Z Prahy, Hradce, Ostravy jeli jsme do Jihlavy

Už dlouho mne trápilo, že jsme díky personálním změnám ve vedení druhé strany ztratili už kdysi dávno navázanou a po léta udržovanou partnerskou vazbu s firmou CZ LOKO, tak jsem se pokusil o nápravu. Výsledkem mého snažení byla výše už zmíněná návštěva v její jihlavské provozovně, sjednaná na 11. hodinu dopolední dne 29. března tohoto roku. Přizval jsem k ní našeho ostravského reportéra Karla, s nímž jsem podobnou cestu podnikl naposledy před až neuvěřitelným osmi lety, a jako nováčka také jeho pražského kolegu Jirku. A začali jsme řešit způsob, jak se do Jihlavy dostaneme. Pochopitelně vlakem. Zatímco Jirka to měl jednoduché, Karel narazil na potíž, že se na rozdíl od minulosti nedostane z Ostravy do Pardubic tak, aby mne mohl v další cestě doprovázet. Takže jsem jel až do Havlíčkova Brodu sám.

Na počátku cesty byl Os 6227 Hradec Králové hl.n. - Pardubice hl.n. 
PhDr. Zbyněk Zlinský

Z královéhradeckého hlavního nádraží jsem vyrazil už v 6:02 hod., protože jsem si vybral takové spojení, které mi sice poskytlo jízdu mezi stanicemi Pardubice-Rosice nad Labem a Havlíčkův Brod bez přestupu, ale také pobyt zvíci jedné a čtvrt hodiny v té druhé, kterou jsem hodlal podrobit průzkumu. Jeho pozdější variantu jsem si sice vytiskl také, ale jen pro případ, že by mi v použití té zvolené cosi zabránilo. Nic takového se však nestalo, rosický přestup do Reionovy na mezikrajsém vlaku se povedl a ani se nenaplnily moje obavy z jeho přeplněnosti. Ve skutečnosti byl víc než poloprázdný, což platilo zejména o jeho řídicím voze, do něhož jsem se podle svého zvyku uchýlil. Jenže jsem v něm dlouho nevydržel, byv vlídnou průvodčí upozorněn, že se v něm bohužel netopí, na rozdíl od vozu motorového.

V průměru dobře vytopená „Regionova“ a její hodná průvodčí na rosickém nádraží
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Ten byl ovšem naopak přetopen, takže statisticky bylo všechno v naprostém pořádku..A nakonec šlo o méně tíživou závadu, než s jakou jsem se setkal při podobné cestě v listopadu 2009 – nedostupné WC dokáže člověka potrápit mnohem víc. Na rozdíl od předchozích cest po trati číslo 238 jsem tentokrát nedokumentoval podobu dílem rekonstruovaných železničních stanic a zastávek, ba ani případné provozní zajímavosti. Raději jsem jen líně sledoval ubíhající krajinu za oknem Regionovy a měnící se osazenstvo v jejích útrobách. Čímž nemyslím jen cestující, protože ve Ždírci nad Doubravou se vyměnili i průvodčí. V „pohraniční přechodové stanici“ Hlinsko v Čechách využil strojvedoucí neplánovaného (ale asi obvyklého) delšího pobytu a vyzbrojen rukavicemi vrtal se z perónu v čemsi pod podlahou motorového vozu.

Orientační plánek železniční stanice Hlinsko v Čechách © České dráhy
(kliknutí do náhledu otevře celý ve formátu PDF)

Já jsem zatím přemýšlel o tom, proč vlastně přes tento „přechod“ mezi Krajem Vysočina a Pardubickým krajem nepřejíždějí všechny vlaky (nebo alespoň jejich většina) bez nutnosti přestupu. Můžete tak učinit také a za tím účelem nahlédnout nejen do jízdního řádu trati 238, ale třeba také do hlinecké vývěsky příjezdů a odjezdů. Pamětník může už jen polknout slzu dojetí nad vzpomínkami na rychlíky kdysi tudy jezdící v postupně se zkracující trase z Jihlavy (ve finále z Havlíčkova Brodu) do Liberce, Hradce Králové a Pardubic, o takových, jejichž soupravy (byť na osobácích) vyjížděly z Brna či se tam vracely, ani nemluvě. Ale na toto téma jsem se rozhořčoval už ve starších článcích, které najdete níže v sekci Súvisiace odkazy, takže toho raději nechám. Do Havlíčkova Brodu jsem dorazil sice se zpožděním asi 8 minut, ale to mi nevadilo.

Os 5304 Pardubice hl.n. - Havlíčkův Brod u 5. nástupiště cílové stanice
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Havličkobrodské nádraží jsem zastihl ve stavu ne nepodobném tomu, jaký jsem zaznamenal minule, jako by ty návštěvy nedělilo téměř přesně osm let. Jen opět ve stavu rozbouraném, jako na podzim roku 2009. Ovšem staveniště se trochu posunulo, protože letos jde o rekonstrukci prvního nástupiště, po němž přijde na řadu i nástupiště čtvrté. To vše se neobejde bez jistých nepříjemností pro cestující. A také pro šotouše, protože když jsem si chtěl vyfotit jednoho krásně onajbrtěného plecháče, jakých ve svém archivu doposud moc nemám, čekajícího na svůj další výkon u místního depa (tedy Střediska údržby), musel jsem tak učinit z proluky mezi výpravní a sousední budovou, normálně sloužící k rychlému přechodu mezi 5. nástupištěm a přednádražním prostorem, a to jen přes všudypřítomnou výstražnou pásku.

Odstavená 242.229-3 s typickou místní soupravou © PhDr. Zbyněk Zlinský

Poté jsem se věnoval stavebnému a dopravnímu ruchu na nádraží samotném. O tom prvním se rozepisovat nebudu, protože jeho podstata je zřejmá z už výše uvedeného odkazu a aktuální podoba ze snímků v připojené galerii. Pokud jde o provoz, nemínil jsem jej sledovat nějak systematicky, spíš jsem se snažil zaznamenat co nejvíc mně, na „zelené“ části trvale sídlícímu šotoušovi, vzácných „červených“ hnacích vozidel. Takových jsem zastihl pár jen v barvách našeho národního nákladního dopravce, neboť osobní železniční doprava se tou dobou odehrávala výhradně v trakci motorové. Tedy až na dvojici rychlíků, proti sobě jedoucích mezi hlavními městy dnešní České republiky a někdejší země Moravskoslezské. Tím z nich, který směřoval z Brna do Prahy, pak přijel můj ostravský kamarád Karel

362.172-9 přiváží R 986 „Vysočina“ Brno-Kr. Pole - Praha hl.n. © PhDr. Zbyněk Zlinský

Karel ke své cestě napsal: Nejdříve jsem hledal v jízdním řádu spojení do Jihlavy přes Pardubice, kde bych strávil delší dobu ve vlaku se Zbyňkem. Bohužel naše České dráhy zrušily všechny dobré spoje a já vhodné spojení přes Pardubice nenašel. Takže padlo rozhodnutí cestovat přes rozkopané Brno. Nejdříve jsem z toho měl kapku obavy, ale nakonec v Brně vše klaplo při cestě tam i zpět. Z Ostravy jsem odjížděl rychlíkem 846 „Slezan“ který se ve stanici Brno-Královo pole během půl hodiny změní na rychlík 986 „Vysočina“. Takže až do Havlíčkova Brodu jsem cestoval v jedné soupravě. Dalo by se říci že do Brna i do Brodu jsem dojel na čas. V Havlíčkově Brodě jsem se setkal se Zbyňkem a dál jsme cestovali již spolu v osobním vlaku 38311 do cíle cesty, stanice Jihlava. A k tomu poslal video z Brna (včetně cesty zpět):

Vlaky Brno © Karel Furiš

V Jihlavě, kam nás České dráhy (k jistému mému překvapení) dopravily pod dráty nezávislou trakcí v podobě dvojice místních štádlerů, nás čekal Pražák Jirka, který na místo naší schůzky přijel záměrně o dvě hodiny dřív, aby něco zažil. Což se mu povedlo, jak píše: Moje cesta začala na pražském hlavním nádraží ranním odjezdem rychlíku do Brna přes Havlíčkův Brod, kde jsem přestupoval na osobní vlak do Jihlavy. Informační tabule informovala o odjezdu ze čtvrtého nástupiště, kam jsem odešel a čekal na přistavení onoho rychlíku. Když zbývalo necelých pět minut do odjezdu, ozvalo se hlášení k ukončení nástupu, protože vlak je připraven k odjezdu. Vadou na kráse tohoto hlášení bylo, že žádný rychlík ještě přistaven nebyl. Nakonec soupravu konečně přistavili a ta posléze také se zpožděním několika minut vyrazila na svou trasu.

Jirka přijel na místo setkání o dvě hodiny dřív © PhDr. Zbyněk Zlinský

V Havlíčkově Brodě jsem přestoupil na osobní vlak do Jihlavy, který tvořily tři spřažené motorové vozy řady 841, oficiálně zvané RegioSpider, to bylo poprvé, kdy jsem čímsi takovým na tomto úseku jel. N Na jihlavském nádraží jsem pak dokumentoval vcelku běžný provoz, ale také jsem odtud na dálku spatřil rekonstruovanou lokomotivu řady 740.7 zvanou „batoh“, která posunovala v kolejišti společnosti Kronospan. Snímek jsem zhotovil, je to pouze jako připomínka toho, že jsem dotyčnou lokomotivu viděl. Jinak provoz byl velmi klidný, řekl bych až nudný. Po příjezdu osobního vlaku z Havlíčkova Brodu, kterým přicestovali Zbyněk s Karlem, jsme odešli na domluvenou schůzku. Cestou jsme ovšem neopomněli klábosit, jak už to tak přátelé, kteří se shledali po delší době, činí. A také zaznamenat to, co se kolem náš dělo.

242.216-0 od R 661 „Rožmberk“ Plzeň hl.n.- Brno hl.n. jede do šturcu
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Co se dělo v provozovně společnosti CZ LOKO, to tady prozrazovat nebudu, cosi naznačit může jen několik málo fotografií v připojené galerii. Více se dovíte až z připravované reportáže, která však podle domluvy po dokončení ještě projde autorizací našich hostitelů, takže termín jejího zveřejnění zatím uvést nemohu. Na jihlavské nádraží jsme se vrátili tak, abychom se mohli rozjet ke svým domovům po půl třetí hodině odpolední. Já jsem si vybral opět co nejpřímější spojení, i když v záloze opět byla varianta pozdější. Do doby odjezdu našich vlaků jsme měli ještě jakýsi čas, abychom se věnovali dokumentaci místního provozu či nějakých dalších zajímavostí. Já jsem byl už docela unaven (byla to pro mne po dvou letech první tak náročná aktivita), ale Jirka a Karel se činili – ten druhý i v oboru pohyblivých obrázků:

Vlaky Jihlava © Karel Furiš

Do Havlíčkova Brodu jsem jel pro změnu spolu s Jirkou, Karel totiž zvolil směr opačný. Píše o tom toto: Z Jihlavy jsem odjel rychlíkem 665 „Rožmberk“ do Brna a Zbyněk s Jirkou do Havlíčkova Brodu osobním vlakem číslo 14872. Před příjezdem na brněnské hlavní nádraží jsem si v chytrém mobilu našel vlak z Brna hl.n. do Brna-Židenic abych věděl, z kterého nástupiště pojede. Při přestupu jsem pořídil několik snímků rekonstrukce. Z Židenic jsem pokračoval rychlíkem 841 „Slezan“ do Ostravy-Svinova. Tam jsem bohužel kvůli pěti minutám zpoždění na příjezdu nestihl odjezd návazného spoje MHD domů, takže jsem se tam dostal o půl hodiny později, což se mi bohužel děje až příliš často . Cestování v pátek vůbec nemiluji, ale když musíš … No nakonec žádný můj vlak nebyl naplněn na sto procent, takže jsem se mačkat nemusel.

R 665 „Rožmberk“ po příjezdu „na brněnskó rolu“ a nová zarážedla © Karel Furiš

A jak popisuje náš odjezd Jirka? Karel odjel domů přes Brno a já spolu se Zbyňkem osobním vlakem do Havlíčkova Brodu. Na rozdíl od našich ranních příjezdů tento spoj tvořila elektrická lokomotiva s jedním „béčkem“ a „bédéčkem“. První z těch vozů, do něhož jsme usedli, měl – krom toho, že byl skoro přecpaný především studentstvem - jednu chybu: přední pravé dveře byly mimo provoz, což byl problém pro Zbyňka, který měl velmi krátký čas na přestup v Havlíčkově Brodě. Přijeli jsme tam navíc se zpožděním, na nejvzdálenější 4. nástupiště, s komplikovaným přechodem na 5 . Doprovodil jsem tam belhajícího se Zbyňka, protože jsem se domníval, že bych mohl mít štěstí na „Regionovu“ v kombinovaném polepu Pardubického kraje a Kraje Vysočina. Tak se i stalo a v mém archivu je další takto zbarvená „Regionova“.

814.048-5/914.048-4 jako Os 5304 Havlíčkův Brod - Pardubice hl.n. čeká u 5. nástupiště
na opozdilce © Jiří Řechka

Ve spěchu jsem se rozloučil se Zbyňkem a opět v poklusu jsem se vrátil do téhož vlaku, kterým jsem přijel z Jihlavy a který (ač to jízdní řád neuvádí) pokračoval do Kolína. Náš odjezd byl opožděn o patnáct minut, když zpožděn přijel vlak od Kolína a tedy i výměna lokomotiv nabrala zpoždění. Přesto na mé straně stálo trochu štěstí, když také můj návazný vlak EC 114 „Cracovia“ měl malé zpoždění a tak v Kolíně jsem tak měl přece jen pár minut pro klidný přestup. To já jsem si, jak už Jirka zaznamenal, v Havlíčkově Brodě při přestupu klidu neužil, ale hlavní bylo, že mi spoj neujel – měl-li na tom zásluhu průvodčí předchozího vlaku, jenž mi slíbil telefonický zásah u dispečera, to nevím. Regionova nebyla ani příliš obsazená, jen mi cestou nějakou dobu trvalo, než jsem se dopracoval na výhodné místo u šotoušsky použitelného okna.

844.031-5 jako Sp 1461 „Košumberk“ Pardubice hl.n. - Hlinsko v Čechách ve
Žďárci u Skutče © PhDr. Zbyněk Zlinský

Sice jsem si ho pro naznačený účel moc neužil, ale obecně nerad čučím do sloupku, jakých motorový vůz řady 813 nabízí cestujícím při výhledu skoro ze všech sedadel. Cesta jinak ubíhala vcelku pohodově, až na opětovný neplánovaný pobyt při křižování v „přechodové“ stanici Hlinsko v Čechách. Ve Žďárci u Skutče byl podobný děj plánovaný, čehož jsem využil k nadýchání se čerstvého vzduchu, jemně kořeněného nikotinem. Stejný plyn jsem bohužel nestihl inhalovat při přestupu v Rosicích nad Labem, kam jsme po předchozím slibném sladění reality s jízdním řádem dorazili opožděně kvůli neuvěřitelně dlouhému čekání na protijedoucí vlak v Medlešicích. Už aby se cosi udělalo ve věci zrušení nesmyslné rosické úvratě, o němž sice tu a tam probleskne nějaká zpráva, ale v poslední době málokdy pozitivní.

Os 5304 Havlíčkův Brod - Pardubice hl.n. na rosickém nádraží, vzadu Os 5343 do
Žďárce u Skutče © PhDr. Zbyněk Zlinský

Průvodčí vlaku Os 6248, jímž jsem absolvoval poslední úsek své cesty k domovu, se podivoval, kolik razítek jeho předchůdců jsem na svém jízdním dokladu nasbíral. A to jsem jich mohl mít ještě o dvě víc, kdybych pro cestování mezi Pardubicemi-Rosicemi nad Labem a Havlíčkovým Brodem nepoužil přímých vlaků. Zkrátka, jak už si výše povzdechl Karel, cestování vlakem je u nás stále komplikovanější – a to je zatím ještě moc nenarušují nějaké „vložené“ spoje alternativních dopravců, jak nás to na mnoha trasách čeká od počátku platnosti příštího grafikonu vlakové dopravy. Ale člověk si prý zvykne i na šibenici, tak proč by se neměl smířit s rozpadem jednoduchého celosíťového cestování. Dnes lidé vyhledávají adrenalinové zážitky, za které jsou ochotni zaplatit nemalý peníz – a tady nás čekají podobné v ceně jízdného

Do Hradce Králové se vracím tímtéž „RegioPanterem“, kterým jsem jej ráno opustil
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Prameny a odkazy:

1. Železniční trať Pardubice – Havlíčkův Brod – Wikipedie – o trati SŽDC č. 238
2. Jízdní řád trati č. 238 na období 2018/2019 (formát PDF)
3. Havlíčkův Brod (nádraží) – Wikipedie
4. Havlíčkův Brod – Příjezd - Platí od 09.12.2018 do 14.12.2019 (formát PDF)
5. Havlíčkův Brod – Odjezd - Platí od 09.12.2018 do 14.12.2019 (formát PDF)
6. Plán železniční stanice Havlíčkův Brod z pomůcek GVD SŽDC na období 2018/2019 (formát XLS)
7. Rekonstrukce nástupišť č.1, č.4 v ŽST Havlíčkův Brod - SŽDC
8. K vlaku musejí cestující jinudy. V Brodě opravují největší nádraží kraje - iDNES.cz
9. Železniční trať Havlíčkův Brod – Kúty – Wikipedie – o trati SŽDC č. 250
10. Jízdní řád trati č. 250 na období 2018/2019 (formát PDF)
11. Železniční trať Kolín – Havlíčkův Brod – Wikipedie  o trati SŽDC č. 230
12. Jízdní řád trati č. 230 na období 2018/2019 (formát PDF)
13. Železniční trať Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí – Wikipedie – o trati SŽDC č. 225
14. Jízdní řád trati č. 225 na období 2018/2019 (formát PDF)
15. Jihlava – Wikipedie
16. Detail stanice Jihlava - Želpage
17. Jihlava – Příjezd - Platí od 09.12.2018 do 14.12.2019 (formát PDF)
18. Jihlava – Odjezd - Platí od 09.12.2018 do 14.12.2019 (formát PDF)
19. Železniční trať Brno–Jihlava – Wikipedie – o trati SŽDC č. 240
20. Jízdní řád trati č. 240 na období 2018/2019 (formát PDF)
21. zdroje uvedené pod odkazy v textu

Úvodní snímek: 841.006-0 v Jihlavě odstupuje z Os 28311 Havlíčkův Brod - Slavonice,
jímž dva z nás přijeli, Karel snímá, Jirka hledí © PhDr. Zbyněk Zlinský