„Railjet“ se uvedl v České republice, v barvách ČD snad časem zamíří i na Slovensko a do Maďarska

„Railjet“ u Podivína při prezentační jízdě dne 21.2.2013 © Milan Vojtek

 

Nebyla to ovšem první návštěva některé netrakční jednotky Viaggio Comfort v České republice. První z nich zavítala na Železniční zkušební okruh VUZ u Cerhenic, kde se ve dnech 11. až 14.5.2009 podrobila zkouškám, které měly vést ke schválení typu pro provoz na síti SŽDC, jak jsme se mohli dočíst v poměrně podrobné aktualitě na spřáteleném webu. Zhruba o měsíc později se návštěva Railjetu u nás opakovala, ale z jiného důvodu a v jiné podobě. Výrobce jej vystavil na veletrhu Czech Raildays a při cestě do Ostravy dokonce svezl své první cestující na území ČR, jak předem informovala média a dne 15.6.2009 zachytil náš redaktor.

 

„Railjet“ na ostravském veletrhu Czech Raildays 2009 (16.6.2009) © Karel Furiš

 

Tomu ostatně neunikla ani už zmíněná letošní prezentační jízda Railjetu ÖBB pro naši odbornou veřejnost a ve své reportáži netrakční jednotku Siemens Viaggio Comfort také stručně představil. Vzdor tomu i skutečnosti, že technické informace o ní jsou už delší dobu dostupné v mnoha jiných zdrojích, bude jistě užitečné zmínit se o nich také zde. Wikipedie nás na úvod informuje, že jednotka má maximální rychlost 230 km/h, 185 metrů délky (bez lokomotivy), hmotnost 330 tun, 408 sedadel. Standardně je v soupravě spojeno sedm vozů plus elektrická lokomotiva. Podrobnější technické údaje formou přehledné tabulky nabízí prospekt výrobce:

 

Technické údaje netrakční jednotky ÖBB Railjet; zdroj: Siemens

 

V něm se můžeme také dočíst, že zvolené uspořádání využívá výhod jak ucelených jednotek (dokonalá aerodynamika, ucelený volně průchozí vnitřní prostor, společné energetické napájení, informační a diagnostické systémy, ...), tak i vlaků sestavených ze samostatných vozů a lokomotivy (jednoduchá údržba, variabilita, oddělení cestujících od zdrojů hluku a vibrací, ...). Vysokou kvalitou přepravních služeb a zároveň nízkými náklady představuje souprava railjet ideální řešení pro ekonomicky rentabilní rychlé dálkové vnitrostátní i mezistátní vlaky na modernizovaných tratích. A v prospektu najdeme rovněž přehledné schéma uspořádání jednotky:

 

Schéma uspořádání netrakční jednotky ÖBB railjet; zdroj: Siemens (upraveno)

 

Zmíněný česky psaný prospekt bohužel není k dispozici v elektronické podobě, na rozdíl od jeho anglického protějšku, který však obsahuje méně konkrétních údajů, o čemž se lze nahlédnutím do něj přesvědčit. Navíc propaguje vlastně jen jednotlivé vozy a nikoliv celou jednotku, jak činí jiný, pro změnu v němčině vyvedený a velice podrobný informační materiál. České dráhy sice budou pro své vlaky na základě příslušné dohody s ÖBB používat shodné obchodní značky, nicméně jednotky ČD Railjet budou vyrobeny v poněkud odlišné konfiguraci, odpovídající potřebám našich cestujících, jak je náš národní dopravce z každodenní praxe zná.

 

Parametry jednotky ČD Railjet; zdroj: České dráhy, a.s. (upraveno)

 

Z údajů uvedených (v opět jen tištěném) propagačním materiálu ČD vyplývá zejména to, že sedmivozovou netrakční jednotku ČD Railjet budou tvořit vozy pouze čtyř typů (vložený vůz 1. třídy v ní nebude) a koncový vůz bude upraven pro přepravu jízdních kol. Proti původní verzi se tak zvýší celkový počet sedadel a mírně klesne celková hmotnost jednotky. Je ovšem možno předpokládat, že některé podrobnosti výbavy nejsou ještě zcela dořešeny, protože výroba vozidel je teprve na samém počátku, zatím jsou hotovy jen některé podvozky a hrubá stavba první vozové skříně, jak 17.4.2013 informoval novináře zástupce firmy Siemens.

 

Roman Kokšal z firmy Siemens ČR při slavnostním aktu na pražském hlavním nádraží
© PhDr. Zbyněk Zlinský

 

Ale to už trochu předbíháme v čase i místě. Abychom se konečně věnovali reportážnímu popisu dění, které už naznačil úvodní odstavec tohoto článku, musíme se přenést do Břeclavi, jejíž nádraží se za krásného slunečného rána hemžilo nejen všední cestující veřejností, ale také lidmi obého pohlaví, vypadajícími na nástupišti poněkud nezvykle - ať už pro příliš slavnostně působící oděv, či kvůli různě po mnohem skromněji ustrojené postavě pověšeným fotografickým nebo filmařským instrumentům. A když se posléze mezi tím vším národem objevily sličné děvy v červených čepičkách, svitlo i zcela neinformovaným pozorovatelům.

 

Nezvyklý ruch na břeclavském 1. nástupišti © Karel Furiš

 

„Kravaťáci“ vedli řeči, „ověšenci“ obecní vesměs také, zatímco jejich odrůda vlakofilní sledovala a zaznamenávala provozní ruch ve stanici, ozvláštěný napěťovou výlukou, která si žádala ve směru rakouském přepřahy lokomotiv trakce závislé a nezávislé. Herkulové řady 2016 ÖBB na vlacích osobní i nákladní dopravy jim byly vítaným objektem trávení času do tří čtvrtí na deset, kdy se měly dočkat příjezdu Railjetu v čele s lokomotivou 1216.229-5, která byla pro tuto příležitost už před časem uvedena do patřičné podoby a pak se v ní dne 10.4.2013 poprvé vydala na koleje SŽDC, což si pak několikrát zopakovala. Pochopitelně na „klasice“.

 

Stroj 1216.229-5 s EC 278 „Gustav Klimt“ Graz - Praha nedaleko Bezpráví (14.3.2013)
© Pavel Stejskal

 

Nakonec se všichni dočkali a vlak EC 30000 Wien Meidling - Praha hl.n. se v čase svým jízdním řádem stanoveném objevil u 1. nástupiště, aby posléze zastavil až na jeho „béčkovém“ konci. Tam se okamžitě ocitl v obležení všech, kdož měli sebou nějaké optické záznamové zařízení, ať už patřili ke kterékoliv z výše zmíněných skupin pozvaných účastníků prezentační jízdy, šlo o její platící cestující či se na pokrokový vlak přišli podívat záměrně nebo se na nádraží v pravou chvíli ocitli čirou náhodou. Což asi tušili jak policisté, tak „sekuriťáci“, kteří se po nádraží procházeli před tím, ale předvídajíce to nezvládnutelné porušování předpisů, raději se vzdálili.

 

Hemžení v břeclavském kolejišti před strojem 1216.229-5 z jeho stanoviště © Karel Furiš

 

Posléze nastal čas, aby cestující vlaku s tím pěkně okrouhlým číslem zaujali svá místa v Railjetu, aby spoj mohl včas vyrazit na první etapu své pouti, do hlavního města Moravy. Což také, až na právě minutové zpoždění, učinil. Po odjezdu se začal personál bistrovozu pozvaným účastníkům akce „vnucovat“ se svou nabídkou nealkoholických nápojů i ukázek svého menu, což pak činil po celou cestu až do matičky Prahy. Tekutiny přišly vhod, protože klimatizace ve vozech zjevně nepřijala fakt, že už opravdu přišlo jaro. Poživatiny tuhé či pastózní povahy byly rozmanité a chutné, ale bylo jich až příliš na to, aby všechny našly svého strávníka.

 

Všechny ty dobroty se roznášely z pracoviště Henry am Zug Gmbh v bistrovoze „Railjetu“
© PhDr. Zbyněk Zlinský

 

Do Brna vlak dorazil s náskokem zvíci pěti minut, což způsobilo šotouštsvu radost - ale jen do chvíle, než dorazilo ke vnějším dveřím, které se nedařilo otevřít. Když byly konečně odblokovány, mohlo se věnovat pořizování kýžených, zatím ještě unikátních záběrů Railjetu na „roli“. Nebo dokumentovat, jak se setkali předseda představenstva ÖBB Christian Kern a jeho český kolega Petr Žaluda. Jako symbol kooperace předali Christian Kern z ÖBB a Roman Kokšal ze Siemensu CZ model Railjetu předsedovi představenstva ČD Petru Žaludovi, abychom citovali oficiální tiskovou zprávu, kterou všechny tři zúčastněné společnosti vydaly ke středeční akci.