Expedice Blešno

17.7.2013 8:00 PhDr. Zbyněk Zlinský

Není malých cílů, tvrdil kdysi kdesi jistý pan Carnegie. Ať už to myslel jakkoliv, já se týmž moudrem řídím při plánování svých reportážních cest za železničními zajímavostmi a mnohdy zamířím k objektům pramálo významným, nevalně pozoruhodným a (zřejmě právě proto) nepříliš známým. K takovým nepochybně patří i železniční zastávka a hláska Blešno, stejně jako obec téhož jména.

Jména, které zní poněkud směšně, neřkuli posměšně, jak uvádí jedna z verzí jeho původu: Podkladem ke jménu obce byla patrně rostlina zvaná blešník, která hojně rostla na břehu řeky Orlice. Jiné prameny uvádějí, že ves pokřtily pravděpodobně sousední obce od přídavného jména blešný – plný blech a má směšný přízvuk, píše se na stránce o historii obce. Ač nejsem v tomto směru odborníkem, dávám přednost výkladu druhému. Nedovedu si totiž dost dobře představit, že by před rokem 1496 (kdy je datována první zmínka o obci) byla prostému lidu bližší jakási bylina na břehu Orlice než cizopasník na těle. Tak či onak, jméno je to jistě nevšední.

Blešno je směšno, nabízí se rým © PhDr. Zbyněk Zlinský

A právě tento jeho atribut byl jedním z důvodů, proč jsem právě Blešno už před časem zařadil na seznam potenciálních námětů reportáží ze zajímavě pojmenovaných míst, z nichž se zatím realizace dočkala zprvu Železnice a s jistým odstupem pak Peklo (nad Zdobnicí). Důvodem druhým byla snaha přidat další kamínek do mozaiky jakési železniční mapy okolí mého sídelního města, jejíž současnou podobu najdete pod tímto textem a galerií v rubrice Súvisiace odkazy. A do třetice jsem chtěl tak nějak sám pro sebe blíže prozkoumat území, jímž jsem vzdor jeho blízkosti mému domovu vždy jen projel, ale noha má na něm zatím nestanula.

Z Moravského Předměstí je do Blešna coby kamenem dohodil; zdroj: www.mapy.cz

Nápad je ovšem jedna věc, jeho realizace druhá. Zvlášť když jsem si umanul, že tentokrát z domova vytáhnu i svou drahou polovičku, která se poslední (ale už dost dlouhou) dobou podobným procesům brání. Tentokrát jsem byl kupodivu úspěšný a Helena svolila, že se zúčastní cyklistické expedice, naplánované (možná nepříliš prozíravě) na nedávné datum obsahující hned dvě třináctky. Měla k tomu dva důvody, které s mými zájmy sice souvisely jen okrajově, ale nekolidovaly s nimi: Chtěla si ověřit své řidičské schopnosti ve vztahu k „přespolnímu“ velocipédu, který po dvě sezóny zanedbávala, a toužila po jisté bylině, jíž se přitom mohla zmocnit.

Helena s nákladem třezalky se v závěru expedice tváří spokojeně © PhDr. Zbyněk Zlinský

Předchozí snímek s jistým předstihem naznačuje, že obou procesů se zhostila úspěšně, ale její finální spokojenost s výletem měla i důvody další, jak záhy vyjevím. Ač byla cílovým bodem naší desetikilometrové šlapací túry zastávka Blešno, nezanedbali jsme ani neželezniční význačné body obce samotné. Z nich jsme jako první potkali Ranch „B“, snad jedinou místní turistickou atrakci, která je široko daleko známa i skrze občasnou negativní reklamu. Helena při jeho spatření zajásala a hned se hrnula dovnitř, ani ne tak proto, aby se potěšila pohledem na koníčky, ale aby zjistila cenové a další podmínky služeb pro jejich případné budoucí využití.

