Naše téma: Železnice a kouření

26.3.2018 8:00 Mgr. Jiří Mazal

Naše téma: Železnice a kouření

Železnice a kouření? Vždyť je to zcela zbytečné téma, zdálo by se. Ve vlacích se nesmí kouřit už dávno a na nádražích jakbysmet. Jenže jak je suchopárná řeč předpisů, zelený a košatý je strom praxe a skutečnost vypadá jinak. Podívejme se na tento nešvar podrobněji.

 

 

 

 

Inspirací k sepsání tohoto tématu byly ve skutečnosti vzdálené železnice čínské, kde začnou od 1. května platit drakonická opatření pro ty, kdo poruší zákaz kouření. Trestem může být zákaz cestování vlakem na 180 dní. Již v minulosti byl dokonce muž, který si zapálil v rychlovlaku na toaletě, odsouzen na tři dny do vězení. Čína je ovšem dost specifické prostředí, kde je na jedné straně kouření hluboce zakořeněno a snahou strany a vlády je tento nešvar utlumit, a na druhou stranu se kontrola obyvatelstva blíží naplnění orwellovské ideje románu 1984.


V minulosti běžné označení části vozu pro kuřáky © pd, vagonweb

Vraťme se zpátky do našeho prostředí a dopřejme si malý historický exkurs. Na počátcích existence železnice se kouřilo ve vlacích všude. Bylo nepsaným pravidlem, že pokud přisedl muž k dámě, zeptal se, zda jí nebude vadit, když si zapálí. Pokud muž dámy ve vlaku nerespektoval, obracely se na průvodčího, který kuřákovi v přítomnosti dam kouřit zakázal. Krátce před koncem 19. století byla zavedena speciální dámská kupé, aby pánové neobtěžovali dámy dýmem z doutníků. Tato praxe k nám přišla z Německa. Šlo o speciální kupé, kam směly nastoupit pouze ženy a kde se nesmělo vůbec kouřit.

Po první světové válce se podíl kuřáckých a nekuřáckých oddílů v železničních vozech ustálil na poměru 2:1 ve prospěch kuřáků, v 30. letech už to bylo přibližně 1:1. V 60. letech byly tehdejší dvounápravové vozy, kde se smělo kouřit, označeny cedulkami „Kuřáci“, poměr se ovšem už zvyšoval na 2:1 ve prospěch nekuřáků. V 80. letech již jezdily masivně čtyřnápravové vozy, které známe z dnešní doby, a podíl nekuřácké části ve voze se stále zvětšoval, přibližně na 3:1. Ve vlacích začala být naprostá většina vozů nekuřáckých.


Popelníky byly dříve nezbytnou součástí každé opěrky sedadla, zde u řady Btee284 © Lukáš Kalina, vagonweb

Na začátku 21. století kuřácké vozy postupně mizí. Zákazu předcházel rozsáhlý marketingový průzkum, kde se 81 procent cestujících vyslovilo pro zcela nekuřáckou železnici. Skutečnost již v té době byla taková, že zatímco nekuřácká část vozu byla plně obsazena, kuřácké oddíly se naplnily sotva z poloviny. Od 1. září 2007 se přestalo kouřit v dálkových mezinárodních vlacích a od 9. prosince 2007 jsou všechny vlaky provozované Českými drahami nekuřácké. Kuřácké oddíly se poté i nadále objevovaly u některých mezinárodních vlaků, např. EC Hungaria, ale na území České republiky se nesměly používat.

Nešvar kouření tak byl z prostředí české železnice úředně „vyštván“ již před deseti lety, a jak přitom vypadá realita. Je pravdou, že ve vlacích na kuřáka nenarazíte. Tomu ostatně napomáhá i rozšíření velkoprostorů, kde by byl kuřák okamžitě odhalen. Jediným skrytým místem tak zůstává WC, kam mnozí otrlí jedinci stále chodí ukájet svou vášeň a vedle kouře po nich zůstávají oharky v umyvadle. Zde bohužel platí pořekadlo „ryba smrdí od hlavy“, neboť český prezident Miloš Zeman si bez rozpaků zapálil např. při jízdě po úzkokolejné trati Třemešná ve Slezsku – Osoblaha.

https://www.vlaky.net/upload/images/reports/006823/3.jpg
Prezident Miloš Zeman kouřící ve vlaku na trati Třemešná ve Slezsku – Osoblaha © echo24.cz

Jiná situace nastává v anonymním prostředí nádraží. Kouří nejen cestující, hlavně ti, kteří se doslova „vyřítí“ na dvě – tři minuty ze zastavujícího vlaku, ale bohužel i zaměstnanci. Přitom kouření na nádražích zakazuje nejen zákon č. 65/2017 Sb. O ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ale i řada dalších předpisů. SŽDC problematiku obsáhle řeší ve své směrnici č. 120 „Dodržování zákazu kouření, požívání alkoholických nápojů a užívání jiných návykových látek“. Kouření mj. svým zaměstnancům dovoluje pouze ve vyhrazených prostorách, označených cedulí „Kouření povoleno“. České dráhy pak na zákaz kouření myslí v Smluvních přepravních podmínkách, kapitole XIII, kde se výslovně zakazuje kouření mj. na nástupištích a vnitřních prostorách ČD. Samostatnou kapitolou je další veřejná doprava – zejména zastávky MHD, ale také linkové autobusové dopravy. Ač je zde kouření zakázáno, hojně se porušuje.


V Německu jsou na nádražích vymezené tzv. kuřácké zóny © Richard Huber

Podíváme-li se do zahraničí, v Německu najdeme na nástupištích tzv. kuřácké zóny, vymezené v dlažbě žlutou linkou. Kuřáci jsou tak vyhrazeni do určitého prostoru. Za téměř „pomstu kuřákům“ lze označit prostory pro kuřáky na letištích, které mají nezřídka podobu jakéhosi terária, plného „exotických zvířátek“ zahalených do cigaretového dýmu.

Na závěr máme pro naše čtenáře opět pár otázek:

Jste pro přísnější postih za kouření na nádražích, a to včetně zaměstnanců?

Souhlasili byste s instalací kouřových senzorů do vlakových WC (alespoň u nových nebo rekonstruovaných vozidel), která by kouřícího hříšníka odhalila?

Zavedli byste na nástupištích vyhrazené prostory pro kuřáky, jak je tomu v Německu?

Odkazy:

Úvodní snímek: označení nekuřáckého kupé © revisor.cz

Súvisiace odkazy