Malá vzpomínka na velké dělení

Ač se vznik Československých státních drah (ČSD) přiřazuje k historickému datu 28. října 1918, skutečnost byla jiná, mnohem složitější. V mnohém sdílely peripetie budování Československé republiky (ČSR), ale navíc ve specifických podmínkách. V první fázi šlo zejména o to, udržet či obnovit železniční dopravu na dotčené části infrastruktury kkStB a MÁV s vozidly, která se na ní nacházela, a personálem, jenž byl ochoten a schopen sloužit vznikající republice. To vše podle původních rakousko-uherských předpisů a norem. Spontánně se rozběhnuvší proces vzniku ČSD se pokusil řídit z Prahy někdejší kněz, poslanec a později první ministr železnic PhDr. Isidor Zahradník. Ale už 30.10.1918 byl prvním generálním ředitelem ještě v podstatě neexistujících Československých státních drah jmenován Ing., Dr. techn. Jan Bašta.

PhDr. Isidor Zahradník a Ing., Dr. techn. Jan Bašta; zdroj: internet

Toto riaditeľstvo bolo vo februári 1919 zrušené a nahradené ministerstvom železníc, zriadeným – s výnimkou niektorých zjednodušení – podľa rakúskeho organizačného štatútu, obsiahnutého v ríšskom zákone č. 16 z 19.1.1896. Ministerstvu železníc boli podriadené jednotlivé riaditeľstvá štátnych železníc (na Slovensku v Bratislave a v Košiciach). Tým bol prijatý model spojenia podnikového riadenia a štátnej správy v jednom orgáne, pričom niektoré úlohy štátnej správy vykonávali okrem ministerstva i riaditeľstvá ČSD, můžeme se dočíst v poměrně podrobném, ale v některých ohledech ne zcela přesném historickém ohlédnutí na webu ŽSR. Vytváření funkční a potřebám doby odpovídající organizační struktury ČSD pak trvalo až do poloviny 20. let minulého století. Současně probíhaly nezbytné změny infrastruktury a parku vozidel.

ČSD od svých počátků prosazovaly motorizaci provozu na místních tratích
(M 120.417 v Lužné u Rakovníka 23.6.2007) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Účelem této stati nicméně není poskytnout přehled vývoje ČSD, ale zamyslet se nad jeho vyvrcholením, proto se přesuňme do časů bezprostředně předcházejícím rozpadu Československa a jeho státních drah. Nedlouho po Sametové revoluci opadlo všelidové nadšení a došlo na už mnohem méně sametová řešení politických a ekonomických otázek. Na jaře roku 1990 začala politická reprezentace řešit problém názvu státu, původně „jen“ náhradou jednoho slova – z Československé socialistické republiky se dnem 29. března 1990 stala Československá federativní republika. Bohužel jen na necelý měsíc. Tragikomické pozadí těchto dějů, vedoucí až k rozpadu státního celku, tvořila tzv. pomlčková válka. Jejím prvotním hybatelem se nic zlého (snad) netuše stal poslední československý a první český prezident Václav Havel.

Václav Havel se při cestě vlakem zastavil v Čerčanech (1994)
© Jiří Fiala; zdroj: benesovsky.denik.cz

Rok 1992 se stal posledním v historii Československa i jeho státních drah. Ačkoliv vše směřovalo k rozpadu obou, na železnici se měnili vrcholní manažeři a přijímala se strategická rozhodnutí, jako by cosi takového nebylo možné. Dne 27. ledna byl odvolán ústřední ředitel státního podniku ČSD Ing. Ivo Malina, CSc., na jehož pozici nastoupil Ing. Jan Hampl, aby jej 3. prosince nahradil Ing. Jaromír Kunst. Ten jen o pár měsíců dřív (jeho zapsání do obchodního rejstříku se o tu dobu zjevně opozdilo za realitou) při­slí­bil no­vou or­ga­ni­zač­ní struk­tu­ru ČSD. Chys­ta­ný zá­kon o že­lez­ni­cích by měl po­dle je­ho slov vy­ře­šit na­po­je­ní na stát­ní roz­po­čet a také roz­dě­le­ní na část do­prav­ní a in­fra­struk­tur­ní. Dále uvedl, že by se ČSD mě­ly trans­for­mo­vat na ak­cio­vou spo­leč­nost, mohli jsme se dočíst v odborářském časopise Obzor č. 32/1992.

Mapa k „Cestovnému poriadku ČSD“ na období 1980/1981
(kliknutí do náhledu ji otevře k prohlížení ve zdroji)

Začátkem prosince už ústřední ředitel ČSD na tiskové konferenci vysvětloval novinářům principy dělení majetku ČSD. V rámci odpovědí na dotazy novinářů pak uvedl mimo jiné, že České dráhy budou pro rok 1993 požadovat dotace ve výši 7,8 mld. Kčs, z toho 4,8 mld. na osobní dopravu a 3 mld. na investice. Připustil ovšem, že i tato dotace postačí jen k tomu, aby bylo zastaveno zhoršování technické úrovně Českých drah, psalo se v Obzoru č. 48/1992. Pod týmž odkazem, ale o číslo dřív, se na to téma zpovídal doc. Ing. Antonín Baudyš, CSc., poslední federální ministr dopravy, řízením rezortu jen pověřený. Jeho působení skončilo (už bez náhrady) 29. října a 8. prosince by­lo zří­ze­no Mi­nis­ter­stvo do­pra­vy Čes­ké re­pub­li­ky. Tou dobou byl (už druhým) ministrem dopravy a spojů Slovenské republiky Ing. Roman Hofbauer.

Doc. Ing. Antonín Baudyš, CSc.a PhDr. Jan Stráský; zdroj: Wikipedie

Prvním ministrem dopravy České republiky se stal PhDr. Jan Stráský. Zatímco se v Praze a Bratislavě připravoval rezort dopravy na případné rozdělení železnice, na půl cestě mezi hlavními městy obou národních států, v metropoli moravské, se odehrála památná schůzka jejich vládců. Pak už bylo vše jasné: 25. 11. 1992, 13 ho­din, 21 mi­nut, 43 se­kund: v té­to chví­li roz­hod­li po­slan­ci obou sně­mo­ven Fe­de­rál­ní­ho shro­máž­dě­ní o zá­ni­ku spo­leč­né­ho stá­tu Če­chů a Slo­vá­ků ke dni 31. 12. 1992. Zhod­no­ce­ní vý­zna­mu to­ho­to oka­mži­ku po­nech­me his­to­ri­kům a věř­me, že se na­še tak blíz­ké ná­ro­dy ni­kdy ne­sta­nou sku­teč­ný­mi ci­zin­ci, dověděli jsme se z článku v Obzoru č. 48/1992. Odrazem toho skutku pak byl Zákon o zániku státní organizace Československé státní dráhy, na který v ČR navázal Zákon České národní rady o Českých dráhách.

842.003-6 patří k vozidlům, jež objednaly ČSD a převzaly ČD (25.8.2007, PJ Břeclav)
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Zatímco České dráhy začaly fungovat jako státní organizace podle výše zmíněného speciálního zákona, jejich protějšek slovenský byl státním podnikem a jeho podnikání se řídilo právními normami obecnými. Prvním generálním ředitelem Českých drah se stal Ing. Emanuel Šíp, výkonem funkce ředitele ŽSR byl pověřen Ing. Andrej Egyed. Ani jeden z nich na svém postu dlouho nevydržel, ale to už z našeho pohledu příliš podstatné není. Stejně jako další proměny unitárních železnic na obou stranách karpatského hřebene. Některým z nich jsme ostatně věnovali už samostatné články předchozí, k nimž se může zvídavý čtenář vrátit (nebo dostat poprvé) skrze sekci Súvisiace odkazy. V odstavci Prameny a odkazy pak najde zdroje mnohých informací k danému tématu se vážících bezprostředně nebo v širších souvislostech.

Dnes existenci ČSD připomínají jen některá muzejní vozidla (2.5.2009, Jaroměř)
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Prameny a odkazy:

1. Československo – Wikipedie
2. Česká republika – Wikipedie
3. Slovenská republika – Wikipedie
4. Československé státní dráhy – Wikipedie
5. České dráhy (státní organizace) – Wikipedie
6. Železnice Slovenskej republiky – Wikipedie
7. História železníc - ŽSR – o železniční dopravě na Slovensku
8. História a spomienky - Konec značky ČSD (1) - Do Silvestra 1992 - railtrains.sk
9. História a spomienky - Konec značky ČSD (2) - Po Novém roce 1993 - railtrains.sk
10. Odborové sdružení železničářů - 25 let OSŽ - Obzor: Psali jsme před 25 lety
11. Seznam ministrů železnic Československa – Wikipedie
12. Seznam ministrů dopravy Československa – Wikipedie
13. Seznam ministrů dopravy České republiky – Wikipedie
14. Seznam ministrů dopravy, pošt a telekomunikací Slovenské republiky – Wikipedie
15. zdroje uvedené pod odkazy v textu

Úvodní obrázek: Upravený neoznačený snímek z webu railtrains.sk