„Depo“ Ranče B před zahájením sobotního provozu © PhDr. Zbyněk Zlinský

Méně už se bavila na „fotofleku“ dalším, jímž bylo náměstíčko před obecním úřadem, kde je soustředěno povícero zájmových bodů. K nim patří nejen sama „radnice“ s knihovnou a obchodem a nezbytný hostinec hned naproti, ale také památník obětem 1. světové války z roku 1923 (na který po roce 1945 přibyla i dvě jména další), stíněný stoletou lipou. Já jsem pochopitelně nemohl dokumentačně pominout ani obě stanoviště autobusové zastávky Blešno - obecní úřad, která si sice udržují stále svůj zánovní vzhled, ale kupodivu příliš mnoho dopravních možností nenabízejí, jak si můžete ověřit nahlédnutím do jízdních řádů jednotlivých linek:

Autobusové linky obsluhující Blešno
*linka*	*trasa*
610391	Hradec Králové - Třebechovice p.O.
660052	Deštné v Orl.h. - Dobruška - Hradec Králové - Praha
660053	Deštné v Orl.h., Šerlich - Dobruška - Opočno - Třebechovice p.Oreb. - Hradec Králové - Smiřice - Josefov
660554	Rokytnice v Orl.h. - Rychnov n.Kněž. - Hradec Králové - Praha
660577	(IREDO 115) Rychnov n.Kn. - Kostelec n.O. - Týniště n.O. - Hradec Králové
700991	Lanškroun - Ústí n.Orl. - Vamberk - Kostelec n.Orl. - Hradec Králové

Alespoň já jsem si dopravní obslužnost obce ležící na naší druhé nejdelší a i jinak významné silnici přestavoval poněkud rozsáhlejší, nicméně bez mučení přiznávám, že linkovými autobusy v tomto tisíciletí vůbec nejezdím, takže patrně nejsem tak docela v obraze. Proto (a také z časových důvodů diktovaných jízdním řádem vlakovým) jsem zavelel k pokračování v cestě směrem ke kolejím. Cestou jsme ještě zaznamenali právě stoletou pseudorománskou kapličku, renovovanou a znovu vysvěcenou roku 2002, a pak už z hlavní silnice odbočili do ulice příznačného názvu (který však na žádné tabuli nenajdete) K Zastávce a ocitli se u cíle cesty.

Zbyněk na konci ulice K Zastávce finišuje do cíle © Helena Bažantová

Dodejme, že s náskokem, neboť do příjezdu Os 5625 Hradec Králové hl.n. - Choceň, který jsem hodlal v zastávce zaznamenat, zbývalo ještě poměrně dost času. Ten jsem já věnoval dokumentaci zastávky a má souputnice hovoru se službukonající signalistkou. Helena se vzdor své původní profesi výpravčí nezajímala o chod hlásky či podmínky práce na ní, ale našla s tou milou paní společnou řeč o pracovišti docela jiném, vlečce Elektrárny Opatovice, kde kdysi obě sloužily, i když ne v téže době. Což byl pochopitelně další plusový bod také pro mne coby osnovatele celého toho výletu, protože si Helena mohla zavzpomínat na doby veselejší.

Helena v hovoru se sloužící hláskařkou © PhDr. Zbyněk Zlinský

Vzpomínal jsem i já, byť nikoliv tak bezprostředně: Mezi významné události obce patřilo v r. 1921 vybudování železniční zastávky (trať z Hradec Králové do Mezilesí přes obec byla dokončena roku 1874). Téhož roku bylo v Blešně 67 domů, 353 obyvatel z toho 244 katolíků, 102 českobratrských evangelíků a 7 přísl. církve československé, přečetl jsem si při přípravě expedice na už odkázané stránce o historii obce. Dodejme, že železniční zastávku postavila sama obec ve své režii a zaplatila za ni 55 tisíc Kč, jak uvádí obecní pamětní kniha, v níž najdeme také zmínky o budování komunikace k zastávce či pořízení nových sloupů jejího světlení.

