Konec devítisetmilimetrových důlních drah na Sokolovsku v roce 2003

Tuto informaci jsme si mohli na tomto místě přečíst před osmi lety v článku o zaniklém drážním systému. Já se k tomu tématu s odstupem vracím, abych se přiznal, že jsem u toho zániku tak trochu byl. Na konci března roku 2003 si skupina zasvěcených sotoušů dožívající dráhy Sokolovské uhelné a.s. projela. S kamarádem jsme z Drážďan jeli autem do Sokolova, odkud v sobotu vyrazil motorový vůz řady 810 s přípojným vozem do Nového Sedla u Lokte.

Náš vlak v Novém Sedle

Tam jsme dostali přípřež v podobě podnikové lokomotivy řady 724 a projeli jsme si nejprve normálněrozchodnou trať směrem k lomu Družba u Vintířova.

Fotozastávka u pásového dopravníku

Z Citic jsme odbočili na vlečku do elektrárny Tisová.

Citice

Pak už jsme si bez přípřeže projeli vlečku z Dasnice do Habartova.

Bývalý strážní domek u Bukovan

Na konci tratě jsme sice měli k dispozici dvě koleje, ale jen jednu výhybku. Jak se přípojný vůz dostal na opačný konec soupravy? Nejprve byl přívěšák zabrzděn, odpojen a motorák zajel na levou kolej. Po přestavení výhybky …

… byl přívěšák manuálně přesunut na kolej pravou.

Pak motorák přejel výhybku …

… a ocitl se v čele soupravy.

V noci ze soboty na neděli jsme měli zajištěno ubytování v Sokolově a asi kilometr odtud poblíž nádraží také posezení. Sice jsme měli v plánu seznámit se s dalšími účastníky, ale to se nám nepodařilo. Byla to taková uzavřená skupina a nepřetržitě hovořili jen sami mezi sebou, takže se mi ani nepodařili navázat s nimi hovor. Kamarád ještě navrhl, abychom šli z ubytovny pěšky. Protože jsem ale neměl v úmyslu pít alkohol, naložili jsme ještě dalšího německého účastníka a vyrazili jsme autem. Když jsme se vraceli, pronásledovaly  nás hned dva policejní vozy a jejich osádky mne nechali foukat. Tváře policistů se víc a víc protahovaly, když přitom zjistili, že jsem střízlivý a že mi tudíž nemohou vytáhnout peníze z kapsy. Kamarád druhého dně ještě viděl, že se objevili u ubytovny a nedůvěřivě obkroužili moje auto. Asi neměli nic lepšího na práci. To my jsme měli na programu jízdu po úzkorozchodné síti, a to speciálním „pantografem“.

Úzkorozchodný výletní vlak při zastávce u vodopádu

Při jízdě jsem byl mimo jiné pozván na stanoviště lokomotivy, podle výrobního štítku vyrobené na Slovensku.

Na štítku sice není výrobní číslo, ale zato četné technické údaje

Kamarád potom otravoval, že chce už domů, aby se v pondělí dostal do roboty vyspalý. Tak jsme bohužel přišli o neoficiální jízdu až na dno jámy, což mne ještě dnes mrzí. Při akci jsem pořídil i něco pohyblivých obrázků, bohužel nevalné kvality, protože jsou ještě analogově, ale je to vzpomínka na nyní už neexistující dráhu. A takové jsou i statické snímky ve veřejném albu. Cestování uhelnou pánví po kolejích normálního rozchodu je pak věnováno další video.   

Úvodní snímek: Lokomotiva 17E 170 na výsypce dolu Medard (23.1.1997) © Václav Vyskočil

Odkazy:

1. Sokolovská pánev – Wikipedie
2. Sokolovská uhelná – Wikipedie
3. Sokolovská uhelná – oficiální web
4. Důlní dráha – Wikipedie
5. Úzkorozchodná dráha Sokolovské uhelné, a. s., divize Západ na SPŽ
6. Odklizová elektrická lokomotiva – Wikipedie
7. Škoda 17E – Wikipedie

Přepracoval a odkazy doplnil PhDr. Zbyněk Zlinský