Arrivou na Trenčianskou elektrickou železnici

V  jízdním řádu 2017/2018 vlaky Arriva Express spojují Prahu s Nitrou denně, v pátek a v sobotu (ve směru z Nitry v sobotu a v neděli) vyjíždí dokonce druhý pár. Pro cestu do Trenčianských Teplic se tak tento vlak přímo nabízí, navíc se svezete zřídka využívanou tratí přes Vlárský průsmyk.

V Olomouci usedáme do jednotky řady 845 (bývalá německá 628.2), která před nasazením u Arrivy prošla částečnou rekonstrukcí, kdy byl kompletně obnoven interiér a dosazena sedadla Regio+ z produkce firmy Borcad. Na obou koncích nechybí prostory pro kola a kočárky a část vozu je vyčleněna pro klidovou zónu, wi-fi je již samozřejmostí.

Uherské hradiště, jednotka 845.001 dopravce Arriva, 21.7.2018 © Jiří Mazal

Ač byly jednotky vyrobeny v letech 1986-1996, působí i po letech o poznání moderněji než jejich české vrstevnice řady 843 z roku 1997. Při cestě po koridoru využívají své maximální rychlosti 120 km/h a jako jediný nedostatek bych vytkl absenci klimatizace. Naopak na velmi dobré úrovni je poskytovaný servis, stevard cestujícím neustále nabízí nápoje a drobné občerstvení za přiměřené ceny a svůj profesionální výkon doplňuje i dotazem, zdali zákazníkům nic nechybí. K dispozici je dokonce zdarma voda z barelu.

Ve Starém Městě u Uherského Hradiště najíždíme na neelektrifikovanou jednokolejku a nížinný charakter tratě se mění, postupně vjíždíme do kopců. Dnes je úsek Kunovice – Trenčianska Teplá kategorizován jako regionální dráha, přitom zde byly až do konce 90. let vedeny rychlíky z Brna do Trenčianské Teplé. Od roku 2012 je však nutný u všech vlaků přestup a i tak jezdí pouze jeden pár vlaků v pátek a v neděli (mimo letní prázdniny). Vlárský průsmyk ožil až od roku 2016, kdy zde začaly jezdit vlaky Arrivy. Potenciál zejména ze strany studentů ze Západního Slovenska, studujících na českých vysokých školách, tu určitě je.

Trenčianska Teplá, vozy 411.901 a 903 při posunu, 21.7.2018 © Jiří Mazal

Trať se obzvláště klikatí za stanicí Bojkovice, kdy odepíše kolem Pitína oblouk a z výšky tak můžete spatřit pitínské nádraží. Za Bylnicí už projíždíme hlubokými lesy řídce osídlenou krajinou. Stanicí Horné Srnie opět sjedeme do nížiny a zanedlouho zastavujeme ve zrekonstruované stanici Trenčianska Teplá.

Ještě než vyrazíme dále, připomeňme si historii Trenčianské elektrické železnice. Do Trenčianské Teplé vlaky poprvé dorazily roku 1883, kdy začala fungovat Povážská železnice z Trenčína do Žiliny. O výstavbě tratě do Trenčianských Teplic bylo rozhodnuto roku 1907, o rok později se započalo se stavbou a již 27. června 1909 byl slavnostně zahájen provoz. Koleje měly úzký rozchod 760 mm a trať byla od počátku elektrifikovaná, nejprve napětím 750 V ss, dnes činí napětí 600 V ss. Délka činí 5,427 km, původně však bylo úzkokolejné nádraží v Trenčianské Teplé dále a po rekonstrukci v 20. letech došlo ke zkrácení o 77 m.

Trenčianská Teplá,úzkokolejná stanice před deseti lety, 24.5.2008 © Jiří Mazal

Autobusová konkurence se ozvala již roku 1928, ale přepravní výkony dráhy byly stále velice slušné, v létě jezdilo až 23 párů vlaků. V letech 2. světové války proběhla modernizace, napětí se zvýšilo na 950 V a v Trenčianské Teplé vznikla dnešní mohutná výpravní budova, ke které mohly být přistaveny dvě soupravy ke krytým nástupištím a další souprava na odstavnou kolej. Roku 1960 bylo přebudováno kolejiště v Trenčianské Teplé a zanikla původní koncová výhybna, naopak vznikla nová provozní a výpravní budova.

Roku 1971 byla trať vyhodnocena jako neefektivní a tehdejší ČSD se jí chtěly zbavit. Navrhovalo se také přerozchodování na 1435 nebo 1000 mm. Stav tratě se prudce zhoršoval a velkou bolestí dodnes zůstávají nechráněné železniční přejezdy. Rekonstrukce proběhla roku 2000, trať je však stále charakteristická svými dřevěnými elektrickými sloupy. Podařilo se také zkrátit jízdní dobu. Zatímco v 30. letech činila kolem 20 minut, v 90. letech narostla na 25 minut. Nyní činí 18 minut.

Trenčianska Teplá, vozy 411.903 a 901 na vlaku do Trenčianských Teplic, 21.7.2018 © Jiří Mazal

10. prosince 2011 došlo po 102 letech k zastavení osobní dopravy, tehdy v režii Železničnej spoločnosti Slovensko. Naštěstí to neznamenalo konec dráhy, ale její prodej obci Trenčianska Teplá, která založila neziskovou organizaci Trenčianska elektrická železnica (TREŽ). Roku 2015 byla trať překlasifikována na speciální dráhu, společnost TREŽ získala licenci na výkon dopravy a od té doby funguje letní víkendový provoz, během roku pak probíhá řada zvláštních jízd.

Električku jsem předtím navštívil před 10 lety a úzkorozchodné nádraží v Trenčianské Teplé jsem nyní téměř nepoznával. Původní staniční budova úzkokolejky byla zbourána a na jejím místě vyrostlo roku 2010 nové zastřešené nástupiště, které představuje podstatné zlepšení kultury cestování. Vozidlo je však důvěrně známé, řada 411.9, konkrétně jsou k dispozici čísla 901, 902 a 903. Električky byly vyrobeny v letech 1951-52, ale v 80. letech prošly rekonstrukcí, kdy interiér dostal výrazně tramvajový vzhled – sedačky jsou identické s těmi v tramvajích KT8. Zároveň byly dva původní vlečné vozy přestavěny na řídící (911.901 a 902), ZSSK je však odprodala na Oravskú lesnú železnicu a Čiernohronskou železnicu. V případě zvýšené poptávky tak nezbývá nic jiného, než vozidla zdvojovat.

V současnosti činí jízdné 0,70 € a od 16. června do 2. září 2018 platí letní jízdní řád:

Trať se po opuštění nádraží přimyká k potoku Teplička a po jeho břehu projíždí obcí Trenčianska Teplá. Za ní se od potoka vzdaluje a pokračuje v polích. Mineme zastávku na znamení Kaňová, kde původně byla dvojkolejná výhybna. Bývalý strážní domek je nyní radikálně přestavěn. Připojujeme se k silnici a Trenčianské Teplice se hlásí zastávkou Trenčianske Teplice sídlisko, která vznikla teprve roku 1966. Projíždíme městskou zástavbou až na konečnou, jejíž výpravní budova je dnes naprosto předimenzovaná, stejně jako dvě zastřešená nástupiště. Odtud je to jen kousek do výstavného centra lázní.

Trenčianske Teplice, 21.7.2018 © Jiří Mazal

Asi není moc pochyb, že železnička, schopná jet maximálně 30 km/h, jednoduše nemůže být konkurenceschopná autobusům, uhánějícím po souběžné silnici. Ty navíc jedou již z větších sídel v okolí, a není tak nutno přestupovat. Nezbývá jí nic jiného než role turistické atrakce, i když je potěšující, že cestujících bylo za mé přítomnosti docela dost a obě spřažené električky byly slušně obsazené. Popřejme tudíž dráze alespoň udržení stávajícího stavu víkendového sezonního provozu a její zachování do budoucna.

Úvodní snímek: Trenčianska Teplá, vůz č. 411.903, 21.7.2018 © Jiří Mazal