Naše téma: Pouto mezi Prahou a tramvajemi T3

24.5.2017 8:00 Dominik Havel

Jiný kraj, jiný mrav. Zatímco západní metropole se vydávají cestou kupování nových vozidel, v bývalém Východním bloku na nové tramvaje často chybí prostředky. Města tak řeší tíživou situaci nákupem ojetin nebo modernizacemi stávajícího vozového parku, případně alespoň zajištěním kvalitní základní údržby.

Modernizační práce se ve většině případů soustředí na výměnu výzbroje, která byla hlavním tématem v 90. letech v Německu (rekonstrukce tramvají Tatra). Na podobná vylepšení narazíme i v Budapešti (tramvaje Ganz KCSV7) a Polsku (různé modernizace Konstalů 105Na). Všechny tyto práce ale mají jedno společné – zpravidla se zasahovalo pouze do elektrické části vozidla, případně designu čela (např. polský Moderus Alfa). V minulosti se také navyšovala kapacita tramvají přidáním nízkopodlažního článku do staré dvoučlánkové tramvaje (např. Graz).

Značné množství českých měst a Košice se vydaly cestou jedno- až tříčlánkových tramvají Vario, přičemž v některých případech se jedná o modernizace tramvají Tatra, jindy o úplně nová vozidla. Některé dopravní podniky si nelogicky pořizují sólo tramvaje, přestože je provozují trvale ve dvojicích (např. Olomouc a VarioLF+/o). Zásadní změnou je proměna vnějšího designu a především významný zásah do konstrukce původní tramvaje Tatra. Ve skutečnosti se musí celá tramvaj vyrobit nově, ze starého vozidla se použijí pouze některé malé komponenty (pokud vůbec). Délka se v případě T3/VarioLF prodlouží o 1100 mm (jedno okno na bočnici navíc), čímž se zvětší nízkopodlažní část na smysluplnou velikost, a prostřední dveře jsou díky tomu přesně uprostřed délky tramvaje.

Interiér tramvaje T3R.PV v Jablonci nad Nisou © Dominik Havel, 8. 8. 2016

Naproti tomu Praha (a pro úplnost i Liberec a částečně i jiná města), kolébka tramvají T3, se vydala jinou cestou a nadále lpí na původním designu vozů T3. V letech 2003 – 2007 nakoupila 35 novostaveb vysokopodlažních tramvají T3R.PV, které využívají skříň VarCB3 od Pragoimexu a KOS Krnov (dnes Aliance TW Team – spolu s VKV Praha). Do českých měst i Bratislavy byly tyto tramvaje dodány s čelem od Františka Kardause (autor designu T3), po nových čelech „Pelikán“ (u nás na tramvajích Vario) byla poptávka pouze v chorvatském městě Osijek a ruském Volgogradu (pozdější objednávky než v případě českých měst). A protože bylo potřeba, aby soupravy vypadaly uceleně, původní čela dostaly i nové tramvaje T3R.PLF, které jezdí spojené s T3R.PV. Avšak není to jen design, čím se tyto tramvaje od VariíLF odlišují – jsou zastaralé i po technické stránce, jelikož nemají asynchronní výzbroj.

Dopravní podnik však stále nemá tramvají T3 dost a v pátek 19. 5. 2017 přišla do Prahy první T3R.P, která je „papírovou“ modernizací už modernizovaných tramvají T3, kterým končila životnost. Koncepčně připomíná T3R.PLF. Do příštího roku bude dodáno až 90 tramvají za 700 milionů korun (7,8 mil. Kč za kus). Otázka ale je, zda nové tramvaje vypadají nově, jsou schopny přilákat nové cestující a ty stávající potěší, a zároveň čím je laik na první pohled rozezná od těch „ryze historických“ na nostalgické lince 23.

Vypadají T3R.P jako nová tramvaj?

Nebylo by lepší místo 45 souprav T3R.P pořídit 10 Škoda 15T nebo 16 pětičlánkových CAF Urbos 3?

Měla by Praha zachovávat T3 i na běžných linkách, nebo pouze na speciální historické?