V Týništi nad Orlicí slavnostně otevřeli rekonstruovanou výpravní budovu

23.11.2015 8:00 PhDr. Zbyněk Zlinský

Stalo se tak dne 19.11.2015 za účasti představitelů Českých drah, Královéhradeckého kraje, města a zhotovitele stavby i pozvaných hostů a zástupců médií, mezi nimiž nechyběl ani internetový magazín VLAKY.NET. Ten tak může navázat na svou nedávnou reportáž o nové podobě žst. Týniště nad Orlicí pohledem nejen na slavnostní dění, ale i do veřejnosti nepřístupné části budovy.

Pěkný den, zveme Vás na slavnostní otevření zrekonstruované výpravní budovy ve stanici Týniště nad Orlicí, které se uskuteční ve čtvrtek 19. listopadu v 10:40 hod. v prostorech železniční stanice. Pro hosty a novináře bude vypraven v 10:00 hod. protokolární vlak z Hradce Králové. Součástí slavnostní akce bude také krátká prohlídka zrekonstruované stanice. Tak zněl text pozvánky, který, jak se ukázalo, byl poněkud zavádějící pokud jde o čas odjezdu vlaku. Kdo se před 10. hodinou ocitl na 1. nástupišti královéhradeckého hlavního nádraží, nemohl nicméně přehlédnout RegioPantera se slovy ZVLÁŠTNÍ VLAK na informačních panelech.

Jednotka 440.012-3 + 442.012-1 + 441.012-2 jako protokolární vlak do Týniště n.O.
© PhDr. Zbyněk Zlinský

I když ta slova samotná někteří cestující nevnímali a považovali onu jednotku za řádný Os 5605 do Týniště n.O. a Chocně, který však stál u téhož nástupiště vpředu, ve své obvyklé podobě. A za zvláštním vlakem, u nástupiště 1A, si bylo možno povšimnout Os 6235 do Pardubic pro změnu v podobě neobvyklé (vratné soupravy se syslem v čele a 163.068-0 na postrku), vynucené zřejmě „zápůjčkou“ turnusového vozidla pro účely protokolární. „Civil“ mohl jen dodatečně zjistit, že zvláštní spěšný vlak měl odjezd stanoven až na 10:15 hod., s trasou Hradec Králové hl.n. – Borohrádek a pod číslem 101863, i když fakticky jel jako násled Os 5605.

Os 5605 do Týniště n.O. a Chocně s lokomotivou 163.082-1 v čele © PhDr. Zbyněk Zlinský

Příslušníci „modré armády“ to vše ovšem věděli předem, a tak se představitelé Českých drah se svými hosty na nástupiště dostavili až krátce před čtvrt na jedenáct a protokolární vlak pak mohl, s jen tříminutovým zpožděním, vyrazit. Před odjezdem dostali členové obce novinářské tiskovou zprávu k nadcházející slavnostnímu otevření týnišťské výpravní budovy (a další o novinkách jízdního řádu 2015/2016 v Královéhradeckém kraji, s níž se však seznámíme při jiné příležitosti) i dokument o její rekonstrukci, takže se cestou mohli zabavit četbou. Nebo přemýšlet o tom, co je čeká v Týništi n.O., a jak se vyrovnají se svými reportérskými úkoly.

Protokolární Sp 101863 dorazil do Týniště nad Orlicí se zpožděním čtyř minut
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Po jen mírně opožděném příjezdu na místo slavnostního dění měli do jeho propuknutí dostatek času na prohlídku rekonstruovaného nádraží (kterou jsme si my odbyli s předstihem) nebo sledoání vrcholících příprav pro město nepochybně významné akce. V našem případě bylo namístě objevit případné změny, které nastaly od předchozí návštěvy. První z nich byla jen drobná – na památníček rekonstrukce přednádraží se vrátila pamětní deska, minule postrádaná. Nikoliv poprvé, zdá se dokonce, že si hraje na schovávanou. Hlavně, že neskončila ve výkupně druhotných surovin a opět připomíná počin, který předznamenal proměnu nádraží.

Na památníček rekonstrukce přednádraží se zase vrátila pamětní deska
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Druhou, mnohem nápadnější a z hlediska uspokojování potřeb cestující veřejnosti podstatnější novinkou je čerstvě otevřená pekárna Mr. Baker, která byla zřízena ve služební budově, jinak sloužící jen potřebám SŽDC (byť i ona je doposud v majetku Českých drah a čeká na stále odkládaný převod z jednoho státního subjektu na druhý). Tento skutek významně rozšířil možnosti občerstvit se přímo na nádraží, navíc (ve srovnání s už dříve otevřenou pobočkou řetězce Relay) produkty čerstvými, ať už chuti sladké či slané. Vzhledem k tomu, že pekárna byla zdrojem později hostům podávaného občerstvení, všichni mohli ocenit kvalitu její nabídky.

Služební budova s pekárnou Mr. Baker a dočasně umístěným stanem ČD
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Kdo se chtěl poučit, mohl si prohlédnout výstavku fotografií a dalších dokumentů, která byla pro tuto příležitost instalována naproti, u budovy komerční (jež byla hlavní „osobou“ celého toho představení). Bohužel neukazovala zcela původní podobu týnišťského nádraží, které v době svého zrodu v letech 1874 a 1875 byla dost absurdní. Oddělené výpravní budovy společností ÖNWB a StEG ležely mezi samostatnými kolejišti tratí Velký Osek - Lichkov a Choceň - Meziměstí. Nádraží se po zestátnění obou firem k 1.1.1908 postupně měnilo a na výstavce byly dva snímky pozdější; první ze strany dnešního jediného kolejiště, druhý ze strany opačné:

Historická podoba žst. Týniště nad Orlicí z dnešní uliční strany na dobové pohlednici;
zdroj: www.nadraziletohrad.wz.cz

Výše citovaná data pocházejí ze známé databáze tratí a neshodují se s některými jinými zdroji, nicméně nejde o historické pojednání, nýbrž o reportáž, tudíž toto téma dále nerozvíjejme a vraťme se do nedávné současnosti. Slavnost propukla přesně ve stanovený čas úvodním slovem tiskového mluvčího ČD Mgr. Petra Štáhlavského, který po přivítání všech přítomných a zejména pak představitelů zainteresovaných stran předal slovo prvnímu z nich, jímž byl Mgr. František Bureš, MBA, LL.M., člen představenstva ČD pro techniku, servis a majetek. Ten hovořil o stavbě z hlediska majitele objektu výpravní budovy a investora jeho přestavby.

Hovoří Mgr. František Bureš, MBA, LL.M., člen představenstva ČD © PhDr. Zbyněk Zlinský

Na jeho slova navázal z pohledu svého úseku Ing. Michal Štěpán, člen představenstva ČD odpovědný za osobní dopravu. Poté Mgr. Šťáhlavský přítomné seznámil s historií slavnostně otevírané výpravní (ve skutečnosti dnes jen komerční) budovy a její přestavby v rámci rekonstrukce celého nádraží. Uvedl zhruba to, co obsahuje text již výše odkázaného materiálu, který si můžete přečíst i v trochu úhlednější podobě (dostali jsme jej jen v tištěné podobě, jejíž skenováním provedená elektronizace po převedení do formátu PDF nedopadlo nejlépe). Poté převzala mikrofon a krátce pohovořila starostka města Týniště nad Orlicí Ing. Jana Galbičková.

Slovo má starostka Ing. Jana Galbičková © PhDr. Zbyněk Zlinský

Dalším řečníkem byl náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje pro dopravu a silniční hospodářství Ing. Karel Janeček, který se v úvodu svého krátkého proslovu přiznal k tomu, že je místním občanem (což by možná chronické osnovatele konspiračních teorií mohlo vést k nějakým alarmujícím závěrům, pokud jde o rychlou proměnu týnišťského nádraží). Jako poslední se dostal ke slovu Ing. Petr Pejcha, předseda představenstva a generální ředitel firmy Chládek a Tintěra, Pardubice a.s., jež byla zhotovitelem přestavby výpravní budovy, ale nejen jí. Významnou měrou se podílela na rekonstrukci celého nádraží, jak píše na svém webu.

Posledním řečníkem je Ing. Petr Pejcha, šéf dodavatelské firmy © PhDr. Zbyněk Zlinský

Po proslovech, sice vesměs hutných, ale pro některé z účastníků slavnosti možná únavných, jejichž kvintesenci přináší už jednou odkázaná tisková zpráva, nastalo uvolnění v podobě převážně recitačního vystoupení prvňáčků místní základní školy. Bylo dobře připravené, roztomilé a v jistém ohledu udivující – že totiž dítka vydržela klidně a ukázněně přežít celou tu dobu, než se naplnění své role dočkala. Zvlášť v onom nepříliš příznivém počasí, které v Týništi panovalo, i když naštěstí nepršelo, jako tomu bylo ráno v Hradci Králové. Žáčkové byli naštěstí dobře nabaleni a asi se těšili na slíbené občerstvení a následné svezení vlakem.

Vystoupení prvňáčků nepostrádalo ani dramatické momenty © PhDr. Zbyněk Zlinský

Vyvrcholením celé slavnosti bylo, jak už to při takových příležitostech chodí, tradiční přestřižení pásky, která však z pochopitelných důvodů nemohla být umístěna ve vchodu do komerční budovy. Její odbavovací halu tou dobou samozřejmě využívali cestující, jichž je 1 948 nastupujících a 1 850 vystupujících denně a loňského roku železniční stanice Týniště nad Orlicí v tomto ukazateli zaujala 56. místo mezi všemi našimi tarifními body, jak uvádí přehled ČD. Stuha tedy byla jen symbolicky rozvinuta před pódiem, výše uvedení řečníci vyfasovali příslušné střižné nástroje a mohli se dát do díla. Byť jim je znepříjemňoval vítr, podařilo se.

Vyvrcholením akce bylo přestřižení symbolické pásky © PhDr. Zbyněk Zlinský

Po lopotě s nůžkami a stuhou si vrcholní aktéři oslav jistě zasloužili sklenku sektu, kterou si připili na úspěch společně dokončeného díla. Ale vzápětí je čekala další práce, odpovídat na zvídavé dotazy přítomných novinářů – na kameru, do mikrofonu, diktafonu či jen prostě do záznamu. Když bylo toto konání odbyto, nastal čas na prohlídku rekonstruované výpravní (raději jí pro odlišení od té druhé, sloužící SŽDC, říkejme komerční) budovy. Pracovníkem královéhradecké RSM ČD vedená a komentovaná exkurse začala tam, kam se běžný občan nedostane. Zadním vchodem a po schodech hosté pronikli až na půdu budovy, rovněž opravenou.

Návštěvníci mudrují, jak prostorné půdy využít © PhDr. Zbyněk Zlinský

Jestliže se využití pro podkroví ještě nenašlo, v prvním poschodí je už zabydlena složka známá pod zkratkou ZAP. Je zde velice slušně vybavený útulek vlakových čet, ložnice pro obsluhu výdejny jízdenek a ještě nějaká kancelář. Vzhledem k běžné nepřístupnosti této části budovy je těžko srovnávat stav před a po rekonstrukci, ale že se tam udělalo kus práce, to je vidět i při zběžné prohlídce. Exkurze poté pokračovala už do prostorů cestující veřejnosti přístupných, tedy do odbavovací haly a přilehlé prodejny řetězce Relay. Naši čtenáři tato zařízení znají z předcházející reportáže, ba dokonce už i ze dvou starších (viz Súvisiace odkazy).

Prohlídka odbavovací haly © PhDr. Zbyněk Zlinský

Po tomto posledním bodu oficiálního programu měli přítomní zástupci médií už odmakáno (někteří dokonce mnohem dříve) a mohli se odebrat za dalšími povinnostmi nebo vyčkávat návratu zvláštního vlaku (který mezi tím svezl prvňáčky a další zájemce do Borohrádku) do Hradce Králové a bavit se přitom podle svého zaměření. Vlakofilům se nabízela možnost zachytit cosi z řádného provozu a pokud se odvážili vstupu do kolejiště, tak i jednu věc mimořádnou. Opodál (té skutečné) výpravní budovy stálo cosi nezvyklých tvarů i barev, z čehož se při bližším pohledu vyklubala dvojice jednotek řady ATR 220 TR z vagonky PESA Bydgoszcz.

Jednotky Atribo v barvách Trenitalie se vydaly na svou dalekou pouť ještě dřív, než RegioPanter v roli zvláštního Sp 101862 Borohrádek – Hradec Králové hl.n. na cestu krátkou. Strojvedoucí hostům nabízel odjezd před půl jednou hodinou odpolední nebo o 60 minut později. Vyhrála varianta první, ale tak docela se nepovedla, kvůli opožděnému příjezdu protijedoucího Os 5611, který způsobil, že se zvláštní vlaky dal sice do pohybu s minimálním zpožděním ve 12:27 hod,, ale jen proto, aby uvolnil nástupní hranu. Před zhlavím musel vyčkat onoho opozdilce a sám pak pokračoval v jízdě se zpožděním 9 minut, které do svého cíle o něco snížil.

Tak skončila oslava dokonaného počinu Českých drah na poli rekonstrukce železniční stanice Týniště nad Orlicí. Svůj větší díl, tedy výstavbu nových nástupišť včetně zásahu do kolejiště a dalších prací, jejichž rozsah a povahu jsme zde ozřejmili v úvodním článku na toto téma, bude oslavovat SŽDC ve středu 25. listopadu 2015 poněkud kuriózně v Pardubicích, ležících na tratích a v kraji, které nemají s týnišťským nádražím zhola nic společného – až na sídlo jednoho ze tří zhotovitelů. Tam ovšem už důvod vyrazit nemáme – stejně jako jej nemá kameraman královéhradeckého krajského úřadu, který nám poskytl k využití video z Týniště: