Ne zcela všední dopoledne na hradecké stanici i ulici

Původně to mělo být trochu jinak. Když jsme se s ostravským přítelem rozcházeli po spáchání březnového reportážního skutku, slíbili jsme si, že se při podobné příležitosti zase sejdeme. Jenže vhodných akcí bylo málo a naší společné účasti na nich vždy cosi zabránilo. Nakonec jsme se dohodli, že na žádný vnější popud už čekat nebudeme a Karel přijede v den všední a tudíž vlakofilních událostí prostý. Nakonec ten odklad měl svou výhodu v tom, že jsem mezi tím ve zvládání následků svého úrazu postoupil z úrovně vozíčkářské na berličkovou a stal se tak téměř všehoschopným. V onen čtvrtek jsem se tedy mohl vydat bez pomoci z domova na nedalekou konečnou MHD, abych se autobusem dopravil na hlavní nádraží včas před příjezdem Karlem zvoleného spoje. A souběžně jsem začal s fotodokumentací.

Konečná MHD Pod Strání se stavbou trolejbusové trati © PhDr. Zbyněk Zlinský

Vlastně tak docela nezačal, spíš pokračoval s už v předchozích dnech započatým zaznamenáváním revoluční změny v dopravní obsluze svého bydliště. Nedávno totiž začala výstavba dlouho slibované nedlouhé trolejbusové trati Brněnská – Pod Strání. Pod předchozím odkazem se ukrývá dostatek informací k tomu, abych je na tomto místě už nerozhojňoval, obzvlášť když stavbě této trati hodlám v nedaleké budoucnosti věnovat článek (možná dokonce nejeden) samostatný. Nicméně nemohu se vyhnout zmínce o tom, že nová trať je jen malým dílkem skládačky, která má ještě v tomto roce způsobit, že plná polovina výkonů královéhradecké MHD bude probíhat v elektrické trakci, ať už závislé (trolejbusy) nebo nezávislé (elektrobusy). Místo vlastního výkladu této věci nabízím k četbě článek z městského plátku:

Separát článku z „Radnice“ 25/2018

V článku je zmínka o nákupu 20 elektrobusů SOR NS 12 Electric, z nichž Dopravní podnik města Hradce Králové (DPmHK) má dnes v evidenci polovinu. Jeden z nich jsem zahlédl a fotograficky zachytil hned po příjezdu do zastávky Hlavní nádraží – bohužel jen zezadu. Sice jsem mohl chvíli počkat a vyfotografovat mně zatím osobně neznámé vozidlo pořádně při jeho zpáteční jízdě z konečné zastávky Terminál hromadné dopravy (THD), ale řekl jsem si, že o ně nepochybně toho dne zakopnu při své další reportérské činnosti. Byl to ovšem předpoklad mylný, protože (a tady v časovém sledu událostí předbíhám) později bylo ze svého výkonu na lince 15 staženo. A já jsem se tak s jedním ze čtyř zatím provozovaných zástupců tohoto typu setkal „tváří v tvář“ až o dva dny později, zato nedaleko od svého domova.

Elektrobus SOR NS 12 Electric č. 405 linky 33 za výstupním stanovištěm konečné
Pod Strání (14.7.2018) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Ale vraťme se ke čtvrtečnímu dopoledni, kdy jsem před hlavním nádražím až na další opustil městkou hromadnou dopravu, ale nikoliv dopravu silniční. Vzhledem k probíhající výluce na trati číslo 020 totiž vlaky v úseku Hradec Králové hl.n. – Týniště nad Orlicí nahradily autobusy jezdící podle výlukového jízdního řádu. K této výluce nebyla vydána speciální tisková zpráva, ale její důvod lze nalézt v obecné informaci o prázdninových výlukách, kterou vydala SŽDC dne 26.6.2018: Ve východních Čechách se na první polovinu července uzavře trať Týniště nad Orlicí - Hradec Králové, kde bude probíhat oprava výhybek ve stanici Hradec Králové-Slezské předměstí, dále mostu a také přejezdů. Což byl ostatně důvod, proč jsem upustil od původního plánu vzít Karla na druhé hradecké nádraží, jímž doposud jen několikrát projížděl.

Autobusy NAD za vlaky do Týniště nad Orlicí © PhDr. Zbyněk Zlinský

Výluka vnesla něco rušivých momentů také do pravidelného provozu v kolejišti, takže jsem (spolu s nemalým počtem cestujících) poměrně dlouho čekal, než se na informačních panelech objeví údaj o tom, ke kterému nástupišti dorazí R 1272 Pardubice hl.n. – Liberec s Karlem. Nakonec se žádná mimořádnost nekonala a já jsem mohl zůstat u výpravní budovy, zproštěn případné nutnosti belhat se kamsi jinam. Vlak sice přijel s mírným zpožděním, ale hlavně s očekávaným „nákladem“. Když jsme se přivítali a zdokumentovali odjezd rychlíku, nastínil jsem příteli svůj záměr vyrazit po stopách pokračující hradecké „elektromobilizace“ a vyšli jsme před nádraží. A vzhledem k mé invaliditě i Karlově (po jeho posunovačské minulosti pochopitelné) pohodlnosti a přesunuli (v tom úseku bezplatně) se trolejbusem na THD.

Trolejbus Škoda 30Tr č. 12 linky 7 nás veze na THD © Karel Furiš

Po vystoupení z trolejbusu nás zaujala nová rychlonabíjecí stanice elektrobusů SOR NS 12 Electric, která je součástí jejich dodávky. Až po chvíli jsme objevili další, od budovy terminálu poněkud vzdálenou. Později jsme se dověděli, že ještě nebyly uvedeny do provozu. Na rozdíl od té starší, která slouží k nabíjení jediného vozidla továrního typu SOR EBN 11.1, a je využívána od března 2016. A tentýž elektrobus se záhy předvedl našim zrakům i fotoaparátům v celé své kráse, když přijel na lince 10. Sice jsme se nedočkali žádného z jeho mladších sourozenců, ale na toho nejstaršího došlo hne dvakrát. Můj přítel se při druhém obratu od jeho řidiče dověděl, že další čekání na jiný elektrobus je momentálně marné, takže jsme se rozhodli pomalu pobyt na THD ukončit, téma MHD opustit a přesunout se pro změnu ke kolejím.

Elektrobus SOR EBN 11.1 č. 403 a stojan pro jeho rychlonabíjení © PhDr. Zbyněk Zlinský

Ještě před tím jsme však využili služeb, které Terminál hromadné dopravy poskytuje široké veřejnosti na rozdíl od hlavního nádraží. Tou první jsou bezplatné toalety, které ani za deset let svého fungování nic neztratily ze své původní úrovně. Člověk si tam připadá jako v cizí zemi. A cizozemsky nakonec působí také koutky pro vyznavače nikotinu, mezi něž můj ostravský kolega sice už nepatří, já však ano. Je to přece jen cosi jiného, vychutnat si zdraví škodlivý smotek zcela legálně, ba přímo hrdě, než jej kdesi v koutku provinile schovávat do dlaně. Doufejme, že nějaký hyperaktivní občan v existenci těch „míst pro kuřáky“ neshledá rozpor s příslušným zákonem či zásadní ohrožení zdraví většinové populace a nepodá podnět k jejich zrušení. Jistě by naštval nejen část cestující veřejnosti, ale jistě i nemálo řidičů DPmHK.

Autor se chystá využít dobrodiní místní úpravy protikuřáckého zákona © Karel Furiš

Popravdě řečeno, ten problém mne zas tolik netrápí, jak vyzněl závěr předchozího odstavce. Spíš se zamýšlím nad zjištěním prvním: Proč podobně luxusní toalety dokáže provozovat Dopravní podnik města Hradce Králové a nikdo jiný široko daleko ne? Ale obraťme svou pozornost od záležitostí fyziologických k dopravním. Na hlavní nádraží jsme se vrátili opět spojem MHD a tam se vydali na první nástupiště, odkud jsme se jali sledovat a dokumentovat provoz pravidelný i mimořádný. Zajímavým, i když vlivem okolností fotograficky nijak zvlášť povedeným úlovkem byl příjezd strojní linku na čištění štěrkového lože RM 79 firmy Hrochostroj, vedený lokomotivou 730.635-0 dopravce IDS Cargo. Souprava, kterou jsme zachytili jen na dálku a skrz jiné objekty, sice pak postála u odjezdového návěstidla, ale mimo náš dosah.

730.635-0 přiváží strojní linku na čištění štěrkového lože RM 79 © PhDr. Zbyněk Zlinský

Až později nás napadlo, že výhodnější pozorovatelnu dopravního ruchu bychom našli na jižním konci kolejiště, tak jsme se přesunuli na nástupiště 1a a tam už zůstali až do rozloučení. Karel sice na zpáteční cestu nijak zvlášť nespěchal, ale počasí se začalo zhoršovat a dávat tak zapravdu mým oblíbeným internetovým rosničkám, věštícím pro Hradec Králové sedmdesátiprocentní pravděpodobnost srážek. Tak jsme vydrželi dokumentovat provoz (který už komentovat nebudu, výsledky najdete v připojené galerii) až do příjezdu jednoho z východočeských RegioPanterů z Pardubic, do něhož Karel po rozloučení nastoupil a odjel jím coby spojem Os 6241. Samozřejmě až po tom, co jsme se, jako obvykle, domluvili na společném postupu k vytvoření této reportáže. Jejímž vrcholem je tradiční Karlovo souhrnné video: