Revitalizace tratě 031 v úseku Předměřice – Smiřice je na spadnutí

2.4.2016 8:00 Dominik Havel

Elektrizovaná trať Hradec Králové – Jaroměř, do níž uvedený úsek spadá, má velký význam pro dojíždění do východočeské metropole. Během více než tříměsíční výluky bude mezi zmíněnými stanicemi zvýšena traťová rychlost, aby se vyhovělo požadavku Královéhradeckého kraje na zavedení systémových jízdních dob.

My se v následujících řádcích podíváme, jak trať vypadá před zahájením stavby a co konkrétního modernizace přinese.

První vlak přijel do Josefova (Jaroměře) z Pardubic v roce 1857. Elektrizace (3 kV ss) se severní úsek tratě 031 dočkal poměrně nedávno, v roce 1993. O její smysluplnosti by se však dalo polemizovat, neboť ji dnes využívají téměř jen zastávkové vlaky. V minulosti sice elektrickou vozbu využívaly i rychlíky na trase Praha – Trutnov, ale posléze se zjistilo, že v mnoha ohledech je výhodnější přepřah už v Hradci Králové. A tak je tu už přibližně deset let vozí brejlovci, zatímco na rozměrném nádraží v Jaroměři roste měděnka. I v nákladní dopravě se totiž upřednostňuje nezávislá trakce.

Regionální dopravě na této trati vévodí RegioPanteři. Sp 1850 se rozjíždí z Lochenic
© Dominik Havel

Revitalizace úseku Předměřice nad Labem – Smiřice

Rekonstrukce železniční tratě mezi Předměřicemi nad Labem a Smiřicemi je v poslední době druhou významnou stavbou na trati č. 031. Ta první je momentálně ve stádiu dokončování navazujících staveb v dotčených obcích. Podnět k realizaci blížící se modernizace vznesl Královéhradecký kraj, jenž chce na rameni Hradec Králové – Svoboda nad Úpou zavést systémové jízdní doby: 30 min do přestupní stanice na Náchod Starkoče, 60 min do Trutnova a 90 min do podkrkonošské Svobody nad Úpou. Dnes přitom cesta na konečnou trvá bezmála dvě hodiny a do Starkoče nepraktických 40 minut.

Na výsledný efekt bude mít zásadní vliv už dokončená první část stavby „Revitalizace trati Hradec Králové – Jaroměř – Trutnov“ od Jaroměře dále. Celý projekt klade důraz na co nejlepší využití omezených finančních prostředků (1 mld. Kč). Rekonstruovány jsou tak pouze dílčí úseky a menší stanice, typicky propady rychlosti, které mají negativní vliv na jízdní doby a efektivitu provozu. Zcela běžným jevem se tak na této regionální trati stávají rychlostníky v₁₃₀, které umožňují jízdu s nedostatkem převýšení v oblouku 130 mm.

Znatelný propad rychlosti na 60 km/h je na zhlaví v Předměřicích © Dominik Havel

Po dokončení revitalizace, se kterou souvisí nepřetržitá výluka o měsíc odložená na 18. 4. – 1. 8. 2016, bude mezi Předměřicemi a Smiřicemi zavedena maximální rychlost 120 km/h (místo nynějších 90 nebo 100 km/h). Výhledově se počítá s rychlostí 130 km/h na případných rychlostnících v₁₃₀, okamžitá realizace tohoto záměru ovšem naráží na omezené finance, jelikož by vyžadoval dražší zabezpečovací systém. Na nepatrné zvýšení rychlosti si tak nejspíš budeme muset počkat do opravy celé tratě do Jaroměře. Dále se dočkají rekonstrukce železniční přejezdy, trakční vedení a tři mosty přes potoky na trase.

Podle hlukové studie nebudou postaveny žádné protihlukové stěny, protože nárůst rychlosti vlaků vykompenzuje kvalitnější svršek a investice do kolejových vozidel. Pokud by se ale během následných měření přišlo na porušování limitů, přikročilo by se k výstavbě nízkých protihlukových stěn.

Největší problémy s hlukem a vibracemi lze očekávat kolem zhlaví v Předměřicích,
které je obklopeno zástavbou © Dominik Havel

Tolik úvodní teorie. Já jsem své cyklistické putování začal na domovském Moravském Předměstí a měl jsem namířeno do Předměřic nad Labem, samostatné obce na opačném konci Hradce Králové. Přestože se mnou chvílemi bojoval silný protivítr, úspěšně jsem dorazil k přejezdu P5214 před samotnou stanicí. Křížení zaujme kombinací starého mechanismu ovládaného drátovody a novějších břeven závor.

Přejezd P5214 s trvale uzavřenými mechanickými závorami © Dominik Havel

Předměřice nad Labem

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1397. Obec o 1889 obyvateli (2014) odmítá připojení ke statutárnímu městu. Kromě železniční tratě č. 031 zajišťuje dopravu i linka č. 15 královéhradecké MHD, a to hned ze dvou stran – od Plotišť i Věkoš. Nádraží se nachází v poměrně výhodné poloze blízko středu obce. Přednostou stanice v 60. letech 19. století byl Michael Mácha, bratr známého českého básníka.

Železniční stanici již před čtyřmi lety podrobně zdokumentoval Zbyněk, proto se omezím na změny, které tu nastaly, a budoucnost. I tak se ale sluší připomenout, že na nádraží nalezneme čtyři koleje, další za nimi jsou už součástí vlečky AM Gnol, na které byl poměrně nedávno obnoven provoz. Na severní straně stanice ústí do kolejiště vlečka NAPOS (sběrný dvůr), která zasahuje i do Mlýnů J. Voženílek. Podle opotřebení kolejnic je ale patrné, že vlečku používá jen její majitel. V komerčním obvodu sice byly vidět nějaké známky života, ale při pohledu na deponii vozů na přilehlé koleji je jasné, že s železnicí nijak nesouvisí. Celkově lze ale říci, že se stanice dočkala kvalitnější údržby, což je zřetelné z přiložených fotografií.

Stanice Předměřice nad Labem © Dominik Havel

Z hlediska provozu je zásadním problémem konstrukce smiřického zhlaví, jež umožňuje průjezd rychlostí nejvíce 60 km/h (propad ze 100 km/h). Zajímavé je, že toto omezení nenajdeme na rychlostnících, ale pouze na světelných návěstidlech. Po kompletní rekonstrukci výhybek v hlavní koleji se rychlost zdvojnásobí na 120 km/h. Ostatní výměny na dřevěných pražcích budou opraveny a znovu použity. Na severním okraji stanice se dočká výměny i most přes potok, který bude nahrazen novým o rozpětí 16,40 m s dolní mostovkou. Následně trať přejde do pravotočivého oblouku s poloměrem 750 m a převýšením 141 mm, krátký úsek přímé tedy ustoupí křivce.

R 929 „Sněžka“ Praha - Trutnov zpomaluje na 60 km/h © Dominik Havel

Kromě toho se opraví osvětlení, úpravami projdou kolejové obvody, zabezpečovací zařízení (doplnění o kódování) a stavědlový přístroj (napojení elektromotorických přestavníků). Střední a jižní část stanice zůstanou patrně nedotčeny.

Na vlečce AM Gnol stála 797.503 © Dominik Havel

Lochenice

Tak jako Předměřice se rozkládají v těsném sousedství královéhradeckých Plotišť, i Lochenice spojuje se statutárním městem souvislá zástavba. První doklad o existenci obce pochází z roku 1143. Přestože má tato vesnice pouze 590 stálých obyvatel (2014), může se pochlubit pozdně barokním kostelem z konce 18. století. Právě proto je Michael Mácha pohřben zde, a ne v Předměřicích. Dopravu do města zajišťuje především linka č. 15 DP města Hradce Králové.

Kronika uvádí, že dne 3. října (1857) jel první vlak kol obce zdejší z Pardubic do Liberce. Staří lidé nechtěli věřiti, že bez koní je možno jezditi, dokud se nepřesvědčili a potom věřili. Železní oři tu však zastavují až od roku 1890. Dnešní zastávka na jednokolejné trati je v režimu „na znamení“ a nachází se na okraji obce, poblíž mostu přes Labe. Nástupiště leží na vnitřní straně levotočivého oblouku, přesněji v přechodnici. Na severní straně (u přejezdu) stojí obydlený dům s neudržovanou čekárnou bez nábytku a zaslepenými okny.

