Ohlédnutí za oslavami 130 let železnic na Kroměřížsku

Součástí této akce, která proběhla v sobotu 13.4.2013, bylo také připomenutí loňských odložených kulatin 130 let zprovoznění železničního spojení mezi Hulínem a Kroměříží.

Pátek 12.4.2013

Ještě před touto velkolepou akcí, která se v takovém měřítku s výstavou lokomotiv konala naposledy 4.10.1980, proběhlo ještě jedno malé připomenutí. V pátek vyrazil zvláštní vlak z Brna do Kroměříže, kterým KMD připomněla veřejnosti zaniklé rychlíkové spojení mezi těmito městy. Na cestu se vydala brněnská souprava ve složení M 131.1463 + Bdlm. Cestující jízdou do Kroměříže získali kromě pamětní jízdenky s místenkou také lehké občerstvení.

Měrovice – Kojetín © Karel Opravil

Žst. Kroměříž po příjezdu R 1445 © Stanislav Plachý

V Kroměříži v tu dobu probíhala od rána instalace výstavy na sobotní akci, včetně návozu techniky na výstavu.

Žst. Kroměříž – instalace výstavy © Marcel Záděra

Žst. Kroměříž – návoz vozidel na sobotní výstavu © Stanislav Plachý

Sobota 13.4.2013 

Po celý den byly přichystány v Kroměříži a okolí jízdy zvláštních vlaků z Valašského Meziříčí do Kojetína, ale také na lokálce do Zborovic. Celý den byl v železniční stanici Kroměříž doplněn o výstavu lokomotiv, na které se představili zástupci dieselové i elektrické trakce, ale také vlečkových lokomotiv z firmy NAVOS a.s., ale také Sladoven Soufflet. Velkým lákadlem byl zástupce od SŽDC, prototyp montážního vozu z nedalekého Hulína.

Žst. Kroměříž – ranní momentka z výstavy lokomotiv © Aleš Krška

 
Jízdní řád zvláštních vlaků; archiv Stanislav Plachý

Dalším doprovodným programem pro návštěvníky byla výstava dokumentů, železničních artefaktů a fotografií. Ta se nacházela vedle výpravní budovy v prvním patře školící místnosti. Zde si mohli návštěvníci poslechnout odbornou přednášku o historii železnice v kraji, která proběhla v podání autora výstavy. Nechybělo také modelové kolejiště Libora Skopala.

Žst. Kroměříž – přednáška o historii železnice na Kroměřížsku © Rostislav Kolmačka

Žst. Kroměříž – modelové kolejiště Libora Skopala © Rostislav Kolmačka

Na kolejišti velikosti TT se představily především nově vyrobené motorové vozy řady 810 bývalé strojové stanice Kroměříž, které tady léta působily a působí do dneška.

Žst. Kroměříž – modelové kolejiště Libora Skopala © Stanislav Plachý

V průběhu celého dne byly v prodeji upomínkové předměty s železniční tématikou, mezi kterými nechyběla pohlednice k výročí 130 let trati Hulín – Bystřice pod Hostýnem, či pohlednice ze zborovické trati.

130 let Hulín – Bystřice pod Hostýnem; archiv Stanislav Plachý

Celkem se pro tuto akci vydalo 5 druhů pohlednic. Pro velký zájem byly všechny během dopoledne vyprodány.

Kroměříž – Zborovice; archiv Stanislav Plachý

Pro nejmenší, přichystala Kroměřížská dráha zcela nové PEXESO s mašinkami.

Pexeso Kroměřížské dráhy; archiv Rostislav Kolmačka

Na výstavě vystoupily také mažoretky Kontrasty Hulín, pod vedením Aleny Rafajové a dechový orchestr ZUŠ Kroměříž. Ten si našel své posluchače především koncertem v rotundě místního depa.

ZUŠ Kroměříž - „Škoda lásky“ © Stanislav Plachý

Před nádražní budovou, byl přichystán autobus Karosa ŠL 11 z roku 1978, který jezdil za symbolické jízdné 10,- Kč a provezl návštěvníky po linkách MHD v Kroměříži. Pro velký zájem musel být počet spojů navýšen, aby vyhověl velkému návalu cestujících.

Karosa ŠL 11 při projížďce v Kroměříži © Stanislav Plachý

Na výstavě nechybělo také občerstvení v podání kroměřížského pivovaru Černý Orel, u kterého nikdy fronta nekončila. Nechyběla také živá kapela, která doprovázela cestující jízdami parního vlaku. Následně také vyhrávala v Kroměříži na nádraží.

Občerstvení pivovaru Černý Orel © Stanislav Plachý

Živá hudba na nádraží v Kroměříži © Stanislav Plachý

Na výstavě nechyběla ani pamětní razítka či průvodčí v dobových kostýmech, připomínající slavnou dobu ČSD.

Bohdan Skalník prodává jízdenky, až se z něho kouří © Stanislav Plachý

Před koncem dne byly všechny jízdenky vyprodány, jak v parním, tak i motorovém vlaku. Odhadovaný počet návštěvníků na akci v Kroměříži přesáhl více jak 3 000 lidí. Akce tak připomínala spíše krajský den železnice.

Turistický nával po příjezdu parního vlaku z Valašského Meziříčí © Stanislav Plachý

Při této příležitosti vydala Kroměřížská dráha, o.s. svoji knihu pod názvem Kroměříž a železnice – Historie trati Kojetín – Valašské Meziříčí, ve které autor Ladislav Vítek čtenářům nabízí kromě historie také přílohu. Ta obsahuje celkem 11 obrazových částí:

• Jízdní řád Kojetín – Bílsko z roku 1888
• Projekt Bystřice pod Hostýnem – Valašské Meziříčí 1883 (5 map – obec Příkazy, Osíčko, stanice Komárno, Valašské Meziříčí, rozšíření stanice Kojetín)
• Kojetín – Bílsko 1886 (přeložení stanice Bystřice pod Hostýnem, rozšíření stanice Krásno, rozšíření stanice Hulín)
• Železniční síť z roku 1913

Cena knihy včetně příloh je stanovena na 95,- Kč. Kniha se dá volně zakoupit na akcích Kroměřížské dráhy.

Kroměříž a železnice; archiv Stanislav Plachý

Stručná historie železniční dopravy na Kroměřížsku

První propojení železniční dopravou z Hulína do Kroměříže se datuje již k roku 1868, kdy si kroměřížští radní nechali vypracovat projekt železné dráhy z Hulína do Kroměříže. Bohužel v této době byly předpisy pro stavbu železnic poměrně přísné a také stavba sama byla finančně velmi náročná, a proto se snaha kroměřížských nesetkala s úspěchem.

Až v roce 1880 vyšel tzv. zákon o sekundárních drahách, který přinesl úlevy ve stavbě i provozu vedlejších železnic, ale také placení poplatků a daní, hnuly se ledy správným směrem. Protože vydání zákona bylo avizováno nějakou dobu dopředu, vznikla již v roce 1879 akciová společnost pro výstavbu dráhy Kroměříž – Hulín (Kroměřížská dráha).

Společnost vydává 250 akci po tisíci zlatých. Jedním z hlavních akcionářů se stává olomoucký arcibiskup hrabě Friedrich Egon Fürstenberg, který se na stavbě podílel deseti tisíci zlatými. Druhým se stal, Hrabě Jane Friesse (Jonáš Friesse), velkostatkář a průmyslník. Hybnou pákou společnosti byl pan Johan Troltsch (biskupský vrchním účetní) a ředitel Josef Nezdara. Původní sídlo společnosti bylo ve Vídni, ale po získání koncese se společnost přestěhovala do Kroměříže. Kroměřížská dráha vystavěla jako svou první trať z Hulína do Kroměříže.

Bedřich Egon lantkrabě z Fürstenberka, byl kardinálem a v letech 1853 až 1892 šestým arcibiskupem olomouckým. V roce 1854 založil v Kroměříži konvikt, ze kterého postupně vzniklo Arcibiskupské gymnázium. Roku 1879 byl jmenován kardinálem. V témže roce se stal spoluzakladatelem Kroměřížské dráhy akciové společnosti, kde se stal jedním z hlavních akcionářů (1879 – 1887). Po hraběti Fürstenberkovi, byl pojmenován také první parní vůz, který Kroměřížská dráha provozovala.

Nákres parního vozu, první vozidlo Kroměřížské dráhy; archiv Stanislav Plachý

Historie v datech:

• 30. 06. vydána koncese pro výstavbu trati
• 28. 11. slavnostní otevření trati lokomotivou KFNB Nestor s pěti vozy 1. třídy
• 01. 12. zahájena nákladní doprava
• 15. 12. zahájena osobní doprava

• 16. 05. započata stavba trati
• 28. 09. provedena technicko-politická zkouška s lokomotivou „Zborowitz“ rychlostí 6km/h za přítomnosti generálního inspektora Julia Glücka z Vídně.
• 23. 10. slavnostní otevření tratě Kroměříž – Zborovice
• 24. 10. zahájení nákladní dopravy
• 01. 11. zahájení osobní dopravy

• 26. 02. vydána koncese pro výstavbu trati Hulín – Bystřice pod Hostýnem
• 05. 06. první zkušební jízda Hulín – Holešov
• 07. 06. první zkušební jízda do Dobrotic.Ačkoliv nešlo o zahájení provozu, přišlo na nádraží hodně zvědavců, kteří vlak do té chvíle ještě neviděli.
• 10. 06. přijel do Holešova první nákladní vlak, který přivezl čtyři vozy uhlí pro Kneislovu továrnu.
• 22. 09. slavnostní otevření trati Hulín – Holešov
• 24. 09. oficiální zahájení pravidelné osobní a nákladní dopravy
• 15. 10. první zkušební jízda Holešov – Bystřice pod Hostýnem
• 15. 11. zahájen provoz na trati Holešov – Bystřice pod Hostýnem staré nádraží

• 14. 02. získává Kroměřížská dráha koncesi pro výstavbu tratě z Bystřice pod Hostýnem do Valašského Meziříčí. K samotné výstavbě trati pod vedením Kroměřížské dráhy bohužel nikdy nedošlo. Trať byla vystavěna až novým majitelem.

• 07. 01. se zpětnou platností od 01. ledna byla podepsána kupní smlouva o prodeji Kroměřížských drah společnosti Severní dráha. Ta vyplatila jako náhradu za všechny Kroměřížské železnice 2 100 000 zlatých.
• 14. 01. došlo k předání provozu Kroměřížských drah Severní dráze císaře Ferdinanda. Tím skončila krátká éra existence Císařsko-královské privilegované akciové společnosti Kroměřížské dráhy.
• 07. 04. Zahájila Severní dráha císaře Ferdinanda stavbu takzvané moravsko-slezské dráhy měst. Prací se ujal stavitel Petr Kraus.
• 19. – 20. 06. byla provedena pochůzka na trati mezi Hulínem a Bystřicí opět spíše formálně. Až za Bílavskem bylo rozhodnuto o přeložení tratě, skrz další její pokračování. Jelikož se v Bystřici vybudovalo nové nádraží, musela být doprava mezi Holešovem a Bystřicí na 4. měsíce přerušena.

• 01. 06. zahajuje Dráha Moravsko-slezských měst (dceřiná společnost Severní dráhy císaře Ferdinanda) provoz na celé trati Kojetín – Bílsko (Bielsko-Biała).

1888 – jízdní řád Kojetín – Bílsko (z knihy Ladislava Vítka); archiv Stanislav Plachý

Nerealizované projekty v regionu:

• Vlivem neshod zájemců o stavbu a nejistoty finančního krytí stavby, byla její realizace stále odsouvána, až v roce 1901 tato iniciativa zcela zanikla. 

• Výbor zažádal o koncesi, v roce 1905 byla vyměřována trať v úseku Prostějov – Plumlov. K její realizaci se již nedostalo.

• Před realizací, bylo do Nemotic navezeno asi 280 vozů s pražci, kolejnicemi a jiným materiálem. Pro malý zájem podnikatelů, se stavba nakonec neuskutečnila a stavební materiál byl odvezen pryč.

• Dr. Cyrilu Seifertovi, byla udělena 18. 09.1897 koncese na výstavbu trati Nezamyslice - Morkovice – Zborovice. Výstavba úseku Morkovice – Zborovice ztroskotala, na výkupu pozemků ve Zborovicích, kde místní sokolové žádali příliš vysoké ceny za výkup pozemků. Stavbu měla realizovat společnost pro místní dráhu Nezamyslice – Morkovice v čele s Václavem Matouškem a Antonínem Přecechtělem. Projektant trati Dr. Alois O. Samohrd.

• Dr. Cyril Seifert inicioval vznik Akciové společnosti místní dráhy. Ta připravila v září 1913 projekt a v říjnu téhož roku, byla provedena politické pochůzka spojená s vyvlastňováním a šetřením. Díky různým potížím ke stavbě dráhy do první světové války nedošlo.

• Realizaci zhatil spor o napojení nové dráhy v Holešově a problémy s financováním stavby. Za první světové války byla jednání přerušena a už nikdy neobnovena.

• Tato varianta byla zamítnuta baťovým koncernem ve Zlíně, který hodlal realizovat svůj návrh.

• Hlavním důvodem nevybudování slibného projektu byla válka více v článku: Z historie moravských tratí: Otrokovice – Zlín – Vizovice (2)

Úzkorozchodné železnice v regionu:

• Cukrovarnická železnice provozovaná v době cukrovarnické kampaně i po zániku provozu cukrovaru ve Zborovicích v roce 1930, který nejdříve patřil Abrahamovi Popperovi, následně rodu Friessů. Rozchod 760mm.

• Cukrovarnická železnice provozovaná v době cukrovarnické kampaně. Obě úzkorozchodné železnice provozoval cukrovar v Kvasicích. Rozchod 600 mm.

Kroměřížská dráha by chtěla tímto článkem poděkovat sponzorům, institucím a hlavně ochotníků nejen z řad Kroměřížské dráhy, kteří se podíleli na této akci, která měla u veřejnosti velkou odezvu. Závěrem bychom Vás chtěli pozvat na další akce, které plánujeme do budoucna.

• 4. – 5. května jízda s motorovým vozem M 131.1463 + Bdlm do Tovačova
• 6. května jízda M 131.1463 + Bdlm Kroměříž – Brno
• 18. května jízda do pohádkového lesa na trati Kroměříž – Zborovice
• 17. – 18. srpna Tovačovský portál + Kojetínské hody
• 12. – 13. října Výlov Hradeckého rybníka v Tovačově

A na samotný závěr nabízím shlédnutí tří videí z akce, o níž byla první část tohoto článku:

• Návoz vozidel na výstavu v Kroměříži a příjezd zvláštního vlaku R 1445 z Brna
• 130 let železnic na Kroměřížsku
• Pochvala před nastartovaným pilštykem