazén, dobrá večeře a oblíbené podvečerní focení.

750.715 přiváží R 900 „Praděd“ do Ostružné © Radek Hořínek

Den šestý byl dnem loučení. Pro mne znamenal ještě pořízení několika fotek. Už před snídaní jsem si šel vyfotit R 900 Praděd. Po snídani a nachystání věcí na balení mé kroky směřovaly do oblíbeného oblouku mezi Ostružnou a Ramzovou. Čas se krátil, věci se nabalily a šlo se na oběd. Rychlíkem číslo 904 jsme se vydali do Olomouce, kam jsme dorazili podle jízdního řádu a spokojeni se svými novými zážitky v našem oblíbeném kraji, který nám poskytl příjemné prostředí pro strávení naší další rodinné dovolené.

Radek popíjí „Šerák“ na Šeráku © Veronika Kluková

Po čtvrté v Jeseníkách a zase něco jiného. Když jsme tam začali jezdit, duněly horami šestiválce, loďáky, šukafony, 843 a krokodýli. Postupem let se začaly vytrácet šestiválce na rychlících, 831 a 851, přišly 754. Jedna z bašt bert se pomalu stávala útočištěm kundálů. Berty v nákladní dopravě jsou taky pryč a k vidění jsou odstavené v Ostravě a v Břeclavi. 749.247 a 749.251 se přesunuly na jih Čech. 754 postupně vytlačily 750.7 a tak jediným zpestřením je občasné nasazení 749 nebo 754 místo 750.7, případně 843 v osobní dopravě. V nákladní potom byla k vidění dvojice 750.326 a 750.330. Jedinou řadou, která zůstala, jsou šukafony.