Obydlený dům se zanedbanou čekárnou na straně nástupiště © Dominik Havel

Během výluky dojde ke zřízení nového, 100 m dlouhého nástupiště s nástupní hranou ve výšce 550 mm nad temenem kolejnice. Bude široké 2,525 m a pokryté zámkovou dlažbou. Opravy a vylepšení dozná osvětlení a kupodivu i čekárna, která má být nadále využívána. Já se docela divím, že objekt neohradí modrým zábradlím a vedle nepostaví prosklený přístřešek, jak je jinde obvyklé…

Nástupiště zastávky v oblouku © Dominik Havel

Smiřice

Smiřice získaly status města v roce 1659. Zatímco v uplynulém desetiletí počet obyvatel klesal, dnes spíše stagnuje (2 873 obyv. v roce 2014). Nádraží je umístěno přibližně půl kilometru od středu města a na jihu do něj ústí trať č. 046 z Hněvčevsi. Rychlíky stanicí projíždějí, obsluhu zajišťují pouze zastávkové vlaky, jezdící ve špičce v hodinovém taktu. V sedle se interval zdvojnásobuje.

Protože nádraží krátce přede mnou navštívil opět Zbyněk, nemá význam se moc rozepisovat. Připomenu, že výpravní budova má unikátní podobu loveckého zámečku. Podnikateli Johannu Liebigovi se totiž nezamlouval původní návrh, a tak budovu nechal postavit podle sebe za vlastní peníze. Vzorně zrekonstruovaný objekt získal cenu „Nejkrásnější nádraží ČR roku 2007“.

Když jsem přijížděl k nádraží, povšiml jsem si nízkého průchodu pod předměřickým zhlavím. O jeho významu by se ovšem dalo pochybovat, neboť spojuje jen podniky po stranách trati. Také jsem měl tu čest si vyfotit nádražní budovu bez překážejícího stromu, který byl během Zbyňkovy návštěvy 25. února 2016 pokácen.

V následujících měsících dojde k úplné rekonstrukci železničního spodku a svršku, úpravě trakčního vedení a modernizaci zabezpečovacího zařízení. Vymění se i mechanické závory na jaroměřském zhlaví, největších změn však dozná opačný konec stanice. Stávající kolejové spojky ve tvaru kříže budou vytrženy a nahradí je jednoduchá spojka, vysunutá před oblouk o poloměru 1 540 m (dnes 1 000 m). Pokud tedy dokumentaci dobře chápu, nebude možné jet od Hněvčevsi na 1. a 2. kolej. Výhybkám č. 5 a 6 zůstane stávající poloha. Více vyčtete z plánu stanice. Nástupiště nejspíš zůstanou původní. Ohledně této informace se prameny rozcházejí, ale ty oficiální hovoří o zmíněném, konzervativním řešení.

Za západu slunce jsem po Labské stezce dojel zpět do domovského města. Centrum mě přivítalo ve večerní, bohatě osvětlené podobě. To se však nedalo říct o části mezinárodní cyklotrasy před Třebší, kde panovala tma. Přesto této „tranzitní“ stezky rád využívám, protože mě dovede do blízkosti domova, využívajíc na území Hradce Králové pouze jedno úrovňové křížení se silniční dopravou.

Těší mě, že touha po systémových jízdních dobách proniká i do Česka. Věřím, že do budoucna tato stavba přinese úspory jak na vozidlech, která nebudou muset stát v obratových stanicích zbytečně dlouho, tak na nevyužitém personálu v nich. Je možné, že se po výstavbě Vysokovské spojky, jež by odstranila dvojitou úvrať na cestě do Náchoda, dočkají modernizace i zbývající úseky, aby se zavedla třicetiminutová jízdní doba mezi Hradcem Králové a Náchodem. Inu, uvidíme… Prozatím vás, milí čtenáři, mohu ujistit, že průběh popisované stavby budu sledovat a rád vás seznámím i s výsledkem celého snažení.

Prameny a odkazy: