Mé „nej“ prázdniny

Chtěl jsem zahraniční cesty nechat na podzim, ale jak vidím, co se v EU děje, tak raději zůstanu doma a zahraniční jízdenku žádnou nevyužiji. Takže postupně k prázdninám.

Z větších cest po republice jsem podnikl pouze tři a ostatní čtyři byly jen okolí Ostravy. První jízda vlakem vedla z Ostravy do Českého Těšína, kde si jezdím zhruba jednou za měsíc zdokumentovat stav přestavby stanice. Na trati č. 320 z Bohumína po státní hranici se Slovenskem v Mostech u Jablunkova probíhá optimalizace trati, a to tento rok v úseku Třinec - Český Těšín - Karviná – Dětmarovice, mimo kousek trati nad poddolovaným místem z Louk nad Olší po Karvinou-Darkov. Tahle část trati je v plánu nejdříve až po roce 2030, jak jsme byli informování na tiskové konferenci k jízdním řádům 2014 v Ostravě.

Rekonstrukce stanice Český Těšín a 471.055-4 © Karel Furiš

Druhá jízda se konala taktéž kousek za Ostravu, do Dobré u Frýdku-Místku, kam jezdím každoročně na rodinnou návštěvu na chatu. Zde byla jen jedna zajímavost, a to setkání s měřícím vozem ve Frýdku-Místku. V čele tohoto měřícího vlaku byla nasazena berta společnosti ČD Cargo s číslem 749.018-8. Má třetí jízda byla ze všech nejzajímavější. Plán byl podívat se na akci do Kořenova. Těšil jsem se na kamarády i na prohlídku zrenovované stanice v Tanvaldu. Takže jsem brzy ráno vstal a vydal se na cestu. Z Ostravy měl rychlík 442 Bohemia asi deset minut zpoždění a vše vypadalo na skvělou cestu v pěkný sluneční den. Jenže vše bylo jinak.

Měřicí vlak s lokomotivou 749.018-8 ve Frýdku-Místku © Karel Furiš

Předchozího dne „onemocněla“ jedna z goril, která měla být na tento vlak nasazena. Jako naschvál byl místo ní nasazen pomalý náhradní stroj řady 363. Občas mi připadalo, že jedeme na jeden motor. Cestou nás předjížděly snad i osobní vlaky. Kde mohli, tam nás prskli na vedlejší kolej, ať nepřekážíme ostatním spojům. Prostě zážitek. O tom se nedá psát, to je třeba prožít. Samozřejmě že zpoždění rostlo a do Pardubic, kde jsem měl asi třicet minut na přestup, bylo vše v čudu, protože náš vlak nabral po cestě více jak hodinu.

363.146-2 s opožděnou „Bohemií“ na pardubickém hlavním nádraží © Karel Furiš

Po zjištění, že bych se na místo konání vyhlédnuté akce, tedy do Kořenova, dostal až někdy po obědě, jsem další kus cesty na sever od Pardubic raději vzdal a přemýšlel, co dál. vymyslel jsme dvě varianty. Ta první byla jednoduchá - nasednout na dálkový vlak v opačném směru a vrátit se rovnou domů. Ale bylo pěkně, tak jsem zvolil variantu druhou a zajel se osobákem podívat nedaleko Pardubic do stanice Moravany. Zde jsem se zdržel asi dvě hodinky a pořídil pár fotografii a pár průjezdů zachytil i na kameru. Domů cesta už probíhala téměř podle platného jízdního řádu a bez větších problémů.

Železniční stanice Moravany © Karel Furiš

Čtvrtá jízda se konala po domluvě s přítelem Zbyňkem. Delší dobu jsme se neviděli a nic nepodnikli, tak vznikl nápad zdokumentovat stanici Velký Osek, z čehož vznikla podrobná reportáž včetně jejího pokračování, kterou jste již na tomto místě určitě četli. Takže k tomu výletu jen krátce. Na rozdíl od cesty předchozí se tentokrát dopravně dařilo a vše vyšlo podle harmonogramu. Jedna zajímavost se ale při cestování vyskytla. Při ranní cestě v Ex 540 Ostravan mne káva stála 10.- Kč, ale při cestě zpáteční stejnou soupravou i se stejnou vlakovou četou stála stejná káva v EC 153 Hukvaldy už 35.- Kč.

150.205-3 v Kolíně © Karel Furiš

Pátá jízda vedla opět jen v mém kraji, a to do Třince, kde probíhá rekonstrukce výpravní budovy. K této stavbě zde už kdysi vyšla reportáž a letos na jaře druhá. Cestou do Třince jsem si zdokumentoval i od nedávné návštěvy pokročilejší stav přestavby v Českém Těšíně. A konstatoval jsem, že vzdor skutečnosti, že se všude kolem kope, vlaky na dotčených tratích jezdí celkem v normě. Šestá jízda mne zavedla do Studénky, kam jezdím od nehody v roce 2008 každý rok, abych si zapálením svíček připomněl tragickou událost, která se tam stala 8.8.2008. O této nehodě vyšla na našich stránkách horká aktualita i následná vzpomínka.

Vzpomínka na tragedii ve Studénce © Karel Furiš

Poslední, sedmá jízda vedla opět na jednu opakovaně navštěvovanou akci. Koncem prázdnin už téměř tradičně jezdím do Hradce Králové na Nábřeží paromilů. Z akce vyšla celkem obsáhlá reportáž a já jen doplním, že tahle má poslední prázdninová cesta proběhla celkem bez většího zpoždění i jiných problémů. Jsem rád, že jsem při té příležitosti viděl i to, jak pokračují práce na zdvoukolejnění trati z Pardubic do Hradce. Tolik tedy o mém prázdninovém cestování. Nebylo toho moc, ale zážitků bylo až až. Čím jsem starší, tím je ta chuť na cestování menší. Ale když se mi přece jen zachce, tak prchám na nádraží a jedu kamkoliv.

843.030-5 s rychlíkem Pardubice hl.n. – Liberec ve výchozí stanici © Karel Furiš

Na závěr přidávám videa z jednotlivých jízd:

1. Stanice Český Těšín

2. Vlaky Frýdek-Místek
3. Zpožděným R 442 do Pardubic + Vlaky Moravany

4. Přestupování v Kolíně
5. Stanice Český Těšín + Třinec, Terminál (7)

6. Studénka, sedm let poté

7. Z Hradce do Olomouce

Upravil PhDr. Zbyněk Zlinský