Zastávka z opačné strany tratě © PhDr. Zbyněk Zlinský

K těm historickým údajům dodejme informaci, že v současnosti má Blešno obyvatel o něco méně než v roce zbudování zastávky, pouhých 310. A také můj dojem (který může někdo informovanější poopravit nebo zcela vyvrátit), že zastávka vznikla v místě, kde už dlouho před tím existovala hláska. A jako by se historie vrátila, neboť dnes je Blešno hlavně hláskou SŽDC a zastávkou ČD jen formálně, protože jediné služby, které cestujícím nabízí, tkví v možnosti usednout na venkovní lavičku či ukrýt se v čekárně, v níž už dávno nefunguje pokladna. Její provozní doba odpovídá intervalu mezi prvními a posledními vlaky dnů všedních i svátečních.

Vlevo vchod do služební místnosti, vpravo do čekárny © PhDr. Zbyněk Zlinský

Ale vraťme se k našemu konání. Helena s rozhovoru s paní hláskařkou vytěžila mj. nějaké informace místopisné a tak se při následném bylinkářském výletu seznámila s několika muflony, chovanými u cesty nad zastávkou. Já jsem se zase dověděl, že obyvatelé Blešna i nedalekých Nepasic (které železniční zastávku nemají) využívají vlaku poměrně hojně k cestám do místa zaměstnání či školy v Hradci Králové, popřípadě (to už méně) v Třebechovicích pod Orebem či Týništi nad Orlicí. Víkendová frekvence cestujících už tak hojná není, jak jsem se mohl přesvědčit na vlastní oči - byť v ranních či podvečerních hodinách to může vypadat jinak.

Os 5625 Hradec Králové hl.n. - Choceň opouští jediný cestující, nensatupuje žádný
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Dá se předpokládat i jakási doprava motivovaná turisticky, pokud se někdo rozhodne využít zelené značky, která vychází z rozcestí u zastávky a směřuje do Bělečka, či tímtéž bodem procházející cyklotrasy číslo 4263, spojující Třebechovice pod Orebem s okrajem Hradce Králové. Méně pravděpodobné už je, že by vlakem cestovali vyznavači vodních sportů, i když ani ty v Blešně nechybí, prochází jím například zajímavá komerční vodácká trasa. O lodích se nezmiňuji náhodou, protože ty hrály v historii Blešna tak významnou roli, že se dostaly na obecní znak, byť v souvislosti s rybářstvím. My jsme bohužel na Orlici žádné plavidlo ani rybáře nezahlédli.

To už ovšem hovořím o zpáteční cestě k domovu, na niž jsme se vydali, když jsme oba uspokojili své potřeby a rozloučili se s přívětivou obsluhou hlásky. Jestliže jsme z Hradce Králové do Blešna jeli po silničních komunikacích, pro opačný směr jsme zvolili trasu vedoucí spíš přírodou, dokonce chráněnou. Já proto, že mám rád změnu, Helena zase doufala, že ještě rozhojní svůj náklad přírodního antidepresiva. Což se jí nakonec podařilo. Jak jsem už předeslal, vracela se z té expedice spokojena a v podobném rozpoložení jsem se nalézal i já. Dosáhl jsem svého reportážního cíle, a to navíc povýtce ekologickým a snad zdravým způsobem.

Začátek předchozí věty vyznívá poněkud nepatřičně, protože cílem reportéra pochopitelně nemůže být jen shromáždění podkladů pro jakýsi výtvor. Pokud zamýšlené dílo nespatří světlo světa a následně neosloví ty, jimž je určeno, k žádnému protržení cílové pásky nedojde. U vědomí těchto skutečností mi nezbývá než doufat, že jsem se touto reportáží trefil do noty alespoň někomu. Na sám závěr dodávám, že její nedílnou částí je připojená galerie snímků, které jsou uspořádány nikoliv přísně chronologicky, ale spíš logicky - aby navodily představu virtuální procházky hlavně po obci a zastávce. K celkové orientaci přispěje obvyklá mapka: