Naše téma: Kniha (železničního) roku

17.12.2019 8:00 PhDr. Zbyněk Zlinský

Naše téma: Kniha (železničního) roku

15. prosince tohoto roku, 30 let po „sametové revoluci“, zažila železnice v Čechách, na Moravě a ve Slezsku cosi podobného, převrat ve znamení pokračující destrukce „vlády jedné strany“ (tedy druhdy monopolního národního dopravce). Prioritně šlo o výrazné posílení role alternativních dopravců na poli regionální i celostátní dopravní obslužnosti v závazku veřejné služby, což se neobešlo bez různých doprovodných jevů. Jeden z nich se týkal (ne)vydání knižního jízdního řádu.

Železniční knižní jízdní řády, určené pro cestující veřejnost, mají na našem území více než stoletou tradici. Vydávalo je zprvu příslušné ministerstvo (nejdříve rakousko-uherské, po roce 1918 československé), ale v určitých dobách také některá „civilní“ nakladatelství popř. cestovní kanceláře. V období „budování světlých zítřků“ to byla záležitost Československých státních drah (ČSD) a od počátku roku 1993 pak jejich nástupce, Českých drah (ČD). Posledně jmenovaný subjekt před několika lety zavedl jakýsi rituál jeho uvádění do prodeje: V jistém časovém předstihu před startem nového grafikonu vlakové dopravy proběhla v sídle generálního ředitelství ČD úvodní tisková konference k novému jízdnímu řádu a jeho knižní podoba se po ní v přesně stanovenou dobu objevila na pokladnách většiny železničních stanic.


Dne 19.11.2014 se jízdní řád začal prodávat v pravé poledne
(Hradec Králové, ČD centrum) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Poté byly organizovány obdobné tiskové konference v jednotlivých krajích, což náš internetový magazín začal reportážně sledovat v roce 2008. Jestliže si ty jednotlivé reportáže postupně připomenete (nejlépe s pomocí sekce Súvisiace odkazy pod každou z nich), pak zjistíte, že postupem doby se (zejména v souvislosti s příchodem alternativních dopravců do regionální dopravy) počet krajských tiskových konferencí ČD snižoval a jejich forma měnila. Ale to s dnešním tématem souvisí jen okrajově, i když v každém z těch článků má knižní jízdní řád své místo. Dne 1.9.2011 byla dotvořena živá dopravní cesta, provoz na síti SŽDC přestal být záležitostí Českých drah a společnost se tak stala jen jedním z provozovatelů osobní železniční dopravy. Nicméně jízdní řád pro cestující v tištěné podobě vydávala nadále.


Jízdní řády České dráhy rozdávaly novinářům na tiskových konferencích
(19.11.2012, Praha, GŘ ČD) © PhDr. Zbyněk Zlinský

V posledním období v něm však už chyběly vlaky jiných dopravců nebo (to už i dříve) jimi výhradně obsluhované tratě, což se cestující veřejnosti (o vlakofilech nemluvě) pramálo líbilo. Počínání národního dopravce však nepostrádalo logiku – proč by měl propagovat své konkurenty? Nicméně praktická užitečnost takového knižního jízdního řádu pochopitelně klesla – a tím i zájem o něj. K odlivu zájemců o kdysi tak žádanou knihu však přispěl hlavně internet a jeho vyhledávače spojení, stále více doplňované o obdobné aplikace pro mobilní zařízení. A v letošním roce hrozilo, že celostátní knižní jízdní řád nevyjde vůbec – České dráhy dospěly k přesvědčení o neefektivnosti jakýchkoliv aktivit v tomto směru a Správa železniční dopravní cesty si uvědomila, že z hlediska legislativy jízdní řád v tištěné podobě vydávat nemusí.


Od konkurence oproštěná stránka Jízdního řádu 2019 Českých drah;
zdroj: archiv autora

Rozhodla se tedy k vytištění jen exemplářů nezbytných pro provozní potřeby své vlastní i Českých drah a až posléze utrpěla nápad, že je nabídne také případným dalším zájemcům prostřednictvím soutěže, podle otázek určené zjevně jen kovaným železničním odborníkům nebo hodně poučeným amatérům. A ovšem navíc šťastlivcům. Takže to vypadalo, že kdokoliv další má v tomto směru smůlu. Nakonec ale bylo všechno jinak. Jan Sůra se nedal přesvědčit argumenty SŽDC proč to nejde a dne 12. prosince na svém současném internetovém působišti zveřejnil zprávu, že knižní podoba jízdního řádu je na světě. Naši „komunitu“ na ni o den později v diskusním fóru upozornil náš všímavý drážďanský reportér. Pod tou potěšující zvěstí Jana Sůry se pak rozvinula v diskusi jakási on-line reportáž o aktuálních možnostech nákupu.


Jan Sůra (vlevo) ještě v dresu MF DNES na tiskové konferenci ČD
(19.11.2014, Praha, GŘ ČD) © PhDr. Zbyněk Zlinský

A podobnou výměnu názorů, byť samozřejmě svým zaměřením i časovým rámcem širší, můžeme rozvinout také tady. A zaměřit se přitom třeba na tyto okruhy otázek:

Jak nahlížíte na potřebu knižního jízdního řádu obecně (a pro sebe)?
Vyvinuli jste snahu o získání toho na rok 2020 a s jakým výsledkem?
Co si (jste-li jeho šťastným vlastníkem) myslíte o ceně a zpracování?

Úvodní obrázek: Obálka Jízdního řádu 2020 služebního a pro veřejnost; zdroj: archiv autora

Súvisiace odkazy