Do slezské Vratislavi za železniční historií

8.12.2015 8:00 Marek Vojáček

Do slezské Vratislavi za železniční historií

Dolnoslezská metropole Vratislav (Wrocław) je nejen krásné historické město na Odře, ale má také nesmazatelné místo v historii železnic. Stala se totiž výchozím bodem první železnice na území dnešního Polska. První úsek vedl z nádraží později nazývaného jako „hornoslezské“ na jihovýchod do Oławy a byl zprovozněn 22. května 1842.

Další nádraží v metropoli, Wrocław Świebodzki, zahájilo provoz ještě na podzim roku 1842 a kousek severněji od něj vyrostlo v roce 1844  již třetí nádraží zvané „dolnoslezské“. Letos v létě jsem se vydal do Vratislavi prohlédnou si její první tři nádraží, z nichž dnes ani jedno neslouží původnímu účelu.


Na cestu jsem se vydal jednoho srpnového dne brzy ráno ještě za tmy. Os 6881 Teplice – Děčín měl odjezd již ve 4.33 a byl tvořen jednotkou RegioPanter. V Děčíně jsem přestoupil do RegioSharku jedoucího jako Sp 1999 do Liberce. Za Benešovem nad Ploučnicí se začalo rozednívat, takže nejhezčí úsek trati přes Ještědský hřeben bylo možné si prohlédnout již za plné viditelnosti. Z Liberce mě potom odvezl RegioSpider až do Kořenova. Tady bylo nutné přestoupit na autobus. Kvůli opravě tunelu v úseku Kořenov – Harrachov zde byla zavedena NAD Kořenov – Jakuszyce. V Jakuszycích se opět přestupovalo na vlak, ten den na dvojici osmsetdesítek společnost GW Train Regio. Modernější vlak jel až zase ze stanice Szklarska Poręba Górna a to jednotka 36WE společnosti Koleje Dolnośląskie, která mě dovezla až na hlavní nádraží ve Vratislavi.


Hlavní nádraží ve Vratislavi (Wrocław Główny) © Marek Vojáček

Hlavní nádraží ve Vratislavi (Wrocław Główny) patří mezi nejhezčí v Polsku a nedávno prošlo kompletní rekonstrukcí. Jeho existence se datuje již od roku 1856, kdy byla uvedena do provozu trať do Poznaně, avšak současná podoba pochází z přestavby v letech 1899 až 1904. Odsud jsem se vydal pěšky západním směrem po ulici Piłsudskiego a ta mě zhruba po 1,5 km dovedla k prvnímu cíli mojí cesty, ke zrušenému nádraží Wrocław Świebodzki.


Železniční uzel Wrocław (zdroj: www.bazakolejowa.pl)

Budova nádraží je stále udržovaná, byť již neslouží železniční dopravě, a v severním křídle dokonce sídlí divadlo. Novorenesanční stavba budovaná v letech 1868 až 1874 mi připomíná pražské nádraží Těšnov, které pocházelo ze stejné doby, ale bohužel již 30 let neexistuje. Samotná stanice Wrocław Świebodzki (původně německy Breslau Freiburger Bahnhof) je však ještě starší, své brány otevřela 28.října 1842, kdy byla zahájena doprava na trati do Świebodzic (tehdy Freiburg), odtud také pochází název stanice. Trať byla později prodloužena do Wałbrzychu (1853) a Jelení Hory (1867).


Zrušené nádraží Wrocław Świebodzki, úplně vpravo vzadu je vidět zbytek budovy nádraží
Wrocław Marchijsko-Dolnośląski © Marek Vojáček

V roce 1928 byla stanice poprvé zatrolejována německou napájecí soustavou 15 kV 16 2/3 Hz společně s elektrifikací trati od Jelení Hory. Po 2.světové válce bylo trakční vedení demontováno a odvezeno jako válečná kořist Rudé armády a celé území Dolního Slezska bylo připojeno k Polsku jako kompenzace za polská východní území anektovaná Sovětským svazem. Nová elektrifikace proběhla v roce 1965, tentokrát polskou napájecí soustavou 3 kV ss. V roce 1992 však byla stanice Wrocław Świebodzki zrušena a veškeré zde končící vlaky byly přesměrovány na hlavní nádraží. Později bylo i demontováno trakční vedení (již podruhé), ale vetšina stožárů zde zůstala. Celé kolejiště tu však zůstalo, jen některé jeho části byly zasypány štěrkem. U středního perónu tu stojí „němka“ řady 52 a také tu ještě zůstaly dva osobní vozy. V současnosti se uvažuje o reaktivaci této stanice, ale zda se to uskuteční, teprve ukáže čas.


„Němka“ v opuštěném kolejišti stanice Wrocław Świebodzki © Marek Vojáček

Hned vedle nádráží Wrocław Świebodzki bývalo ještě nádraží Wrocław Marchijsko-Dolnośląski (původně německy Breslau Märkischer Bahnhof), jehož kolejiště se nacházelo kousek severněji. Nezasvěcený by ale dnes již ani nepoznal, že tu někdy bylo nádraží. Osobní doprava zde totiž byla zrušena před více než 100 lety. Právě kvůli blizkosti stanice Wrocław Świebodzki byly v roce 1909 přesměrovány všechny osobní vlaky tam. Stanice pak sloužila ještě několik desítek let jako nákladové nádraží, později jen jako vlečkové kolejiště. Dnes už tu zbyly jen některé budovy skladů. Z nádražní budovy zbyla jen část severního křídla, která tu stojí opuštěná, a vůbec nepůsobí jako železniční stavba. Ve své době to ale bylo důležité nádraží, které zajišťovalo spojení s Berlínem. Provoz tu byl zahájen 19.října 1844 stejně jako na přilehlém úseku tratě do Legnice. Celé spojení do Berlína původní trasou přes Węgliniec a Lubsko bylo dokončeno roku 1846.


Nádraží Breslau Märkischer Bahnhof, později Wrocław Marchijsko-Dolnośląski, na přelomu
19. a 20. století (zdroj: Wikipedia); na jeho současnou podobu se můžete podívat zde

Po obhlédnutí pozůstatků stanice Wrocław Marchijsko-Dolnośląski jsem zamířil do historického centra města, které se nachází hned naproti za slepým ramenem Odry. Prošel jsem přes hlavní náměstí a potom pokračoval směrem zpět k hlavnímu nádraží, poblíž kterého se nacházel můj poslední cíl onoho dne.


Wrocław Górnośląski, bývalá nádražní budova © Marek Vojáček

Severně od rozsáhlého kolejiště hlavního nádraží na ulici Stanisława Małachovskiego stále stojí nádražní budova první železnice na území dnešního Polska. Na trati Wrocław - Oława byl zahájen provoz 22.května 1842. To byl ale jen první úsek trati, jejíž stavba pak pokračovala přes Opole a Gliwice do Katovic, kam bylo možné dojet vlakem od roku 1846. Proto bylo také výchozí vratislavské nádraží později označováno jako „hornoslezské“ (Wrocław Górnośląski). Poměrně brzy ale převzalo jeho funkci dnešní hlavní nádraží (1856) stojící pár set metrů na západ. Budova je však dodnes udržovaná, nachází se tu kanceláře a sklady, které zřejmě nemají s železnicí již nic společného.

To už mě ale tlačil čas a musel jsem stihnout odjezd vlaku Glacensis v 16.36, abych se vůbec ten den dostal ještě domů, a to ještě značnou oklikou přes Lichkov a Prahu, jinak to ale nešlo. Polonizovaný peršing s humanizovanými vozy ČD byl přistaven k nástupišti na hlavním nádraží jen pár minut před odjezdem, ale odjel včas a dovezl mě přes Lichkovské sedlo do Ústí nad Orlicí. S dalšími přestupy v Pardubicích, Praze a Ústí nad Labem jsem se dostal do postele až pozdě v noci, ale měl jsem dobrý pocit z vydařeného výletu.

Odkazy:

  1. Wrocław Świebodzki – Wikipedia, wolna encyklopedia
  2. Dworzec Marchijski we Wrocławiu – Wikipedia, wolna encyklopedia
  3. Wrocław Górnośląski – Wikipedia, wolna encyklopedia
  4. Ogólnopolska Baza Kolejowa
  5. Historia kolei w Polsce – Wikipedia, wolna encyklopedia

Úvodní snímek: Zrušené nádraží Wrocław Świebodzki © Marek Vojáček

Galéria

Súvisiace odkazy