Z historie moravských tratí: Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm (5)

31.1.2013 8:00 Stanislav Plachý

V pátém pokračování seriálu o minulosti a současnosti trati mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm jsem se rozhodl jeho čtenářům přiblížit jednotlivé železniční vlečky, které s proměnou času měnily svou tvář. Po některých dnes zůstaly dnes jen čáry v mapách.

Železniční vlečky na Rožnovce

1. Vlečka Sdělovací a zabezpečovací dílny ČSD (později Ponast)

Kilometrická poloha: 1,850
Současný stav: zrušená

V roce 1956 byly ve Valašském Meziříčí zřízeny sdělovací a zabezpečovací dílny ČSD. Areál byl vybudován vpravo od trati před zastávkou v Krhové. Počátkem 60. let došlo k stavbě železniční vlečky odbočující z trati v kilometru 1,85 odbočnou výhybkou Z1. Další výhybkou Z2 odbočovala krátká kusá odvratná kolej z vlečky a zbylé výhybky Z3 a Z4 dělily vlečku dále v areálu na 3 koleje vedoucí k rampám jednotlivých budov.

Po roce 1989 se ze Sdělovacích a zabezpečovacích dílen stala společnost Ponast, která vlečku dále využívala, především k odstavování dílenských a obytných vozů, používaných při budování zabezpečovacího zařízení na různých tratích. V roce 2004 byla většina vozů zlikvidována a vlečka byla zrušena. Důvodem byla stavba supermarketu v části areálu, který vlečka zabírala. Zůstal pouze kousek koleje se dvěma vozy užívanými jako dílna, původní kolejová brána areálu a několik osvětlovacích stožárů. Odbočná výhybka Z1 z tratě byla nahrazena kolejovým polem až v roce 2008.

Schéma vlečky Sdělovací a zabezpečovací dílny ČSD (později Ponast) © Vojtěch Gášek

2. Vlečka Sklárny Valašské Meziříčí (Schott ČR, STV Glass, Osvětlovací sklo)

Kilometrická poloha: 2,231
Současný stav: neprovozovaná

Vlečka do Reichových skláren v Krásně nad Bečvou byla vybudována již v roce 1894, současně se stavbou tratě Hranice na Moravě – Vsetín. V tehdejší době šlo o jeden z největších sklářských podniků na Moravě. Později se společnost přejmenovala na Českomoravské sklárny a v 60. letech na národní podnik Osvětlovací sklo. Areál se stále rozrůstal a s tím se také měnila rozsáhlá železniční vlečka napojená z širé trati u zastávky Krhová. V 80. letech byl vybudován nový závod na výrobu televizních obrazovek a s tím byla také rozšířena vlečka., která je nejrozsáhlejší vlečkou na celé trati.

Vlečka odbočuje z širé tratě v zastávce Krhová odbočnou výhybkou S1, z vlečky je trať krytá výkolejkou VkS1. Obloukem se vlečka stáčí do areálu závodu přes přejezd silnice I. třídy a přes přejezd vnitropodnikové komunikace. Oba přejezdy jsou vybaveny světelným zabezpečovacím zařízením typu AŽD a kryty z obou stran seřaďovacími návěstidly. Za branou podniku následuje křižovatková výhybka, doprava vede kolej do původní části skláren, kde končí mezi halami. Doleva vede hlavní větev vlečky. Další výhybkou odbočuje druhá část vlečky do původního areálu skláren. Kolej se dělí na dvě souběžné koleje vedoucí podél bývalé kotelny a výrobních budov až na konec areálu, kde se opět spojují a končí krátkou kusou kolejí. Hlavní kolej vlečky se dále rozvětvuje v tříkolejném manipulačním kolejišti, na které jsou úvraťově napojeny dvě koleje vedoucí k rampám a budovám nové výrobny televizních obrazovek a jedna kolej vedoucí do remízy.

Na vlečce byla velmi silná doprava, několikrát denně sem zajížděly vlečkové vlaky z Valašského Meziříčí. Vozil se především sklářský písek, uhlí do kotelny, kyselina sírová, obalový materiál a odvážely hotové výrobky (svítidla a televizní obrazovky). Posun zajišťovaly lokomotivy T334 (710) a T448 (740), později obě odprodané. Zvláštností byl speciální vůz řady Skklms sloužící k přepravě kyseliny sírové určené pro leptání skla. Jednalo se o plošinový vůz vybavený speciálním rámem, v němž byly uchyceny sudy s kyselinou. Vyrobeno bylo jen několik vozů pro československý sklářský průmysl. Poslední z vozů podniku Osvětlovací sklo, stál až do roku 2003 na kusé koleji u brány podniku, pak byl pravděpodobně sešrotován.

Na vlečce Osvětlovacího skla provoz slábl již v 90. letech, až přestal úplně, v souvislosti s likvidací podniku. Dnes je areál používán jako sklady a malé provozovny. Na vlečce výroby televizních obrazovek (od roku 1992 Glass Television Components a.s., později STV Glass a.s.) byla ovšem stále poměrně silná doprava. Vlečka byla stále obsluhována dvakrát denně v pracovní dny. Na vlečku se vozily suroviny pro sklářskou výrobu v rakouských nádržových vozech, nebo také v českých vozech Uacs (Raj), odvážely se hotové obrazovky v krytých vozech. V souvislosti se změnou technologie výroby televizorů se stala celá linka výroby obrazovek zbytečnou a v roce 2006 byla výroba ukončena. Chvíli se odvážely ještě poslední zásoby obrazovek, ale poté již provoz utichl nadobro.

Areál poté získala firma Schott, která zde částečně pokračuje se sklářské výrobě a několik let zde také vyráběla solární panely (než byl nový, rozsáhlý provoz výroby solárních panelů uzavřen, kvůli nekonkurence schopnosti vůči asijským výrobcům…). Vlečka je dnes tedy v majetku společnosti Schott, která ji v areálu udržuje v solidním stavu. Bývalá remíza je používána jako opravna vysokozdvižných vozíků. Ovšem část vlečky mezi branou závodu a odbočnou výhybkou je ve špatném stavu, nedávno dokonce silničáři na přejezdu silnice I. třídy zaasfaltovali žlábky, vlečka je tedy v současné době nesjízdná. Část vlečky v areálu bývalého Osvětlovacího skla je dnes volně přístupná.

Schéma vlečky skláren Valašské Meziříčí © Vojtěch Gášek

3. Vlečka Cihelna Hrachovec

Kilometrická poloha: 3,381
Současný stav: provozovaná

Vlečka parní cihelny hraběte Kinského byla původním koncovým místem vlečky Krásno nad Bečvou – Hrachovec. Vybudována byla v roce 1884 spolu se stavbou trati Hranice na Moravě – Vsetín a kromě hrachovecké cihelny sloužila krásenským sklárnám. V roce 1892 došlo k dostavbě úseku do Rožnova pod Radhoštěm a z vlečky se stala plnohodnotná trať. Vlečka dnes odbočuje z koleje číslo 2 v nákladišti Hrachovec a hned za branou se dělí na dvě koleje určené k nakládce hotových výrobků. Končí kusou kolejí v zadní části cihelny. Na vlečce byl poměrně silný provoz do konce 90. let, poté postupně přešly veškeré přepravy na silnici.

V roce 2004 byla ukončena výroba v cihelně. Po změně majitele a vyklizení areálu se z bývalé cihelny staly skladové plochy. V roce 2008 došlo k obnově vlečky a opravě druhé koleje v Hrachovci, která byla nesjízdná. Doposud jediným využitím vlečky byl návoz nákladních vozů řady Hbis k fyzické likvidaci na jaře 2010 a následný odvoz kovového odpadu. Případná obsluha vlečky je plánovaná během pobytu manipulačního vlaku Rožnov – Valašské Meziříčí v nákladišti Hrachovec, v nočních hodinách.

Schéma vlečky cihelna Hrachovec © Vojtěch Gášek

3.1 Úzkorozchodná průmyslová drážka cihelny Hrachovec

Tak jako v jiných cihelnách, i v té hrachovecké sloužila pro dopravu cihlářské hlíny z hliniště do závodu úzkorozchodná průmyslová drážka o rozchodu 600 mm. Spojovala výrobní areál cihelny s hliništěm na Hrádkách. Z drážky se dodnes zachovalo jen pár fragmentů tělesa trati a motorová lokomotiva typu BN30U, kterou počátkem 90. let, coby šrot zachránili členové Muzea průmyslových železnic Brno. Lokomotiva je dnes po dlouholeté renovaci k vidění na muzejní drážce ve Zbýšově u Brna. Lokomotivy stejného typu se nachází také na muzejní lesní železnici v Rajnochovicích.

4. Vlečka Pila Střítež (Lesnicko-dřevařská firma)

Kilometrická poloha: 7,944
Současný stav: provozovaná

Vlečka pily ve Stříteži byla vybudována v 30. letech minulého století. Odbočuje výhybkou číslo 2 z druhé koleje v dopravně Střítež nad Bečvou. Je tvořena jedinou dlouhou kusou kolejí napříč celým areálem. Na vlečce se nakládá zejména kulatina, případně dřevěné pražce. Jedná se o jedinou stále pravidelně obsluhovanou vlečku na trati. Obsluha se provádí manipulačním vlakem z Valašského Meziříčí v neděli, úterý a čtvrtek v noci.

