Naše téma: Noční doprava na železnici

Možnost spát ve vodorovné poloze je v rámci dopravy po pevnině naprosto unikátní. Autobus nic takového nenabízí (tedy pokud jezdí v souladu s předpisy) a osobní automobil jakbysmet. Ubytování během cesty známe dále z lodí, avšak ty vlakům obvykle nekonkurují. Při zachování přiměřeného komfortu je tedy hlavním konkurentem nočních vlaků letecká doprava, jež vyniká svojí rychlostí, zato ale neobsluhuje i středně velká a menší sídla a vztahují se na ní přísné bezpečnostní předpisy související s omezeními pro cestujícího. Opomenout nelze ani aspekt ekologické zátěže. Kvůli dopravě na letiště a z něj a prodlevám na letištích beztak zabere cesta letadlem půl dne, což znamená, že pokud potřebuje být cestující na místě v dopoledních hodinách, bude muset počítat s cestou od odpoledne předchozího dne a ubytováním v cíli cesty. Zato noční vlak dokáže těžit z výhodných poloh nádraží v centrech měst a velmi rychlého odbavení.

V lůžkovém voze se obvykle nějakým způsobem myslí na snídani. Zatímco někde dostanete v ceně jen sendvič a vodu, jinde (jako v případě lůžkového vozu Praha - Curych na snímku) dostanete v ceně lůžkového příplatku plnohodnotnou snídani. 12. 7. 2017 © Dominik Havel

První potíž ubytovacích vlaků je změna preferencí cestujících. Kdo chce ušetřit, jede autobusem, a klidně i přes noc. Právě uvolnění autobusového trhu v Německu významně přispělo ke konci nočních vlaků v Německu. Dnešní cestující zároveň žádá větší soukromí (opět za přijatelnou cenu), a tak je mu čím dál nepříjemnější se tísnit v malém kupé s dvěma cizími osobami, které ho při nastupování nebo vystupování ruší. ÖBB proto chystají nový koncept lehátkových modulů, v nichž budou lehátka umístěna napevno a cestující si zajistí soukromí zatažením zástěny, čímž se uzavře do spací kapsle jako do rakve. Odměnou mu bude klid, soukromí a vlastní okno.

Nový lehátkový modul ÖBB
Zdroj: http://www.priestmangoode.com/project/new-intercity-and-nightjet/

Jak ale vidíme, ani změny v návycích veřejnosti nejsou neřešitelné. Mnohem větší problém však představuje, že není za co lůžkové vozy připojovat. V evropské železnici se prosazují konvenční i vysokorychlostní jednotky, které sice mají řadu nesporných výhod, avšak ty se noční dopravy netýkají. S nástupem jednotek klesne možnost rozřazování vagonů na různé ranní vlaky. Noční vlak tedy bude muset být dostatečně dlouhý a bude mít čistě noční charakter. S prosazováním jednotek souvisí také nižší poptávka či spíše neexistence novostaveb klasických vozů k sedění, což prodražuje vývoj lůžkového nebo lehátkového vozu.

Noční vlaky také uspokojují poptávku po dopravě na krátké vzdálenosti, a proto v nich bývají řazeny vozy k sezení. Trend jednotek ale způsobuje, že tyto vagony nemají přes den využití. Z nočních vlaků se tím pádem stávají ucelené jednotky, které jednu noc jedou tam a druhou zpět, což není ekonomické a prodražuje takovou dopravu, čímž se železnice stává méně konkurenceschopnou vůči dravým autobusovým dopravcům.

Vyjádřete svůj názor v anketě.

Mají lůžka a lehátka ve vlacích smysl?

Daly by se sériové jednotky vyrobit v lůžkovém provedení? Jaké výhody a nevýhody by mělo takové vozidlo?

Jaké jsou důsledky konce noční dopravy v Německu a Maďarsku, který se projeví zrušením vlaků EuroNight Metropol? Zajistí ÖBB alespoň nejžádanější spojení?

Úvodní snímek: Lůžkový vůz WLABmz ČD ve švýcarském Sargansu, 12. 7. 2017 © Dominik Havel