Naše téma: Obal dělá hodně

23.10.2017 8:00 Dominik Havel

V dnešním diskusním okénku se podíváme na roli designu interiéru ve vozidle veřejné dopravy. Jde o vlastnost, která se na úřední úrovni velmi špatně posuzuje. Zatímco požadavky na bezbariérovost, Wi-Fi, zásuvky a další samozřejmosti se snadno popisují, podoba vnitřku vozidla, kde cestující tráví často i několik hodin, je především subjektivní a těžko měřitelná záležitost.

Jakákoli snaha o zajímavou vizáž interiéru ve většině českých vlaků zoufale chybí. Během humanizací se původní interiér obalí novou látkou a velkými plochami bílé barvy. Stejný design se používá i pro tuzemské modernizace vagonů ČD, a dokonce i pro nové jednotky (RegioPanter, InterPanter) a motorové vozy západního výrobce (RegioSpider RS1). Tento (až „jednotný“) interiér postrádá jakýkoli nápad – všude jen bílá barva, šedivá podlaha a modrá sedadla, jež mají ale tak jemný vzor čalounění, že na první pohled vypadají jednolitě a nezajímavě. K tomu se přidá silné přímé osvětlení a dojem často skloňovaného „operačního sálu“ je dokonán.

Interiér humanizovaného AB³⁴⁹ ČD (2. třída) © Dominik Havel

Obdobná humanizace v Maďarsku - vůz B © Dominik Havel

Humanizovaný "kibel" EN57 Polregio © Dominik Havel

V případě "Nautila" JHMD jsou jakékoli snahy o design zatraceny nekvalitním provedením © Dominik Havel

Je důstojné, aby takto vypadala 1. třída na rychlíku Praha - Hradec Králové (- Trutnov)? ABpee³⁴⁷. © Dominik Havel

Přitom už jednotky RegioShark vykazují aspoň mírnou snahu o lepší podobu přepravních prostor, jak je vidět například na podlaze, šmouhami imitující beton, a skleněné příčce mezi oddíly 1. a 2. třídy. Na úplně jiné úrovni jsou však vlaky Railjet ČD, do nichž česká ruka zasáhla (v oblasti vzhledu) pouze výběrem modrého čalounění sedadel ve druhé třídě. Překvapivě zajímavě dopadla modernizace jednotek pendolino, a to zejména v první vozové třídě.

Railjet ČD - 2. třída © Dominik Havel

Možná si říkáte, zda vůbec má cenu design řešit. Vždyť technické detaily a vybavení jsou důležité a dobře se definují – místa na jízdní kola, palubní portál, internet, zásuvky, prostorné WC… A jak potom definovat oslovující vzhled? Je vůbec pro veřejnost důležitý a má význam do něj investovat? Já se domnívám, že se to vyplatí. Když se člověka zeptáte, zda se mu nový vlak líbí, pravděpodobně vám odpoví kladně s odůvodněním, že se do něj lépe nastupuje, připojí se v něm k internetu atp. Avšak na většinu lidí design působí, aniž by si to uvědomovala. Nemohu zde nezmínit komentář jednoho o dopravu se nezajímajícího člověka k vlakům mezi Prahou a Brnem. Říkal, že Railjet je „v pohodě“, aniž by si blíže uvědomoval, čím to je. A ten zbytek expresních vlaků ani neuměl pojmenovat.

Interiér vozů Dosto DB vypadá sice stroze, ale dojem udělá nepřímé modré osvětlení. © Dominik Havel