Kde jsou Düwagy doma

12.2.2019 8:00 Libor Peltan

Severní Porýní-Vestfálsko je českým šotoušům známo hlavně díky hned třem visutým drahám (Schwebebahn), především té ve Wuppertalu (jež je v současnosti dlouhodobě mimo provoz následkem povážlivé nehody [1]). Mě však také učarovala soustava tramvají a metra, která pokrývá působivé množství měst: Düsseldorf, Neuss, Krefeld, Duisburg, Mülheim, Oberhausen, Essen, Gelsenkirchen a Bochum (a to jsem vynechal ta menší). O propojené síti můžeme hovořit, i když sestává z kolejí dvou rozchodů, neboť se zhusta setkávají ve splítkách a na společných zastávkách. Nejde o systém v této spolkové zemi jediný, ale na jeden článek je ho dost.

Propojená síť tramvají/metra mohla být ještě gigantičtější - od dalšího olbřímího systému v Kölnu, hned dvěma tratěmi propojeného s Bonnem a dosahujícího až do Bad Honnef ji prakticky dělí jen město Leverkusen a 31 km vzdušné vzdálenosti. Na druhé straně je Dortmundská síť kolejové městské dopravy vzdálena dokonce jen 5,5 km.

M8D-NF2 na křižovatce u Mülheim Stadtmitte © Libor Peltan

Vysvětlení si žádá mé lavírování mezi pojmy tramvaj a metro. Za metro je zvykem považovat linky uvedené písmenem U, tramvajové jsou linky označené jen číslem. Avšak, a není to v Německu neobvyklé, není metro ani exkluzivně pod zemí, ani exkluzivně vysokopodlažní, naopak často sdílí s tramvajemi trať (a to klidně ulicemi vedoucí), koleje a/nebo nástupiště.

Düwag GT8SU na konečné Neuss Hbf, společné s tramvajemi © Libor Peltan

Samozřejmě, že páteří meziměstské dopravy v oblasti jsou dálkové a regionální vlaky spolu s S-Bahnem, realizovaným zde plně podle železničních norem s nasazením jednotek řad 422 a 423 [2] (spolu s dalšími minoritními typy, stále by mělo jít odlovit archaickou řadu 420), tomu se ale tentokrát věnovat nebudeme.

Níže vyobrazená značně přibližná mapa si neklade za cíl přesně reprodukovat schéma sítí jednotlivých měst, a už vůbec ne v měřítku, ale fokusuje na meziměstské trati.

Mapa propojené sítě tramvají/metra v NRW. Modře jsou vyznačeny normálněrozchodné, červeně úzkorozchodné tratě © Libor Peltan

Virtuální projížďku začneme od jihu, v Düsseldorfu. Kromě pavučiny tramvají, pojížděné výhradně nízkopodlažními článkovými Siemensy (na koncepci Düwagu) zhruba z přelomu století, tu potkáme prakticky dva systémy metra, které jsou v centru soustředěné vždy do jedné (mírně se větvící) tunelové trasy, na okrajích města pak vedou ulicemi nebo na vlastním tělese po povrchu a leckdy v souběhu s tramvajemi nebo navzájem. Starší metro obsluhují Düwagy B80C/D z 80. let (většinou ve dvojicích), sem tam lze potkat o 10 let starší GT8SU. Jde o vysokopodlažní soupravy se sklápěcím schůdkem pro případný nástup z nízkého peronu. Novější metro (tunel zprovozněn 2016) je v režii nízkopodlažních souprav na bázi Combino (zpočátku byly používané jako tramvaje), a jde tedy o raritní případ metra s nízkými nástupišti (namátkou mě napadá už jen nejstarší linka v Budapešti).

Nové düsseldorfské metro vjíždí na segregovaný úsek a na zast. Auf’m Hennekamp © Libor Peltan

Do sousedního Neussu můžeme (samozřejmě kromě vlaku nebo S-Bahnu) dojet buď tramvají, nebo starým metrem, pokaždé úplně jinudy, ale v obou případech skončíme na stejné zastávce u nádraží. Toto město kromě sem zajíždějících linek vlastní provoz nemá.

