Naše téma: Vodíkové vlaky

Tak začíná zatím poslední zpráva z bojiště proti emisím CO₂ a hluku na železnici o použití vodíkových článků. Na rozdíl od fronty silniční, kde je tato zbraň proti klasickým spalovacím motorům nasazována už delší dobu jak v individuální automobilové dopravě, tak v dopravě autobusové (dokonce i u nás doma), na železničních kolejích ji zatím známe jen v jediné komerční verzi, v podobě dvoudílné jednotky pro regionální dopravu Alstom Coradia iLint. Dlužno dodat, že použití vodíku v (silniční) dopravě není vynálezem dnešní technologicky vyspělé doby – jako první s tím nápadem přišel François Isaac de Rivaz už roku 1807. Ovšem ten stál na počátku cesty vedoucí k náhradě ropného paliva pro spalovací motory vodíkem, jež se sice dnes také rozvíjí, ale nikoliv bez problémů. Výhodnější jsou právě vodíkové články.

Princip vodíkového článku; zdroj: www.vitejtenazemi.cz

A to nejen pro pohon dopravních prostředků. Vodík je rozhodně technická alternativa, kterou lze snížit závislost a spotřebu fosilních paliv, a způsob, jak stabilizovat elektrickou síť při použití obnovitelných zdrojů, můžeme se dočíst v čísle 21/2017 časopisu CzechIndustry. Onen rozhovor v sevřené formě odhaluje soudobý zájem o vodík jako zdroj energie a jeho institucionální zastřešení ve světovém, evropském i našem domácím prostoru. Koho tato problematika zajímá i v obecnější rovině, určitě by měl zabrousit na stránky naší organizace HYTEP nebo její „nadřízené složky“, vytvoření Evropskou komisí pod stručným názvem Hydrogen Europe. Ta posledně jmenovaná sice nabízí mimo jiné přehled všech evropských projektů ve své oblasti zájmu, ale interaktivní rozcestník k jednotlivým oborům zjevně pominul železniční dopravu:

Evropa s vodíkem v železniční dopravě nepočítá?; zdroj: www.hydrogeneurope.eu

Čteme-li články na výše uvedených a podobných webech, o nadšených zprávách obecných médií nemluvě, nabudeme přesvědčení, že vodík je nejekologičtější palivo pro nezávislé dopravní prostředky ze všech možných. Ale je tomu opravdu tak? Nemůžeme přehlížet kritické hlasy, které upozorňují na naopak velice nepříznivé dopady produkce vodíku na naše životní prostředí, jež mnohdy převyšují klady jeho využití (nejen) v dopravě. Na tato a další negativa například už před časem upozornil Jiří Suk na stránkách Neviditelného psa. Když odhlédneme od jeho rétoriky i občasného přehánění, musíme se nad jeho úvahami zamyslet. Stejně jako nad mnohem umírněnějším povzdechem Františka Nováka z letošního dubna, zveřejněným na portálu Euro.cz pod nepříliš optimisticky formulovaným a docela varovným titulkem.

Tepelná elektrárna nepřetržitě spaluje vlaky uhlí (22.3.2014, Opatovice nad Labem)
© PhDr. Zbyněk Zlinský

Nyní se však vraťme k „vodíkovému vlaku“ Alstom Coradia iLint. Na odkazované stránce najdete (alternativně ve francouzštině, němčině a angličtině) všechny informace, které o něm jeho výrobce zveřejnil. K tomu z našeho archivu nabízíme k nahlédnutí či stažení souhrnný dokument pro média v němčině nebo angličtině i produktový sešit vozidla, opět v jazyce německém a anglickém. Kdo není s těmito řečmi kamarád, může si ku pomoci povolat některý z elektronických překladačů. V jazyce českém se lze o tomto vozidle leccos podstatného dovědět na už v úvodu tohoto textu citovaném dopravním portálu, z jeho tématického rozcestníku. Daleko bohatším zdrojem každému srozumitelných informací k našemu dnešnímu tématu však je nepochybně (snad správně a účinně o ně požádaný) známý vyhledávač Google.

Schéma vodíkové jednotky Alstom Coradia iLint; zdroj: www.alstom.com
(kliknutí do náhledu je otevře ve formátu PDF)

Dodejme, že první jednotka typu Alstom Coradia iLint se po úvodních testech v Německu objevila i na našich kolejích, když byla od dubna 2017 zkoušena ve ZC VUZ Velim, jak uvedl například článek na portálu Elektřina.cz. Ten také připomíná, že Alstom není prvním ani jediným, kdo se snaží využít vodíkové články k pohonu železničních vozidel: Vodíkový pohon pro různé dopravní prostředky se testuje v mnoha zemích světa. S prvním prototypem vodíkového vlaku přišli již před lety Japonci a následovali je další. V nákladní přepravě je možné najít vodíkové lokomotivy, ale sériovou výrobu tohoto typu vlaku pro osobní dopravu zatím nikdo nespustil. Kromě Německa projevilo o vlak Coradia iLint zájem několik dalších zemí, výroba těchto vlaků ve velkém tak na sebe nejspíš nenechá dlouho čekat. A tak se také mezitím stalo.

První vodíková jednotka Alstom Coradia iLint; zdroj: www.alstom.com

Tématika, kterou jsme si tento týden zvolili, je příliš obsáhlá, aby se dala smysluplněji pojednat na tak malém prostoru, jaký tato rubrika poskytuje. Ale snad i v tak stručném úvodu najdete dostatek informací a inspirace k zamyšlení a utvoření si vlastního názoru na věc, který můžete vyjádřit v následující diskusi. K jejímu otevření se nabízejí například tyto okruhy otázek:

Co si myslíte o budoucnosti vodíku jako paliva (resp. média k ukládání elektrické energie) obecně a v dopravě zvláště?

Jsou podle vás kritické výtky na adresu propagátorů používání vodíkových článků k pohonu vozidel opodstatněné?

Míníte, že by se mělo zvážit využití jednotek typu Alstom Coradia iLint také na tratích České a Slovenské republiky?

Úvodní snímek: První osobní vlak světa na vodík vyrobil Alstom; zdroj: www.alstom.com