Naše téma: Letní nebo zimní čas?

Na úvod připomeňme, že letní čas je tak nějak výsadou Evropy – dále ho používají jen USA, Kanada a několik dalších států nebo jejich částí. Byl zaveden s vidinou energetických úspor, života za světla (zatímco počátek pracovní doby se během roku obvykle nemění, slunce vychází každý den jinak a právě rozptyl mezi východy slunce během roku měl být zmenšen) a jeho pozitivního působení na psychiku člověka. S ohledem na zmíněné důvody má letní čas největší smysl v mírném podnebném pásu, kde se délka dne sice mění, ale ne tak drasticky jako v subpolárních a polárních oblastech.

Mapa používání letního času. Modrá – používá se, oranžová – přestal se používat, červená – nikdy nezaveden. Zdroj: Wikipedia

Letní čas u nás fungoval ve třech fázích. Poprvé byl zaveden v roce 1916 ještě za rakousko-uherské monarchie, podruhé jako úsporné opatření za druhé světové války (s přesahem do r. 1949), kdy byl dokonce mezi 1. prosincem 1946 a 23. únorem 1947 zaveden tzv. zimní čas, k jehož příležitosti si všichni posunuli hodinky o hodinu dozadu. Dnešní třetí fáze trvá od energetické krize v roce 1979. Původně letní čas začínal poslední neděli v březnu a končil poslední neděli v září, roku 1996 se ale v celé Evropě o měsíc prodloužil.

V poslední době se však namnožily myšlenky na zrušení střídání času – úspory prý nepřináší a negativně ovlivňuje biorytmus člověka. Z oblasti dopravy známe zpožďování nebo čekání nočních vlaků a dále problémy v obězích vozidel a personálu např. v provozech MHD. Celá věc ale není tak jednoduchá, jak by se zdálo – každý členský stát EU si může sám vybrat, zda bude používat zimní (přesněji normální) nebo letní čas. Pokud by tedy Česko a Maďarsko přijalo letní čas a Slovensko si nechalo ten zimní, EC vlaky mezi Prahou a Budapeští by dvakrát přejely přes časovou hranici. Jízdní řád prvního EC z Prahy by potom vypadal následovně:

Nebo by se vlak posunul o hodinu tam či zpět, záleží, jak by se všechny zúčastněné strany dohodly. K tomu by bylo nezbytné vyjednat s Rakušany polohu Railjetů do Grazu, pokud by přijali jiný čas než Česko. V takovém případě by vyvstal problém i s Railjety Vídeň–Budapešť a tak dále…

Pociťujete výhody střídání času?

Řídili byste se raději zimním (SEČ) nebo letním (SELČ) časem, případně zachovali byste raději střídání?

Měla by se Evropa v používání času sjednotit nebo je vznik nových časových hranic jen otázkou zvyku?

Úvodní snímek: Výstavka hodin DB na Innotransu 2018, Berlín 21. 9. 2018 © Dominik Havel