Zdlouhavou cestou mezi poli se starým metrem převezeme také do vzdáleného Krefeldu. V závěrečném úseku kolem nádraží do centra si všimneme splítky s úzkým rozchodem, nabízí se tedy přestoupit na zdejší tramvaje. Jde o šest a půl ryze radiálních tratí, poměrně dlouhých až do sousedních sídel. Pěkná je linka do Rheinhafenu. Mezi moderními nízkopodlažními housenkami ulovíme klasický Düwag M8C.

Krefeldský Flexity Outlook C, na pozadí není kostel, ale Hauptbahnhof © Libor Peltan

Pro fajnšmekry se nabízí svezení linkou U79 starého düsseldorfského metra, impozantní délky přes jednačtyřicet kilometrů. Vede totiž až do Duisburgu a skrz něj tunelem do Meiderichu - v tunelu sdílí koleje se zdejšími tramvajemi, ty však zastavují u nízkopodlažních částí nástupišť. Centrální stanice v Duisburgu jsou dvoupatrové a na první pohled nepřehledné, protože různé směry jedné linky mohou být v různých etážích. Provoz tramvají je na první pohled jednoduchý: pouhé dvě linky a jeden typ vozidel - Düwagy s vloženým nízkopodlažním článkem označené GT10NC-DU. Obě linky mají ale jízdní dobu přes hodinu, dvakrát se kříží a trať přes Ruhrort, Laar, Beeck a kolem železáren Thyssen na lince 901 je podle mě z nejhezčích v regionu.

Touž linkou pokračujeme už zase meziměstsky, na východ do Mülheimu. Jen co spatříme vozovnu, noříme se zas do tunelu, a zároveň najíždíme na splítku, neboť odteď bude normální rozchod doménou metra a metrový (haha) tramvají. Zbytek projížďky se také bude odehrávat v oblasti prakticky pokryté většími a menšími sídly: ať zde vedou meziměstské tramvajové linky jakkoli daleko, prakticky pořád vedou zástavbou.

GT10NC-DU ve stanici Mülheim Hbf © Libor Peltan

Mülheim an der Ruhr není velké město a nemá ani moc linek, ta nejdůležitější vede na sever do Oberhausenu a je dost zajímavá. Nejprve mine centrum Oberhausenu, zato obslouží nádraží, následuje velkorysý estakádní úsek přes pozoruhodnou čtvť Neue Mitte [3] načež dojede až do města Sterkrade. Stejnou trasou se vrátíme, abychom si jízdu ještě jednou vychutnali a po projetí zbylých Mülheimských linek (samé nízkopodlažní článkové obousměrné soupravy) pokračovali do Essenu. Buďto tramvají, která nás přiveze k nejbližšímu bodu essenské sítě a tam nechá přestoupit, nebo rovnou zvláštní linkou metra (způli po povrchu), spojující oba “hauptbahnhofy” pomocí exoticky vyhlížejících vlaků Linke-Hofmann-Busch P86/89, původně vyráběných pro Londýn.

Kromě té, kterou jsme přijeli, nabízí Essen ještě dvě linky metra, i když ty jsou většinu trasy v souběhu. Na jihu tvoří vidličku a na severu pásmový provoz, přičemž nejvzdálenější konečná představuje napojení (krátkým společným úsekem se splítkou a úplně nezávislými zastávkami) gelsenkirechnských tramvají, značnou oklikou přes Buer. Vozový park essenského metra sestává z Düwagů B80C, některé z nich už mají sklápěcí schůdky odstraněny, protože nástupiště jsou všude vysoká. Zajímavou historickou epizodou byl provoz autobusů v tunelech (a po kolejích) metra [4].

Mülheimský M8D-NF2 v obratové koleji u Abzweig Aktienstraße © Libor Peltan

Tramvajová síť je poměrně rozsáhlá a sestává většinou z radiálních tratí, v centru vede stejně jako metro v tunelech. Legendární jsou Düwagy M8C, ale vytlačují je nízkopodlažní M8D-NF a NF2. Linka 107 nás odveze přímo do Gelsenkirchenu.

Zde zajedeme opět do tramvajového tunelu pod centrem města a nádražím a přestoupit můžeme na zdejší linku, která přechází do překvapivě dlouhého navazujícího tunelu (dalších 5 stanic) k ZOO a pak obloukem přes Buer ke zmíněné konečné essenského metra. Poslední zdejší linka 302 je dalekonosná: vede z Bueru do Gelsenkirchenu přímou cestou, pak se přes Wattenscheid domotá do Bochumi, ale skrz ni pokračuje do Langedreeru, zmíněného nejbližšího bodu k dortmundským tramvajím. Linka je to ovšem pofidérní: všechny spoje jsou ve Wattenscheidu roztrženy a musí se přestupovat a čekat.

NF6D v Dahlhausenu © Libor Peltan

Zbývá nám prozkoumat samotnou Bochum: tu protíná jediná linka metra, vedoucí z dvou třetin pod zemí, jižní úsek je vybudován v ose dálnice. I když tu jezdí jedny z nejnovějších B80D (cca 1989), početně je doplňují Stadlery Tango. Tramvaje opět využívají v centru tunel (dokonce dva navzájem kolmé) a vyrážejí, zpravidla značně dalekonosně, radiálně do několika směrů: Wanne-Eickelu, Gelsenkirchenu, Höntropu, Hattingenu s odbočkou do Dahlhausenu (navštivte tamní železniční muzeum [5]) a Langedreeru s pokračováním do Wittenu a konečnou až ve značně rurálním Hevenu. Zkratka mimo Langedreer, podle mě jeden z nejhezčích úseků na cestě, se zřejmě chystá zrušit ve prospěch zajížďky, ale lepší obsluhy i parametrů.

Společný podnik Bochumi a Gelsenkirchenu (Bogestra) ještě nasazuje do provozu Düwagy M6C (milé a malinké), vedle NF6D nás ale na většině linek svezou Variobahny.

Při kontrole s mapou uvedenou výše vidíme, že jsme dojeli do nejvýchodnějšího cípu sítě. Nezbývá než shrnout. Celý tramvajovo-metrový systém mi připomíná trochu Górnośląski Okręg Przemysłowy a jeho tramvajový provoz. Možnost převézt se tramvají desítky kilometrů mezi různými městy; důlní a průmyslové prostředí vůkol… Polská konkurence je však do rozsahu menší a do rozmanitosti chudší, zato tam najdeme více jednokolejných tratí. Čtenářům doporučuju navšívit obojí.

Dva aspekty tramvajových provozů jsem v článku vynechal: jednak zmapování jednokolejných úseků - ze svých cest si to nepamatuju a zdaleka jsem neprojel všechny tratě; na internetu jsem žádné věrohodné schéma s touto informací nenašel; na Openstreetmap je to většinou chybně; z fotomap je to pracné a náchylné na omyly. Druhak obousměrnost tramvají - düsseldorfské tramvaje jsou jednosměrné a obracejí se na smyčkách, blokových smyčkách nebo trianglech; všechno ostatní je (jestli jsem něco nepřehlédl) obousměrné, přesto v síti najdeme hojnost obratových smyček.

Odkazy v textu:
[1] https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=4017463
[2] https://de.wikipedia.org/wiki/S-Bahn_Rhein-Ruhr#Fahrzeugeinsatz
[3] https://de.wikipedia.org/wiki/Neue_Mitte_Oberhausen
[4] https://de.wikipedia.org/wiki/Essener_Verkehrs-AG#Spurbus_und_Duo-Bus
[5] https://eisenbahnmuseum-bochum.de/besucherinformationen/informations-in-english/index.php