Naše téma: Protihluková opatření na železnici

2.1.2018 8:00 Pavel Šmídek

Jako většina z vás, i já se při cestování vlakem rád kochám pohledem do okolní krajiny, jenže v poslední době tento požitek stále častěji hatí protihlukové stěny. Ty uzavírají rekonstruované tratě do jakýchsi (ponejvíce betonových) koryt, která sice víceméně spolehlivě zabraňují šíření zvuku jedoucího vlaku do okolí, ale zcela zaručeně jej odrážejí zpět do soupravy samotné.

V poslední době při jízdě vlakem často zažívám pohled do zdi,.takže mne napadá, že za chvíli okna ve vagónech snad ani nebudou třeba. Nebo že se cestování vlakem nebude příliš lišit od jízdy podzemním metrem. Začal jsem tedy sledovat, co na to říkají jiní, laici i odborníci. A zjistil jsem, že protihlukové stěny vyvolávají rozpory i v místech, kde jsou zřizovány. Takovým klasickým případem je trať na Benešov u Prahy a nebo třeba i kolem Rokycan. Starosta Benešova Petr Hostek k tomu říká: „Pokud jde o estetiku, zcela jistě došlo k jistému zabetonování trati. Zejména v okolí zastávky Čtyřkoly a Senohraby je jistě umístění několika protihlukových zdí na pováženou. Přesto rovina akustická a bezpečnostní převyšuje tu estetickou. Vysoké protihlukové zdi také značně zkomplikovaly přecházení kolejí, což přispělo ke zvýšení bezpečnosti na naší trati.“ To jsme si mohli přečíst v jednom z článků k této problematice.

Protihlukové stěny na trati 031 v Opatoviicích nad Labem-Pohřebačce (27.3.2016)
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Jak jisti všichni víte, provozovatel dráhy, kterým je od roku 2008 Správa železniční dopravní cesty, státní organizace (SŽDC), má za povinnost na základě platné legislativy, zejména zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a jeho prováděcích předpisů, zamezit účinkům nadměrného hluku na chráněné plochy a prostory. Prováděcí předpisy k zákonu o ochraně veřejného zdraví jsou neustále novelizovány, v současné době je platné nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Jedním z typů protihlukových clon jsou i tzv. klasické protihlukové stěny. Do současné doby byly tyto konstrukce používány jako nejméně konfliktní a co do spolehlivosti dosažení požadovaného snížení hlukových imisí v okolí trati při srovnání projektových předpokladů a měření skutečného stavu po realizaci také jako nejfunkčnější řešení.

Zjevně nadbytečná stěna v úseku Verměřovice - Letohrad trati 024 (20.11.2008)
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Samozřejmě za předpokladu dodržení všech pravidel při návrhu a výstavbě. Nicméně, jejich poměrně jednoduchý návrh a modelování budoucího působení ve výpočtových programech akustiků vedly, podle některých názorů, k opuštění prověřování jiných cest ochrany před hlukem. Dokonce je možno konstatovat, že výstavba protihlukových stěn bývá považována jako jediná používaná možnost snížení hlukových emisí a často se objevuje podezření z jejich nadužívání. SŽDC zkouší a neustále hledá jiné, vhodnější řešení. Jedním z těchto řešení se mohou být takzvané nízké protihlukové clony. Konstrukčních systémů těchto clon existuje v zemích EU několik. Betonové nízké protihlukové clony jsou zkoušeny například ve variantě svislé stěnové konstrukce opatřené pryžovou pohltivou vrstvou na straně přilehlé ke koleji (např. systém Zbloc).

Systém Zbloc, typ 3a, v německém městě Bingen; zdroj: www.heringinternational.com

Betonový prefabrikát je opatřen na spodní straně vodorovnou částí, kterou je uložen na podklad a stabilizuje clonu ve svislém směru. Jinou variantou je stěna z hliníkových prvků, která je kotvena do podloží pomocí zemních vrutů. Akusticky pohltivou vrstvu tvoří minerální rohož, takže je celá konstrukce poměrně lehká. To umožnilo vybavit tuto clonu funkcí sklopení při potřebě údržby trati nebo přepravě nákladu s překročenou ložnou mírou (systém Soundim). U nás je aktuálně testována konstrukce systému BRENS BARRIER. Jedná se o tvarovanou konstrukci z betonu s pohltivou vrstvou na obloukovitě tvarované ploše směrem ke koleji. Tvarování konstrukce eliminuje odrazy hluku mimo prostor trati, zejména lze předpokládat, že je oproti jiným systémům omezen únik hluku směrem vzhůru. Více o tom v materiálu Ing. arch. Pavla Andršta.

Nízká protihluková clona BRENS BARRIER v Praze-Hlubočepích (18.7.2013);
zdroj: www.zpsv.cz

Problematice hluku kolem tratí se už před relativně dlouhým časem věnovala třeba také Doc. Ing. Kristýna Neubergová v časopise Stavebnictví. Její příspěvek se zabývá hlukem ze železniční dopravy a možnostmi jeho eliminace. Úvodem jsou shrnuty základní zdroje hluku ze železniční dopravy a vlivy, kterými jsou ovlivněny. V následující části jsou pak uvedena protihluková opatření pasivní i aktivní, jejich účinnost a možnosti jejich aplikace. V závěru jsou jednotlivá protihluková opatření porovnána na pozadí evropského projektu STAIRRS a jsou konstatována doporučení ve vztahu k železničnímu hluku. Přestože mnohé výzkumy i praktické zkušenosti jasně ukazují, že pouhá výstavba protihlukových stěn není vhodným řešením, jsou stále ve velké míře realizovány. Je třeba tento přístup přehodnotit, k řešení železničního hluku přistupovat komplexně a zaměřit se především na taková opatření, jejich působnost není pouze lokální.

Stavba protihlukové stěny v zastávce Stašov na trati 170 (31.7.2010)
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Klasické vysoké protihlukové stěny mají rozporuplný dopad také na bezpečnost železniční dopravy. Na jedné straně sice do jisté míry omezují možnost střetu vlaku s osobou v kolejišti, na druhé straně však nebezpečně snižují akceschopnost záchranných složek. Protihlukové stěny (PHS) u tratí jsou bezpečnostním rizikem. Tak zněl verdikt hasičského záchranného sboru po cvičení iniciovaném SŽDC, které se uskutečnilo ve čtvrtek 5. května 2011 v Plané nad Lužnicí. Profesionální jednotky se v rámci cvičení pokusily proniknout přes jednu z protihlukových stěn na čtvrtém železničním koridoru, a to s negativním výsledkem. K dispozici byla veškerá dostupná technika; žádný z nástrojů však nedokázal betonovou překážku jakýmkoliv způsobem zničit. Pokud by se v budoucnu stala nehoda v blízkosti některé z protihlukových stěn, záchranářům by nezbývalo nic jiného, než stěnu rozebrat. Tak zní úvod jednoho článku na toto téma.

Koho asi chrání tato protihluková zeď u Svojkovic na trati 170? (31.7.2010)
© PhDr. Zbyněk Zlinský

K tématice hluku ze železniční dopravy a opatřením proti němu by se tady dalo napsat ještě mnohé, ale to už kdosi učinil, jak se můžete přesvědčit ve výběru zdrojů uvedených níže v Pramenech a odkazech. Teď už bychom se měli soustředit na diskusi, která by se mohla soustředit do těchto (pochopitelně nikoliv závazných) okruhů:

Jak vnímáte hluk na železnici, také ve srovnání s dopravou silniční a leteckou?

Co si myslíte o protihlukových opatřeních používaných na tratích SŽDC a ŽSR?

Jaké máte v tomto směru zkušenosti (i zprostředkované třeba médii) ze zahraničí?