Poloha vlečky Pila Střítež na mapě; zdroj: www.mapy.cz

5. Vlečka Gumárny Zubří

Kilometrická poloha: 9,969
Současný stav: bez provozu (odpojena od sítě SŽDC)

Gumárenský podnik v Zubří byl založen již ve 30. letech minulého století, ale železniční vlečky se dočkal až v roce 1962 během modernizace a zvětšování areálu a zvyšování výroby. Stejně jako v Tesle Rožnov zde byla vybudována mazutová teplárna, pro kterou byla vybudována krátká kolej se stáčecím zařízením. Další dvě kusé koleje byly podél ramp skladů. Úvratí bylo kolejiště vlečky napojeno do koleje číslo 2 v nákladišti Zubří. Vlečka byla obsluhována vlečkovými vlaky z Rožnova, pro manipulaci s vozy při nakládce či vykládce sloužilo posunovací zařízení ZAGRO WRG „N“. Provoz na vlečce negativně ovlivnilo krom přesunu přeprav na silnice, také zrušení mazutové teplárny a zavedení plynového vytápění.

Zlikvidována byla také kolej se stáčecím zařízením. Vlečka byla sporadicky obsluhována do roku 2007, ale přepravy postupně slábly. V posledním období se jednalo jen o několik kotlových vozů ročně. Posledním využitím vlečky bylo v roce 2009, kdy zde byla odstavena „regionova“ 814.076, která díky bleskové povodni zůstala uvězněná v Zašové a na vlečce vyčkala obnovení tratě, ochráněná před případnými vandaly. V roce 2011 došlo ke zrušení koleje číslo 2 v nákladišti Zubří a faktickému odříznutí vlečky od sítě SŽDC. Vlečka zůstala nadále kompletní, ale pro znovu zprovoznění by bylo potřeba vložit novou odbočnou výhybku do traťové koleje.

Schéma vlečky Gumárny Zubří © Vojtěch Gášek

6. Vlečka Tesla Rožnov (dnes Energoaqua)

Kilometrická poloha: 12,530
Současný stav: provozovaná

Vlečka do areálu světoznámého výrobce polovodičové techniky byla vybudována v 60. letech. Odbočuje z traťové koleje před stanicí v Rožnově výhybkou číslo 7. Vlečka je tvořena dvěma manipulačními kolejemi, vedenými za plotem souběžně s tratí a jednou kolejí procházející souběžně podél ramp skladů a výrobních budov. Vlečka končí dvěma kusými kolejemi v prostoru teplárny, z nichž u jedné se nachází zařízení pro stáčení mazutu, který se používá jako palivo.

Na vlečce byl poměrně silný provoz, kromě návozu mazutu pro teplárnu se prováděla hlavně nakládka hotových výrobků, především na export do bývalého SSSR. V tradici Tesly dnes pokračuje společnost ON Semiconductors, ale ta již svou část vlečky nepoužívá. Jediným využitím tak je návoz mazutu pro teplárnu, který probíhá zhruba třikrát ročně, v podzimním a zimním období. Obsluha probíhá v nočních hodinách manipulačním vlakem z Valašského Meziříčí.

7. Vlečka Dřevosklad Rožnov (Lesy Krnov)

Kilometrická poloha: 12,540
Současný stav: zrušená

V místě odbočení vlečky Tesly před stanicí v Rožnově, odbočovala také vlečka dřevoskladu. Odbočovala výhybkou číslo 6 a zhruba souběžně s traťovou kolejí (ovšem se spádem) vedla směrem ke stanici. Nacházela se zde dlouhá rampa pro nakládku kulatiny. Na místě složiště se dnes nacházejí supermarkety Lidl a Billa, jediným pozůstatkem je odbočná výhybka, kousek koleje zarostlý vegetací a několik osvětlovacích stožárů.

Závěr

V nákladní dopravě, která značně omezená funguje v nočních hodinách třikrát týdně je nasazována řada 742 dopravce ČD Cargo PJ Olomouc, PP Valašské Meziříčí. Jediné dvě dodnes obsluhované vlečky jsou pila ve Stříteži nad Bečvou a Teplárna Energoaqua v Rožnově pod Radhoštěm. Zbývající vlečky jsou buď bez provozu (Sklárny Valašské Meziříčí, bývalá Cihelna Hrachovec), nebo zlikvidované (Gumárny Zubří, Ponast Valašské Meziříčí).

Velké poděkování si zaslouží Vojtěch Gášek, bez kterého by toto pokračování seriálu nebylo tak podrobně zpracováno. V posledním, šestém dílu si připomeneme loňské oslavy 120 let trati Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm.