Letmé nahlédnutí přes česko-německou hranici

Ráno bylo slunečné, ale navzdory předpovědi počasí se od západu nasouvala oblačnost. Den před tím slibovali naši meteorologové, že zhoršení přijde až večer. Ale poslední dobou se jim předpovědi nedaří. V Pardubicích jsem přeskočil na rychlík do Prahy a v Praze zase do EC 178 Alois Negrelli, který se slušně zaplnil hlavně cizinci, cestujícími z naší metropole do Německa. Naštěstí jsem našel kupé jen s jedním rezervovaným místem a do Děčína jsem jej sdílel s paní zhruba mého věku. K ní přiběhnul po rozjezdu vlaku z Prahy mladík a chvíli řešili přepravu kol a jízdní doklady.

Pravou část haly pražského „hlaváku“ čeká rekonstrukce © Jiří Řechka

Z rozhovoru jsem vyrozuměl, že mladík cestuje s partou na kola do Německa, paní, zřejmě jeho známá, či příbuzná jim dělá doprovod, sama ale bez kola. Cesta rychle uběhla a vlak zastavil v Děčíně. Zde již byla obloha zcela zatažena střední oblačností a já začal zvažovat, zda focení nevzdám. Po výstupu jsem se potkal na nástupišti s kamarádem Jirkou Řechkou, jehož zajímavé reportáže z cest můžeme číst na těchto stránkách. Náš společný zájem – fotografování nás zavedl do kolejiště nádraží Děčín, kde jsme nejprve vyfotili dvojici bobin společnosti RM Lines. Jirka fotil úplně vše, co se pohnulo, či stálo na kolejích, já si spíše vybírám.

Lokomotivy RM Lines 140.045 + 074 v Děčíně © Pavel Stejskal

Jirka chtěl pokračovat z Děčína přes Bad Schandau do Dolní Poustevny, projet si tuto trať, ale na německém území probíhala výluka a tak zvažoval, zda se nevrátí domů. Nakonec se rozhodl, že dojede do Dolního Žlebu a tam se rozhodne. Já směřoval také do Dolního Žlebu, ale na zastávku, kde jsem chtěl chvíli fotit. Počasí se ukázalo být nestálé, chvíli sluníčko bojovalo, zdálo se, že oblačnost rozbije. Jirka tedy pokračoval motorovým vozem Desiro do Dolního Žlebu, aby se po chvíli vrátil za mnou. Tak jsme zde vydrželi v družném rozhovoru dvě hodiny a fotili jsme, co jelo.

Stroj 186.455 s vlakem Metrans u Dolního Žlebu © Pavel Stejskal

Pak jsem Jirku opustil a pokračoval dalším osobním vlakem na zastávku Krippen na německém území. U zastávky jsem zaujal místo k fotografování, vyšlapaný prostor v kopřivách dával jasně najevo, že sem se chodí fotit. První vlak jel od Čech, byl to nákladní vlak s lokomotivou 193.891 společnosti CAPTRAIN. Doprava byla poměrně slabá, na vlacích S-Bahn se střídaly lokomotivy řady 146 a 143. Když po poledni přijel S-Bahn do Schöny se 143.885, povedlo se mi zde vyfotit setkání s lokomotivou ČD 371.201, jedoucí v čele EC do Drážďan.

Setkání lokomotiv u zastávky Krippen © Pavel Stejskal

Další vlak S-Bahn o hodinu později měl v čele stroj 146.013 v reklamním nátěru, na kterém je mimo jiné znázorněn i Vinnetou. Tato lokomotiva se pak za půl hodiny vracena na konci sunuté soupravy S-Bahn. Do Děčína jsem se vrátil po 15. hodině, s tím, že vyfotím lokomotivu 371.201 na výjezdu z děčínského tunelu v čele EC 175. V tunelu se mi tento vlak potkal s protijedoucím EC 172 s lokomotivou 371.005 v čele. Cestou od tunelu jsem ještě vyfotil odstavené lokomotivy IDS Cargo 121.064 a 186.435, které zde stály již ráno. 186.435 byla již živá se zvednutým sběračem.

Křižování vlaků v tunelu na děčínském hlavním nádraží © Pavel Stejskal

Když jsem došel na nádraží, zjistil jsem, že EC 175 ještě neodjel, a tak jsem zkusil štěstí. Doběhl jsem na nástupiště a naskočil do vlaku, těsně před odjezdem. Vzápětí jsem ale zjistil, že EC je plný až po střechu. Ale vlak se již začal hýbat, a tak jsem tedy vydržel na chodbičce u záchodku až do Prahy. Vlak byl opravdu plný, inu letní sezóna v plném proudu. Ve vlaku cestovalo mnoho mladých lidí, mluvících různými jazyky. V Praze jsem pak přestoupil do vlaku do České Třebové, který byl poměrně volnější. Výlet se nakonec docela povedl, sluníčko po poledni nakonec zvítězilo nad oblačností.

Úvodní snímek: Lokomotiva DB 189.015 v čele vlaku s kamionovými návěsy u Dolního Žlebu © Pavel Stejskal

Upravil PhDr. Zbyněk Zlinský